Barbora Říhová

Aleš Hodina už dva roky bojuje za to, aby získal svého tříletého syna do vlastní či střídavé péče. Paragrafy jsou na jeho straně, statistika nikoli. Zákon o rodině sice umožňuje, aby se rodiče v péči o potomka střídali, a to i když s tím jeden z nich nesouhlasí, soudy se ale k takovému řešení nepřiklánějí. Do střídavé péče se dostane pouze jedno dítě z dvaceti.

Hodina svého syna vídá pouze párkrát do měsíce. A to i přesto, že ještě v roce 2008 ho měl ve své péči. Pak se ale jeho matka, které od rodiny odešla, rozhodla syna získat a soud jí vyhověl.

„V liché týdny jsem se synem ve čtvrtek, v sudý o víkendu. Jedná se pouze předběžné opatření, ale už je to tak předběžně upraveno dva roky,“ vysvětluje Hodina, který usiluje o vlastní nebo střídavou péči. Pokud dostane syna do péče výhradně matka, je připraven se obrátit až na štrasburský soud pro lidská práva.

Hodina se zároveň snaží pomáhat i jiným otcům, které se ocitli ve stejné situaci jako on. Založil webové stránky www.stridavka.cz, kde mimo jiné ukazuje na konkrétních příkladech, jak střídavá péče může fungovat, a to i tehdy, když s ní jeden z rodičů nesouhlasí. Letos poprvé se Hodina rozhodl vyrazit i do ulic, na Palackého náměstí v Praze pořádal v pátek od 15:00 akci nazvanou VRAŤTE DĚTEM TÁTY!.

„Cílem je upozornit na diskriminaci otců, tedy de facto na diskriminaci podle pohlaví, která u nás i v roce 2010 setrvává, je hodně silná a vede k tomu, že připravuje děti o táty a táty o děti,“ vysvětlil Hodina.

„Dokud jsem se s tím osobně nesetkal, tak jsem netušil, jak ten problém může být vážný a co se v naší opatrovnické justici může dít. Také jsem si do té doby myslel, že se to týká pár lidí, kteří si to třeba i zaslouží. Pak jsem se s tím ale setkal sám a potkal i další lidi, kteří byli někdy i dost drsným způsobem připraveni o kontakt se svými dětmi,“ dodává Hodina (více o střídavé péči si můžete přečíst na jeho BLOGU na iDNES.cz).

Samotný zákon o rodině otce či matku dítěte neznevýhodňuje. Pokud jeden z nich žádá o střídavou péči, není to podmíněno tím, aby s tím druhý rodič souhlasil.

„Souhlas rodičů jako podmínku pro svěření dítěte do střídavé péče nestanovuje. Ze své zkušenosti však vím, že v praxi soudů byla ještě donedávna tato podmínka dovozována, tedy soudy se ke střídavé péče přikláněly pouze v případech, kdy mezi rodiči existovala shoda o tomto způsobu řešení a rodiče byli schopni spolu vzájemně nekonfliktně komunikovat,“ řekla iDNES.cz advokátka Michaela Rotterová.

Poslanec Pavel Staněk letos v létě NAVRHOVAL, aby se v zákoně změnila formulace „může svěřit“ na „svěří“, pokud mají oba rodiče zájem a jsou způsobilí dítě vychovávat. Návrh ale narazil na odbor soudců, jimž by se tím zmenšily pravomoce. Ani ministerstvo nechystá v rámci připravované novely zákona o rodině změny, které by se střídavé péče týkaly.

Podle statistik se do střídavé péče dostane pouze jedno dítě z dvaceti, sedmnáct z nich jde k matce, zbylé dvě k otci.

Změnu ve statistice by ale mohl přinést VERDIKT ÚSTAVNÍHO SOUDU, který letos v únoru dospěl k tomu, že nesouhlas jednoho z rodičů nemůže být bez dalšího vysvětlení překážkou pro střídavou péči o dítě. Soudy jsou podle verdiktu povinné zjistit, proč jeden z rodičů nesouhlasí a zda jsou jeho důvody opodstatněné.

„Zůstává ale otázkou, zda v případě, kdy oba rodiče spolu nejsou schopni efektivně komunikovat a střídavou péči žádá pouze jeden, má takovéto řešení šanci na reálné fungování. Je proto možné, že v mnoha případech z tohoto důvodu soudci nižších soudů přistoupí k tomu, že své rozhodnutí o zamítnutí střídavé péče zdůvodní pouze formálně jinými okolnostmi, které jsou pro rozhodnutí o svěření dítěte do konkrétního typu péče rozhodující, a střídavou péči zamítnou,“ míní advokátka Rotterová.

Podle Hodiny je v zahraničí střídavá péče běžnou praxí. „V zahraničí už je tato otázka vyřešená, jen u nás se stále vnášejí nějaké pseudodůvody proti ní. Různé STUDIE ale dokazují, že střídavá péče je pro děti nejméně špatná varianta,“ uzavírá.

Převzato z IDNES.CZ