Aleš Hodina
„Střídavá péče narušuje vývoj mozku malého dítěte.“
„Peťulko, jsi moc hodná, jak jsi pomáhala těm dvěma hošanům adoptovat toho chlapečka.“
„Vždyť víš, že se vždycky snažíme najít dětem ty nejsprávnější rodiče. A to oni byli… Žádná taková ta průměrná česká rodinka.“
„A ty slíbený dotace jste dostali?“
„Jasně, to přišlo v pořádku.“
„Domluvila jsem ti za to ještě pořad v rádiu.“
„Jé, děkuju, kde to bude?“
„Na Radiožurnálu. Budeš tam sama s moderátorkou, tak se tam můžeš prezentovat.“
„No to jo. Tak díky moc. A o čem to má být?“
„O střídavý péči. Teda proti ní. Víš, jak to myslím.“
„Pochopitelně. Hezky to tam odborně probereme a závěry jsou jasné.“
„Ale Péťo, moc to nepřeháněj s tou učeností, aby tomu lidi rozuměli. Stačí říct jen pár odborných slov, aby to působilo vědecky.“
„Neboj. Zmíním tam teorii attachmentu, ale hned vysvětlím, že to je vazba dítěte na matku.“
„Myslíš, že to neprokouknou?“
„Co?“
„Že to nemusí být jenom na maminku. A že to může být i na víc osob najednou.“
„To lidi u nás vůbec nevědí. Naprostá většina ani nebude vědět, co to je attachment.“
„No dobře.“ Na chvíli se zamyslela. „Ale stejně si myslím, Péťo, že by to chtělo ještě nějaký silnější argument.“
„Myslíš třeba něco, jako že dětem ve střídavce upadávají nohy?“
„Nedělej si z toho srandu.“
„Tak jo, ale co jim tam mám říct?“
„Ty jsi studovala i tu neurobiologii?“
„No, byla jsem na pár konferencích o tom…“
„Hele, co kdybys řekla, že střídavá péče nějak poškozuje mozek?“
„No,…“ zatvářila se trochu zaraženě.
„Buď v klidu, Peťulko. Vždyť na tý Střídavce sami tvrdí třeba to, že homosexualita je způsobená nějakou dědičnou poruchou v mozku.“
„To právě netvrdí. Říkají, že to může vzniknout různě a stejně tak se pak někdy můžou převrátit zase zpátky na heteráky.“
„Jak na to vůbec přišli? Já myslela, že se o tom dnes konečně ani nediskutuje. Všichni snad už mají za to, že to je vrozený a basta.“
„To víš, našli si zdroje. Studie jednovaječných dvojčat, změn sexuální orientace v průběhu života, a tak…“
„Ty jsou chytrý jak rádio… No ale ty budeš v rádiu, ne na Střídavce.“
„To je pravda.“
„Takže když jim tam řekneš něco, co bude znít dostatečně učeně, tak to prostě vezmou jako fakt.“
„A jaký mám uvést zdroj?“
„Žádnej, na to se tě tam nikdo ptát nebude. Já to když tak s nima ještě proberu.“
„Tak mám říct jenom, že střídavka narušuje mozek dětí?“
„No, možná se drž trochu zpátky. Třeba by stačilo říct, že jenom u malých dětí. Tam se to stejně blbě ověřuje. I tak to bude zpráva na titulek.“
„To rozhodně…“
„A snad do toho potom na tý Střídavce nebudou vrtat.“
„Snad ne.“
Upozornění: Tento rozhovor je fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami a událostmi je čistě náhodná. Takové věci se přece u nás dít nemohou.
———————————-
Toto byl poslední z komentářů k výrokům nominovaným do ankety Žblebt roku 2017. Ještě do neděle 15. dubna můžete svým hlasováním vybírat největší žblebt. Výsledky ankety budou slavnostně vyhlášeny 17. dubna.
Autor vítězného výroku obdrží originální signovanou fotografii Ladislava Postupy „Dětský portrét“. Ta mu bude připomínat smutek těch nejmenších připravených o jednoho z rodičů – často na základě žblebtů podobných těm, které jsou v naší anketě. Cenu pro vítěze věnovala GALERIE ČESKÝ RÁJ – OBRAZY PRO KAŽDÉHO.
V případě, že vítěz ankety nebude mít odvahu si cenu převzít na slavnostním vyhlášení, bude nabídnuta vám, čtenářům Střídavky, a vydražena. Výtěžek půjde na podporu péče obou rodičů o děti.
10. 4. 2018 at 21:18
Peťulka ma uz od pohledu naruseny mozek. Nejspis tim, tipoval bych, se nemela vychovu otce, jinak by se neco tak primitivniho nedalo vychovat.
10. 4. 2018 at 21:30
Petře Winnette, nejlepší dětské psycholožce z NATAMA, nesaháte, vážený pane Hodino, ani po kotníky! Sama jí moc dobře znám a obě jsme se tomuto článku smály.
Hlavně té části, kde jste jí podezíral, že by se snad mohla bát nějakých odborných expertýz vaší strany. Jenom by nás zajímalo, odkud máte informaci, že doprovázela naše známé Petra a Honzu v adopčním procesu. Čistě ze zvědavosti. Mohu vám říct, že už oba mají malého doma, a že je u nich šťastný. Stejně tak i naše Sárinka roste, jako z vody, a je se mnou a mojí manželkou šťastnější, než mnohé děti s otcem vašeho typu.
10. 4. 2018 at 21:35
U nás ve Španělsku si homosexuální páry adoptují děti už od roku 2005 a nikdo se nad tím nepozastavuje, Terezo.
10. 4. 2018 at 21:35
Terezo M, děkuji za názornou ukázku zvrácenosti odpůrců péče obou rodičů.
10. 4. 2018 at 21:38
Aleši, odkud máš, že jsem odpůrkyně střídavé péče? Je zcela jasné, že se to musí rozhodovat rodina od rodiny. Starší děti jí třeba zvládnou, ale co ty malé???? I moje manželka řekla, že by něco takového nechtěla!! Obě bychom se snažily to udělat tak, aby to bylo v nejlepším zájmu naší malé. Vždyť to dítě se musí omezovat kvůli rodičům tím, že si každých 14 dní musí balit věci – vždyť se z něj stává svým způsobem bezdomovec, který nemá svůj jeden domov.
10. 4. 2018 at 21:40
Já než dát Mirka Tomášovi, tak to bych ho i radši píchla.
10. 4. 2018 at 21:45
Dovolujeme si upozornit, že diskutující pod přezdívkami Tereza M (Mikšaníková) a Teresa Panizo je tatáž osoba, přihlašující se z pražské IP adresy 84.42.212.246. Vydávat se v diskusi za dvě různé osoby považujeme za podvodné jednání.
11. 4. 2018 at 6:28
Vida, tak konečně je venku, kdo si tady hraje na Panizovou.
11. 4. 2018 at 12:14
Ty příspěvky Mikšaníkové, pokud to vezmeme i z kontextu dalších diskuzí, kde se vydávala za Lobato, by mohly být zralé na trestní oznámení. Alespoň je vidět, co jsou tyto odpůrkyně rovného postavení rodičů, zač.
11. 4. 2018 at 23:21
Bohužel o smutku dětí připravených o jednoho z rodičů rozhodují úředníci. Když – dle zadání preferovaného roiče není – tak rozhodnou, že není a nebude. Oba rodiče jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. A oni vědí ti úředníci stejně lépe než rodiče, co je pro dítě nejlepší 🙁