RNDr. Pavel Rusý, Ing. Aleš Hodina

–

Nová úprava rodinného práva v občanském zákoníku přinesla řadu vylepšení, ale i problémů. Uvádíme nejzásadnější problémy, které jsme v praxi dosud identifikovali, v diskusi pod článkem můžete případně na základě svých zkušenosti doplnit další.

1) V mnoha případech není respektováno ustanovení o rovnocenné (rovnoměrné) péči. Soudy někdy přijímají značně pochybné výklady rovnocennosti péče. Není tak poskytována ochrana právům dětí z hlediska zajištění péče obou rodičů.

2) Není možné odvolání proti prozatímnímu rozhodnutí vydanému na návrh. Obchází se to nařízením prozatímního rozhodnutí ex offo (z moci úřední, bez návrhu).

3) Je příliš dlouhá lhůta pro operativní zásah soudu, v praxi kolem 2 – 3 měsíců. Po tuto dobu není poskytnuta potřebná ochrany dětem i ohroženým právům rodičů, dochází k eskalaci sporů.

4) Nefunguje vymáhání práva výkonem rozhodnutí. Nefunguje ani dvouměsíční lhůta, ani minimální pokuta. Soudy ignorují, že rozsudky jsou závazné nejen pro rodiče, ale i pro děti a soudy.

5) Nadále pokračuje zcela nevhodné nadřazování projevů dětí nad zákon, nad rozsudek i nad práva a povinnosti rodičů. I po dětech by mělo být vyžadováno respektování rozsudku. Měly by být poučeny o legálních postupech změny úpravy (včetně tzv. rychlých předběžných opatření v případně nezbytnosti a ohrožení dětí), ale do doby změny úpravy by mělo být vymáháno dodržování rozsudku i na dětech. Je to mimo jiné výchova k respektu k rodičům, zákonům a právu obecně. Jde o extrémně závažný problém, kdy manipulativní rodiče zneužívají emocionální a faktické závislosti dětí, aby poškozovali vztah dětí k druhému rodiči, a paralyzují výchovné působení druhého rodiče. Soudy vadné jednání rodičů a objektivně nepodložené odmítání ze strany dětí tolerují a fakticky je odměňují předáním dětí do péče manipulujícího rodiče (se zajištěným přísunem financí od vylučovaného rodiče). Jde o jeden ze zásadních zdrojů vysoce konfliktních rozchodů s fatální dopady do rodinných vazeb dětí – nejen k rodiči, ale k celé rodině rodiče.

6) Prohloubil se problém vyměřování výživného. Vychází se často z fikcí a rozhodný příjem pro určení výživného se vzdaluje od prokázaného příjmu povinného. Toto je v rozporu s ústavním právem povinného na volbu zaměstnání, na pokojné užívání majetku, ale zejména na rodičovskou výchovu a péči. Požadavek stejné životní úrovně dítěte vysoce překračuje ústavní právo dítěte na životní úroveň nezbytnou pro vývoj. Rozvedení a nesezdaní rodiče jsou diskriminováni těmito zásahy státu – v úplných rodinách stát řeší pouze situace, kdy dítě nemá zajištěny nezbytné potřeby.

7) Pokračuje nadužívání znaleckých posudků ve věcech, kdy oba rodiče mají o péči zájem. Pak chybí znalci v případech komplikovaných osobností a rodinných vazeb.

8) Absentují elektronické kopie spisu pro odvolací řízení či ústavní stížnosti, a tím dochází k protahování řízení.

Konkrétní kazuistiky:

a) Liberec: Neshoda na školce, nemožnost předběžného opatření. Návrh na prozatímní rozhodnutí byl podán 2,5 měsíce před zápisy, rozhodnutí přišlo 3 měsíce od návrhu. Rodič byl přinucen jednat svévolně bez souhlasu soudu, dochází k eskalaci sporu.

b) Plzeň: Dlouhodobě (od podzimu 2024) silně asymetrická úprava předběžným opatřením, děti s vážným mentálním i fyzickým znevýhodněním byly svěřeny do péče matky místo rozložení zátěže na oba rodiče. Prodlužování PO přes rok, nyní rok a půl, kritizoval i Ústavní soud, ale bez nálezu. Nyní znalecky prokázáno, že otec je vhodnější pečovatel. Otec navrhuje vyrovnání péče prozatímním rozhodnutím, okresní soud zamítá, odvolání není možné.

c) Praha 9: Mnohaletý spor. Dítě nejdříve v péči matky, nerozpoznána manipulace s dětmi matkou. Následně odhalení manipulace, děti předběžným opatření svěřeny do péče otce. Následně odvolací soud po roce vrací děti do péče matky, opět na základě ovlivněných projevů dětí. Mladší dítě poté ve škole odhalilo sebepoškozování z důvodů na straně matky, bylo svěřeno péče otce s asistovaným stykem s matkou. Poté starší dítě pod vlivem matky manipuluje přes sociální sítě mladším dítětem k sebepoškození a křivému obvinění otce. Manipulace vyjde najevo, otec navrhuje prozatímním rozhodnutím zákaz styku matky a staršího dítěte k zamezení manipulaci. Obvodní soud obchází zákon: návrh otce zamítá, ale vydává shodné prozatímní rozhodnutí ex offo, čímž otevře cestu matce k odvolání. Odvolací soud mění rozhodnutí s ponecháním prostoru matce k pokračování manipulace. Věc vyšetřuje policie.

d) Městský soud v Praze: Řízení o péči, děti dosud v péči matky, prokázáno znalecky ovlivňování dětí matkou na hranici psychického týrání. Přesto děti svěřeny do péče matky, otec pouze styk, ale 45 % času, výživné pouze otci. Po dalším znaleckém posudku matka ovlivní děti natolik, že kromě verbálních projevů proti otci přestaly k němu chodit úplně. Návrh na výkon rozhodnutí zamítnutý obvodním soudem s odůvodněním, že by matku nepřiměl k plnění rozsudku. Městský soud vyslechl děti (13 a 14 let), které uváděly, že k otci nechtějí chodit. Důvod neřekly žádný, resp. odpovídaly, že nevědí. Otec příkladný, s dětmi dělal řadu aktivit, dle jeho vyjádření jsou u něj děti naprosto v pohodě, i před školou se s otcem normálně baví. Městský soud rozhodl o rozdělení péče tak, že děti budou u matky, s otcem budou dvakrát měsíčně po dobu 5 hodin. Potvrdil zamítnutí návrhu na výkon rozhodnutí.

e) Okresní soud pro Prahu-západ: Dítě v péči matky, otec se domáhal střídavé péče. Domluveno, že na zkoušku bude, ale otec nezvládl dítě, nevěnoval se mu osobně. Dítě odložil v létě na tábor proti vůli dítěte, to chtělo k matce. Na to otec reagoval návrhem na vlastní omezení rodičovské odpovědnosti. Matka nesouhlasila, domáhala se, aby se otec o dítě staral, protože dítě ho potřebovalo. Soud vyhověl návrhu otce a omezil mu rodičovskou odpovědnost jak v péči, styku, tak dalších komponentách rodičovské odpovědnosti. Matka se odvolala, domáhá se ponechání styku: jedno všední odpoledne, jeden víkendový den za měsíc, jeden týden o letních prázdninách, osobní péče.

f) Zlín: Dítě ve střídavé péči dohodou, následně po vlivu matky dítě zavrhuje otce bez relevantního důvodu. Soud předává dítě do péče matky, styk s otcem žádný. Doměření výživného, okresní soud neodpočetl z dlužného výživného vyšší otcovy úhrady za dítě. Určil krátkou lhůtu pro splatnost dluhu, otec musel uhradit před odvolacím řízení. Odvolací soud se vůbec věcně nezabýval odpočtem uhrazených částek z důvodu, že otec již zaplatil a žádný dluh tedy není, přeplatek věcně neřešil. Matka si z peněz z výživného pořídila automobil pro sebe. Opakované zneužití výživného matkou pro navýšení osobního jmění.

g) Ve více kauzách došlo k využití možnosti vyměřit výživné z průměrného příjmu překračujícího reálně vykazovaný a prokázaný.