Mgr. Pavlína Kysilková
2.2 Společná péče
Společná péče je v literatuře dosti nejasným termínem. Čeští autoři, jako například Novák (2013), Černá (2001), Francová a Dvořáková Závodská (2010), píší o společné péči jako o další možnosti porozvodové péče, který vymezují jako soužití rodičů s dětmi. Oba rodiče se nějakým způsobem stále angažují v domácnosti – bydlí spolu, hradí materiální potřeby členů apod. Hastrmanová (in diversity-management.cz) uvádí, že péče společná se vyskytuje například u rodin, kde nemají manželé vyřešené bydlení po rozvodu a zůstávají tak ve stejné domácnosti. Je tedy zřejmé, že i tato autorka spojuje společnou péči se společným bydlištěm. O odlišném vymezení jsem se dočetla na stránkách obarodice.blog.cz, kde je uvedeno, že péče společná znamená absolutní dohodu rodičů s tím, že není vymezen časový úsek, kdy bude dítě u matky a kdy u otce, jako je to u péče střídavé. U péče společné soud pouze schválí dohodu mezi rodiči a
nemůže ji nařídit. Dudová (in Dudová & Hastrmanová, 2007, s. 74) píše o společné výchově jako o institutu, kde ,,poměry nezletilého nejsou ani po rozvodu nijak upraveny a nijak se nemění právní postavení dítěte k jeho rodičům. Společná výchova předpokládá, že dítě bude mít s oběma rodiči stejný kontakt.“ Zatímco zahraniční literatura například Warshak (1996) píše o péči společné jako o péči střídavé. Stejně tak i tyto dvě varianty vysvětluje. Sama se ovšem stavím k názoru českých odborníků, kteří společnou a střídavou péči odlišují. I když procentuálně je péče společná u nás mizivá.
Jak jsem již uvedla výše ,,…společná péče předpokládá, že rodiče zůstávají v různých variantách společného soužití“ (Novák, 2013, s. 24). Například že spolu bydlí, či finančně hospodaří. Ale nemusí to tak být. Hlavním rozdílem je, že se nevymezuje časové období, takže rodiče mohou dítě vychovávat rovnocenně. Společná péče je založena na společné domluvě a přátelském vztahu (Novák, 2013). Novák (2013) tedy společné bydlení za podmínku nepovažuje. Naopak ale Francová a Dvořáková Závodská (2008) uvádějí, že společná péče je možná pouze tehdy, když rodiče zůstanou po rozvodu ve společném bytě a sdílí tak společnou domácnost. Pečují o nezletilé dítě společně každý den. U střídavé péče se jeden rodič stará o dítě ve svůj vymezený čas a druhý zase ve svůj. U péče společné jsou rodiče spolu nuceni spolupracovat dennodenně. To od rodičů vyžaduje neskutečnou toleranci vůči sobě navzájem. Jsou nuceni se domlouvat a koordinovat neustále, což věřím, že musí být pro pár po rozvodu velice těžký úkol. Právě proto je společná péče opravdovým unikátem mezi druhy porozvodové péče. Na internetovém serveru jedendomov.cz je společná péče charakterizována také tím, že rodiče jsou oba zákonnými zástupci a správci jeho majetku dítěte. Černá (2001) vymezuje hlavní rozdíly mezi střídavou a společnou péčí v tom, že střídavá výchova je v zákoně ustanovena tak, že je dítě čas u otce a čas u matky. Každý z rodičů má ve svůj týden práva a povinnosti, které soud určí. Naopak u společné péče je rozvedený pár ve stejném postavení jako před rozvodem. Oba dva mají práva a povinnosti neustále a musí se na materiálních, finančních a výchovných věcech domlouvat spolu. Zkrátka pečují o dítě společně.
23. 7. 2015 at 13:52
No jsem zvedavy kam to povede dal. Po vyslovene prusvihovych minulych dilech opet spousta nepresnosti a mateni, a vkladani vlastnich dojmu. Moc nechapu, proc tenhle serial tady vubec vychazi.
23. 7. 2015 at 14:34
Společná péče je úhlavním nepřítelem všech sobeckých matek zaštítěných českou justicí, MPSV, OSPODem a stovkou ultrafeministických nenávistných organizací placených daňovými poplatníky ze státního rozpočtu. Jde o stav, kdy rodiče se chtějí rozejít, ale stále žijí ve společné domácnosti. Proto musel přijít totalitní český stát s podporou matek samoživitelek a různých ženských domovů rozvádějících se či rozvedených matek. Poklidné soužití dítěte s otcem by totiž prokázalo, že je třeba nařídit střídavou výchovu, což je pro naše feministické šovinistky jako červený hadr na býka. Jakákoliv metoda k separaci dítěte od otce je v zájmu rozbití rodiny, rozvodového průmyslu i euroamerické rozvratné společnosti dobrá.
23. 7. 2015 at 20:43
To jsme se toho dozvěděli. Nejlepší je zmínka z jedendomov.cz, že při společné péči jsou oba rodiče zákonní zástupci a správci majetku dítěte. No tak to jsou i při výlučné péči, to se ovšem jedendomov.cz nehodí do krámu, že…
Střídavá péče ze slovní definice je taková, kdy se oba rodiče střídají, tedy nepečují současně. Společná péče je, že rodiče pečují jak samostatně, tak dohromady. Což ale nutně neznamená společné bydliště u společné péče, stejně jako to nepředpokládá přesně vymezené intervaly střídání. Např. u lidí, kteří mají velmi nepravidelnou dobu – např. montéří, kamioňáci, stavaři, by měli mít možnost mít střídavou péči bez pevného určení času péče, ale s určením pravidel rozdělení péče. Tohle ale soudy vůbec neumí a de facto kamioňák je ze střídavé péče takřka automaticky vyřazen. Což je systémová diskriminace kamioňátek, jimž je upíráno právo na péči otce. Úkolem soudu je nalézt řešení, které nebude práva dítěte a otce omezovat. Jenže to by se museli zamyslet.
24. 7. 2015 at 15:06
ForU: souhlasim.