Ing. Aleš Hodina

Dnes jsou mé první „facebookové“ narozeniny v tom smyslu, že nedostávám přání jenom osobně, písemně, telefonicky, SMS a přes Skype, ale i na Facebooku. No, vývoj jde kupředu…

Možná, že za xxx let se hromadně naučíme posílat přání i přenosem myšlenek. Jen je otázkou, co bude v takovém případě fungovat jako „Odeslat“, „Enter“ či „Sdílet“, nebo zda bude přenos fungovat on-line. To by bylo docela zajímavé, protože pak bychom se mohli dovědět, co nám někteří gratulanti přejí doopravdy.

Letošní narozeniny mají pro mě bohužel i jiné prvenství. Poprvé je trávím bez svého milovaného synka. Vypadá to, že spolu nebudeme ani o Štědrém dnu. To už třetí rok po sobě.

Prosím proto všechny, kdo mi poslali ty krásné gratulace (a věřím, že i při přenosu myšlenek by byly stejně krásné):

Udělejte každý ve svém okolí všechno, co můžete, pro to, aby milující rodiče nepřicházeli o své děti. Aby matka, která se rozhodne opustit rodinu, nemohla s sebou odvést i děti a připravit je tak o tátu – a tátu o děti. Pochopitelně aby to nemohli dělat ani tátové, ale to je u nás spíš výjimka.

Nikdo není dokonalý a každý má svůj díl viny za krizi v partnerství. Někdo se ji snaží řešit, někdo před problémy raději uteče. Je smutné, když tím získá výlučnou péči o děti a vytrhne je tak z jejich domova.

Třeba to společně změníme.

Třeba mé druhé „facebookové“ narozeniny budou veselejší.

Převzato z HODINA.BLOG.IDNES.CZ