Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.

–

Tentokrát se příspěvek věnuje porovnání různých aspektů života dvou rodin. První rodina žije v Olomouckém kraji a z manželství rodičů se narodilo šest dětí, kdy mezi nejmladším a nejstarším dítětem je věkový rozdíl jedenáct let. Druhá rodina žije ve Středočeském kraji, kde manžel s manželkou pečují v rámci patchworkové rodiny (1) o pět dětí, z toho tři děti se narodily z prvního manželství otce a dvě děti z druhého manželství. Jak náročné je pečovat o šest dětí narozených v rozmezí dvou až tří let za sebou a jaké překážky musí zdolávat rodiny s dětmi nově založené po rozpadu předchozího manželství, o tom pojednává tento příspěvek.

Rodina z Olomouckého kraje

Matka otěhotněla v posledním ročníku střední školy. Dokončila ji formou individuálního studijního plánu. Vždy si děti velmi přála. Sama pocházela z početné rodiny a bylo pro ni přirozené, že založí rodinu s více dětmi. Podobně na tom byl i její manžel. Otec v době početí dítěte studoval první ročník vysoké školy. V zájmu hmotného zabezpečení rodiny ukončil studium a nastoupil do zaměstnání. Rodiče matky umožnili mladé rodině bydlení v jejich domě. Sourozenci matky zde již nebydleli, odstěhovali se od rodičů a zůstala zde pouze matka jako nejmladší dcera. Střet generací a nedostatek soukromí však zapříčinil u mladé rodiny neshody, které vyústily v pozdější odstěhování prarodičů z domu na základě vzájemné dohody. Zejména matka s dcerou měly rozdílné názory na výchovu nezletilých dětí, což bylo možná dané i jejich vzájemným větším věkovým rozdílem. Prarodiče dům poté darovali své dceři a odstěhovali se. Z pohledu matky je soukromí k výchově dětí lepší, než když dvě generace bydlí společně v jedné domácnosti a prosazují při výchově svůj vliv na děti, případně mají rozdílný náhled na uplatnění výchovných metod.

Práce a studium rodičů

Z počátku otec dojížděl do zaměstnání do Zlína. Mladí rodiče neměli vlastní osobní vozidlo a půjčovali si vůz od rodičů matky. Vozidlo si koupili po dvou letech od založení rodiny. Otec si ve Zlíně našel spolubydlení se studenty v bytě, aby uspořil peníze za ubytování. Takto bydlel půl roku, ale chyběla mu rodina a děti. Proto poté začal denně dojíždět do zaměstnání stovky kilometrů. Pro matku i otce to bylo náročné období, protože otec nebyl z počátku přes týden doma přítomen. Náklady na dopravu byly vysoké a zatěžovaly rodinný rozpočet. Po jedenácti letech se otec nechal zaměstnat v místě bydliště, kde pracuje na směny a nemá volné víkendy. Pro děti a rodinu je to však lepší řešení, než dojíždění za prací do vzdáleného kraje.

Matka v průběhu třináctileté rodičovské dovolené dálkově vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Při studiu denně pečovala o děti, které se narodily v roce 2012, 2014, 2016, 2019, 2021 a 2023. Z pohledu matky je nezbytné, aby si rodiče dokázali na sebe udělat čas. Aby žili také spolu jako manželé, a nejen jako otec s matkou. Výchova rodičů musí být jednotná. Jakmile děti vnímají, že rodiče mají mezi sebou konflikt, tak děti přestávají fungovat v zavedeném režimu dne. Projevuje se to tím, že přestanou poslouchat a odmlouvají.

Výchova

V rodině rodiče striktně neuplatňují jakoukoli formu fyzického trestání. Všechno se s dětmi řeší domluvou a vysvětlováním. V rámci výchovného procesu se i rodiče vzájemně formují. I když oba pocházeli z velkých rodin, každý ve své rodině dostal jiný výchovný základ. Rodiče jsou i povahově rozdílní, matka je více temperamentní. Rodiče mají mezi sebou věkový rozdíl 2,5 roku, manžel je starší.

Když matka zvýší hlas, všímá si, že děti na sebe také vzájemně zvyšují hlasy. Dochází zde k zrcadlení pocitů a vjemů v rámci rodiny. S každým dítětem v takové velké rodině se musí jednak jinak. Důležité je nastavovat hranice pro výchovu dětí. Děti se v rodině mezi sebou přetahují o vliv. Malé děti však respektují nejstaršího bratra. V rámci hlídání lze svěřit na chvíli nejmladší děti nejstaršímu synovi, ale dlouhodobě takto rodiče starší děti nezatěžují.

Koupání dětí se realizuje společně. Starší děti se sprchují ve sprše, mladší děti se myjí ve vaně. Na noc matka dosud nikdy od dětí neodešla. Vždy byla s dětmi v noci. Děti se drží rodiny. Nemají rády příměstské nebo jiné dětské tábory. Některé děti rády jezdí na prázdninové pobyty se svými bratranci. Každé dítě má jinou povahu. Děti mají pozitivní vazby k prarodičům.

Matka vůči dětem uplatňuje individuální přístup, kdy každé dítě tráví s matkou vymezený čas. Mladší děti vyžadují kontakt s matkou na úkor starších dětí. Proto si matka musí také všímat starších dětí a jejich potřeb. Pokud se vyskytne nějaký problém a je potřeba vysvětlit dětem, jak se chovat nebo řešit vážné situace, matka to s dětmi probere okamžitě a neodkládá to na jindy. Pak se k tomu totiž časem nemusí dostat. Každé z dětí něco řeší buď s matkou nebo s otcem. Pokud děti pracují společně s rodiči bez sourozenců, jsou děti sdílnější a více se svěřují. Takové chvíle jsou ve znamení uvolněné atmosféry, klidu a dobré nálady dítěte. Pokud se řeší nějaké tíživé téma například, že se dítěti stala křivda ve škole, musí tento problém matka na dítěti poznat. Ne vždy si dítě totiž uvědomuje, že jde o problém. Poté se matka informuje ve škole a dotazuje se, co se dítěti přihodilo. Situaci je třeba vyřešit, aby dítě vnímalo, že má doma zastání.

Denní režim dětí

Příprava do školy z počátku probíhala u prvního dítěte v rozsahu čtyř až pět hodin denně. Druhé dítě se učilo samo a má výborný prospěch. Třetí dítě se také učí samo a vyžaduje jen dozor nad plněním školních povinností. Děti se připravují do školy v kuchyni, kde na ně matka dohlíží. Rodiče jsou na děti přísní, nejtěžší to však měl první syn. Mladší děti přijdou ze školy a automaticky se učí do školy na další den. Matka k tomu nemusí děti přemlouvat. Nejstarší syn se učil formou on-line během covidu, což bylo těžké. Všechny děti mají výborný školní prospěch. Matka u dětí oceňuje píli a snahu uspět ve škole. Probírá s nimi školní prospěch. Nemá však čas denně prohlížet všechny školní sešity. Nekontroluje, co mají děti ve školní aktovce. To si děti hlídají samy. Starší syn má školní pomůcky ve skříňce ve škole, takže domů nosí jen to, co potřebuje k učení.

Denní režim rodiny je takový, že po příchodu ze školy se starší děti věnují přípravě na druhý den do školy. Poté si děti hrají, jsou venku do 18 hodin. Před touto hodinou se nesmí ptát, zda mohou „být na mobilním telefonu nebo PC“. Je však těžké to ohlídat. Děti doma pomáhají a dělají, co je třeba. Starší děti naskládají nádobí do myčky, mladší děti nádobí vyndají, obírají úrodu na zahradě. Stereotypní práce děti nevyhledávají. Rodina také chová slepice a králíky, děti se o ně rovněž učí starat.

Děti umí selektovat, co je důležité a co ne. Matka se někdy v dětech vidí a vnímá svoje chyby v jejich konání. Je pak nutné tyto nedostatky napravit a hovořit o tom s dětmi. Otec školní a zájmovou činnost dětí neřeší, to je doménou matky. Je však schopen zajistit dovoz dětí do školy a na kroužky, pokud jej o to matka požádá. Vzhledem k tomu, že je matka s dětmi doma, tak toto rozdělení jejich rolí je zcela přirozené. Neustále se řeší logistika rodiny ve smyslu zajištění přesunu dětí tam, kde je třeba. Denně se situace mění.

Matka nabyté znalosti z pedagogického studia aplikuje v rodině. Zkušenosti s dětmi měla již z rodiny starší sestry, kde pomáhala hlídat děti. Výhodou velké rodiny z níž oba rodiče pocházejí je to, že vás naučí komunikovat s dětmi různého věku. Kontakt s dětmi v rámci původní rodiny je důležitý, protože prožité situace mají velký vliv na schopnost pečovat v budoucnu o vlastní děti.

Prevence vyhoření matky

Je těžké najít při péči o početnou rodinu čas pro sebe. Zejména pokud k takovému přístupu není člověk vedený z domova, kde vyrůstal. Neustále se ve velké rodině uklízí, vaří, žehlí, vozí se děti na kroužky, jezdí se na výlety. Tento kolotoč je však třeba vyvážit i chvílemi, kdy je rodič sám, aby načerpal energii a nebyl ve stresu. Děti samy na matce poznají, kdy si potřebuje odpočinout. Pak k ní přijdou a řeknou: „Mami, jdi na bazén“. Matka se při plavání ve vodě uvolní od napětí, zklidní myšlenky. Je dobré být občas o samotě, o to více se pak matka může věnovat dětem. Jako další odpočinkové aktivity má matka dobu nákupů pro rodinu nebo procházky, kdy načerpá sílu a elán. Je vhodné se věnovat i fyzickému cvičení, což matka praktikuje poté, co jdou děti spát.

K prioritám matky patří péče o děti, o domácnost, ale také je nezbytné pečovat sama o sebe. Ranní budíček začíná matce v 6,30 hodin a spát chodí kolem 23 hodiny. Pokud v letních měsících zavařuje ovoce a zeleninu ze zahrady, zpracovává marmeládu, realizuje tuto činnost až děti uloží ke spánku, a je vzhůru do 2 hodin do rána. S malými dětmi se taková práce nedá dělat.

Finanční hospodaření rodiny

Příjem rodiny se skládá ze mzdy otce ve výši mezi 35.000 Kč až 40.000 Kč. Matka pobírá přídavky na děti (2) ve výši cca 8.500 Kč. Přídavky na děti pomáhají rodině krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Dále matka čerpá rodičovský příspěvek (3) ve výši 8.000 Kč měsíčně na dobu čtyř let.

Rodina má jeden účet v bance na jméno manžela. Matka disponuje penězi v hotovosti, díky tomu má větší přehled v rámci hospodaření v rodině. Rodina si pěstuje ovoce a zeleninu na vlastní zahradě, což je základem stravování rodiny. Šetří tím mnoho finančních prostředků. Děti jsou od malička vedeny k práci na zahradě a pomáhají rodičům při péči o ni. Rodina s ohledem na svoje příjmy neuvažuje o tom, že by čerpala nějaký úvěr nebo hypotéku. Kupují jen to, na co mají peníze. Žádné finanční prostředky si nepůjčují. Náklady na energie v domě platili nejprve s prarodiči napůl. Neměli zpočátku žádné peníze ani majetek, prarodičům za bydlení nehradili nájem. Poté dostala matka od svých rodičů darem dům, za což je jim velmi vděčná. Děti po sobě nosí oblečení, boty se pro ně nakupují kvalitní a nové. Lepší je investovat do kvalitního zboží než do levného, které však dlouho nevydrží.

Komunita

Rodina se stýká s křesťanskou komunitou, je to důležité spojení. Pořádají společné dovolené v zimě i v létě, různé pobytové akce. Děti docházejí do náboženství, rodiny se setkávají na bohoslužbách v kostele, děti ministrují a učí se i díky tomu společenským návykům. Hodně rodin je v komunitě podobných s více dětmi. Na společných akcích si každý najde svůj oblíbený program, děti navazují nová přátelství a rodiče na sebe mají více času, aby vyřešili problémy, na které neměli během pracovních dnů čas. Díky komunitě je příležitost sdílet problémy a prodiskutovat je více do hloubky. Zahraniční dovolenou měla matka s otcem a dětmi za celou dobu jen jednou.

Děti i rodiče jsou zdraví. Děti se věnují zájmové činnosti, chodí do školy a mají výborné výsledky. S dětmi nejsou žádné výchovné problémy, jsou velmi přátelské, mají mnoho kamarádů. Širší rodina matky i otce jsou nápomocné oběma rodičům, děti jsou vedeny jak rodiči, tak i náboženskou výchovou k ohleduplnosti vůči ostatním a dodržování pravidel. Matka by svoji rodinu za nic nevyměnila, je velmi šťastná a spokojená.

(1) A. Leix, D.Kovářová a kolektiv: Logické a právní aspekty patchworkových rodin. Lidský element v rodinném právu. Wolters Kluwer 2024, s.308, ISBN: 978-80-7676-983-0

(2) Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 3,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na přídavek na dítě se posuzuje celkový příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Do příjmu rodiny se mimo příjmu ze zaměstnání či podnikání započítává i rodičovský příspěvek, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, nemocenská, mateřská, výživné, starobní, invalidní a pozůstalostní důchod, příjmy z nájmu. Výše měsíčních přídavků na děti v základní výši činí pro děti do 6 let 830 Kč, pro děti od 6 do 15 let částku 970 Kč, pro děti od 15 do 26 let částku 1 080 Kč.

(3) Rodičovský příspěvek pro rok 2025 činí 350 000 Kč na jedno dítě a 525 000 Kč na vícerčata. Rodiče si mohou vybrat, jak dlouho a v jaké výši budou příspěvek čerpat, ale nejdéle do 3 let věku dítěte.

Pokračování

Publikováno v časopise Právo a rodina 7-8/2025