Mgr. Tomáš Jadlovský, Ph.D.
„Nezletilý má ke svému otci pozitivní vztah a není žádný důvod pro to, aby otec byl z výchovného působení na nezletilého vyloučen. Z tohoto důvodu odvolací soud přistoupil k úpravě styku nezletilého s otcem…“
Plzeňský krajský soud má v české opatrovnické justici zvláštní pověst. Zazněly tam v minulosti rozsudky, že dítěti se s otcem styk nijak neupravuje, v jiných případech má tento styk parodující podíl na výchově podobu několika hodin měsíčně. Tentýž soud kdysi svěřil dítě sobecké matce pro její nesouhlas se střídavou výchovou a vyvolal tak otcovu ústavní stížnost, která přinesla legendární nález III.ÚS 1206/09, že pouhý nesouhlas nemůže být důvodem pro odmítnutí střídavé péče. Tento první křupanec v zamrzlých mozcích soudců měl zatím v Plzni malou odezvu, možná proto, že západočeská metropole je od Brna nejdále a za pět let tam ještě kouřové signály z Ústavního soudu nedošly.
V roce 2015 tam v jednom rozsudku zazněl výrok, který je devátým ve žvástové hitparádě Střídavky. Je těžko k uvěření, že na okresním soudu padl rozsudek nijak otcovskou výchovu neupravující a teprve odvolací senát popřemýšlel, zdali a jak to udělat. Po plzeňsku tedy byly splněny představy matky, která se ani neodvolala a odvolací soud udělal otci milost, že mu občas přidělil vlastní dítě, protože k němu má pozitivní vztah.
Jeden by se zeptal, že když je soudu jasné, že má dítě s tátou hezký vztah, a dokonce není důvod ho z výchovy vylučovat, proč ho z ní vyloučil. Neříkají snad nejen mezinárodní úmluvy (jejich znalost po českých soudcích nechci), ale i rozhodovací praxe Ústavního soudu (tu by znát mohli), že nejlepším zájmem dítěte je být vychováváno oběma rodiči? Za situace, kdy oba dva o výchovu stojí a žádný závažný nedostatek na straně otce není, je tedy záhadou, proč v Plzni nenařídili střídavou péči. Naše republika zase není tak velká, aby se střídání nedalo zvládnout. Nakonec, pojede-li nezletilý k tátovi na tzv. styk, neujede ani o metr navíc, než kdyby k němu jel v rámci střídavé péče. Dvě školy jsou už dnes běžnou praxí a paradoxně, aniž bych chtěl rozvody chválit, mohou školákovi přinést plno nových zkušeností. Nejen že děti střídající školu mají více kamarádů, ale také možnost srovnání učitelů. Když bude v jedné škole šikovný matematik, který umí v dětech vzbudit zájem o předmět, bude ho matematika bavit i v té druhé. Dnešní školáci a studenti běžně usilují o výměnné pobyty v zahraničí, tak proč se na ně nepřipravit odmala? A kdyby se nějaký problém objevil, oba rodiče jsou určitě natolik chápaví, že by situaci řešili.
Největším nešvarem české justice je, že v opatrovnických věcech může soud rozhodovat podle libosti a veškerá judikatura Ústavního soudu se bere v potaz podle toho, jak do představy konkrétních soudců zapadá. Bohužel v Plzni se uvažuje postaru. „My jsme chodili do jedné školy a tak vy ostatní budete taky. Plno dětí rostlo bez táty, tak proč by nemohly další,“ honilo se asi hlavou plzeňskému justičnímu triu. Zákon je ohebný a tvárný a za zájem dítěte se schová cokoliv. Bohužel velkou vinu na tom mají samotní ústavní soudci, když jeden senát rozhodne tak a druhý onak, a vždy se najde vysvětlení, proč to tak musí být.
Mít precizně napsané zákony nebo aspoň konzistentně rozhodující strážce ústavnosti, nemusely by české soudy stále dokola řešit, proč je mezi kdysi společně žijícími rodiči najednou tak velká dálka, proč by muselo mít dítě dvě školy, když už se zdají nepřekonatelným problémem, proč je jeden rodič takový a druhý makový. A tak si budou v Brně asi pořád stěžovat, jak jsou zahlceni stížnostmi, a na okresních soudech budou projednávat nové návrhy na změnu. Nic jiného nelze od zodpovědného otce čekat, pokud si přečte rozsudek s takovým výrokem. Devátý výrok soutěže sice pronesli soudci v Plzni – Alena Polednová, Jana Šalomounová a Martin Šebek – ale podílejí se na něm i ti, kteří stojí nad nimi.
Naši komentátoři každý týden podrobně rozebírají jeden z výroků zařazených do ankety ŽBLEBT ROKU 2015 (kliknutím otevřete přehled nominovaných žblebtů).
16. 3. 2016 at 8:18
Vlajkonosi zvracene ceske juvenilni justice. Az se bude tenhle system skutecne hroutit /cca za 10 let/ plzensti budou posledni kdo opusti palubu. S vodou po kolena budou stale opakovat svoje zaklinadlo: dite patri Matce a basta!!!
16. 3. 2016 at 9:36
Kvalitou rozhodování předčí tento senát Krajský soud v Českých Budějovicích, kde okresní soud rovněž svěřil dítě matce bez úpravy styku (na základě znaleckého posudku, který konstatoval výchovnou způsobilost obou rodičů), a krajský soud odmítl styk upravit s tím, že se jedná o jinou otázku než úpravu péče a odkázal otce, ať si podá návrh na okresní soud na úpravu styku.
16. 3. 2016 at 12:34
Fuj, ta fotka té báby hovoří za vše. Je jí vidět z obličeje, co se jí honí v té její zlé hlavě (HODNĚ MI PŘIPOMÍNÁ JEDNU TALÁRNICI, S KTEROU JSEM SE BOHUŽEL SETKAL OSOBNĚ) “Dítě patří k matce a otec má platit. A když mu dáme dítě na pár hodin měsíčně, tak mu tím projevujeme obrovskou laskavost, za kterou by měl být vděčný”
16. 3. 2016 at 16:22
pracuji v komerční sféře, a tam platí že vzhled člověka vypovídá cosi o něm o jeho charakteru, vzhled zaměstnanců vypovídá o firmě, vzhled ženy vypovídá o jejím IQ atd. Co vypovídá vzhledově o této individualitě? Vždyt ta bába by v korporátu dostala na starosti, a to možná, mytí záchodů! Ale v justici rozhoduje nad životy lidí…
17. 3. 2016 at 16:29
Tato soudkyně se mstí chlapům za to,že o ni neměli zájem.
17. 3. 2016 at 17:09
hahaha: třeba, když byla mladá a štíhlá tak o ni zájem měli
18. 3. 2016 at 21:22
Proč jim tedy ubližuje ,proč ubližuje hlavně jejim dětem?
23. 3. 2016 at 11:08