Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc

Ministerstvo spravedlnosti

–

Vláda včera schválila návrh Ministerstva spravedlnosti, který napravuje problematická ustanovení rozvodové novely prosazené předchozí vládou a účinné od 1. ledna 2026. Návrh reaguje na výhrady odborníků i zkušenosti soudů z praxe a posiluje ochranu dětí zejména v případech domácího násilí, závažných rodičovských konfliktů a dalších situací, kdy může být ohroženo jejich bezpečí. Současně přináší jasnější pravidla pro soudy i rodiče.

Změny vycházejí z konzultací se soudy a další odbornou veřejností. Ministerstvo spravedlnosti reaguje na problematická místa právní úpravy přijaté za předchozí vlády a zpřesňuje ji tak, aby soudci měli dostatečné možnosti chránit nejlepší zájem dítěte, včetně jeho bezpečí.

„Nejlepší zájem dítěte musí být vždy na prvním místě. A jeho základem je bezpečí. Nedávné tragické případy ukázaly, jak vážné následky může mít podcenění rizik. Proto napravujeme problematická místa předchozí právní úpravy a dáváme soudcům lepší možnosti, jak ohrožené děti chránit,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Silnější ochrana dětí před domácím násilím

Jednou z hlavních změn je posílení ochrany dětí v rodinách, kde dochází k domácímu násilí. Pokud se rodič dopustí násilí vůči dítěti, druhému rodiči nebo jiné osobě žijící s dítětem ve společné domácnosti, soud bude mít výslovnou povinnost zabývat se tím, zda nejsou dány důvody pro zbavení tohoto rodiče rodičovské odpovědnosti.

Novela také jasněji stanoví hlediska, podle kterých mají soudy a další příslušné orgány posuzovat nejlepší zájem dítěte. Mezi nimi bude výslovně zdůrazněno jeho bezpečí.

Soudce bude moci přímo přizvat odborníky a získat informace o ohroženém dítěti

Významnou novinkou je zavedení případových konferencí, které umožní soudci získat a propojit důležité informace o situaci ohroženého dítěte. Soudce, který o poměrech konkrétního dítěte rozhoduje, bude moci přímo přizvat odborníky, například policisty, sociální pracovníky, psychology nebo odborníky na závislosti, a společně s nimi vyhodnotit rizika, kterým může být dítě vystaveno.

Cílem je zabránit situacím, kdy jednotlivé instituce mají informace o možném ohrožení dítěte, ale soudce, který má o jeho budoucnosti rozhodnout, se o nich nedozví. Sdílení informací dnes v některých případech komplikuje také zákonná mlčenlivost. Důležité poznatky tak mohou zůstat u jednotlivých institucí, aniž by byly zohledněny při rozhodování o dítěti.

Nová úprava umožní, aby soudce mohl potřebné informace získat přímo od příslušných odborníků a při svém rozhodování zohlednit všechny podstatné okolnosti, zejména možná rizika pro bezpečí dítěte.

Řešení případů, kdy dítě z vážných důvodů odmítá péči rodiče

Návrh reaguje také na složité situace, kdy dítě z vážných důvodů odmítá péči jednoho z rodičů.

Soud bude moci za přísně stanovených podmínek a pouze na nezbytně nutnou dobu rozhodnout o rozsahu péče jen jednoho z rodičů. Smyslem je umožnit individuální řešení případů, kdy by péče druhého rodiče mohla mít na dítě závažný negativní dopad.

Jednodušší rozvody a jasnější pravidla pro rodiče

Novela přináší také praktické změny, které mají zjednodušit některá soudní řízení.

Pokud se manželé na rozvodu shodnou a splní zákonné podmínky, bude možné manželství rozvést bez nařízení soudního jednání. Mají-li však nezletilé děti, jednání o poměrech dítěte zůstane zachováno.

Zpřesní se rovněž pravidla pro informování dětí o probíhajícím soudním řízení a jejich právu na ustanovení opatrovníka. Tato pravidla se budou zásadně vztahovat na děti starší 12 let.

Jasnější budou také pravidla placení soudních poplatků. Pokud se jedno odvolací řízení ve věcech péče soudu o nezletilé týká více otázek, bude se hradit pouze jeden soudní poplatek ve výši 3 000 korun, nikoliv dva poplatky jako podle dosavadní úpravy.

Větší ochrana obětí domácího násilí a trestných činů

Součástí návrhu jsou také opatření posilující ochranu obětí domácího násilí a trestných činů v civilním soudním řízení.

Na žádost oběti bude možné poskytnout procesní ochranu před druhotnou újmou, která může vzniknout například přímým kontaktem s násilníkem či pachatelem u soudu, necitlivě kladenými otázkami nebo opakovanými výslechy.

Cílem je zajistit, aby samotné soudní řízení nepředstavovalo pro oběti další zbytečnou psychickou zátěž.

Po včerejším schválení vládou zamíří návrh zákona k projednání do Poslanecké sněmovny.