Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.

Antoni Miquel, španělský otec žijící v Česku, již několik měsíců vytrvale protestuje před Okresním soudem v Hradci Králové. Upozorňuje na to, že bývalá manželka mu brání vychovávat jejich společnou dceru Maricel, manipuluje ji a české soudy tomu jen nečinně přihlížejí.

Pane Miqueli, jak to všechno začalo?

Se svou bývalou manželkou jsem se seznámil na poutní cestě do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Poznali jsme se v červenci 2005 a dcera Maricel se narodila v roce 2006 v České republice. Byli jsme oddáni v Hradci Králové a zde jsme také žili spolu 5 let.

Co se stalo potom?

Od začátku mezi námi byly rozpory, například co se týká chodu domácnosti, výchovy dítěte, stravování, a tak dále. Nakonec jsme se v září 2010 rozvedli a dohodli jsme se tak, že dcera zůstane v péči matky. S tím, že já mohu dceru vídat kdykoli budu chtít. Podepsali jsme smlouvu, o které jsem se ale později dozvěděl, že nebyla nikdy matkou oficiálně předložena soudu, takže nenabyla platnosti.

Jak se situace vyvíjela po rozvodu?

Vrátil jsem se do Španělska, ale s dcerou jsem se zpočátku stýkal často. Hodně také cestovala se mnou do Španělska, ještě v létě 2012 tam trávila prázdniny. Problémy začaly až koncem roku 2012, kdy paní Catalá začala pomalu znemožňovat kontakt dcery se mnou. Nechtěla mně dceru dávat k telefonu ani na Skype, takže jsem se rozhodl, že se přestěhuji zpět do Česka, abych byl dceři blíže. Když se toto paní Catalá dozvěděla, okamžitě mi napsala mail, že když se sem přestěhuji, ať počítám s tím, že svou dceru už více neuvidím, a abych si dobře prostudoval české zákony.

Takže se vás už tehdy snažila od dcery odstavit.

Ano. Já jsem opustil svou práci ve Španělsku a nyní žiji trvale zde v Hradci Králové. Snažil jsem se zachovat kontakt s dcerou. Donedávna platilo předběžné opatření, dle kterého jsem mohl dceru vídat každé druhé pondělí dvě hodiny v Adře a každou druhou sobotu být s ní celý den. Ovšem to fungovalo jen zpočátku, poté se mnou dcera nechtěla zůstávat a odcházela s matkou domů. Prý abych odešel, že se mnou už nikdy být nechce. V nynější době neplatí ani předběžné opatření, takže čekám na termín nového soudního řízení. Budu v něm žádat střídavou péči nebo změnu výchovného prostředí.

Čemu připisujete změnu chování dcery vůči vám?

Nejsem jediný, kdo si všiml manipulace holčičky ze strany její matky. Mám znalecký posudek z března 2014, kde soudní znalkyně potvrzuje manipulaci dcery matkou, což má za následek to, že dcera se mnou nechce být. Podle soudní znalkyně trpí syndromem zavrženého rodiče. Matka přesvědčila Maricel o tom, že jsem její nepřítel, před kterým se musí chránit. Například jí vložila do hlavy strach z toho, že ji zamýšlím odvézt natrvalo do Španělska a tak už ji nikdy více neuvidí, což je absolutní lež.

Jak by se podle vás měla změnit výchova vaší dcery?

Velmi jednoduše. Děti rozvedených rodičů by měly trávit půlku času s maminkou a půlku s tatínkem. A rodiče by měli mít také stejná práva a povinnosti, co se týká výchovy dětí.

Myslíte, že soudy v Česku obecně nadržují matkám, nebo proč soud nechává odcizení vaší dcery dále prohlubovat?

Nevím. Mám ale důkazy, že Monika Catalá se osobně přátelí se dvěma soudkyněmi hradeckého soudu (i když jedna z nich je již v penzi). Sám jsem je za doby trvání manželství se svou bývalou manželkou navštěvoval a mám z té doby fotografie, které to dokazují. Kromě toho paní Catalá také dlouho učila anglický jazyk na tomto okresním soudě.

Budete pokračovat v protestech před soudem?

Rozhodně.

Děkujeme za rozhovor. Držíme vám i vaší dceři palce.