Mgr. Hanuš Volf
Ve Sbírce zákonů ČR, pod číslem 401/2012 Sb., byla vyhlášena novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Přestože se jedná pouze o dílčí novelu, která patrně nepřinese žádný průlom v činnosti státních orgánů směrem k jednání ve skutečném zájmu dětí, přece jen novela obsahuje několik zajímavých novinek, kterých jsem si povšiml, a z nichž dvě, zdánlivě banální, bych rád zdůraznil.
I.
Předně byl novelizován § 5 zákona, který byl z původního znění „Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte“ rozšířen do daleko logičtější podoby: „Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči.“ Heuréka! Je to zdánlivě nepodstatná změna, ale o to významnější, že směřuje ke změně myšlení. Toho myšlení, kterým jsou úřady v tzv. „opatrovnickém systému“ prodchnuty a které lze charakterizovat jako „zájmem dítěte je to, co úřednice za zájem dítěte pokládá“. Mnoho z nás se jistě setkalo s tím, že termín „zájem dítěte“ je úřady používán jako omluvenka pro cokoli. Jakákoli patologie v chování rodiče nevadí, pokud je s ním spřízněna úřednice, neboť – „zájem dítěte“. To až oči přecházejí, co vše může být vydáváno za blaho a zájem dítěte. Každý máme jistě své vlastní zkušenosti.
Nyní však zákonodárce přece jen to, co má být náplní sociálně-právní ochrany dětí, trochu definoval. Vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči, přičemž, jak je obecně známo, víkendový styk nemůže být považován za výchovný prostor. Takže pokud OSPOD navrhne takovou formu „úpravy poměrů“ dítěte, která je známa pod pojmem „víkendový rodič“ (přičemž není nijak snížena rodičovská způsobilost onoho rodiče a on sám má upřímný zájem a dostatečné možnosti o dítě pečovat), lze mít důvodně za to, že úřad postupuje proti své zákonné povinnosti a porušuje zákon. OSPOD je totiž, jako každý jiný úřad, zákonem vázán, na to by neměl nikdy nikdo zapomínat! Máme to konečně napsané, máme napsané to, co každý z nás, logicky uvažujících odpovědných rodičů, vždy věděl – zájem dítěte a zájem jeho odpovědného rodiče nelze od sebe oddělovat! Právo na to vychovávat své dítě a právo na to být vychováván svým rodičem, je-li rodičovsky způsobilý, to je totiž podmínka zájmu a blaha dítěte. Násilné odloučení jednoho z rodičů od dítěte nemůže být nikdy vykládáno za jednání v zájmu dítěte – takže konečně to máte jasně vysvětleno! Můžete tomuto termínu, který v rukách některých úřednic ztratil veškerý lidský obsah, dát nějaký význam.
II.
Za § 9, který nám zaručoval právo požádat o pomoc příslušný státní orgán (zda a jak často se někomu skutečné pomoci dostalo, ponechávám raději na vlastních zkušenostech laskavého čtenáře), byl pak vložen nový § 9a, který v odstavci 1 říká: „Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné přijmout na ochranu dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany podle části třetí.“ Opět se chce zvolat, konečně! Snad už tedy končí libovůle v tom, zda přijmout či nepřijmout opatření, která často končila v tom, že se nedělo nic. Možná také znáte ten pocit marnosti, když víte, že je vaše role rodiče potlačována a znásilňována a vám zbývají jen oči pro pláč, neboť v ČR platí okřídlené rčení: „Quod licet Iovi, non licet bovi.“ Kdo je naším opatrovnickým systémem jaksi automaticky považován za „deus“ a kdo za „bovem“, nechť si každý dosadí do rovnice sám.
Nicméně sláva, zákonodárce dospěl k poznání, že jestliže je rodiči ve styku s dítětem bráněno, je mařen jeho kontakt s dítětem, je popírána jeho rodičovská odpovědnost např. svévolnou změnou trvalého bydliště dítěte, přehlašováním lékařů, jestliže druhý rodič záměrně nekomunikuje a neinformuje o dítěti, které má (často zcela svévolně) v péči, je nezbytné, aby stát – a v první řadě jeho orgán OSPOD – přijal opatření sociálně-právní ochrany, aby se pokusil stav napravit. Jinak se dopustí porušení zákona, který jej k tomu zavazuje! Už dost řečí o nekvalitní komunikaci, která je většinou stejně jednostranně zapříčiněna rodičem, který spoléhá na to, že mu to umožní druhého rodiče z výchovy vyřadit. Pokud OSPOD sám tento nedostatek identifikoval, je povinen přijmout efektivní opatření sociálně-právní ochrany, neboť sabotáž komunikace jedním z rodičů zcela jistě ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte!
Je to jen malý krůček pro člověka, ale věřím, že obrovský skok pro opatrovnický systém ČR. Ten z nás, kdo se však už setkal např. s názorem sociální pracovnice, že, cituji: „Ústavní soud je banda dědků, kteří ničemu nerozumí“, ten si jistě nedělá iluze o tom, že se něco podstatného změní. Ale je to skok dopředu, je to důkaz o tom, že to jde.
18. 12. 2012 at 9:53
Děkuju za článek,pomůže nám s klukem.Bohužel stále předpokládám reakci,že právo dítěte na oba rodiče nikdo nenarušuje,protože má s jedním rodičem,cituji velmi,velmi nadstardandní styk.(půl času Majitelky).Tady prostě není definováno,že se rodičovství stykem narušuje a může být naplněno pouze péčí a výchovou.OSPOD nepovažuje za strádání dítěte po rodiči,když je ve stykovém režimu.Nazývají vás podle zákona rodičem,ale jednají se stykačem.Není to jasně vymezeno a na tom si hrají hru.Budou mně odrážet na tomhle.A zmíněný § 9a-snad už jim přeruší taktiku netečnosti,aby se zvýšil psychický tlak na nepohodlného odpovědného rodiče a pokud možno vyřadil se sám nějakým neodpovědným nepěkným řvaním.Marně jsem žádal o napomenutí,při opakovaném přehlašování lékařek,detektivním dohledáváním ORL,sabotážní nekomunikaci,nesdílení vývoje dítěte,nepřipraveností dítěte.Je vidět,že máme všichni stejné zkušenosti.
18. 12. 2012 at 14:34
dobrý tip, zítra ho využiji
18. 12. 2012 at 17:47
toale bude jako pohnout zeměkoulí donutit ospod, aby začaljednat a změnilstylmyšlení.Ale ustoupit nesmíme
18. 12. 2012 at 18:10
co si mám představit pod sníženou rodičovskou způsobilost?
18. 12. 2012 at 18:35
jásipod tímtopojmem předstsvuji zbavení rodičovskýchpráv a to snad prodrogovouzávislost a neboporuchuosobnosti. A pravděpodobně by otakovéskutečnostimuselrozhodovat soud. Osobně simyslím.že toje rádoby chytrýžblebt nějakého aktivního poslance.
18. 12. 2012 at 21:14
Ahoj ALeši, pěkný rozbor, potýkáme se s malou se shodným problémem, jak na soudech, i na OSPODech i u znlců, tak i rodinné terapii. Např. v zájmu dítěte určili mé vyzvedávání Lucie v Žatci, protože to v Podbořanech není takové školní vzdělávaní jako je schola lodus v Žatci. Je to v den předávky a po čase předávky o 30 min, Lucie už je pouze smutná, že tam musí a tady u táty nesmí. Všechno jí připadá cizí, stále chce zpátky domů. Výsledek práce OSPODů, znalců a Soudů vlastně rozhodují ve prospěch matek a zájem dětí není dostatečně a v té rychlosti i touze po rozhodování prozkoumán a zájem dítěte je tím naprosto ignorován.
18. 12. 2012 at 21:42
výborný a věcný článek!! díky za všechny
30. 12. 2012 at 15:01
Včera mě matka- exmanželka nařkla ze sexualního obtěžování mé 4 leté dcery, dnes jsem ji žádal o schůzku a vysvětlení, to odmítá a již dementujevčerejší slovní napadení. Nevím zda to mám přejít bez povšimnutí, nebo jednat a navštívit OSPOD případně Policii. Poradil by mi někdo? Děkuji