Aíša Rafik

Judikatura v Pákistánu

Cassandra Balčinová²⁷ po pečlivém studiu judikatury v Pákistánu s ohledem na rodinné zákony uvádí, že „výzkum pákistánské judikatury ukazuje, že soudy spíše upřednostňovaly individuální posuzování faktů než striktní uplatňování zásad zavedené muslimské právní vědy.“²⁸ V jednom z případů byl popsán nezletilý, který dosáhl věku 17 let a žil se svou matkou od narození. Nezletilý byl přítomen u soudu a uvedl, že studuje a matka se o něj dobře stará. S ohledem na věk nezletilého jeho přání nemohlo být přehlíženo. Soud zamítnul návrh otce na svěření nezletilého a matčina péče byla za těchto okolností potvrzena jako správná a odůvodněná.²⁹

Prospěch nezletilých je nejpodstatnějším faktorem ve věcech rozhodování o péči a osobní práva jsou podřízena tomuto kritériu. Otec je sice přirozeným poručníkem, přesto jeho právo bylo také podřízeno prospěchu nezletilého. Prvořadým, zásadním a nejdůležitějším faktorem je vždy prospěch nezletilých, lépe řečeno je jediným kritériem, které se musí prosadit.³⁰

Cassandra Balčinová dodává, že rozbor dostupné pákistánské judikatury v oblasti péče o dítě a poručnictví ukazuje čtyři základní faktory mající vliv.

1. Za prvé, justice nemůže, stejně jako všichni ostatní jednotlivci a instituce, vybočovat ze společenských norem a politických tlaků.
2. Za druhé, při rozhodování takových případů soudy aplikují kombinace muslimského osobního práva a různých zákonných předpisů.
3. Třetím faktorem je koloniální dědictví v právních předpisech, stejně jako formování obecných justičních trendů v období před rozdělením Indie.
4. Za čtvrté jde o římské pojetí justice, spravedlnosti a dobrého svědomí, jak bylo zavedeno tehdejším indickým soudnictvím.

Balčinová nezmínila náboženské normy, prorocké tradice a opatrovnické případy, o nichž rozhodovali prorokovi společníci a muslimští právníci 4. a 5. století, a stejně tak neodkazuje na dopad těchto precedentů v současné pákistánské judikatuře. Na judikaturu pákistánských soudů mají podle Balčinové vliv takové faktory jako společenské normy, politické tlaky, rodinné zákony, koloniální dědictví a římské pojetí justice, spravedlnosti a dobrého svědomí.

Cassandra Balčinová dále uvádí, že „soudy v Pákistánu již porušily zavedenou muslimskou právní vědu a občas překročily výslovná ustanovení zákona.“ Výše jsme viděli, že široký princip „prospěch nezletilého je prvořadým kritériem“ byl prosazován klasickými muslimskými právníky a pákistánské soudy se dnes vrátily k tomuto principu. Kromě toho, pečlivé studium rozhodnutí proroka Mohameda (nechť je mír při něm) v jím posuzovaných případech ukazují, že nejvíce se braly na zřetel prospěch, blahobyt, výchova, vzdělávání, ochrana a zájem dětí.

27 Cassandra Balčinová (v anglickém přepisu Balchin), dříve novinářka působící v Pákistánu, byla od začátku 90. let spojována se sítí Ženy žijící podle muslimského práva (Women Living Under Muslim Laws). Její výzkum a dílo se soustředily na muslimské rodinné právo, přípravu legislativní reformy a později na kritiku mezinárodní rozvojové pomoci a náboženské praxe.

28 Cassandra Balchin, Příručka k rodinnému právu v Pákistánu (A Handbook on Family Laws in Pakistan), Láhaur, Shirkatgah, 1994, str.164

29 Právní měsíčník (MLD) 1950, 1994

30 Sbírka zákonů Pákistánu (Pakistan Legal Decisions), 1994, Nejvyšší soud Svobodného státu Džammú a Kašmír (SC AJK) 1

POKRAČOVÁNÍ

PŘEDCHOZÍ ČÁST