Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
… tak jako v 5. století Vizigóti, Vandalové, Hunové a další. Otázkou je, jak jsme na tuto invazi připraveni.
„…velikost armády nebyla dostačující k tomu, aby dokázala zabezpečit hranice říše. Státní správa se ocitla v rozkladu, současně ekonomika impéria byla rozvrácena příliš vysokými daněmi, které zbavovaly obyvatelstvo loajality k římskému státu.“ (Zánik antického impéria, Wikipedie)
Že vám to trochu něco připomíná?
Imigrace vždy byla, je a bude. A dokud nepřesáhne určitou mez, zdravé společnosti ani neublíží. Dokonce ji obohatí. Společnost vstřebá ty, kdo jsou schopni se přizpůsobit jejím pravidlům, a využije jejich potenciál. Imigrantem byl matematik Johannes Kepler, z Itálie do Španělska přišel Kryštof Kolumbus, z Čech do USA režisér Miloš Forman… Všichni ve své nové vlasti něco dokázali.
Vetřelci ale nepřicházejí pracovat… Zdravá společnost je proto odmítne, nemocná jim ovšem podlehne. Nedokáže je donutit dodržovat smysluplná pravidla – ona je často ani nemá. A když se sama takto dobrovolně rozkládá, supi, kteří se na ni vrhnou, proces jen urychlí.
Evropská, byrokraticky svázaná ekonomika ve srovnání se světem téměř neroste a počet obyvatelstva klesá. Podpora rozpadu rodiny a státní důchody prakticky vymýtily přirozenou mezigenerační soudržnost. Děti už nejsou pojistkou na stáří, ale překážkou v užívání si života. Takže se jich rodí čím dál méně a postupně vymíráme. Novodobým nájezdníkům pak stačí vlastně jediné: přijít a množit se.
„Říše se tedy nakonec hroutí jejich úderem zvenčí, ale fakticky podléhá jen v důsledku toho, že už se rozpadla zevnitř.“ (Pád Západořímské říše, Wikipedie)
Nestačí tedy jen se bránit vetřelcům a při tom pokračovat ve vlastním útlumu. Změnu máme ve svých rukou. Zatím.
Převzato z HODINA.BLOG.IDNES.CZ
11. 9. 2015 at 17:46
Pro JL:
Ano, je pravda, že bojovníci Islámského státu pro nás jsou určitým nebezpečím. Jenže lidé, kteří k nám utíkají často nemusí s Islámským státem ani terorismem mít nic společného. Často jde o obyčejné lidi, kteří ve své zemi normálně pracovali a vychovávali děti, ale utíkají kvůli strachu ze všeho, co válka přináší.
Je určitě potřeba odmítat konkrétní migranty, které tady nepotřebujeme, ale je zbytečné zasahovat zbytečně agresivně proti lidem, kteří jen chtějí žít normální život a chovají se podobně, jako byste se choval Vy nebo já, kdybychom utíkali před válkou.
11. 9. 2015 at 17:51
Ti, kdo zůstali v sousedních zemích, utekli před válkou. Ti, kdo proudí do Německa, utíkají za lepším a válka je jen záminka.
11. 9. 2015 at 18:48
a to před komunismem lidé předtím utíkali jen do Německa nebo Rakouska
a navždy tam zůstali?
11. 9. 2015 at 19:00
Které sousední země máte na mysli? Mluvíme-li o Sýrii, tak v Iráku zuří válka, Saudská arábie údajně běžence přijímá velice nerada, Jak je to v Jordánsku netuším, Izrale migranty dmítá. Nevím o tom, že by Turecko nějakým způsobem asimilovalo migranty. Co si tak vzpomínám, mají tam tábory pro běžence, ale nejsou tam zrovna dobré podmínky, které by umožňovaly normálně pracovat a vést běžný život. Navíc v Turecku je migrantů víc než dost (syský konflikt je tady už nějaký ten pátek). A jakmile utečete za hranice Turecka, jste už v Řecku. Odtud je to do Německa “jen” cesta vlakem. Pokud se podíváte na mapu, je to podobná vzdálenost, jako cesta přes Turecko pro uprchlíky s jejich zkušenostmi je to už “jen kousek”. Nelze tedy tvrdit,že každý Syřan, který uteče z Turecka je ekonomický migrant.
Co se týče Libyjců, tak zde je Itálie jedním z jejich téměř sousedů (je to jen přes moře). Je otázkou, jestli je v takové zemi větším rizikem cesta po poušti nebo po moři. Navíc si nejsem jistý, nakolik je průchozí kvůli útokům teroristů hranice Egypta, případně Alžírska. Do Čadu asi utíkat nebudou, protože ten je podle Wikipedie ve válce se Sudánem, navíc v těchto zemích není situace taky růžová. Niger taky není zrovna klidné území, takže pro kohokoliv utíkajícího z Libye je Itálie jasná volba. Pokud si trošku počtete informace o konfliktech zejména v Africe zjistíte, že svět není tak mírumilovné místo, jak byste si jej představoval (pro obecný přehled je mapka na tomto odkazu, http://www.warsintheworld.com/?page=static1329446051 další informace je potřeba dohledat).
Ti lidé jednoduše nemají moc míst kam utect.
Samozřejmě mám z některých migrantů obavy (zejména Afghánistán kvůli jejich zkušenosti s válkami, ale také z mnoha zemí Afriky kvůli negramotnosti a faktické nekompatibilitě s naším státním zřízením, ale skutečně nevidím mnoho důvodů, proč se nepostarat o běžné občany Sýrie, případně je označovat za ekonomické migranty jen proto, že se snaží dostat
11. 9. 2015 at 19:08
Aha, takže Saudská ARÁBIE a další sousední země přijímat ARABY nechtějí – a my to máme odskákat (slušně řečeno)? Pěkně děkuji, to zase nechci já. Ale možná zbytečně se tu pouštíme do polemiky o tom, co není (aspoň podle mě jako autora) hlavním předmětem článku. Pojďme se prosím raději bavit o tom, co uděláme, aby naše společnost dobře fungovala a byla odolná i vůči negativním vlivům přicházejícím s migrací.
11. 9. 2015 at 19:09
Pro JL:
Pokud lidé utekli do Německa nebo Rakouska, objevili se rovnou ve velice vyspělých zemích a neměli mnoho důvodů utíkat dále. Přesto někteří z nich odešli až do Spojených států za lepšími podmínkami a mnoho jich skutečně v zahraničí zůstalo. Na druhou stranu se někteří vrátili po revoluci zpět.
Tyto situace jsou ale neporovnatelné se současností – migrační vlna je násobně větší a hlavně mentalita příchozích je v některých případech výrazně odlišnější, což spolu se vzděláním, které může být klidně na úrovni středověku, může tvořit výbušnou kombinaci.
Přesto bych ale byl opatrný v házení všech migrantů do jednoho pytle a určitě bych dal šanci těm, kteří mají alespoň hypotetickou šanci na nějaké začlenění. Stejně všechny migranty nemáme šanci zasavit a dříve nebo později se s nimi budeme muset nějak vypořádat.
11. 9. 2015 at 19:36
Pro Autora článku:
Důvod, proč přijímáme migranty stojí hlavně na základech našich demokratických principů, listiny základních práv a svobod a lidských právech. V zemích (zmiňujete hlavně Saudskou Arábii), kde tato práva neuznávají se s touto problematikou vypořádali odlišně.
Pokud si myslíte, že tady na diskusi máme šanci vyřešit, co s migranty udělat, tak se pravděpodobně mýlíte, niméně obecný nástin z mé strany by byl asi následující:
Migranty ze Sýrie přijímat, rozdělit do malých skupinek, kde alespoň jeden zná alespoň angličtinu, ať jim může být nápomocen a zapojit je po dohodě s různými firmami do pracovního procesu. Zařazení do tohoto programu by bylo podmínkou pro přijetí migranta, jinak by jel zpátky. Důležité by bylo nevytvářet velká ghetta.
Uprchlíky z Afriky rozdělit na gramotné, negramotné. Pokud by byli ze země, kde není situace hodně vážná, poslat zpět. V opačném případě gramotné zaměstnat a využít jako pomocníky negramotných, kteří by měli povinnost navštěvovat kurzy pro výuku jazyka a psaní. Po naučení nezbytného minima zapojit do pracovního procesu a přidělit nějakého opatrovníka, který pomůže se základními záležitostmi, než se daný člověk naučí sám. Opět – podmínkou pro pobyt v zemi by byla účast na programu.
Zjistit, kolik uprchlíků je vlastně Evropa schopná pojmout.
Připravit krizové plány pro případ, že se počet uprchlíků bude blížit ke kritickým číslům.
Jenže v realitě cokoliv, co tady napíšeme je nesmyslný výkřik do tmy (včetně toho, co jsem napsal já), protože se nebude opírat o dostatečně známé fakta, čísla a detailní informace a přestože si můžeme vytvořit obecnou představu z různých pramenů, stále bude nedostatečná. Řešení takové krize je práce pro tým schopných odborníků na plný úvazek, což jsem již napsal v předchozích příspěvcích. Podle mě nemá smysl nad tímto tématem ztrácet nervy a čas, protože zřejmě nikdo z nás nemá dostatečné kapacity, znalosti a informace na řešení této krize.
11. 9. 2015 at 20:51
Tak a teď k věci: Co uděláme s tím, abychom, jak někdo napsal, sami tak ochotně nechcípali?
11. 9. 2015 at 21:43
Filozofická otázka, na kterou nemám uspokojivou odpověď.
Určitě by samozřejmě mohla pomoci propagace jakýchkoliv prorodinných aktivit. A podpora rodiny ze strany státu.
Dokonce by bylo skvělé, kdyby se lidem začalo ukazovat, že si mají vážit skutečných hodnot (vytvořených věcí, znalostí, rodiny) více než peněz.
Jenže podle mě je problém trochu hlouběji. Současná situace nám nadělila spoustu rozumu a spoustu tužeb, které si chceme splnit. Chceme studovat, vydělávat, mít peníze a majetky. Pokud člověk chce rozumnou výplatu, ze které by uživil rodinu, u linky na pásu ji nesežene, což znamená především časovou investici do svého vzdělání nebo jakékoliv jiné formy vydělávání peněz. Navíc jsou dnes lidé čím dál tím více pohodlní na to, aby měli více dětí- mají spoustu jiných zájmů.
V době, kdy lidé často ani neuměli číst se kolem rodiny “točil svět”. Co ale lidi zajímá dnes? Mají obrovské množství vyžití, současný pokrok jim umožňuje mít informace, které dříve neměli k dispozici, koníčky, kterými se nikdy nezabývali, média, která si žádají pozornost 24 hodin deně, 7 dní v týdnu. Přestože v tomhle všem bude někdo myslet na rodinu, zabere mu to výrazně méně času než dříve a i když si ji pořídí, tak bude mít pravděpodobně méně dětí. (Ostatně proč vzdělaní a inteligentní lidé mají méně dětí, než ti, kteří si vystačí s nižším vzděláním a případně sociálními dávkami? – Podle mého mají více podnětů, mezi které jsou schopní svou pozornost rozdělit.) Celý problém podle mého názoru souvisí se způsobem života jako celku, přičemž dekadentní tendence se bude opakovat vždy, když si lidé budou přestávat vážit hodnot a budou se snažit příliš žít na úkor druhých. Tohle není jednoduchý problém na řešení. Myslím si, že střídání cyklů úpadku a rozkvětu je téměř nevyhnutelné.
Ale v základu by určitě pro základní rozvoj rodiny pomohly finanční injekce od státu (Kde se na ně vydělají peníze, když si lidé nebudou vážit hodnot? Jak zařídit, aby stát ty peníze nerozkradl?)
13. 9. 2015 at 22:58
děcka, co blbnete, jaký jestli přijímat uprchlíky?
máme tady už půl milionu vlastních nezaměstna(tel)ných, co se jim nechce makat, nic pořádného neumí a nebo se to nechcou naučit, případně ne za tak málo peněz co se nabízí a radši berou podporu – fakt tady potřebujeme ještě další milion lidí stejných vlastností? máme tady milion cikánů, exotického vzhledu a cizokrajných pracovních návyků, nezaměstna(tel)ných -fakt tady potřebujeme ještě další milion lidí stejných vlastností?
jste normální?