RNDr. Michal Šmerek
Ve facebookové skupině STŘÍDAVKA se objevil příspěvek paní Jiřiny, uvádějící údajná negativa střídavé péče. Dovolte mi, abych reagoval na tyto názory.
1) To, že „dite nema stale zazemi“, není přímý důsledek střídavé péče, ale je to dáno již samotným rozchodem rodičů. Moje dcera je oficiálně ve výlučné péči matky, u mne tráví 42 % dní v roce, u matky 58 %. Během 14denního cyklu je dcera u matky (M), otce (O), M, O, M, O, M. Cestuje tedy šestkrát, při střídavé péči by cestovala jen dvakrát (při režimu týden – týden) nebo jen jednou (při režimu 14 dní -14 dní). Tady tedy váš argument není argumentem proti střídavé péči, ale proti výlučné péči, kdy nějakým způsobem pečují oba rodiče.
2) Situace, kdy si dítě „nesedne s případnými novymi partnery některého z rodičů“ – taková situace může nastat při jakékoli formě péče o dítě, není to tedy opět nijak vázáno přímo na střídavou péči. A určitě i v tomto případě je lépe, když je dítě ve střídavé péči, než kdyby bylo ve výlučné péči toho rodiče, s jehož partnerem si dítě „nesedlo“.
3) Píšete: „Jsou i pripady,kdy muži, kteří mají větší problémy s uvolňováním ze zaměstnaní svěřují dítě jiným blízkým osobám!“ Ale to přece se netýká jen mužů! Jsou i takové ženy. Dovolím si tvrdit, že to bude dělat přibližně stejný podíl žen jako mužů.
4) S vaším posledním tvrzením souhlasím: „Bohuzel v dnesni dobe chybi tolerantnost a ochota rodicu myslet na prospech deti,staci malo a rozvod(viz neblahe statistiky)a kdo na to nejvice doplati-ty deti,ktere byly s laskou privedeny na svet!!!“
Problém tuším ale v tom, že vy máte na mysli zřejmě to, že chybí ochota spíše otců, kdežto já jsem přesvědčen, že chybí ochota spíše na straně matek. Myslet na blaho a zájem dítěte. Nemyslím si, že by matky byly od přírody méně tolerantní a méně vstřícné kompromisům či méně rozumné než muži. Problém je, že ve svých názorech a chování jsou negativně ovlivněny diskriminující společností, tím, že tato společnost protěžuje matky a znevýhodňuje otce.
To je také hlavní důvod extrémně vysoké rozvodovosti v ČR a ohromného počtu soudních sporů v opatrovnické oblasti a toho, že tyto spory jsou extrémně dlouhé, což je jistě opět proti zájmu dítěte.
17. 9. 2015 at 0:05
asi vám k tomu řekne, že od toho jest justiční akademie apod.
tedy, že předseda soudu vzdělání/odbornost soudců nezajišťuje
samozřejmě pokud se mu na stole budou hromadit stížnosti,
tak ho to asi moc nepotěší, neboť má zákonnou lhůtu pro jejich vyřízení
(předseda soudu bude většinou „své podřízené“ obecně chránit,
s výjimkou skutečně velmi extrémních případů – na kárnou žalobu k NSS)
17. 9. 2015 at 1:11
Odpovědnost za odborný výkon povolání soudce je ze zákona na něm. Odkaz na justiční akademii lze replikovat dotazem průkaz docházky a témat absolvovaných seminářů /jedná-li se o opatrovnickou soudkyni).Bránit své ovečky bude asi jen do té doby, než počet kvalifikovaných stížností nabyde v jeho očích vyšší tíhu, než potencionální úřední vztlak, nadnášející jej na jeho postu směrem k dalšímu kariérnímu růstu:-). nehledě na to, že se po správní linii můžete odvolat. Jednomu se patrně vysmějí, systematický tlak povede k erozi jejich postoje.
17. 9. 2015 at 8:19
Čin pana Jadlovského se může následně ukázat jako velmi důležitým impulsem, navíc jeho „oběť“ je velmi efektivní. Zachránil si svého syna, jemu výchovou otce.
Proč je tak důležitý? Zločinnémujustičnímisystému se dokázal vzepřít a porazit ho!
17. 9. 2015 at 8:30
Dále svým činem ukázal ostatním, že proti soudní svévoli se dá bojovat a tím je může velmi povzbudit. Ostatní nemusí nutně kopírovat jeho způsob, chápu, že každý na něj nemá prostředky.
Kdyby však polovina otců, rodičů a prarodičů důsledně bojova o své děti, nikdy to nevzdali, ten systém by se dávno přehlitl, zadrhnul a úplně zhroutil.
Navíc máte stále svá občanská práva, svobodu slova. Kdo zašel za svým zákonodárcem, aby na něj tlačil k nastolení nápravy?
Skoro 50 % občanů neumí, nechce využít v parlamentních volbách své dostupné právo, v senátních volbách dokonce přes 80 %.
Kdo tedy může za zvoleníBaudyšové, Nečase, Kalouska, Langra atd? I ti co nevolí, stejně s těmi, co je z neznámých důvodů volí a pak jim vládne Nagyová. Skvělá volba, bravo.
17. 9. 2015 at 14:34
Dobrý článek z reality … jen malá poznámka. Paní Jiřina nesrovnávala střídavou péči a styk, ale střídavou péči a výlučnou péči matky se zakomponovaným vymazáním otce ze života dítěte. Pak jsou argumenty této kravky zcela pochopitelné.
17. 9. 2015 at 22:25
Jen bych poznamenal, že předseda soudu má vůči soudci možnost výtky ve dvou případech – v průtazích řízení a v nevhodném chování soudce vůči účastníkům řízení či veřejnosti. Předseda soudu nebude soudce poučovat, které důkazy má soudce provést a které ne, protože by tím porušil zákon o soudech a soudcích a sám by mohl být kárně stíhán.
Předsedové soudů mají dbát o odbornou úroveň soudců, ale pouze v obecných mezích. Zásadně nesmějí do nezávislosti soudce v konkrétních kauzách zasahovat, tudíž zájem konkrétního dítěte v konkrétní kause nesmějí se soudcem probírat, jinak by se ocitli na hranici trestního zákoníku.
18. 9. 2015 at 22:13
Nejde o to, aby předseda soudu napomínal soudce, ale aby měl v ruce podnět a doklad, prokazující nedostatečnou odbornou úroveň soudce. A následně přece nemusí zasahovat do případu a probírat s ním konkrétní kazuistiku, ale může se jej zeptat, zda slyšel o Úmluvě, seznámit jej se současným stavem poznání v této věci a tímto dbát o jeho odbornou úroveň. Pokud něco neučiní, tak je možno si jeho nečinnost vykládat tak, že je mu odborná úroveň soudu šumafuk, čímž se on sám se vystavuje riziku postihu.
19. 9. 2015 at 10:32
Položme si otázku, a proč by to ten předseda soudu dělal ? Vždyť přece zákon neupřednostňuje střídavou či společnou výchovu dětí před výlučnou výchovou. Vše závisí na volné úvaze soudce a na konkrétních okolnostech. Výlučnou výchovu dětí matkami si všichni opatrovničtí soudci prakticky 100 procentně vždycky obhájili. Cesta přes odbornou způsobilost soudce vede do slepé uličky.
Další otázka. Komu asi bude soudce stranit, když na něj otec podá stížnost k předsedovi soudu ?
19. 9. 2015 at 11:54
Zákon určitě nevyžaduje, aby nařizovali střídavou péči. Mají však sledovat zájem dítěte. A je-li odbornými výstupy prokázáno, že SP v zájmu dítěte obecně je, pak musí konkrétně vyložit, proč tomu tak v tomto případě není.
A proč by to předseda soudu dělal – protože mu to ukládá zákon. A soudce je přece nestranný, stížnost na jeho nestrannost nemůže mít vliv, naopak bude třeba rád, že má zpětnou vazbu a odborně se posune dále:-). Soudci jsou jen lidi, není třeba je démonizovat a bát se jich. Máme demokracii, tak její nástroje využívejme demokratickými způsoby. A to je, oč tu běží.
19. 9. 2015 at 12:37
O to, aby každý táta byl zkušený právník a znal procesní i hmotné zákony, tady rozhodně neběží.
Opatrovnické řízení je nesporným řízením, čili soudy jsou povinny ke zjištění skutkového stavu opatřovat důkazy samy podle vyšetřovací zásady. Samozřejmě to ku prospěchu dětí nikdy nedělají a dělat nebudou, protože je to v rozporu s levicovou feministickou ideologií, na níž je opatrovnický systém nejen v ČR ale v celé EU založen.
Já navrhuji změnu rodinného práva a opatrovnické řízení svěřit správním úřadům. Za dva týdny od návrhu bude nařízena střídavá výchova, a to samozřejmě i proti vůli matek.