ÚMPOD

–

V rámci určování a popírání rodičovství se praxe i právní úprava soustředí hlavně na určování a popírání otcovství.

U určování mateřství by situace měla být jasná – matkou dítěte je žena, které dítě porodila. Úřad zná i případy sporů o mateřství, tyto jsou ovšem ojedinělé a specifické, proto doporučujeme v této situaci vždy kontaktovat přímo pracovníka úřadu.

U otcovství se pochybnosti o správnosti jeho určení objevují mnohem hojněji.

Určování nebo popírání otcovství je samo o sobě velmi citlivé téma. Když se k tomu přidá ještě mezinárodní prvek, tedy jeden z rodičů či domnělých rodičů žije v zahraničí, věc se může zkomplikovat. Je totiž nutné vzít do úvahy odlišné právní úpravy států, vzdálenost mezi rodiči a soudem a tedy (ne)možnost využití donucovacích prostředků ke spolupráci a další.

Určování otcovství v České republice

Určování otcovství je v České republice založeno na tzv. domněnkách otcovství.

První domněnka otcovství se vztahuje na situace, kdy jsou rodiče dítěte manželé – otcem dítěte je určen manžel matky a ten je také zapsán v rodném listě dítěte. První domněnka se vztahuje i na situace, kdy se dítě narodí do 300 dní od zániku manželství (pouze pokud se matka dítě znovu neprovdá).

V případě, že se manželé rozvádějí a dítě se narodí v době mezi zahájením řízení o rozvod a do 300 po zániku manželství a manžel, případně již bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, přičemž jiný muž prohlásí, že on je otcem dítěte, považuje se za otce tento muž. Matka dítěte se k těmto prohlášením, která se činí v řízení před soudem, musí připojit.

Pokud rodiče dítěte nejsou manželé, pak je třeba otcovství k dítěti určit jinak (partner matky se do rodného listu dítěte automaticky nezapisuje). V případě, kdy matka a muž souhlasně prohlásí otcovství k dítěti, se hovoří o druhé domněnce otcovství. Toto prohlášení je možné učinit před matričním úřadem nebo před soudem, případně také na velvyslanectví.

Jestliže se otcovství neurčí jedním z výše uvedených způsobů, nezbývá než se obrátit na soud, aby tento určil otcovství svým rozhodnutím. V takovém případě se jedná o třetí domněnku otcovství a za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v rozhodné době. Návrh na soud může v tomto případě podat matka, dítě nebo muž, který se považuje za otce dítěte.

Popírání otcovství v České republice

Jednou určené otcovství je při splnění zákonných podmínek možné popřít. Systém popírání otcovství je v České republice založen na existenci tzv. popěrných lhůt a striktním vymezení osob, které mohou podat soudu návrh na popření otcovství.

Otcovství může podle zákona popírat:

• matka
• právní otec (muž zapsaný v rodném listě dítěte)

V tomto lze spatřovat v mnoha případech problém, jelikož např. muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte (ale dítě má již jako otce v rodném listě zapsaného jiného muže), nemá prakticky žádné prostředky ochrany, nemá možnost podat návrh na popření otcovství matrikového otce a následně tedy ani určení svého otcovství. To samé platí také pro samotné dítě, jež podle zákona nemá možnost podat návrh na popření otcovství.

Popěrná lhůta otcovství určeného na základě první domněnky:

• matka dítěte do 6 měsíců od narození dítěte
• manžel matky (matrikový otec) do 6 měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících pochybnost o tom, že je otcem dítěte, nejpozději však do 6 let od narození dítěte

Popěrná lhůta otcovství určeného na základě druhé domněnky:

• oba rodiče do 6 měsíců ode dne určení otcovství (ode dne souhlasného prohlášení)

Za výjimečných okolností, pokud to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek, je možné popřít otcovství i po uplynutí uvedených lhůt, jestliže soud zmeškání popěrné lhůty prominul.

Jestliže bylo otcovství určeno rozhodnutím soudu, pak takto určené otcovství již popřít nelze.

Převzato ze stránek ÚMPOD