Mgr. Tomáš Jadlovský, Ph.D.
Celá moje nyní již rozpadlá rodina (já, manželka a syn Mirek) jsme žili od synova narození v Praze, jak jsme byli dohodnuti již od svatby. Je to prokázáno celou řadou důkazů v soudním spise (lékařská péče v ČR, rodičovské dávky pro manželku v ČR, byt ve společném jmění v Praze) a českou místní příslušnost k soudnímu řešení o Mirkovu výchovu potvrdil i Nejvyšší soud ČR.
Moje manželka Teresa Panizová Lobatová unesla našeho syna poprvé v roce 2010, kdy se s ním nevrátila z dovolené, a podruhé v roce 2012, kdy s ním bez upozornění zmizela z Prahy, navíc jen několik dní po soudním jednání, na kterém přislíbila předávat mi syna až do rozsudku a podstoupit v Praze znalecké zkoumání, aby český soud mohl rozhodnout.
České instituce – jak vládní úřady, tak soudy – synovi ani mně nijak nepomohly. Obvodní soud pro Prahu 5 nijak nereagoval na synovy únosy do Španělska, ani nevymáhal své vlastní usnesení, jak mi má manželka syna předávat a že se má dostavit na znalecká zkoumání. Syna jsem v součtu dva roky neviděl vůbec a další dva roky ho vídával jen pár hodin měsíčně, což nás začalo nebezpečně odcizovat. Pátým rokem se v českém soudním řízení nic neděje a nyní se dokonce české soudy snaží řízení zastavit a předat do Španělska, aby tam mohlo začít znovu, aby se musely překládat stovky stran spisu, a to pouze proto, že pro matku je tamní justice a judikatura výhodnější.
Španělské soudy opakovaně a zcela otevřeně porušily evropské právo, když pořádaly soudní řízení o mém synovi beze mne. Dvakrát proběhlo v Madridu soudní jednání, o kterém jsem vůbec nevěděl a poté mi pouze bylo doručeno usnesení, které papouškovalo přání manželky. Evropské právo vylučuje, aby ke stejnému dítěti probíhala soudní řízení v různých zemích unie, a stát, ve kterém bylo zahájeno později, ho má automaticky zastavit a respektovat rozhodnutí prvního státu. Španělský soud se klidně přihlásí k tomu, že unijní právo dodržovat nebude a nikoho to nezajímá.
Napsal jsem o případu mého syna třem ministrům spravedlnosti, předsedovi vlády i evropské komisařce pro justici. Nikdo z nich dosud nic neudělal. V odpovědích čítávám, jak máme nezávislou justici, že pět let nečinnosti českého soudu není žádný průtah a důvod ke kárání soudkyň a že si nemám na co stěžovat. Pokud soudy nedodržují zákony a mezinárodní úmluvy, ať ode mne nečekají, že já budu respektovat tyto soudy. O případu se podrobně píše ve článcích pod mým jménem na stránkách Střídavky a K 213. Jsou tam jména soudkyň a soudců, důkazy i upozornění na nezákonnost postupu soudů. Každý, kdo chce, může si je najít a libovolně je šířit a citovat.
Považuji oba rodiče za stejně důležité pro vývoj dítěte a nebudu si ve 21. století zvykat na to, že dítě patří matce, jak si zřejmě myslí nejen moje manželka, ale i všechny soudkyně v případu rozhodující. Od začátku soudního řízení, vyvolaného prvním únosem do Španělska v roce 2010, nabízím jako řešení střídavou výchovu, případně svěření syna do otcovské výchovy, pokud o první variantu nebude mít manželka zájem. Pokud český soud začne konat a přijme opatření k zamezení dalšího synova únosu matkou do ciziny, jsem ochoten vyjít z ilegality a řízení absolvovat a jeho výsledek respektovat, bude-li v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Budou-li české soudy i nadále rozhodovat pouze v zájmu matky, bude to pro mne důvodem k trvalému odstěhování z ČR a výhledově i ke změně občanství.
Dopis Mirka Jadlovského mámě
Milá maminko,
posílám Ti hezký letní pozdrav. Mám se s tátou dobře. Naučil jsem se číst a psát česky, aby mi to ve škole lépe šlo.
Co mne táta na podzim osvobodil, jsem zdravý jako rybička, vůbec nechodím k lékaři jako ve Španělsku.
Mám Tě rád stejně jako tátu a chtěl bych střídavku, když nedokážeš žít bez babičky, chci žít s tátou v Praze a můžeme si povídat na počítači a můžeš za mnou jezdit.
Tvůj Mirek
P.S. Pošli mi očkovací průkaz a zlatého beránka od českého dědy, prosím.
16. 7. 2015 at 0:29
že by policie hledala matku, která unesla (přisvojila si) dítě to nenajdete
příp. obratem OS vydá předběžné opatření, kterým jí dítě svěří do péče
16. 7. 2015 at 0:31
Jediná šance jak zajistit kontakt s dítěmtem patrně bude změna občanství a únos do země, která bude benevolentní ke svému občanovi. Jinak není patrně šance vychovávat své děti v tomto skurveném stétě. Držím tatínkovi palce a doufám, že ze svím synem odešel někam pěkně daleko a že na něj zhovadilé pracky soudního aparátu České republiky nedosáhnou.
16. 7. 2015 at 11:39
Pro Pavla: Když dítě vidí fotky své předúnosové oslavy narozenin a tam zlatého beránka a zeptá se po něm, co radíte říct? Že při příležitosti jeho narozenin daroval děda beránka své snaše, která je sice štír, ale jinak to dává logiku? A nikde není ani slovo o kradení.
16. 7. 2015 at 11:41
Pro Janu, Pavla a anonymy: Je-li manipulací, že Mirek na mámu myslí, napíše jí, uklidní ji, že je v pořádku a píše-li, že ji má rád, tak co by za takovou manipulaci dali jíní nešťastníci. Panizové by stačilo říct advokátce, ať uzavře dohodu o střídavce a měla by klid. K osvobození – pětiletý kluk byl za 4 roky dvakrát unesen a dvakrát repatriován, to se nedá vysvětlit báchorkou o kouzelném prstenu princezny Arabely, musí se mu říct pravda, stejně by ji jednou poznal sám.
16. 7. 2015 at 19:03
Je to nejen manipulace, ale doslova týrání dítěte. Fuj. Nutit dítě psát takové vyderacske slinty.
16. 7. 2015 at 20:29
Chování matkyk otci dítěte,neumožnění střídavé péče,bránění v kontaktu s otcem se Vám zdá v pořádku?
17. 7. 2015 at 18:32
Pokud je výše uvedené jednání týráním dítěte, jak chcete tedy nazvat jednání matky? Těžkou šikanou s trvalými následky? Proč by mělo být týráním dítěte umožnění kontaktu s matkou pomocí pošty (vzhledem k situaci pochopitelné) a snahou o smír, díky kterému by byl umožněn mnohem širší kontakt s matkou, než je dosud, zatímco těžká manipulace dítěte a znemožňování kontaktu s otcem, se kterým má chlapec zjevně dobrý vztah by mělý být v pořádku? Proč vlastně kritizujete pana Jádlovského a mlčíte k jednání matky?
Na to, že si říkáte psychiatr, máte dost jednostranný a povrchní přístup.
19. 7. 2015 at 4:18
ČT se průběžně zajímá o případ Tomáše a Mirka. Ta, narozdíl od jiné soukr. televize, se zajímá a informuje nestranně a bez nadržování jedné či druhé straně. Protože se Tomáš v současné době nemůže pro ČT vyjádřit osobně, posílá jí toto písemné vyjádření.
Pro info diskutujícím: Mirek se za posledních osm měsíců, kdy žije s otcem, naučil perfektně česky, umí české básničky a dokáže odříkat české pohádky. Je zajímavé, že ty španělské neumí (po téměř pětiletém pobytu u španělské matky a babičky).
25. 7. 2015 at 9:17
Držím panu Jadlovskému i Mirkovi palce. Věřím, že to dobře dopadne a Mirek bude mít kontakt s oběma rodiči formou střídavé výchovy jak navrhuje Tomáš. Matka je sice duševně nemocná osoba, ale stále je to matka.
4. 8. 2015 at 10:52
Zažívám,podobný příběh ale jsem na začátku.Po 18 měsících jsem si uvědomil že boj o synka nemohu nikdy v tomto státě vyhrát.Ponižování,šikana,lži,podvody,hanebné obvinění. Jsem označován agresivním únoscem a jiné nepodložené tvrzení.Proto jsem si pečlivě nahrával skrytou kamerou vše..1000h. Ani to není dúkaz!!! Uvažuji že se vzdám českého občanství jelikož jsou veřejně schvalovány zločiné organizace, od ospodů počínaje,,soudama konče.Miluji Svého synka a nemohu bez něj žít ale nevím jak dál. Nahrávka na mém Fb hovoří za vše…Táto máma říkala že jsi umřel…….Všem přeji hodně sil a zdravim.Mirek Lošták Praha