Stridavka.cz
–
Další ročník oblíbené ankety Žblebt roku je tu. Můžete vybírat ze 14 nominovaných ten nejhloupější výrok na téma rozvodu a porozvodové péče o děti.
Do neděle 15. dubna můžete svým hlasováním vybírat největší žblebt. Od počátku roku zveřejňujeme k jednotlivým výrokům každé úterý podrobnější komentář (publikované komentáře otevřete kliknutím na jméno nebo fotografii).
1. JIŘÍ DOLEŽAL:„Rozhodně bych muži, který takhle blbě šije a je na to hrdý, nesvěřoval dítě do péče.“
Ani pravidelné kouření marihuany zřejmě nepomohlo tomuto novináři vyrovnat se s tím, že jej v dětství opustil otec. Že by proto chtěl dopřát podobný osud dalším dětem?
2. MAREK HERMAN:„Více než polovina manželství se ale dnes rozvádí a v 95 procentech případů se o rozpadlou rodinu starají ženy jako samoživitelky. … Proto mluvíme o 20. století jako o století selhání otců.“
Matky podávají většinu návrhů na rozvod a obvykle pak chtějí jen svou výlučnou péči o děti. Za ztrátu jednoho rodiče však mohou otcové… To je prosím logika ředitele asociace hazardních firem.
3. GABRIELA HOSTOMSKÁ:„Otec, který vidí takovou scénu exekučního odebírání dítěte, a rozhodne se, že raději rezignuje na svá práva a zvolí „sociální smrt“, je podle mého názoru milujícím rodičem.“
Rezignujte na výchovu svého dítěte a ponechte jej u rodiče, který mu brání v kontaktu s vámi. Taková je představa milujícího rodiče pro vedoucí sociálního odboru na Praze 11.
4. IVANA JIREŠOVÁ:„Ustát dvojí život v různých prostředích totiž sežere hromadu energie.“
Tato herečka se stále nesmířila s tím, že její dcera má mít matku i otce. Hromadu energie jí proto žere dlouhodobý boj proti střídavé péči. Díky tomu je z ní už stálice naší ankety.
5. DANIELA KOVÁŘOVÁ:„Vzdát a říct si: „Nedá se nic dělat, nevyhraju, prostě tenhleten boj jsem prohrál, půjdu jinam, pořídím si jiné dítě,“ s nadsázkou řečeno je přece taky cesta, kterou volíme v jiných případech.“
Šéfredaktorka Rodinných listů (!) před třemi lety chválila tatínky, kteří nevěděli, co s dětmi (a nechali je v péči matky). Dnes jim pro lepší zapomnění navíc doporučuje pořídit si děti nové.
6. TOMÁŠ LICHOVNÍK, KATEŘINA ŠIMÁČKOVÁ, DAVID UHLÍŘ:
„Úprava styku rodiče s dítětem znamená povinnost rodiče nařízený styk realizovat.“
Ústavní soudci běžně schvalují, že z vás soudy udělají pouhého „stykače“ a připraví vás tak o práva spojená s péčí o dítě. Ale s ní spojené povinnosti by vám rádi nechali.
7. MICHAELA MAUREROVÁ:„Odborníci bijí na poplach, zjistilo se totiž, že děti, které podstoupily střídavou péči, jsou psychicky labilní.“
Tato bulvární hvězdička jako dítě poznala výlučnou péči své matky a utíkala při ní z domova. Když se ale dnes sama nechce o výchovu svých dětí dělit s jejich otcem, každý „argument“ je dobrý.
8. EVA ONDŘEJOVÁ:„Kompromis lidé vnímají jako prohru. Muži i ženy stejně, žena prohraje, pokud nedostane výlučnou péči, muž prohraje, pokud nedostane střídavou péči.“
Nezískat výlučnou péči je stejné jako nezískat střídavou péči? Tato advokátka je nadána poněkud zvláštním smyslem pro logiku. Což ovšem u právníků (včetně soudkyň) bohužel vídáme častěji.
9. ALENA POLEDNOVÁ, JANA ŠALOMOUNOVÁ, MARTIN ŠEBEK:
„Sourozenecké vztahy Adama a Karla jsou i v rámci stávající úpravy (kdy jsou spolu 3 dny ze 14) udržovány a rozvíjeny na odpovídající úrovni.“
Ze soudkyň Krajského soudu v Plzni stále padají perly. Bratrům zkrátka musí stačit být spolu asi tak často, jako by se vídali s kamarády z víkendové chalupy.
10. RENATA POSPÍŠILOVÁ, HANA CARBOLOVÁ, MARTIN HRABOVSKÝ:
„Fakticky se od počátku realizuje a nezletilé střídavou péči zvládají. Tato skutečnost sama o sobě neznamená, že střídavá péče skutečně funguje.“
Ani soudkyně Krajského soudu v Ostravě se ovšem nenechají zahanbit. Když něco děláte dlouho a zvládáte to, nemůžete si přece myslet, že vám to funguje.
11. JOSEF SMRŽ:„Dítě svého tátu nemusí znát a v životě mu tak nechybí. Koneckonců, pokud nikdy neochutnáte avokádo, proč by vám v jídelníčku chybělo?“
A pokud se narodíte bez nohou, proč by vám měly chybět? Psycholog s takovými názory pracuje na oddělení sociálně-právní ochrany dětí a nabízí poradenství pro rodiče a děti…
12. IVANA SPOUSTOVÁ:„Svépomocné skupiny za práva otců odvozují z PAS teorému genderově specifické strategie a používají tento koncept, aby se bránili obvinění z domácího násilí a sexuálního zneužívání i plnění své zákonné vyživovací povinnosti.“
Otcové snažící se o kontakt se svými dětmi jsou zkrátka největšími vyvrheli na světě. Bránit jim v kontaktu, s tím má tato advokátka bohaté zkušenosti.
13. PETRA SUCHANOVÁ:„Bohužel se naše klientky potýkají s tendencí soudů poslední doby – svěřovat děti do střídavé péče.“
Klientka přijde za touto paní do spolku ROSA, aby odstavila otce od dítěte, a soud na to vůbec nedbá. To přece nejde, takhle jim kazit byznys!
14. PETRA WINNETTE:„Střídavá péče narušuje vývoj mozku malého dítěte.“
Výzkumy hovoří o tom, jak děti ve střídavé péči prospívají. Podle této psycholožky však mají narušený mozek. Správně fungující mozek totiž musí být orientovaný pouze na matku.
Připravil Aleš Hodina
3. 1. 2018 at 0:54
1,2,4,7 netřeba brát nijak extra vážně, jsou to bubliny lidí bez vlivu. 3 – milující rodič může být mentálně na úrovni příslušné úřednice, odpovědný rodič si je vědom, že on není příčinou problematické exekuce a ve vazbě na §889 požádat o svěření do své péče, k čemuž by mu měla příslušná úřednice být nápomocná. Zde nezbývá, než vznést na radnici dotaz, zda úřad pod vedením osoby s tímto názorem může hájit zájem dítěte dle zákona o SPOD.
5 – Kam čert nemůže, pošle advokáta, středobodem nahlížení na opatrovnický spor by měl být zájem dítěte, hra s nulovým součtem je v rozporu s jeho zájmem těžit z obou rodičovských vzorů.
6 – Výrok je lingvistický majstrštyk, v podání ÚS „Úprava“ znamená „povinnost“, v dalším kroku už jen zbývá, aby ÚS upravil moc parlamentu.
8. Kompromisem je „rozšířený“ styk, což je ovšem jen zástěrka pro vektor distribuce výživného.
9. Nastavená úroveň sourozeneckých vztahů je odpovídající, že netušíme čemu, patrně odpovídá úrovni KS Plzeň.
10. A jak funkční je alternativa? A jaké jsou kritické ukazatele rozhodování mezi variantami?
11. Humanitní vzdělání má nevýhodu v absenci reálné základny, která méně nadaným jedincům ztěžuje pochopení podstaty problému. Pan psycholog možná nedohlédl, že matka nesouložila s avokádem, ale s otcem a otcovství nemá žádné spojitosti s dětskou výživou.
12. Syndrom zavrženého rodiče využívá k propojení otcovství s domácím násilím a neplacením výživného.
13. Nezbývá než medializovat činnost ROSA proti právu dětí na péči obou rodičů a odstřihnout od penězovodů.
14. Paní psycholožka neuvedla data a důkazy. Disponuje atestací z neurologie či neurochirurgie?
3. 1. 2018 at 17:40
Konstrastní k žblebtu pí Kovářové stojí postoj a sdělení soc. pracovnice Brázdilové z OSPOD ÚMČ Praha 19 dne 25.4.2015 směrem k otci „neměl jste si pořizovat další děti“, v překladu: aby tady maminka od Vás mohla inkasovat co nejvyšší výživné (a dítě Vám „nepůjčovat“). Hmm, tak pořizovat si další děti, aby takový otec nebyl odsouzen k životu v samotě a bez dětí, je taky špatně, tak jak teda…?
3. 1. 2018 at 20:17
to je zase spina. taky zatim nevim.
vse podstatne se opet toci kolem penezovodu, ze ktereho ta spina zije
9. 1. 2018 at 13:01
Tato anketa má smysl pokud poukazuje na neprofesionální a hloupé žvásty soudců, kteří rozhodují o životech dětí, pokud poukazuje na stupidní žvásty různých tzv. psychologů a OSPOD, kteří se k této problematice vyjadřují (a svými výroky ukazují, že sami patří do péče psychiatrů). Ale proč, proboha se v této anketě uvádějí žvásty veřejně známých blbek a vyhulenců jako je Spoustová, Jirešová, Mauerová a Doležal ?? Toto degraduje tuto anketu. Za přínosné považuji že anketa poukazuje na naprostou neprofesionalitu lidí, pracující v profeci psycholog jako je Petra Winnettová a Marek Herman
9. 1. 2018 at 13:04
Jinak naprosto souhlasím s výrokem pana Marka Hermana. Jen je škoda, že tam má překlep a místo slova „soudů“ napsal slovo „otců“. Výrok má správně znít „Proto mluvíme o 20. století jako o století selhání soudů.“ a s tím nelze než souhlasit. Protože pokud tam má nedopatřením to slovo „otců“ tak Herma působí jak totální debil.
5. 2. 2018 at 15:17
Bohužel jsem některé výroky někde vůbec nenašel a není možné je tak ověřit. Možná by anketa byla daleko transparentnější, pokud by se uváděl i zdroj výroku – odkaz na něj. V opačném případě si výrok mohl autor vymyslet jen pod vlivem vlastní neobjektivnosti.
5. 2. 2018 at 15:26
U všech výroků samozřejmě kontrolujeme, zda skutečně byly veřejně publikovány. Za veřejné publikování považujeme samozřejmě i soudní rozhodnutí, protože rozsudky si může každý vyžádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
5. 2. 2018 at 15:43
je tedy možné odkázat u konkrétních výroků na jejich zdroj ?
5. 2. 2018 at 15:51
Není pro to důvod, nedělali jsme to ani v minulých ročnících, zbytečně by to protahovalo už tak dost dlouhý přehled. Někdy je na zdroj odkazováno v podrobných komentářích ke žblebtu, protože často tento zdroj obsahuje i další podobné žblebty dotyčného. Většinu žblebtů dohledáte v Google, pokud vás zajímá nějaký konkrétní, zeptejte se.
7. 2. 2018 at 19:07
Pane Laštovičko, u výroků mimo justici je stačí hodit do vyhledávače a máte je v originále i s kontextem.