Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.

–

Část prezentace z tiskové konferece konané dne 7.2.2017

a) škodlivý vliv předběžných opatření

• Stále jsou vydávána předběžná opatření určující péči jen jednoho rodiče, druhému často zůstává jen malý kontakt s dítětem.
• Není respektován nález I. ÚS 618/05: umožnit předběžným opatřením co nejširší kontakt.
• Nevyvážený stav se v průběhu řízení zafixuje a má negativní vliv na konečné rozhodnutí („dítě si zvyklo“).

b) zneužívání názoru dětí v rozhodování soudů

• Názor dětí je často ovlivněn:
  • přivyknutím si na pobyt s jedním rodičem (viz předběžná opatření)
  • „uplácením“ dítěte
  • někdy dokonce manipulací

  c) diskriminace podle pohlaví

  • „Jakkoliv se otec zaštiťuje teoretickými úvahami o právu dítěte na oba rodiče s poukazem na ústavu a mezinárodní smlouvy, zůstává neoddiskutovatelnou skutečností, že dítě batolecího a předškolního věku má nejužší citový vztah k matce, což je dáno fyziologickou rolí ženy-matky a dovolávat se v tomto směru jakékoliv „genderové korektnosti“ je absurdní.“ Městský soud v Praze
  • Stále téměř 90 % výlučné péče matek.

  d) démonizace střídavé péče, směšování pojmů „péče“ a „styk“

  • Střídavá péče není prezentovaná jako právo dítěte na oba rodiče, ale jako jakási výhoda pro jednoho rodiče nebo dokonce jeho msta.
  • Šíří se další předsudky vůči střídavé péči.
  • Styk se považuje za dostatečný, přitom paradoxně nezajišťuje právo dítěte, ale jen oprávněného rodiče.
  • Rodiče se při výlučné péči dostávají do nevyváženého postavení, které je zdrojem konfliktů (zajišťování potřeb dítěte apod.).

  e) práce OSPOD (odborů péče o děti)

  • § 5 zákona o SPOD: „Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.“
  • V některých případech fungují, někdy spíše OSPOM (orgán sociálně-právní ochrany matek).

  f) chybějící snaha soudů vést rodiče k dohodě

  • Opatrovnická řízení jsou stále vedena jako sporná – kdo je „lepší rodič“, kdo získá dítě do péče.
  • To vede k souboji, k vyostřování vztahů mezi rodiči.
  • § 906 odst. 1 o. z.: „… soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat…“
  • Nevylučování jednoho rodiče, ale debata o rozdělení péče vede k větší spolupráci. (Viz též Cochemská praxe v Německu)

  g) nadužívání znaleckých posudků a jejich častá zatíženost předsudky

  • Od znalců se stále žádá posuzování rodičů, kteří předtím o dítě již pečovali.
  • Často se navíc posuzují osobnostní vlastnosti rodičů místo schopnosti o dítě pečovat.
  • Častá genderová předpojatost znalců, předsudky vůči střídavé péči.
  • Chybí posudky orientované na řešení (viz Cochemská praxe) – návrh rozdělení péče.

  h) nepředvídatelnost a nejednotnost rozhodování soudů

  • Někteří soudci prosazují péči obou rodičů, mnozí ji stále zavrhují.
  • Ústavní soud před časem vydal několik pozitivních judikátů ve prospěch střídavé péče. V naprosté většině případů však potvrzuje neblahou praxi obecných soudů.
  • Lichovník, Rychetský, Šimáčková (z ankety Žblebt roku): „Není důvod k tomu, aby (děti) byly vytrženy z (výlučné mateřské) péče, v níž dobře prospívají, jen kvůli tomu, že si otec vylepšil své bytové poměry a nezletilý Vojtěch povyrostl.“

  i) nerespektování zákonů a mezinárodních smluv

  • Nejen ZOSPOD, obč. zák., ale i čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte: právo na péči rodičů
  • Čl. 18: „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby byla uznána zásada, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte.“
  • Čl. 32 odst. 4 LZPS: „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.“

  j) svévole při stanovování výživného, dlouhá reakce na pokles příjmu povinného

  • Neexistují jasná a spravedlivá pravidla pro určování výživného.
  • Soudy nerespektují realitu, určují výživné z fiktivního příjmu.
  • Soudy umějí reagovat na zvyšující se nároky dítěte, ne už ale na pokles příjmu rodiče.
  • Výrazně vyšší nároky na rodiče než v úplných rodinách.
  • Neúměrné výživné přivádí povinné do dluhové pasti.

  k) nevymahatelnost zákona a soudních rozhodnutí

  • Nefungující výkon rozhodnutí o styku či péči – zamítáno na základě bagatelních důvodů (lehčí nemoc apod.)
  • Rodič – manipulátor má díky tomu čas dítě odcizit.
  • Nastupují pouze sankce, zcela chybí vymáhání náhrady péče či styku.