Ing. Tomáš Holek

Soudkyně Šárka Šantorová zastavila trestní stíhání tří výtržníků, kteří zcizili presidentskou standartu, když se vloupali na střechu Hradu. Zdůvodnění usnesení této soudkyně v této věci působí, že si soudkyně dělá legraci.

Dle ČLÁNKU uveřejněného na iDnes, tři výtržníky, kteří se vloupali na střechu Hradu a ukradli presidentskou standartu, kterou pak rozstříhali na 1152 kusů, nelze dle soudkyně Šantorové trestně stíhat, protože by to prý bylo omezování svobody slova a politického názoru hraničící s totalitním režimem. Dle uveřejněné fotografie se soudkyně Šantorová při rozhodování u soudu dobře bavila. Aby se také nesmála, když vykládala, že výtržníci presidentskou standartu neukradli, protože ji neměli v úmyslu získat, ale jen nahradit trenýrkami (odcizenou standartu přitom zničili rozstříháním). V jejím usnesení sděluje, že podkladem výtržnictví je záporný vztah pachatele ke společnosti a z provedených důkazů prý nevyplývá, že by se jednání obžalovaných nějak dotklo občanů této republiky. Motivem činu prý byla recese. Člověk se pak nediví, když vidí vysmátou soudkyni v taláru.

S takovými závěry soudu dost kontrastuje POSTUP JINÉHO SOUDU, v případě řidiče MHD, který na předvolební plakáty v autobuse dopisoval slogany a politikům, především těm z ODS, přikresloval tykadla. Případ soudila Markéta Langerová, žena někdejšího poslance ODS Ivana Langera. Řidič autobusu dostal trest 100 hodin veřejně prospěšných prací za poškozování cizí věci. Trestní stíhání v tomto případě asi neohrožovalo svobodu slova a svobodu politického názoru.

Rozhodně nevolám po nějakém přísném potrestání těch tří výtržníků ze skupiny Ztohoven. Je evidentní, že těm třem pomateným mužům šlo o to, vyjádřit určité politické postoje směrem k presidentovi. Je evidentní, že jim primárně nešlo o to ukrást standartu proto, aby ji vlastnili, přesto k jejímu odcizení a následnému zničení došlo. Výtržnictví je trestný čin podle českého trestního zákoníku, jehož prostřednictvím je chráněno zejména klidné občanské soužití a veřejný pořádek. Veřejný pořádek je neurčitý právní pojem, který označuje souhrn pravidel a zásad chování na veřejnosti. V zákoně o přestupcích jsou obsaženy skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku, např.: vzbuzení veřejného pohoršení, rušení nočního klidu, znečištění veřejného prostranství, urážky či vyhrožování jiným osobám apod. Vniknutí na střechu Hradu, ukradení presidentské standarty a její urážlivé nahrazení trenýrkami výtržnictvím evidentně je. Svoboda slova a politického názoru by neměla být omezována. Tři členové Ztohoven chtěli vyjádřit svůj politický postoj a mohou ho svobodně vyjádřit různými způsoby. Jenže oni zvolili takový způsob, při kterém se dopustili odcizení cizí věci a výtržnictví. Postoj soudkyně v tomto případě působí tak, že jelikož politické názory soudkyně se shodují s názory Ztohoven, tak výtržnictví není označeno jako výtržnictví a krádež standarty není označena jako krádež. A celé to působí tak, že tzv. nezávislá soudkyně se dobře baví tím, jak směšně zdůvodňuje své rozhodnutí a dává na odiv své politické postoje ohledně pana presidenta.

Jak by asi soudkyně reagovala, kdyby se někdo vloupal do budovy soudu a její kanceláře, ukradl ji talár, který by vzápětí rozstříhal na tisíc kousků a ty pak rozdal lidem a v soudní síni by vyvěsil kalhotky? Také by se smála a nazývala to recesí a svobodným vyjádřením názoru (na naši justici)?

Nutno připomenout, že směšné a hloupé výroky soudců jsou v naší justici již tradiční. Zde je pár příkladů:

„Ústavní soud si je vědom té skutečnosti, že je v zásadě nepřípustné, aby z bezpráví povstalo právo, nicméně v projednávaném případě je třeba sledovat především zájmy nezletilých dětí.“ – Ústavní soudci VLASTA FORMÁNKOVÁ, TOMÁŠ LICHOVNÍK, VLADIMÍR SLÁDEČEK tak nemístně vtipkují, že zájem dvou českých dětí je jejich bezohledný únos matkou do ciziny…

„Důvodem k vydání předběžného opatření nemohou být ani obavy otce, že matka vycestuje s dětmi do Švédska a zde s nimi bude trvale žít.“ a „Stejně není možné, aby předběžným opatřením bylo oběma nezletilým dětem zakázáno vycestovat mimo území České republiky. Matka jako jejich zákonná zástupkyně a osoba, jíž byly svěřeny do výchovy, má právo s dětmi vycestovat, a pokud tak učiní, její chování nelze v žádném případě hodnotit jako únos či zavlečení dítěte do ciziny.“ – Kristina Žídková z Krajského soudu v Ostravě se nám vtipkováním snaží namluvit, že neví, co je to dle zákona rodičovská odpovědnost, a že neví, co je to únos dětí do ciziny a nedovolené zadržení dětí v cizině dle mezinárodních úmluv platných v ČR.

„Soud nemohl matce uložit zákaz vycestovat mimo Českou republiku s nezletilými dětmi, neboť jí byly pravomocně svěřeny a matka má tudíž právo, aniž by o tom soud mohl rozhodnout, cestovat s dětmi kamkoliv.“ – JANA NIEDOBOVÁ z Okresního soudu ve Frýdku-Místku si zase dělá legraci z rodičovské odpovědnosti, dělá si legraci z Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a snaží se nám namluvit, že svěřením dětí do fyzické péče jednoho rodiče tento rodič nabývá právo sám rozhodovat o čemkoli v životě dětí.

“Z okolnosti, že nezletilý byl předběžným opatřením předán do péče matky, vyplývá, že je to matka, která rozhoduje o tom, do jaké školy nezletilý nastoupí, neboť nástup dítěte do I. třídy je třeba považovat za běžnou záležitost.” – Plzenští soudci IVA HEJDUKOVÁ, MILOSLAVA NOVÁKOVÁ, KAREL SVOBODA si dělají legraci, že neplatí rodičovská zodpovědnost obou rodičů ani ustanovení, že při nedohodě rodičů o podstatných věcech rozhodne soud (nikoliv tedy rodič, který má dítě v péči) a směšují nástup do školy a výběr školy, který je pro dítě jistě podstatnou záležitostí.

„Nezletilý má ke svému otci pozitivní vztah a není žádný důvod pro to, aby otec byl z výchovného působení na nezletilého vyloučen. Z tohoto důvodu odvolací soud přistoupil k úpravě styku nezletilého s otcem…“ – Syn má tátu rád a není důvod ho z výchovy syna vylučovat – tak jej plzeňští soudci ALENA POLEDNOVÁ, JANA ŠALOMOUNOVÁ, MARTIN ŠEBEK z výchovy vyloučili a stanovili mu jen tzv. styk…

„Ústavní soud přitom nemůže přisvědčit stěžovateli v tom, že by postup obecných soudů vykazoval známky genderové podjatosti, či absenci proporcionality.“ – Výlučná péče matky, styk dítěte s otcem jen dva víkendy v měsíci a k tomu několik hodin v týdnu je dle JIŘÍHO ZEMÁNKA, RADOVANA SUCHÁNKA, VOJTĚCHA ŠIMÍČKA proporcionální a genderově nepodjatý…

Jak je vidět, srandistů a recesistů máme na našich soudech hodně. Potom se nemůžeme divit, že takoví soudci fandí jiným “recesistům”, kteří vniknou na cizí střechu a ukradnou tam cizí věc. Krádež není krádež. Výtržnictví není výtržnictví. A únos dětí do ciziny není únos. Genderově podjatý postup soudu je genderově nepodjatý. No, pak se ale naši soudci nesmí divit, že u veřejnosti nemají respekt a vážnost.

Převzato z HOLEK.BLOG.IDNES.CZ