Mgr. Jana Barvíková, Ph.D.

–

1. Metodologie

Realizaci kvalitativních šetření Jak se žije dětem po rozchodu rodičů? a Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu?, z nichž vychází tato studie, předcházely konzultace výzkumného projektu s experty realizované v rámci předvýzkumu v roce 2019, expertní rozhovory a expertní fokusní skupiny se zástupci profesí a institucí dotčených problematikou rodičovského konfliktu (psychologové, pracovníci OSPOD, soudci, advokáti, pedagogové základních škol, odborní referenti Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva spravedlnosti). Některá témata a otázky tedy byly do scénářů rozhovorů zařazeny i s ohledem na jejich doporučení a na potřeby praxe.

Kvalitativní šetření Jak se žije dětem po rozchodu rodičů? bylo realizováno v období od podzimu 2020 do jara 2021 formou 32 hloubkových rozhovorů s mladými lidmi ve věku 16 až 29 let, kteří v dětství či dospívání zažili rozchod/rozvod rodičů.

Věkové rozmezí respondentů bylo zvoleno na základě etických, výzkumných i pragmatických důvodů. S ohledem na citlivost tématu a rodinných vazeb v rodinách po rozpadu vztahu rodičů bylo naší snahou respondenty zatížit co možná nejméně. Z toho důvodu byli dotazováni pouze mladiství a mladí dospělí. U respondentů starších 16 let totiž není nutné získávat souhlas s jejich účastí na výzkumu od rodičů, respektive jejich zákonných zástupců. V případě nutnosti takového souhlasu by se potomek mohl dostat pod tlak rodičů, zda se do výzkumu vůbec zapojit, jak a o čem v rozhovoru (ne)vypovídat. To by mohlo mít výrazný dopad na složení výzkumného souboru, kvalitu získaných výpovědí, ale zejména (i jen potenciální) respondenty vystavit enormní zátěži. Nastavení horní věkové hranice ovlivnilo zacílení části výzkumných otázek, které sledovaly dopady rodinné situace na respondenty i v období dospělosti, zejména pokud jde o jejich fungování v partnerských vztazích, přání založit rodinu apod.

Respondenti byli rekrutováni na základě veřejné výzvy a s využitím principu sněhové koule. Sběr rozhovorů probíhal v období pandemie a preventivních opatření, většina rozhovorů tedy byla pořízena online. Zbylé rozhovory se konaly na místě dle výběru respondentů, nejčastěji v jejich oblíbené kavárně, během společné procházky, u nich doma či v zaměstnání. Snahou bylo získat co nejpestřejší soubor z hlediska uspořádání péče po rozchodu/rozvodu rodičů: 17 respondentů mělo zkušenost s rovnoměrnou péčí nebo s kombinací rovnoměrné a převážné péče, 15 pouze s péčí převážnou (tabulka č. 1.1). Do výzkumu se hlásily především mladé ženy, mezi respondenty tedy byly ve tříčtvrtinové převaze. Respondenti pocházeli z různých krajů České republiky, z velkých i menších měst a venkova.

Rozhovory s mladými lidmi, kteří mají zkušenost s rozchodem rodičů, se zaměřovaly na tematické okruhy, jako je vnímání vlastní rodiny a partnerství rodičů před rozchodem, okolnosti rozchodu – jeho prožívání, dopady a hodnocení, účast dítěte na nastavení péče po rozchodu, prožívání a hodnocení zažitých modelů péče, pocit domova, využívání odborné pomoci, vztahy s rodiči, sourozenci a širší rodinou. Dále se zaměřily na prožívání nových partnerských vztahů rodičů, osobní zkušenosti z rekonstituovaných a komponovaných rodin, vztahy s novými partnery rodičů, reflexi toho, co by od rodičů potřebovali jinak, a nakonec i na doporučení rozcházejícím se rodičům a pomáhajícím profesionálům.

Tabulka č. 1.1 Vybrané charakteristiky respondentů výzkumu Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?

Pozn.: V souboru nebylo dítě v době rozchodu starší 15 let. Počty věků dítěte v době, kdy matka, otec a dítě přestali bydlet v jedné domácnosti, a v době, kdy se rodiče rozvedli/rozešli, se liší v závislosti na tom, která z těchto událostí v dané rodině nastala dříve.

Zdroj: Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?

Kvalitativní šetření Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu? bylo provedeno formou 42 hloubkovýchrozhovorů s rodiči nezletilých dětí se zkušeností s některým z modelů uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu (včetně atypických forem, jako je například péče o dítě v jedné domácnosti). Část komunikačních partnerů se do výzkumu přihlásila na základě veřejné výzvy, většina však byla rekrutována mezi respondenty dotazníkového šetření Dítě v rodičovském konfliktu 2021. Kontakty respondentů, kteří v dotazníku vyjádřili souhlas s následným rozhovorem, byly agenturou předány výzkumnému týmu v RILSA, na jejich e-mailové adresy pak byly rozeslány online screeningové dotazníky. Na základě takto pořízených dat byli posléze vybíráni a oslovováni respondenti pro rozhovory. Rozhovory byly pořizovány od dubna 2021 do dubna 2022, většina z nich proběhla online. I zde bylo snahou získat co nejpestřejší výzkumný soubor z hlediska modelů uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu. Ve 24 rodinách našich respondentů byla v době výzkumu aplikována (víceméně) rovnoměrná péče a v 18 rodinách výhradní či převážná péče respondenta či druhého rodiče. Poměr pohlaví byl v tomto výzkumném souboru vyrovnaný, do výzkumu bylo zapojeno 21 žen a 21 mužů (tabulka č. 1.2). Byli zastoupeni respondenti z různých krajů České republiky, z velkých i menších měst a venkova.

Rozhovory s rodiči rozvíjely témata jako partnerství, důvody a okolnosti rozchodu, vyrovnávání se s rozchodem, dopady rozchodu na děti, řešení úpravy péče o děti (včetně případných soudních řízení) a její fungování, vztahy mezi rodiči od rozchodu a jejich schopnosti komunikace a kooperace v záležitostech dítěte. Dalšími dotčenými tématy byly funkčnost případných uzavřených dohod, vztahy mezi rodiči a dětmi, nová partnerství a nově zformovaná rekonstituovaná či komponovaná rodina, využívání odborné pomoci pro děti a dospělé, dostatečnost systému a potřeba systémových změn. Rodiče také bilancovali rozchod a reflektovali vlastní kroky v souvislosti s péčí o děti, jejím nastavením, každodenním fungováním a dopady na děti.

Audiozáznamy rozhovorů z obou kvalitativních šetření byly doslovně přepsány, pořízené přepisy pak kódovány a analyzovány pomocí softwaru ATLAS.ti. Pro tyto účely byla zvolena metoda otevřeného kódování dle obsahu a kategorizace s následnou tematickou analýzou. Tematická analýza pomáhá organizovat velké objemy kvalitativních dat do srozumitelných a analytických jednotek, což usnadňuje jejich interpretaci a umožňuje vytvářet závěry na základě vysoce detailních a konkrétních informací. Tento přístup je užitečný zejména v sociologickém výzkumu, při němž je kladen důraz na pochopení individuálních a kolektivních zkušeností, postojů a vzorců chování v konkrétních sociálních kontextech.

Jak během sběru, tak při analýze a publikování veškerých dat byly důsledně aplikovány etické principy výzkumu. Respondenti poskytli písemný informovaný souhlas s účastí ve výzkumu (zpracovaný dle etických zásad našeho pracoviště a v souladu s etickým kodexem COPE), v němž byli poučeni o svých právech, o zacházení výzkumné instituce se svěřenými informacemi, využití dat a o zachování jejich anonymity. V zájmu zachování anonymity a soukromí našich respondentů zde ani v dalším textu neuvádíme informace, které by mohly umožnit jejich identifikaci. Všechny citované pasáže z rozhovorů byly anonymizovány, vlastní jména byla změněna. Číslo v závorce za citací je interní kód respondenta, součástí kódu je informace o průběhu péče, jejíž nastavení se v rodinách může během let měnit. V textu obsažené doslovné citace z rozhovorů jsou v souladu se zvyklostmi v kvalitativním výzkumu ponechány v hovorové řeči. Pro lepší porozumění z nich byla odstraněna slovní vata (jako, prostě apod.). Vynechané pasáže v citacích jsou opatřeny kulatými závorkami a třemi tečkami (…).

Tabulka č. 1.2 Vybrané charakteristiky respondentů výzkumu Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu?

Zdroj: Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu?

Mnohá témata, která výše popsaná kvalitativní šetření sledovala, byla již podrobně rozebrána v dřívějších závěrečných studiích z projektu (Lehmann & Barvíková, 2023; Höhne et al., 2024). Tento text vychází z kvalitativních analýz zaměřených především na potřeby dětí po rozchodu rodičů a vybrané praktické aspekty porozchodové péče, přičemž se soustředí na odpovědi na následující výzkumné otázky: Co děti po rozchodu rodičů potřebují a čeho by se rodiče měli vyvarovat? Jak děti hodnotí rozchod rodičů z hlediska jejich pozdější životní spokojenosti? V jaké míře děti sdílejí s vrstevníky pocity, které v nich rozchod rodičů vyvolává, nebo fakt, že k němu došlo? Přejí si děti, aby se rodiče, kteří se rozešli, k sobě vrátili? Jak často děti po rozchodu zažívají situace, kdy jsou s oběma rodiči pohromadě jako původní rodina? Jaké to pro ně je a touží po těchto setkáních? Patří problémy s adaptací na změny výchovných prostředí k rovnoměrné péči, nebo se za určitých podmínek u dětí vůbec nemusejí vyskytnout? Co děti chrání před velkým steskem po rodiči, s nímž momentálně být nemohou? Jaké jsou zkušenosti s různými rytmy rovnoměrné péče a s jednotlivými dny v týdnu, kdy dochází k předání dětí? Co ovlivňuje nastavení péče a případné změny v jejím rytmu nebo typu podle zkušeností dětí? Jak vnímají střídavou péči ty, které mají zkušenost pouze s výlučnou péčí jednoho z rodičů? Měnily by?

POKRAČOVÁNÍ – JÍT NA ZAČÁTEK

Toto dílo je licencováno pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0, umožňující jeho volné rozmnožování a sdílení.