RNDr. Josef Hausmann, CSc.

–

2. Nepravda druhá: Muži mají za stejnou práci vyšší platy

Ženy mají možnost volby, a to jim poskytuje tak nekonečnou převahu nad muži: každá z nich může volit mezi životní formou muže a životní formou hloupého, parazitujícího, luxusního stvoření – a téměř každá zvolí druhou možnost. Muž tuto volbu nemá.

Esther Vilarová

Oblíbeným populistickým útokem feministek proti „mužským patriarchům“ je tvrzení o tom, jak prý ženy k tomu přijdou, že mají nižší platy. Bude-li člověk s nimi na toto téma polemizovat, dospěje k zhruba k následujícímu rozhovoru:

„Takže vy tvrdíte, že třeba učitelka matematiky v 9. třídě má nižší plat než učitel na stejném místě?“

„Ne, to jsem neřekla.“

„Tak tedy vědec v ČAV má ve stejné funkci více než vědkyně?“

„To netvrdím“.

„Pobírá zvolený senátor více než senátorka, primář víc než primářka, soudce víc než soudkyně?“

„Nevím, asi ne.“

„Tak co prezident, má vyšší plat, než by měla prezidentka?“

„V těchto případech zrovna ne, ale v průměru mají muži vyšší mzdy, na to jsou statistiky“.

Tím vítězoslavně zakončí, aniž by uvedla jediný konkrétní případ a odchází naprosto nezviklána ve svém přesvědčení.

Tuto kapitolu píši v Německu, kde pracuji jako gastarbeitr na pile. Deset hodin denně vláčím nařezané kmeny a strkám je do katru, který z nich vyrábí dlouhé a těžké fošny. Nevím, kolik set metrů kmenů denně nacpu do bezedné tlamy katru. Nevím, kolik je to tun, kolik hektarů lesa. Všechno je napité vodou, ale musí to být schnell! Dvakrát tě majitel nachytá, že si odfrkneš a můžeš jet domů. V šest večer dovrávorat do spacáku ve skladišti dřeva, pozřít studenou konzervu a spát. Rychle, zítřek bude zase těžký a nekonečný.

Když to vydržím tři měsíce, bude mít naše rodina konečně na auto. A celou tu dobu si říkám – ty ženský, ty maj život. Chtěl bych tady vidět nějakou. Chtěl bych vědět, jestli by to dříve vzdala nebo by ji dříve majitel pily vyhodil. Denně ovšem takto vydělám pětkrát více než nějaká inženýrka v Čechách. Pochopitelně – v průměru mají muži vyšší platy. Učitelky, inženýrky, prodavačky, sekretářky, novinářky, překladatelky – mají ve standardních zaměstnáních standardní mzdy, za které se dá přežívat standardním, čili přízemním životem. Na víc si netroufnou, protože nemusí. Nic jim nebrání, aby si našly zaměstnání, kde peníze jsou. Ale tahání klád je pro ně příliš těžké, práce na konstrukcích bývá někdy na dešti či mrazu a daleko od pohodlí domova, opravovaní aut moc složité, vykrádání bank příliš nebezpečné, podnikání zbytečně nejisté. Ale co má dělat chlap, když se doma hromadí neplacené složenky, stará střecha si žádá investici a 20 let staré auto se rozpadá? Jeho a manželčin standardního plat je z krize nevyhrabe. Tak holt musí něco podniknout. Co bych za to dal, kdyby tady byla manželka místo mě a já četl doma dětem pohádky! Co bych za to dal, kdyby tíživé finanční problémy řešily ženy a muži si mohli dovolit luxus nižšího příjmu!

Ženy tedy v průměru vydělávají méně, neboť zastávají pouze ta (standardní) místa, kde jsou výdělky nižší – pro muže i pro ženy. Více dělat nemusí. K zajištění nadstandardních potřeb si totiž každá pořídila – jak trefně vyslovila Ester Vilarová – svého otroka. Na jejich obranu dodejme, že tento stav je přirozený a tedy správný. Je výsledkem dlouhé evoluce lidstva a nazývá se dělbou práce mezi mužem a ženou. Žena si volí méně náročná, a tudíž méně placená povolání, aby měla více času na péči o dítě a domácnost.

Na uvedenou feministickou lež (za stejnou práci vydělávají ženy o 5 – 30 % méně, což nazývají tzv. mzdovou mezerou) se podívejme ještě z ekonomické stránky. Kdyby měly pravdu, všichni zaměstnavatelé by okamžitě začali propouštět muže – proč by jim měli platit 100 %, když jim to samé vykonají ženy za 75 %? Zakrátko by muži byli vytlačeni z pracovního trhu – zákon volné ruky trhu je neúprosný. To se však nestalo a neděje, a tudíž mzdová mezera předpojatosti vůči ženám neexistuje. Tato mzdová mezera není tedy důsledkem diskriminace žen, nýbrž svobodného rozhodnutí mužů a žen žít své životy odlišným způsobem a podle toho si volit zaměstnání.

Uveďme tedy na pravou míru nepravdu z nadpisu této kapitoly: MUŽI MAJÍ VYŠŠÍ PLATY V TAKOVÝCH ZAMĚSTNÁNÍCH, KTERÁ ŽENY NEVYKONÁVAJÍ, PROTOŽE NEMUSÍ.

POKRAČOVÁNÍ

PŘEDCHOZÍ ČÁST