Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.
–
Rodina ze Středočeského kraje
Z prvního manželství se otci narodily tři děti, které jsou dnes ve věku 22, 21 a 13 let. Otec pracoval dva roky před rozvodem v zahraničí v rámci svého pracovního poměru. Matka s dětmi žila v bytové jednotce v ČR. K rozpadu rodiny došlo v roce 2013. Náklady na bydlení a cestování mezi státy navyšovaly rodinný rozpočet, posléze šlo v řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem o výdaje, které soud neměl tendenci zohlednit při určení výživného. Děti byly svěřené do péče matky a otci bylo stanoveno výživné v celkové výši 25.000 Kč. S otcem se děti pravidelně stýkají. Z druhého manželství se otci narodily další dvě děti, kterým je dnes 11 a 10 let. Navštěvují na základní školu.
Nejmladší děti trpí astmatem a alergií, proto by rodina měla jezdit na ozdravné pobyty k moři a na hory. Tyto pobyty se musí plánovat dopředu, jednak kvůli finanční nákladnosti, ale také logistice. Kromě toho jsou pobyty pro velké rodiny rychle vyprodané. V hotelu je ubytování pro velkou rodinu velmi drahé. Rodina si proto pronajímá apartmán, což se finančně vyplatí, protože se zde dá vařit. Autem se dojede nakoupit jídlo do obchodu, přičemž se vaří teplé jídlo na dovolené až večer po návratu z výletů. Přes den si dá rodina snídani a oběd formou sendviče. Rodina z druhého manželství musela zakoupit větší osobní vozidlo, aby se do něj vešly všechny děti i s rodiči. S tím byly spojené velké finanční výdaje.
Když přijedou děti z prvního manželství otce do jeho druhé domácnosti, řeší se zde jejich zdravotní problémy, příprava do školy, na přijímací zkoušky, chybějící domácí úkoly z týdne, kdy byly děti u své matky. Děti se zabývají zájmovou činností jako je cvičení v posilovně, hra na bicí nástroje, hra na piano, plavání nebo lyžování. To všechno něco stojí.
Macecha s dětmi komunikuje o všech tématech, například i LGBT komunitě, děti to zajímá. Děti doma pomáhají s pracemi, zejména ty, jimž je 10 a 12 let. V mladším školním věku se příliš do výpomoci nehrnuly. Matka dětí z prvního manželství brojila proti tomu, aby otec vyžadoval výpomoc od starších dětí ve své domácnosti. Rodina má vytvořený kalendář rozdělený na sudé a liché týdny, a podle toho se tvoří program. Společné aktivity všech dětí jsou velmi vzácné. Program se musí všem přizpůsobit. Preferuje se hraní a zábava doma, případně u babiček, společné výlety nebo pobyty na horách. Je důležité učit děti komunikovat s ostatními lidmi a mezi sebou, aby si dokázaly říci, co si přejí a co nikoli.
Když otec přijede za dětmi z prvního manželství, stává se, že ho některé z dětí nechce vidět. Nejstarší dítě chodilo od 17 let na brigády, anebo si přálo zůstat doma, aby se mohlo učit. Při vysoké škole si toto dítě našlo zaměstnání na částečný úvazek se mzdou 15.000 Kč a dokáže si financovat mnoho věcí již samo. Druhé nejstarší dítě manžela, kterému je 21 let, ale dosud na žádné brigádě nebylo. Na svůj bankovní účet dostává od otce výživné. Počítač a mobilní telefon má koupené od otce. Z výživného si hradí jógu, pilates, plavání či posilovnu. Studium na vysoké škole ukončilo a není evidováno jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce. S nikým ve vztahu není, co se týče známosti. Telefonní hovory od otce nezvedá. K otci do domácnosti dochází podle svého uvážení. Pravidelně otce navštěvovalo do 18,5 roku, pak se připravovalo u matky na maturitu. Poté bohužel našlo zalíbení v sociálních sítích, rolování na telefonu, ale i hrách na PC. Dostatek finančních prostředků a tyto okolnosti mohly mít vliv na zanechání studia.
Vztahy manželů mezi sebou
Manželé v druhém manželství na sebe nemají mnoho času. Jsou OSVČ, tak oba pracují neustále. Spolu tak řeší nejčastěji pracovní záležitosti, protože pracují formou home office. Pracovní dobu má matka rozloženou tak, že pracuje v době od 8h do 13h a pak od 16h do 20 h. Ve 14 hodin přicházejí děti ze školy, od 13 hodin matka připravuje jídlo pro rodinu. Při této přípravě, jakož i práci pro ostatní vyžaduje od dětí součinnost, aby se také zapojily. Tyto domácí práce spočívají ve vynášení odpadků, vyklízení a skládání nádobí do myčky, skládání prádla, mytí oken apod. Starší děti dostávaly kapesné za tuto výpomoc. Jakmile starší děti dosáhly věku zletilosti a začaly dostávat výživné na svůj účet, s výpomocí v domácnosti otce přestaly. Menší děti toto vnímají jako nespravedlnost.
Dále spolu rodiče komunikují ohledně hlídání dětí, řeší se nemoci v rodině. Manželé musí vztah průběžně budovat a udržovat. Společné večeře v restauraci, návštěva sauny, to jsou příležitosti, kdy mohou být spolu jednou za půl roku jen sami dva. Díky péči a pomoci širší rodiny a přátel, se to zrealizovat dá.
Manželka z prvního manželství s druhou manželkou spolu přímo nekomunikují. Jejich situace se dá označit jako „křehké příměří“.
Děti z předchozího manželství tráví s rodinou otce Štědrý den v náhradním termínu, takže slaví celkem dva Štědré dny, zvláště s matkou a poté u nové rodiny otce. Dětem je líto, že nemají společný opravdový Štědrý den 24.12. Děti z prvního manželství mají vůči maceše důvěru a řeší s ní svoje problémy, svěřují se jí. Macecha je naučila spousty dovedností i třeba plavat, či jezdit na kole. Doma však děti matce tvrdí, že se to naučily samy. U matky se děti nesvěřují s tím, jak se jim líbilo u otce.
Mladší děti mají zájem se vídat se staršími dětmi z prvního manželství. Starší děti mají své plány a kamarády či partnery, ale stále mají společně moc hezké vztahy.
Finanční hospodaření
Otec nepobírá od matky z předchozího manželství výživné, i když děti vyživuje během prodloužených víkendů a prázdnin, což je poměrně dost času a výdajů z rodinného rozpočtu.
Velkou finanční úsporou druhé rodiny bylo vybudování bazénu svépomocí na zahradě. Vstupy do veřejných bazénů, s pitím, zmrzlinou, párkem v rohlíku aj. jsou pro početnou rodinu příliš drahé, takže bazén se doma vyplatí.
Manželé uvažovali o pronájmu kanceláře v Praze, ale bylo by to příliš drahé. Rozhodli se proto peníze investovat do koupě chaty a jezdí sem pracovat, ale i na rodinné víkendy. Tím spoří peníze za pobyt v zimě i v létě s dětmi. Splácejí hypoteční úvěr s měsíční splátkou 29.000 Kč, další hypoteční úvěr s měsíční splátkou 12.000 Kč a dále hradí energie za bydlení ve výši 7.000 Kč a ve výši 6.000 Kč. Oba pracují jako OSVČ z domova, jídlo se vaří doma. Tím se hodně ušetří. Nákup potravin vyjde na 16.000 Kč měsíčně. Finanční měsíční rozpočet rodiny je kolem 100.000 Kč. Na dovolenou se musí šetřit. Hypotéka je pro manžele jedinou cestou, jak si zajistit vlastní bydlení, když jej nedostanou darem, nebo nezískají dědictvím. Mít vlastní bydlení s ohledem na blížící se důchodový věk a nejisté důchodové zabezpečení v budoucnu, je pro manžele velmi důležité.
Otec platí třem starším dětem měsíčně výživné a další výdaje v celkové výši 30.000 Kč. V porovnání s tím je životní úroveň otce a jeho druhé manželky mnohem horší. Děti z prvního manželství poskytují své matce z výživného od otce část těchto peněz. Pokud děti u matky nebydlí, neposkytují jí výživné. Matka dětem výživné ze svého příjmu neplatí.
Tři nejmladší děti dostávají kapesné ve výši 300 Kč měsíčně bez ohledu na to, zda v rodině pomáhají či nikoli. Děti mají peníze uložené v rámci dětského konta a díky aplikaci otec vidí, jak peníze utrácejí. Učí se tím hospodařit.
Pokud si děti přejí koupit nějakou věc, nemusí si na ni finančně přispívat. Rodiče jim to koupí. Lyže se kupují z bazaru. Pokud si však děti přály koupit nějakou hodně drahou věc, musely si na ni finančně přispět.
Soudní řízení o snížení výživného a ústavní stížnost
Otec po založení druhé rodiny v roce 2013 přišel o zaměstnání a jeho druhá manželka čerpala s dítětem rodičovskou dovolenou. I za této situace však otec musel stále hradit v plné výši výživné k rukám matky dětí z předchozího vztahu, povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění jako OSVČ, zálohy na daň z příjmu. Za této situace nebylo vůbec reálné si vytvořit nějakou finanční rezervu pro budoucnost. Rodina to vyřešila tak, že druhá manželka nastoupila do práce jako spolupracující osoba otce, který byl OSVČ. Dále jim půjčili peníze rodiče manželky. Sociální dávky od státu jsou nastavené na příjmy rodiny, nezohledňují však výdaje na placené výživné pro děti z předchozího vztahu. Na další narozené děti se nikdo příliš neohlíží.
Rodina se snažila získat v té době další zdroj finančních prostředků od neziskových společností aspoň na nákup potravin. Na jakoukoli finanční podporu od státu neměla nárok. Rodiče tehdy nenašli žádnou organizaci, která by jim pomohla v této situaci. Až 80 % čistého příjmu obou manželů bylo transferováno pro děti z prvního manželství. Na životní úroveň nezletilých dětí narozených v dalším manželství, jakož i na životní úroveň rodičů, nebral nikdo ohledy. Otec vnímal tuto životní etapu velmi negativně, musel se uchýlit k užívání antidepresiv. Rodinou tato finanční situace zcela otřásla a musela se zadlužit. Právní zástupce otce i poradci z rodinné poradny radili otci, aby se podruhé rozvedl, pokud si přeje stejné finanční podmínky pro mladší děti.
Z tohoto důvodu požádal otec dětí o snížení výživného pro děti z předchozího manželství. Otec současně podal soudu návrh, aby se jeho děti staly vedlejšími účastníky opatrovnického řízení, protože podle něj měly zájem na jeho výsledku a určení výše výživného pro polorodé sourozence.
Otec využil služeb Domu tří přání v Praze dle pokynu OSPOD, jenž zastupoval zájmy dětí z prvního manželství. Tehdy však měli zájem spolupracovat jen s nejstarším dítětem, které vyslovilo přání zůstávat na všechny víkendy s matkou. Matka dítěti nabízela společné víkendy jen ve dvou, což je pro dítě s několika sourozenci líbivá představa. Zejména v porovnání s víkendovým pobytem v sedmičlenné rodině, kde se vyžaduje pomáhání v domácnosti. Nezačleněním dalších dětí do rodinné terapie v rámci komunikace obou rodin, trpěly ostatní děti. Nebyl zde prostor pro vyslovení jejich přání a představ, jak by to mělo celé fungovat. Terapeutická sezení nebyla v té době uzpůsobená práci s mnohačetnými rodinami.
Situace byla pro rodinu velmi náročná. U soudního řízení neměly děti z druhého manželství zastání. To se snažil otec změnit. Jeho návrh doputoval až k Ústavnímu soudu v roce 2017. Ústavní stížností napadl otec rozhodnutí okresního soudu, protože zamítl jeho návrh na přibrání nezletilých dětí z jeho dalšího manželství do řízení opatrovnického v pozici vedlejších účastníků, jakož i návrh na jmenování jejich opatrovníka. Stížnost byla spojená s návrhem na zrušení § 922 odst. 1 a § 923 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů.
Otec v ústavní stížnosti uváděl, že ji podal v zájmu svých dětí narozených v druhém manželství, protože mají prokazatelný právní zájem na výsledku soudního řízení o snížení výživného na děti narozené z prvního manželství. Finanční prostředky hrazené ve prospěch dětí z prvního manželství krátí možnosti finančního zabezpečení dětí z druhého vztahu. Otec poukazoval na propastný rozdíl v životní úrovni dětí z obou vztahů narozených. Dosud stanovené výživné považoval za rozporné s dobrými mravy, s požadavkem na zajištění v zásadě shodné životní úrovně dětí a otce.
Ústavní soud odkázal na svoji judikaturu v záležitosti procesního zastupování nezletilých stěžovatelů jejich rodiči s tím, že právní úprava řízení o ústavní stížnosti v zákoně o Ústavním soudu vylučuje, aby ústavní stížnost podal jménem jiné osoby či v její prospěch někdo jiný. A to se vztahuje i na otce nezletilých dětí. Ústavní soud proto stížnost otce a s ní podaný návrh odmítl, protože byly podané zjevně neoprávněnou osobou. K věci samé pak Ústavní soud sdělil, že bylo napadeno procesní rozhodnutí, proti němuž není ústavní stížnost přípustná. Stížnost byla podaná v situaci, kdy řízení vedené okresním soudem nebylo dosud skončeno, protože o návrhu na snížení výživného nebylo dosud rozhodnuto. Nebyla proto vyloučená možnost, že o podaném návrhu nebude rozhodnuto příznivě ve prospěch otce.
Opatrovnické řízení bylo skončeno tak, že návrhu otce na snížení výživného bylo vyhověno. Otec i jeho manželka byly tímto procesem v té době tak vyčerpaní, že věc dále procesně neřešili a znovu již ústavní stížnost nepodávali.
Vzdělání dětí
Mladší děti si přejí studovat na gymnáziu. Doma se připravují na výuku, většinu školních pomůcek si mohou nechávat ve škole a domů si nic nosit nemusí. Matka pomáhá dětem s výukou a přípravou do školy.
Komunitní vztahy rodina nepěstuje. Bylo by dobře, kdyby si rodiny navzájem pomáhali. Prostory ani rodičovské aktivity však v místě bydliště druhé rodiny otce nejsou k dispozici. Děti chodí na návštěvy do jiných rodin. Polovina dětí ze třídy pochází z rodin, kde došlo k rozpadu vztahu rodičů.
Vybavení domácnosti rodičů z druhého vztahu bylo finančně náročné. Pokoje dětí v domě jsou plné postelí. Pracovnu mají rodiče v ložnici a v obývacím pokoji, což je čas od času komplikace pro další členy rodiny a způsobuje nepohodlí.
Výhrady vůči matce dětí a škole
Matka dětí z prvního manželství pro děti nezavedla pravidelný režim. Nehlídala, jak děti tráví volný čas.
Komunikace otce s matkou z předchozího manželství probíhá problematicky a spíše je nefunkční.
Od dosažení zletilosti může být pro rodiče obtížné dozvědět se více informací o studijních výsledcích svých dětí. Když se rodič školy zeptá na prospěch, škola na takové dotazy neodpovídá. Pokud spolu rodiče dětí nekomunikují, je to situace, kdy se ani rodič hradící výživné nedozví, zda dítě ještě studuje nebo ne. Když druhý nejstarší potomek přestal studovat na vysoké škole, tak se to otec dozvěděl až za několik měsíců. Po tuto dobu mu stále hradil výživné, přičemž zletilý potomek neprojevoval o zaměstnání velký zájem a ani nebyl evidován na Úřadu práce. Rodič nemá dostatek informací o tom, kdy může přestat hradit výživné a jaké kroky má učinit v takové záležitosti.
Ve škole mladších dětí není funkční komunikace, chybí sebereflexe, zpětná vazba a hodnocení školy co do kvality vzdělávání.
Nedostatky v systému sociální podpory státu a opatrovnickém řízení
Z pohledu rodičů se věnuje mnoho prostoru v odborných diskusích problematice financování péče samoživitelů, ale zapomíná se na potíže nově zakládaných rodin a dětí z těchto vztahů vzešlých s důrazem na finanční aspekt takových situací. O životní úroveň dalších narozených dětí se nezajímá stát ani opatrovnický soud v rámci řízení o úpravu výživného vůči dětem z předchozích vztahů. Podle doporučených tabulek sice bere v úvahu počet vyživovacích povinností, ale pokud už jednou v minulosti došlo k určení výživného a pak se narodí další děti, je v podstatě nemožné docílit většího snížení vyživovací povinnosti.
Závěr
Dva různé kraje, dvě rodiny a dva rozdílné příběhy. Do jakých podmínek se narodí děti, hodně ovlivňují jejich rodiče. V obou případech je vidět, že každý musel slevit ze svých představ o tom, jak bude žít. V jednom případě jezdil otec 11 let do zaměstnání stovky kilometrů, aby zabezpečil početnou rodinu. Ve druhém případě se ekonomická situace nově založené rodiny hroutila pod náporem dříve určeného výživného pro děti z předchozího vztahu. Obě rodiny však nepříznivou ekonomickou situaci překonaly a stabilizovaly. Ruku v ruce s tímto procesem museli všichni o situaci společně komunikovat v rámci širší rodiny. Zcela zřetelně je vidět, jak důležitá je podpora manželek v těchto nelehkých situacích, kdy obě stály po boku otcům svých dětí a pomáhaly jim docílit rovnováhy v životě. A ta vede k harmonii a ke štěstí. Žádná rodina nemusela řešit zdravotní potíže dětí nebo rodičů, což je velká životní výhra. Jak je vidět na těchto příkladech, finanční obtíže se dají vyřešit, i když to někdy chvíli trvá. Problémy ještě více stmelily manželské páry a byly jakýmsi prubířským kamenem jejich vztahu. Obstály se ctí a zachovaly dětem úplnou rodinu a ukázaly jim, že jakékoli potíže ve vztazích mají řešení a není dobré se vzdávat. S fenoménem patchworkových rodin se budeme v reálném životě setkávat dál, o to více takové složení vícečetných rodin bude vyžadovat ukotvení v legislativě.
Publikováno v časopise Právo a rodina 7-8/2025
Okomentovat