Ing. Aleš Krejčí
Věk dítěte do čtyř let problémem pro střídavku není. Tedy určitě ne apriori. Naopak. Je-li v zájmu dětí zachování práva na výchovu i otcem, musejí mít s otcem maximální možný kontakt i v tomto období, aby bylo zachováno postupné rozvíjení vztahu. Obvykle není ve schopnostech rozcházejících se matek, podléhajících mateřskému pudu, zajistit nestrannou výchovu a přípravu na rozšiřování styku dětí s otcem. Proto se ostatně rozcházejí.
Navíc jakýkoliv problém s navazováním vztahu dětí s otcem po oněch čtyřech letech – který je logický v případě nezvyku dítěte na otce – je soudkyněmi považován za důvod k okleštění vztahu. A opět tu narážíme na odpad v talárech, jinak nezaměstnatelné parazity bez morálních ambicí.
Děti potřebují rodiče právě nejvíce od svého nejútlejšího věku, později stále méně, až se samy osamostatní. Na technopárty potřebují kamarády a nikoliv otce… Samozřejmě s kojenci je potřebná frekvence střídání nejvyšší, časem s věkem se však prodlužuje.
Sám jsem měl dcerku na styk „přiklepnutou“ od okamžiku rozchodu, tedy od jejích dvou let, a teď, když má let pět, nespatřuji v našem vztahu potíže, vyjma častého odblokovávání syndromů budovaných matkou. Ano, máme-li více času, jde to více harmonizovat, ale většinou nám stačí první procházka, nebo hry mimo vliv matky a děti se „přepnou do módu otec“. Ideální je navodit rituální činnosti při předávání, které jim oživí a naváží minulé pěkné zážitky s otcem, aby „přepnutí“ proběhlo co nejrychleji. Chce to také cit a trpělivost při obcházení a vysvětlování konfliktních témat.
Samozřejmě si uvědomuji, že ke zničení vztahu dětí s otcem stačí pár dnů popuzování, je-li mateřský pud matkou neudržitelný.
Připustíme-li argumentaci, že věk do čtyř let je problém, opět dáváme vydělat všem možným nemorálním parazitům jako soudkyním, psychologům apod., na úkor zájmu dětí. Samo striktní stanovení hranice zrovna 4 let je nesmyslné. Proč zrovna 4 roky, proč ne 3,5 roku nebo 5 let? To se zase chce hřát na výsluní nějaký „renomovaný psycholog“ typu Klimeše, který má svou pažbu rozřezanou zářezy zničených a poškozených životů?
18. 7. 2012 at 9:29
Hranice 4 roky je nesmysl. Stejně tak je nesmysl hranice 3 roky nebo 2 roky nebo jakákoli jiná! Rodiče jsou si ve vztahu k dítěti rovni, oba jsou schopni stejně intenzivního citu, jsou schopni vytvořit stejně pevné pouto k dítěti, atd., jsou si tedy rovni. Vyplývá to dokonce i ze zákonů (a obecně právních předpisů) této jinak v této oblasti hodně pokroucené společnosti.
Stejně tak je nesmysl hranice1/2 roku na popření otcovství (nebo navržené 3 roky) – zde by měla být možnost popřít otcovství kdykoli, i v dospělosti. Třeba z důvodu dědictví.
18. 7. 2012 at 10:15
to jsou ty jejich „výklady zákona“
Nová např. v posledním vydání zákona říká:
“ nemůže li pečovat rodič s výlučnou péčí (nemoc, zaměstnání) nastupuje prvořadě druhý rodič“
o pár stránek dál říká „rodič s výlučnou péčí může pověřit jiné osoby na hlídání dětí“
A tak si vyberte, a to ještě nemluvim o tom že napříč jednotlivými výklady zákona od roku 1998 si protiřečí ještě víc.
Studoval jsem to jak bibli na dovolené a jsem zmatený nic to nevysvětluje akorát dělá ještě větší bordel a radí jak překrucovat cokoli,je to slátanina za velké peníze .
18. 7. 2012 at 10:19
Problém není ten zákon, problém jsou výklady zákona soudkyne Nové !!!
18. 7. 2012 at 10:24
Nedávno šlo na Slovensku do střídavé péče půlroční dítě, a odvolací soud zamítl matčin blábol, že dítě potřebuje matku s odůvodněním, že potřebuje oba rodiče. Snad jednou toto poznámí dojde i k nám.
18. 7. 2012 at 10:43
česká matka by raději kojila do 6ti let a pak by dítě nastupovalo zase do školy:-)
jak jednoduché.
Pro naše opatrovnické struktury nebude žádný věk vhodný pro střídavku a důvod se vždy najde, nemá smysl to ani rozebírat jen jim to pořád opakovat
19. 7. 2012 at 5:42
Již v době, kdy mému synovi nebyl ani rok a přijdu domů vidím , jak se těší, jakou má radost. Můj druhý syn v pořasí byl nekojený a mohu prohlásit ze svých zkušeností. Žádný věk nepotřebuje v tomto případě výlučnou péči matky. Soudkyně si samozřejmě najdou jakýkoliv blábol, aby připravily děti o otce – v mém přípdě justiční špína Sýkorová (KSČ), Hesová a Slavíková- argument o věku dítěte použily u věku 4 a 8 let
20. 7. 2012 at 11:24
Vcelku přesně vystihující článek i komentáře pod ním.
Střídavá výchova-struktury justiční zkrátka popuzuje a tedy není a nebude vhodná v žádném věku dítěte.
Zakořeněný systém výpalného, želářování otců a vyhradní majetnictví matek se jen tak nepustí. Ostatně co by potom dělaly !!!!
Napřed je dítě příliš „malé“, poté již zvyklé a nakonec přeci velké, aby mělo svůj názor po dloholetém vymývání mozku majitelkou dítěte.
26. 7. 2012 at 8:08
Tomáši J., stejný názor měla při opatrovnickém řízení o mém synovi jedna mladší soudkyně i u nás. Asi jsou stále v menšině, každopádně jsou.