• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůŽblebt roku 2021: Lichovník, Jirsa, Sládeček
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Žblebt roku 2021: Lichovník, Jirsa, Sládeček

1. února 2022

Mgr. Tomáš Jadlovský, Ph.D.

–

„Oba rodiče sice souhlasili s úpravou tzv. školního a neškolního rodiče, nicméně… rodiče nejsou schopni se dohodnout prakticky na ničem.“

 

Ústavní soud je ve výrokových anketách Střídavky už známá firma a letošní rozvrhová „škatulata hejbejte se“ zamíchala složením senátů tak, že ve věci školní docházky jednoho dítěte v asymetrické střídavce rozhodovali Tomáš Lichovník, Jaromír Jirsa a Vladimír Sládeček. Asi není úplně přesné použít slovo rozhodovali, neboť pánové se podle zaběhaného zvyku stížností věcně nezabývali a odmítli ji hned z fleku se slovy, „že se stěžovatel de facto domáhá u Ústavního soudu dalšího instančního přezkumu, což je role, která mu v zásadě nenáleží“. Kdo by to byl řekl, že stěžovatel se domáhá změny? Už někdy na Ústavním soudu přistálo podání, které by žádnou změnu nechtělo? Podstatou stížnosti je, že někdo chce něco změnit, jinak by to nebyla stížnost. S touto logikou by mohli naši soudci vyřídit dvěma větami jakoukoliv věc.

Mohli bychom diskutovat, k čemu Ústavní soud v České republice máme. Párkrát do roka je třeba rozhodnout nějakou kompetenční žalobu mezi státními orgány a jinak by soudci mohli mít klídek na vedlejšáky a vlastní propagaci. Ale zákonodárce vytvořil zdání právního státu natolik rafinovaně, že každý občan se může po rozhodnutí odvolacího soudu obrátit ještě do Brna.

Občas se tudíž musí nějaké stížnosti vyhovět, protože stoprocentní použití fráze o dalším instančním přezkumu by logicky zpochybnilo existenci soudu a hlavně platů patnácti soudců. Proto sem tam v novinách čteme o nějakém nálezu. Občaně si naivně pomyslí, jak spravedlnost funguje, a zkušenější už vědí, že ani úspěšná stížnost nezakládá změnu. Ústavní soud většinou nic nepředjímá, nižší soudy mohou rozhodnout nezávisle, s během času se v případu promění okolnosti, a hned je důvod rozhodnout jinak.

V rodičovských sporech bývá Ústavní soud většinou pasivní, zejména po odchodu Kateřiny Šimáčkové na lepší flek k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ta na předstírání rodičovské rovnosti budovala dojem pečlivé a uvážlivé soudkyně, a proto jsme párkrát ročně četli o jejích nálezech v novinách. Prezentace se jí povedla, image v médiích pomohla do Štrasburku a téma je uzavřené.

Pány Lichovníka, Jirsu a Sládečka rodičovská rovnost nezajímá a pro své další cíle ji nepotřebují. A tak budou pár dalších let stěžovatelé číst stále dokola, jak jen polemizují s rozhodnutími soudů, která jsou jinak bezvadná, odůvodněná a tradičně odpovídající zájmu dítěte. Ústavní soud ze své božské výše nebude řešit nějaké detaily, které si občané přečetli v ústavě.

Nedělám si iluze, že při tisících podáních se mohou soudci osobně seznamovat se spisy. Podle statistiky Ústavního soudu bylo v roce 2021 doručeno celkem 3.532 přípisů, z toho naprostou většinu představovaly stížnosti. Plenárních věcí pro celé osazenstvo bylo loni jen 43. Při 15 ústavních soudcích tak statisticky každý z nich dostane ročně 235 spisů, tj. 20 měsíčně, když nepočítáme dovolené.

Těžko říct, kolik stránek může mít průměrná stížnost, ale jistě nejde o pár listů papíru. Minimálně obsahuje prvoinstanční a odvolací rozhodnutí, k tomu samotnou stížnost. Má-li být stížnost věcně projednána, musí se k ní vyjádřit dotčené nižší soudy, v rodičovských sporech ještě druhý rodič a opatrovník. Odhaduji, že pod 30 stran to nebude nikdy, a často může být i mnohem více. Trestní spisy musí obsahovat spousty důkazů, obžalobu, výslechy, apod. I s těmito počty je nabíledni, že soudci by spisy sami nečetli, ani kdyby se soustředili pouze na svou funkci. A to oni rozhodně nedělají.

Pan Sládeček k ústavnímu soudcování v Brně zvládá ještě působit na Právnické fakultě v Praze, pan Jirsa je trvalým členem expertních komisí při Ministerstvu spravedlnosti pro civilní proces a k tomu se dlouhodobě zabývá lektorskou, přednáškovou, pedagogickou a publikační činností pro Justiční akademii, Českou advokátní komoru, Exekutorskou komoru ČR, Jednotu českých právníků, Soudcovskou unii, Unii podnikových právníků a další subjekty. Kromě toho zvládá podle stránek soudu systematickou péči o vzdělávání vyšších soudních úředníků, justičních čekatelů a asistentů soudce – jako lektor, pedagog a autor řady odborných textů a učebnic. Aby toho nebylo málo, působí v Praze na katedře práva Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva. Vedle něj je pan Lichovník docela skromný, protože k soudcování pouze působí jako lektor pro Justiční akademii a pracovníky sociálně právní ochrany dětí či dětských domovů a píše pro různá odborná periodika i denní tisk.

S těmito fakty je jasné, že rozhodnutí Ústavního soudu, který občané naivně vnímají jako nějakou pojistku demokracie či snad právního státu, připravují nikým nevolení asistenti, které si soudci do práce přivedli a jejichž autorství se nikdy nedozvíte. Soudci si pak vybírají jen lákavá témata, kterými by se mohli veřejně profilovat a vystupovat v médiích. Asistentům je při jejich anonymitě lhostejné, co do nálezů napíší, a díky metodě nejmenší námahy se dočítáme i zjevné protimluvy, jako například zde v rozhodnutí I. ÚS 2815/21.

Tam se v jednom bodě dočteme, jak se rodiče dohodli na časové úpravě péče při školní docházce, a dále se dozvíme, že se prakticky na ničem dohodnout nedokáží, a tak to musí v zájmu dítěte rozhodnout moudrý nižší soud. A jak jinak, než podle přání matky. Přitom by stačilo tak málo. Dohodnutou úpravu školního a neškolního rodiče po pololetích nebo celých ročnících prohodit. Ale proč by to soudci a jejich asistenti dělali? Takový případ v médiích nikoho nezaujme, do přednášek se nehodí, na plat a honoráře nemá vliv, a tak milí občané, neotravujte a nepište nám. Když to přece jen uděláte, něco tady do odpovědi překopírujeme ze starších případů a nazdar! Váš Ústavní soud.

 

V této anketě můžete hlasovat pro největší žblebt do soboty 20. února 2022. Každý má pouze jeden hlas. Připomínáme, že podrobnější komentáře k jednotlivým výrokům publikujeme po týdnu vždy v úterý (zde je jejich přehled).

 

 

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

Liga otevřených mužů: „Je ostudou, že jsme nepřijali Istanbulskou úmluvu“

Stridavka.cz – Včera se v Poslanecké sněmovně za hojné účasti našich poslanců konal kulat ...

Homosexuální manželství na oltáři politických her

Aliance pro rodinu – Kolem půl páté mi 16. 5. 2023 začal zvonit telefon. Telefonáty a sms ...

MPSV chce vyplácet náhradní výživné čtyři roky místo dvou

Stridavka.cz – Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo ostatním resortům k ...

Výzva k odmítnutí Istanbulské úmluvy

Konzervativní strana – Vážený pane premiére, vážené paní ministryně, vážení páni ministři ...

3 Responses to “Žblebt roku 2021: Lichovník, Jirsa, Sládeček”

  1. Odpovědět
    Daniel Sedlák
    2. 2. 2022 at 12:12

    Ústavní soud je hlavní viník bezpraví v opatrovnickém souzení. Místo aby krajským soudům házel na hlavu vše, co má znaky nikoliv nezbytného zásahu do povinností a práv rodičů, alibisticky se schovává za klauzuli, že přece Ústavní soud zasahuje jen v naprosto nezbytných případech. Čl. 8 Evropské úmluvy na hlavu postavený.

  2. Odpovědět
    Anonym
    3. 2. 2022 at 10:00

    Dobrý článek. Pište víc, pane Jadlovský.

    • Odpovědět
      Tomáš Jadlovský
      3. 2. 2022 at 10:14

      Děkuji za pochvalu. Píšu hodně, zrovna jsem dopsal knihu a připravuji její vydání. Až bude v knihkupectvích, dám na Střídavku echo.

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023

    Ochráníme naše děti před degradací a degenerací ...

    23. února 2023

    Spor o péči. Dceru odtrhli policisté od matky přím ...

    16. května 2023
  • Tatínkové na rodičovské dovolené

    2. června 2023

    Děti zažívající násilí v rodinách hledají pomoc ta ...

    1. června 2023

    Ústavní soud: Účast otce u porodu spadá do základn ...

    31. května 2023

    O tom, jak díky nám soud zrušil své rozhodnutí o z ...

    30. května 2023

Kalendář příspěvků

Červen 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
« Kvě    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Tomas: Děti zažívající násilí v rodinách hledají pomoc také u ombudsmana
  • Bruno: Děti zažívající násilí v rodinách hledají pomoc také u ombudsmana
  • Bruno: Děti zažívající násilí v rodinách hledají pomoc také u ombudsmana
  • Lubomír Balvín: Děti zažívající násilí v rodinách hledají pomoc také u ombudsmana
  • Lubomír Balvín: O tom, jak díky nám soud zrušil své rozhodnutí o zákazu styku rodiče s dětmi

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (382)
  • Odborné články (338)
  • Vaše zkušenosti (212)
  • Fungování institucí (179)
  • Zahraniční zkušenosti (132)
  • Zákony, judikáty, vzory (153)
  • Výchova dětí (318)
  • Akce a aktivity (171)
  • Starší nezařazené (1 375)
  • Ostatní (17)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu