Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
–
Nedávno mi napsala jedna žena, která nechce žít s otcem svého dítěte, ani se s ním podělit o výchovu. Má pro to i pseudovědecké „vysvětlení“:
„Největší problém je, že dítě si vytváří specifickou citovou vazbu, tzv. „attachment“, k jednomu člověku, a to většinou k tomu, kdo o něj nejvíce pečuje. Nemyslím si, že je tedy ideální, aby se tato osoba střídala po týdnu či po 14 dnech.“
Nelogičnost tohoto „důvodu“ je vidět nejlépe na příkladu úplných rodin, v nichž o děti pečují oba rodiče podobnou měrou. Ke komu z nich si pak dítě vytváří „specifickou citovou vazbu“? Nejsou náhodou vazby na oba rodiče specifické, protože každý mu dává trochu něco jiného? A vadí snad dítěti, že se „nejvíc pečující osoba“ střídá třeba po hodině? S maminkou udělá úkoly, tatínek pak přečte pohádku na dobrou noc…
Podle logiky této paní by ovšem bylo nejlepší z úplných rodin vždy jednoho z rodičů separovat. Aby dítě nemělo narušenou „specifickou citovou vazbu“ k jednomu člověku… Ostatně rozbití rodin pod heslem „osvobození žen“ je to, o co se dlouhodobě snaží radikální (často lesbické) feministky. A tím, kdo má být pod různými pseudovědeckými záminkami od dětí separován, je zásadně otec.
Sobecký, vlastnický přístup k dítěti však někdy krásně vypluje na povrch i mezi odborně znějícími „důvody“. Tak i dotyčná paní svou „argumentaci“ završila:
„Já si holt přeji, aby dítě bydlelo se mnou. Otec si ho může brát o víkendech či na prázdniny.“
Tuto v pozadí stojící sobeckost bychom měli mít na paměti, když uslyšíme nějaké „vědecké“ důvody, proč dítě separovat od otce. A neustupovat jí. V zájmu dětí.
P.S.: To, že v článku citovaná paní je lesba, která chce otce svého dítěte prakticky jen za účelem jeho zplození, uvádím jen jako dodatek. Není to příliš podstatné. Podobně se totiž chovají i některé heterosexuálky.
Převzato z blogu Aleše Hodiny
4. 9. 2013 at 1:57
Hrůza mne jímá. Pod vzorem lesbické lobby, samosprašných matek, ke zničení otců. Hurá, vpřed, pokrok nezastavíš.
4. 9. 2013 at 9:25
Tento příklad je velmi výmluvný. V zásadě shrnuje všechny argumenty, které dnes prosazují lidskoprávní tyranii – výlučnou výchovu proti vůli rodiče – „matka si přeje“, „pes má jednoho pána tak dítě by mělo mít také“ (tento výrok ostudné socialistky Gajdůškové je odpornější než cokoli jiného) a podobné kraviny, za které by se slušný člověk musel stydět.
8. 9. 2013 at 14:41
udu rozhodovat a ty to budeš respektovat. A basta. Já si hold přeji. Já. Já. Já. Otec si může brát děti na prázdniny. A , k mému údivu se za takové uvažování ani nestydí.
8. 9. 2013 at 14:43
Prvé část textu zmizela:Moje bývalka pravděpodobně lesba není, ale uvažování má stejné. Děti budou u mne a basta. Já budu rozhodovat a ty to budeš respektovat. A basta. Já si hold přeji. Já. Já. Já. Otec si může brát děti na prázdniny. A , k mému údivu se za takové uvažování ani nestydí.
8. 9. 2013 at 23:54
Přesně. To je také vrcholný argument mé bývalé. Dceru budu mít, kdy ona určí a to prostě já musím respektovat. Většinou ale ani nedokáže rozlišit dítě a jeho potřeby od sebe samé. Automaticky předpokládá, že dítě = ona.
Jeho potřeby nedokáže vnímat, je k nim naprosto hluchá, i když dítě to říká a pláče, řeší stále egoisticky jen sebe.