Petr Kozelka

–

Velmi kontroverzně se rozhodla dohlížet na třináctiletou dceru její matka. Do dětského pokoje totiž bez dceřina vědomí nainstalovala skrytou kameru. Dívka pak náhodou záběry objevila v matčině telefonu a věcí se začala zabývat policie. Ta nakonec došla k závěru, že šlo o nevhodný prostředek, ale nikoli trestný čin. To posvětil i Ústavní soud.

Na videa ze svého pokoje, na nichž bylo mimo jiné zaznamenáno i to, jak se převléká, přišla dívka náhodou, když pomáhala matce v práci. V telefonu, který žena používala ke komunikaci se zákazníky, totiž našla řadu videí z pokoje. Svěřila se své kamarádce, ta to řekla své matce a ta případ ohlásila policii.

Policisté případ nevzali na lehkou váhu, provedli u dívky doma i domovní prohlídku, vyslechli matku a jejího přítele, analyzovali videa, ale nakonec došli k závěru, že případ nelze kvalifikovat jako výrobu dětské pornografie, ani jako poškození cizích práv. To pak potvrdilo i brněnské státní zastupitelství.

Proti odložení případu se dívka prostřednictvím ustanovené advokátky bránila stížností k Ústavnímu soudu. „Kamera byla nainstalována v pokoji dítěte, tedy na místě, které dítě právem považuje za svůj osobní prostor a kde oprávněně předpokládá nejvyšší míru intimity, a k přechovávání záběrů nebyl dán souhlas,“ stálo ve stížnosti.

„Narušení soukromí dítěte instalací skrytého nahrávacího zařízení a ponecháváním vzniklých nahrávek nelze přejít prostým konstatováním, že se jednalo o konání nestandardní,“ přidala advokátka.

Nebyl vyvrácen dobrý záměr matky

Brněnští žalobci oponovali, že nahrávky neodpovídají definici pornografického díla, když bylo podle nich navíc prokázáno, že kameru dala do pokoje matka kvůli tomu, aby na dceru více dohlížela, například aby viděla, zda si nedává příliš vyzývavý make-up a nefotí se pak na sociální sítě.

„Záběry stěžovatelky nebyly vytvářeny se sexuálním podtextem, ale z důvodů výchovných, jakkoliv realizovaných nevhodným způsobem. Postup byl nevhodný s ohledem na intimitu dospívající třináctileté dívky. Nebyl však vyvrácen „dobrý“ záměr matky,“ argumentovali žalobci s tím, že takový postup není potřeba řešit prostředky trestního práva.

Dívka proti tomu namítala, že odůvodnění žalobců je obviňováním oběti, neboť z toho plyne, že si vlastně mohla za sledování sama, protože se třeba chovala nevhodně.

ÚS: Asi chtěla jen dohlížet

Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem po prostudování policejního spisu nenašel důvod k zásahu.

„Nebylo zjištěno nic dalšího podezřelého, například že by nahrávky byly někam zasílány. Naopak byly zjištěny skutečnosti, které podporují verzi, že důvodem pořízení nahrávek byla snaha dohlížet na chování poškozené,“ konstatoval Hulmák v rozhodnutí, které soud v těchto dnech zveřejnil.

„Je pochopitelné, že stěžovatelka chce, aby byl důkladně prošetřen důvod pořízení nahrávek a co se s nimi dělo. Pokud za daného skutkového stavu měly orgány činné v trestním řízení za to, že verze stěžovatelčiny matky nebyla vyvrácena, přičemž se ani nejeví, že by bylo opomenuto obstarání a provedení nějakých potenciálně zásadních důkazních pramenů, tak jejich postup a úvahy nelze označit za protiústavní libovůli,“ dodali soudci.

Převzato z Novinky.cz