Pavlína Šíblová

Eliška (10 let)

Rok narození: 2001 (10 let)

Škola: ZŠ, 4. třída

Sourozenci: sestra (18 let), střídání stejně

Střídavá péče: 5 let

Střídání: pondělí, úterý u matky, středa – pátek u otce, víkendy se střídají.

Z anamnézy: Oba rodiče pracují, jsou vysokoškolsky vzdělaní, žijí ve stejném městě. Před rokem se Eliška s matkou stěhovaly do jiného bytu. Rodiče nemají partnery.

Z vyšetření: Eliška působila nesměle, uzavřeně a citlivě, potom se uvolnila a byla sdílná. Kreslila velmi pomalu, v rodině hodně škrtala a překreslovala. Kreslila zleva doprava. Rozhovor byl zprostředkován otcem, proběhl v cukrárně.

Kresba rodiny

Hlavní členové rodiny jsou nakresleni doprostřed papíru. Eliška kreslila členy rodiny zleva doprava. Na obrázku jsou přítomni členové širší rodiny – prarodiče. Prarodiče jsou nakresleni menší, dva prarodiče z otcovy strany jsou nakresleni nahoře vodorovně s horním okrajem papíru – na jiné úrovni, protože se Elišce už nevešli na papír. Členové rodiny stojí poměrně daleko od sebe. Vedle matky stojí babička (z matčiny strany), je nakreslena výše, je menší, krátké ruce a méně detailů. Babička, sestra a matka jsou oblečené v sukni. Sestra, otec i matka mají vystínované oblečení. Matka a sestra mají kratší ruce. V kresbě je hodně škrtáno. Postavy mají velké oči.

Test tří stromů

Eliška kreslila stromy zleva jabloň (matka), smrk (otec) a hrušeň (sestra). Nejlépe popisuje matku – ladná a hodná, postava otcovského stromu je hrubá a tvrdohlavá, sestřin strom je něco mezi dvěma stromy. Všechny stromy se spolu baví a kamarádí, ale rostou daleko od sebe, tím pádem se setkávají velmi zřídka. Stromy jsou výrazně začerněné, stojí blízko sebe, hrušeň (sestra) mírně opodál. Matka a sestra jsou stromy stejného druhu. Mají i podobnou konstituci, jsou si podobné. Stromy stojí na společné půdě.

Rozhovor

Vztah k rodičům: Matku popisuje jako klidnou a hodnou. Tatínka jako klidného, ale méně než matka. Více je po otci, zatímco sestra je více po matce.

Vztah k partnerům rodičů a k nevlastním sourozencům:

Vztah k sourozencům: Se sestrou příliš v kontaktu nejsou, je mezi nimi věkový rozdíl, blízký vztah nemají, spíše neutrální.

Domov: Doma se cítí více u otce – je tam déle.

Komunikace rodičů: Rodiče spolu komunikují celkem bez problému, společně slaví Vánoce. V kontaktu ale intenzivněji nejsou.

Hodnocení střídavé výchovy: Eliška říká, že jí střídavá péče vyhovuje, nechtěla by bydlet jen u jednoho rodiče, protože takhle je s oběma v kontaktu. Výhodu vidí především v tom, že má dva pokoje a slaví častěji narozeniny. Nevýhodu vidí v přemísťování věcí během stěhování. Říká: „Mně ta střídavá péče vyhovuje, je to lepší, než kdyby byli spolu. Oni by se hádali. Mně vyhovuje.“

Preference jiného typu rodičovské péče: Nechtěla by péči výhradní.

Rada kamarádce: „Já bych jí hlavně řekla, jaké jsou výhody, aby se nebála – ty narozeniny a taky že mám víc pokojů.“

Závěrečné shrnutí a interpretace

Eliška říká, že jí střídavá výchova vyhovuje, nechtěla by žít v jiném porozvodovém uspořádání. Dodává, že je lepší, že rodiče nejsou spolu, protože by se jinak hádali. Podle ní rodiče komunikují bez problému, dokonce slaví společně Vánoce. Doma se cítí být Eliška více u otce, uvádí, že je i povahově více po něm. K matce má ale pozitivní vztah, v kresbě tří stromů o jejím stromu hovoří nejvřeleji, popisuje ho jako ladný a hodný, otcovský strom naopak popisuje negativně jako hrubý a tvrdohlavý. Výrazným znakem je začernění členů rodiny i stromů, což ukazuje na komplikovanost vztahů Elišky k sestře, otci i matce. Matčina postava v kresbě rodiny je začerněná nejméně, k ní tedy je zřejmě vztah komplikovaný v menší míře. Nejméně je začerněný i mateřský strom v kresbě tří stromů, to jen posiluje tuto domněnku o nejméně komplikovaném vztahu. Eliška zřejmě vnímá podobnost a jistou blízkost sestry a matky, v kresbě tří stromů jsou obě znázorněny jako ovocné stromy, konstitučně si jsou stromy také velmi podobné, v kresbě rodiny má sestra stejně jako matka sukni – i to ukazuje na identifikaci s ní. Zároveň v rozhovoru Eliška říká, že je sestra povahově po matce a že spolu tráví poměrně dost času. Svůj vztah k sestře Eliška hodnotila jako neutrální či vzdálený, jsou spolu v minimálním kontaktu. Víceúrovňovost zakreslených členů rodiny značí nefunkční a komplikované vztahy. Na kresbě rodiny jsou zachyceni členové širší rodiny, což značí, že pojetí rodiny není příliš ohraničené. V kresbě tří stromů zakreslila model matka, otec, dítě, to je znakem spíše funkční rodiny, místo identifikačního stromu ovšem zakreslila strom sestry. Z toho můžeme odhadovat v souvislosti s dalšími poznatky, že vnímá jako jeden celek matku, otce a sestru, sama je ale v rodině mimo. Kresby i rozhovor působí, jako by se jednalo o samostatné jednotky v rámci rodiny, kde nedochází příliš ke kontaktu – jsou od sebe nakresleni daleko. Předpoklad vzájemné vzdálenosti je ještě posílen konstatováním, že stromy rostou příliš daleko od sebe, proto se nemohou často vídat. Právě tato „nevztahovost“ a autonomie může být pro Elišku problém. Krátké ruce mohou značit, že by Eliška bližší kontakt uvítala, že jí chybí. Krátké ruce symbolizují komunikační a vztahové problémy s okolím. Eliška si na kresbě dala záležet, chtěla, aby rodiče a sestra vypadali co nejpřesněji, hodně škrtala a opravovala se, to ukazuje na její úzkostnost a mírnou nervozitu.

PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH KAZUISTIK

Pokračování za týden