JUDr. Jakub Kříž , Ph.D.

–

Někdy se těžko vysvětluje, že boj s dezinformacemi může být také nebezpečným nástrojem. Naštěstí máme Seznam Zprávy.

 

Slovo je prý zbraň. A tak s ním bojujeme na mnoha frontách. Ty hlavní jsou dnes dezinformace a nenávistné projevy.

V obou tématech jde o mnohé – o kontrolu nad tím, co může ve veřejném prostoru znít, tedy co se může stát předmětem komunikace a zprostředkovaně i našeho myšlení.

Boj s nenávistí považuji za nebezpečnější, protože pomocí měkkých kritérií škáluje projevy z hlediska vhodnosti a přijatelnosti. Ale věnovat se chci nyní boji s dezinformacemi.

V minulém týdnu jsem si byl popovídat s Marií Bastlovou, myslím, že to dopadlo docela dobře, ale to musí posoudit někdo jiný. Každopádně jsem odcházel s pocitem věcné diskuse, takže jsem si ještě na Andělu nemohl nevzpomenout na slavné Jakešovo „je to milá holka“.

Pod videem se rozhořela bouřlivá diskuse a redakce Seznam Zpráv patrně získala dojem, že v ní zaznívají hlasy „méně informované části společnosti“, a tak se rozhodla zasáhnout.

Podle smluvních podmínek má Seznam oprávnění označit příspěvek v diskusi jako sporný „zejména z hlediska jeho věrohodnosti, faktické správnosti nebo z jiných obdobných důvodů“. K takovému příspěvku přidá upozornění a informační deficit odstraní uvedením do kontextu nebo jiným upozorněním; lepší než mazat, vím.

A nedělají to břídilové typu Manipulátoři, Seznam nedávno avizoval, že na správnost a objektivnost „kontextových boxíků“ dohlíží akademické týmy tří renomovaných univerzit.

A tak se tedy Seznam jal vychovávat diskutérstvo a uvádět dezinformace a misinformace na pravou míru. Jestli tomu dobře rozumím, důvodem k zásahu má být věcným problém, nikoliv nepopulární názor, alespoň to nám všichni ti fact-chekeři říkají, že nechtějí cenzurovat, pouze vyvracet omyly.

Nuže, zde je jeden z kontextových boxíků:

 

Dovolím si Seznam boxík doplnit o Křížův metaboxík:

• „Životaschopnost plodu“ byla jako kritérium zavedena rozsudkem Roe v. Wade, ovšem nikoliv jako nejzazší možný termín, do kdy jsou interrupce povolené, ale jako nejčasnější termín, kdy může členský stát interrupce zakázat. Současn žádnou horní hranici nestanovil. Je to tedy přesně naopak. [1]
• Ani zrušení Roe v. Wade žádný celoamerický nejzazší možný termín nepřineslo, pouze odstranilo příkaz mít legální interrupce až do okamžiku „životaschopnosti“ (ať už ten termín znamená cokoliv). Nejzazším ústavně konformním termínem pro potrat je nyní v USA porod.
• Boxík se patrně vymezuje proti slovům „zabít až do data porodu“, proto dává (mylný) důraz na horní hranici. Problém ale je, že některé jurisdikce v USA skutečně potrat právně umožňují po celých devět měsíců těhotenství. Podle encyklopedie Britannica jde o Aljašku, Colorado, District of Columbia, Minnesotu, New Jersey, New Mexico, Oregon a Vemont.
• Pokud nevěříte internetové encyklopedii, věřte alespoň Nejvyššímu soudu USA. Ten už v roce 2000 (!) posuzoval ústavnost tzv. potratu částečným porodem, tj. metody používané v nejpokročilejších stádiích těhotenství. Disentující soudce Scalia v odlišném stanovisku napsal: „Metoda zabití lidského dítěte – dokonce ani nelze přesně říci nenarozeného lidského dítěte – zakázaná tímto zákonem je tak strašlivá, že její prostý klinický popis vyvolává záchvěvy hnusu. […] Myšlenka, že Ústava Spojených států […] znemožňuje státům zakázat takto zjevně brutální prostředek eliminace našich napůl narozených potomků, je jednoduše absurdní.“ [2]
• Po rozhodnutí Dobbs z roku 2022 skutečně docházelo v některých státech k omezování přístupu k potratům, ale jiné státy USA (což boxík úplně zamlčuje) naopak přijímaly tzv. Reproductive Freedom Amendments, ústavní dodatky zaručující „reprodukční svobody“, které přístup k potratům rozšiřovaly a přenášely jeho záruku do roviny ústavního práva. [3] Například Colorado si do své ústavy doplnilo nové ustanovení tohoto znění: „Právo na potrat se zaručuje. Veřejná moc nesmí výkon tohoto práva znemožňovat, bránit mu ani jej diskriminačně znevýhodňovat, a to ani zákazem úhrady potratu ze zdravotního pojištění.“

Je mi líto, ale věcnou nesprávností a nedostatkem věrohodnosti netrpělo těch šest řádků, které paní někde v mobilu naťukala jako příspěvek do internetové diskuse pod novinovým článkem, ale vymazlené poučení Seznamu s renomovanými univerzitami v zádech. Kontextový boxík neobsahuje nějakou drobnou chybku, z věcného hlediska je prostě mimo. Z psychologického pak ukázkovou manipulací.

Díky za to, Sezname. Někdy se těžko vysvětluje, že boj s dezinformacemi může být nebezpečným nástrojem.

 

[1] Kdo byl nevěřil jednoduchému shrnutí rozsudku, může nalistovat samotný rozsudek Roe v. Wade, 410 U.S. 113 (1973), konkrétně na str. 163 a 164 se uvádí: S ohledem na důležitý a legitimní zájem státu na potenciálním životě je „rozhodujícím“ bodem okamžik životaschopnosti. Je tomu tak proto, že plod v tomto okamžiku pravděpodobně disponuje schopností vést smysluplný život mimo matčino lůno. Státní regulace chránící život plodu po dosažení životaschopnosti má tedy jak logické, tak biologické opodstatnění. Pokud má stát zájem na ochraně života plodu po dosažení životaschopnosti, může zajít až tak daleko, že zakáže potrat v tomto období, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k zachování života nebo zdraví matky.

[2] Rozsudek Nejvyššího soudu USA ve věci Stenberg v. Carhart, 530 U.S. 914 (2000). Následující vývoj judikatury k této otázce byl bouřlivý, ale to není naše téma.

[3] Suggested Citation: Cathren Cohen & Diana Kasdan, The Power of State Reproductive Freedom Amendments, Sᴛᴀᴛᴇ Cᴏᴜʀᴛ Rᴇᴘᴏʀᴛ (Sep. 23, 2025), https://statecourtreport.org/our-work/analysis-opinion/power-state-reproductive-freedom-amendments mimo jiné říká: „V 10 státech – v Arizoně, Kalifornii, Coloradu, Marylandu, Michiganu, Missouri, Montaně, New Yorku, Ohiu a Vermontu – voliči schválili změny státních ústav, jimiž se zavádějí nová nebo přísnější opatření na ochranu reprodukčních práv.“ Ochrana reprodukčních práv = zaručení interupce.

 

Převzato z blogu Právo v dešti