Stephen Baskerville, PhD

–

Dalekosáhlé důsledky genderové politiky

Otázka pro konzervativce je, zda byl na vině jejich legitimní zájem o zločinnost, když neúmyslně a nevědomky posloužili represivní ideologii.⁸⁷ Stále drakoničtější opatření povedou pouze k vytvoření pevnostního státu. Žádná svobodná nebo civilizovaná společnost nemůže přežít masivní kriminalizaci své mužské populace.

Pevnostní stát se může vyvíjet jak externě, tak interně. Jsou indikace, že současná islamistická militantní hnutí jsou z velké části živena západní genderovou dekadencí.⁸⁸ A zatímco se mnoho feministek identifikuje s protiválečnou levicí, budoucnost může patřit „jestřábům“, jako jsou Phillis Cheslerová a Hillary Clintonová. Ty prosazují válku jako nástroj celosvětového osvobození žen a vyvíjejí tlak na vlády, aby vojenskou politiku ospravedlňovaly feministickými termíny.

Sexualita transformuje vojenský život složitými způsoby. Bork kritizuje feminismus za oslabení vojenské připravenosti, když upozorňuje na nebezpečí posílat ženy do boje.⁸⁹ Mnohem dalekosáhlejší důsledky ovšem mohou plynout z toho, jak rozvody oslabují muže v ozbrojených silách.

Mužům je stále jasnější, jak snadno mohou být rozvedeni, zatímco slouží své vlasti, ztratit své děti a vše ostatní a dokonce po návratu čelit trestům, když nemohou platit výživné, o kterém bylo rozhodnuto v jejich nepřítomnosti.⁹⁰

Problematika imigrace a její tlak na společnost má také spojitost se sexualizovanými vládními institucemi. Místo „rodin“, které k nám přijíždějí přilákáné vidinou štědrého sociálního státu, se neustále zvyšuje počet imigrantek – neprovdaných matek nebo žen, které se jimi stanou brzy po příjezdu.

V Evropě se stala z imigrantů třída těch nejchudších lidí, žijících ze sociální podpory, podobná té, která je ve Spojených státech. Hlavní příčiny pro uvolnění imigračních pravidel – nízká míra porodnosti a nedostatek mladých pracovníků a plátců daní – jsou důsledkem genderové revoluce, důsledkem, který ohrožuje západní civilizaci.

Stát svými podporami v důchodu sám snížil potřeby zakládání velkých rodin jako pojistky pro klidné stáří. Ještě významnější příčinou současného stavu je sexuální svoboda, jejíž součástí je antikoncepce a potrat, která posunula rozhodování o reprodukci z rodinné jednotky na ženu.⁹¹ Také zde může být rozvod rozhodujícím faktorem (a opět nejvíce přehlíženým) nejen rozbíjení rodin, ale vytváření strachu mužů z manželství a z plození potomstva.⁹²

Posledním projevem může být úvěrová krize. Jak upozornil Star Parker, „bublina“ s kupováním domů byla výsledkem činnosti agentur sociálního státu, podstrkávajících vlastnictví domů do „rodin“ s nízkým příjmem jako něco, na co mají nárok. Nevíme, jaké procento z nich byli samoživitelé, žijící ne z produktivní práce, nýbrž z různých dávek. Pro úplné rodiny s oběma rodiči by však vlastnictví domu nemělo být něčím nedosažitelným.

„Zatímco vládní institut roste, smutně přihlížíme kolapsu institucí, které trvale udržují růst počtu vlastněných domů: amerických manželství a rodin,“ píše Parker a cituje přitom data z Census Bureau: vlastnictví rodinných domů se převážně (z 86,3 %) vyskytuje u manželů, tvořících úplné rodiny.⁹³

Přeložil Ondřej Höppner

POKRAČOVÁNÍ

PŘEDCHOZÍ ČÁST

87 Christensen, „Hearth or Hangman?“ p. 6.

88 Dinesh D’Sousa, The Enemy at Home: The Cultural Left and Its Responsibility for 9/11. New York: Doubleday, 2007, ch. 6.

89 Bork, Slouching, pp. 218–223.

90 Stephen Baskerville, „The Fathers’ War“, The American Conservative, vol. 4, no. 20 (24 October 2005).

91 Lionel Tiger, The Decline of Males. New York: Golden Books, 1999.

92 Glenn Sacks, and Dianna Thompson, „Have Anti-Father Family Court Policies Led to a Men’s Marriage Strike? Philadelphia Inquirer, 5 July 2002.

93 „Welfare-State Policies Caused the Financial Crisis“, WorldNetDaily, 4 October 2008.