Mgr. Tomáš Zdechovský
Máme sice začátek zimy, ale zdá se, že v Norsku začínají ve věci odebírání dětí cizinců tát ledy. Norské ministerstvo pro děti rovnost má v úmyslu zohledňovat při umísťování do péče původ dítěte. Poslední zprávy považuji za za obrovské zadostiučinění. Fakticky se totiž potvrdila tvrzení všech, co kritizovali Norsko za jeho přístup k odebírání děti.
Země ležící na severu Evropy konečně připustila existenci problému. Ano, lze namítnout, že tak zatím učinili pouze nepřímo. To ale nic nemění na skutečnosti, že se jedná o obrovský posun. Dosud se Norsko skrývalo ve věci odebírání dětí za hradbou mlčení. Neustále se zaklínalo mantrou o tom, že informace o jednotlivých případech nemůže zveřejňovat. Vše se mělo dít v nejlepším zájmu dětí.
Norsko pod tlakem z vnějšku obrací o 180 stupňů
Nejspíše i vlivem tlaku zvenčí však muselo Norsko obrátit o 180 stupňů. Dnes začíná podnikat první nesmělé kroky k nápravě. Ignorovat stovky, možná tisíce sporných případů odebrání dětí prostě dlouhodobě nelze. Norská ministryně pro děti a rovnost Solveig Horne chce, aby se v případech, kdy není možná výchova ve vlastní rodině, nejprve přihlédlo k tomu, zda děti nemají vazby na jinou zemi. A to před rokem ještě stejná ministryni Barnevernet hájila seč mohla, že tato organizace a její praktiky jsou nejvyšším evropským standartem v péči o děti…
Rozhodně nejsou a nikdy nebyly. Myslím, že nynější norské jednání samo o sobě svědčí o potřebě napravit vážně poškozenou norskou image v zahraničí, o které hovoří bez obalu i řada norských diplomatů. Donedávna země panenské přírody, fjordů a pohádkové životní úrovně se v očích některých stala místem, kde se bezdůvodně zpřetrhávají rodinné vazby.
Norskou snahu o nápravu vnímám pozitivně
Zajímavé je číst, jak je v norských novinách vnímána kritika zvenčí. V článku, který vyšel v deníku Aftenposten, se můžeme dočíst, že Barnevernet je v zemích jako Česko a Litva patrně nejznámějším norským slovem. K tomu dodávám, že zmíněné slovo zcela pochopitelně nebývá většinou zmiňováno v pozitivních konotacích.
Norskou snahu podniknout alespoň dílčí nápravu můžeme nepochybně považovat za dobrou zprávu. Jedná se o první krok a doufám, že na něj navážou i další. Je ostatně v zájmu této země, aby udělala vše pro napravení své silně pošramocené pověsti. Byl bych velice rád, kdyby se Norům podařilo provést reformy nutné k tomu, aby už nedocházelo k děsivým případům, o nichž už jsem psal mnohokrát.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Převzato z ZDECHOVSKY.BLOG.IDNES.CZ
21. 12. 2015 at 10:24
Ano, Norsko je s jedním případem velmi podivné rodiny Michalákových středobodem (byť jen strojené) pozornosti českých úřadů a poslanců a vlastní neschopný a zrůdný juvenilní systém bez povšimnutí jede dál a mele otce i děti na masokostní moučku (aby si pan Dientsbier mohl udělat konečně jasno o smyslu některých výroků).
21. 12. 2015 at 11:20
Norsko je civilizovana zeme, za par letprojde barnevernet totalni promenou a o techto pripadech odebirani deti se bude mluvit jako o zlocinech. V Cesku se ale nic nezmeni, pouze pocet stridavek stoupne o 2.5%. Nikdo nic neprizna, nikdo nebude potrestan. Proste zadna zmena seneodehraje.
21. 12. 2015 at 14:45
Otec prochází neskutečným bojem aspoň za střídavku. Děti má 300 metrů od svého domu ve kterém vyrůstali. Pro kluky je potupné, když jim někdo řekne příjmením jejich otčíma. Životní úroveň se jim snížila, hlavně že jsou u matky, která rodinu rozbila a chtěla by od nich více projevů lásky, ale nějak se to zaseknulo.
22. 12. 2015 at 0:48
No právě Norsko. A co Česko, respektive ti, co zničili české rodiny, justičně ospaďácko zločinný systém, ovšem to jsou lidé, jací asi ?! Nepřiznají pochopitelně nic a z šablonovitých předloh protokolů při kávičce vesele píší – vždyť přeci za to může otec.
Např. u mne.
Kupodivu se vyloučily pro podjatost dva OSPODy. Ale nikoli sebekriticky. Vždy bylo napsáno, nelze vyloučit, že jsme podjaté, ale za to může ten otec! My ne, my přece řádně pracujeme na „rozbití“ té jeho rodiny a ono ne a ne, on lump se tomu tak tvrdošíjně brání!!!!!
22. 12. 2015 at 11:10
Že se Norsko hnulo tímto směrem je jen dobře, jestli si z toho vzemou ponaučení a provedou zásadní reformu, tak díky Bohu.
Česká republika se k Norskému systému začala přiklánět a z toho je patrné, jak pokřivené myšlení zde je. Opatrovnická justice si páteř začíná pomale rovnat a začíná aktivně zařazovast táty do péče o děti. Jsou zde stále, ale soudcové, co nedokážou nic víc než dát děti matce, protože ti chudáci nechtějí slyšet, že by třeba otec mohl být v rovném postavení, tak jako matka dětí. OSPOD pracuje v 80% případu pro matky z vlastní zkušeností, vím že jsou schopní ovlivnit přání děti a zaznačit to do spisu. To je ale hnus, kdýž ten co má chránít zájmi děti na oba rodiče, tak pracuje proti přání a potřebám dětí!!!
22. 12. 2015 at 11:37
Výživné by nemělo být přemrštěně vysoké:
http://www.novinky.cz/domaci/390033-rodice-s-velkymi-prijmy-nemaji-platit-absurdne-vysoke-vyzivne-rozhodl-us.html
22. 12. 2015 at 12:05
A co říkáte výživnému z fiktivního příjmu. Ne podle skutečnosti. Cítím to jako velkou nespravedlnost.
22. 12. 2015 at 13:50
Antonie, výživné z fiktivního příjmu je naprosté darebáctví
22. 12. 2015 at 13:51
A co Česko ? Kdy přizná Česko že selhává opatrovnická justice adiskriminuje otce ?
22. 12. 2015 at 22:35
Výživné z fiktivního příjmu je křivá zlodějna ze strany zákonodárců, která slouží k likvidaci nepohodlných účastníků řízení (zpravidla mužů) a rozhodně nemá existovat v právním státě.