Aleš Hodina
V posledních dnech se hodně hovoří o usnesení Ústavního soudu III.ÚS 650/14, kterým potvrdil střídavou péči o malé, předškolní dítě, přestože s ní matka nesouhlasila. Dlužno podotknout, že matka neprotestovala proti tomu, aby sama dítě vychovávala. Nechtěla se ale o péči o společné dítě dělit s otcem, který měl zájem se o něj starat.
Toto rozhodnutí Ústavního soudu je samozřejmě chvályhodné. Tím spíše, že feministky a mnohé soudkyně dělají ze střídavé péče strašáka. Je namístě ocenit zejména tento právní názor Ústavního soudu: „Střídavou výchovu je pak třeba chápat jako snahu o co nejúplnější naplnění práva dítěte na oba rodiče, pokud spolu oba rodiče nežijí, neboť tato forma výchovy umožňuje dítěti nejen zachování fungujících vztahů s oběma rodiči, ale rovněž mu umožňuje zůstat součástí běžného každodenního života obou rodičů.“
Na druhou stranu je třeba říci, že podobný právní názor vyjádřil Ústavní soud již v roce 2010, v nálezu III.ÚS 1206/09: „Zájmem dítěte nepochybně je, aby bylo především v péči obou rodičů… Nesouhlas matky se střídavou péčí může být relevantní pouze tehdy, je-li vybudován na důvodech, jež jsou způsobilé intenzivním způsobem negativně zasahovat do zájmu dítěte.“
Mezitím však Ústavní soud vydal řadu rozhodnutí (např. II.ÚS 1993/10, I.ÚS 2834/11 a mnoho dalších), v nichž tuto základní premisu zachování péče obou rodičů popírá. K tomu si vždy najde nějaké důvody. Tu je to „stabilní výchovné prostředí“ (čímž se bohužel nemyslí stabilita zachování obou rodičů, ale naopak zbavení dítěte výchovy jednoho z nich), tu jsou to přehnané požadavky na komunikaci mezi rodiči, atd.
Chce-li tedy Ústavní soud skutečně hájit právo dětí na oba rodiče, měl by tak činit ve všech svých rozhodnutích. Ne jen pouze v některých z nich a v dalších pak umožnit obecným soudům připravit dítě o jednoho z rodičů. Ostatně podle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku, „péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči“. To se týká samozřejmě obou rodičů.
Převzato z webu ČESKÁ JUSTICE
21. 5. 2014 at 22:12
Žijeme v pluralitní společnosti a máte právo mít svůj názor. Ale na rozdíl od podložených a odborně zdůvodněných závěrů zůstávají vaše názory v rovině mínění. Vaše argumentace směrem k zajištění jednotné výchovy poodhaluje totalitní zabarvení vašeho myšlení ve stylu jedna strana, jednotná národní fronta, jež zpravidla končí ozbrojenou pěstí sebranky. Dítě není stroj, do něhož rodič vloží svůj program. Je spolutvůrcem výchovy a výchovného stylu, čímž opět odkazuji na genetiku. Mají přijít bouřky, tak si nezapomeňte zapálit svíčku.
21. 5. 2014 at 22:55
Opravdu se mi nechce reagovat na to, co Katka napsala ve svém posledním příspěvku. Na takové nelogické, ničím nepodložené bláboly se ani nedá rozumně reagovat. Jen bych tady chtěl zdůraznit, že dítě nevychovávají matky, ale otcové ! Matky o dítě pečují, ale vychovávají je otcové. Nikdy jsem neviděl matku, která by dítě vychovávala ! Uvaří, vypere, zašije, ale nevychovává. Otcové dávají dětem to, co z nich dělá člověka. A chudáci děti, které jsou v péči takových Katek …..
21. 5. 2014 at 22:58
Katko, a že mi neodpovíte na ty mé jednoduché otázky…. Zvláštní. A to nejsem zastánce rovnoměrné střídavky. Fakt by mě zajímal váš názor na střídavou péči v poměru 70% matka a 30% otec, tj. matka 5 dní týdně, otec 2 dny.
21. 5. 2014 at 23:00
AntiNiedoba: zajímavý pohled, žena pečuje, otec vychovává – že by tohle byl důvod pro změnu terminologie v novém občanovi, kde již nejde o svěření do výchovy jako v z.o.r., ale do péče????
22. 5. 2014 at 14:10
Matka by při jakékoliv jiné, než výlučné výchově, přišla o alíky a proto zapomeň, při poměru 70/30 budeš stykač a plátce výpalného pro potřeby matky. Feminacismus v praxi. A proto ti ani nikdo nepřiklepne 50/50, až na výjimky.
24. 5. 2014 at 9:14
pro stykač: Problém je v tom, že při výlučce soudy považují vyživovací povinnost matky splněnou osobní péčí, kdežto u otce k ní nepřihlížejí a stanovují ji finančním příspěvkem. V případě i velmi asymetrické střídavky by musely k oběma rodičům přistupovat stejně, tj. jak zohlednit podíl osobní péče, tak stanovit podobným postupem finanční vyjádření výživy. To by hodně pomohlo.
24. 5. 2014 at 22:22
Jasné, vim. Rozumíme si. A právě proto zapomen na jakoukoliv formu SP vč. asymetrické. Matka by nedostavala aliky a nemohla by parazitovat na vlastnictvi dítěte. Dokud tento nesvar nebude vymýcen jasnými a závažnými pravidly výživného, vždy tu bude boj o SP, který vyhrají parazitky.
27. 5. 2014 at 8:45
MPSV právě vytváří zákon o výživném. Takže nekecat, ale posílat návrhy a připomínkovat.
6. 6. 2014 at 16:03
a vite,že biologický otec nemusí být ten správný otec,ale třeba náhradní otec,nový partner matky,je daleko lepší než vlastní otec…..to pak biologičtí otcové nemohou přežít a pak chtějí střídavku,ničí svoje ex a děti…….jj.pánové tak to přiznejte
8. 9. 2014 at 1:19
Už to, že používáš pojem “biologický otec”, svědčí o tom, že pro tebe není problém “vyměnit” dítěti otce jak ponožku. Otec je ale vždy jen jeden.