JáRodič.cz

–

Koktání postihuje lidi na celém světě, vyskytuje se ve všech jazycích a kulturách. Porucha plynulosti řeči, která trvá déle jak půl roku, se objevuje u cca 5 % dětí v mladším školním věku. V dospělosti jí trpí 1 – 2 % populace. Jak ji řešit?

Přestože u většiny dětí dojde v průběhu dospívání ke spontánní úpravě řeči, neměla by se tato vada podcenit. Je potřeba ji dle odborníků řešit včas: „Čím dříve se problém začne řešit, tím je pravděpodobnost úspěšné terapie vyšší a trvá kratší dobu. Také nedojde k plnému rozvoji onemocnění, které v důsledku ovlivňuje celou kvalitu života,“ říká klinický logoped PhDr. Jan Dezort, Ph.D.

Od letošního roku si klienti Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR mohou žádat o příspěvek na klinického logopeda z Fondu prevence. Jde o zcela nový bonus pro pojištěnce ZP MV ČR, jenž je součástí jejího Programu prevence duševního zdraví a který je možno využít i na pomoc klinického psychologa. Výše možného bonusu byla tento rok stanovena na 1 500 Kč pro děti a 500 Kč pro dospělé. Oba rodiče ale mohou svůj příspěvek postoupit ve prospěch svého nezletilého dítěte, a získat tak pro něj bonus až 2 500 Kč.

Řeč dítěte se nevyvíjí vždy optimálně. Navzdory tomu, že jsou důkazy o zadrhávání v řeči známé již čtyři tisíce let, přesné příčiny této řečové vady nejsou doposud objasněny. Nejpravděpodobněji jde o spolupůsobení více faktorů – genetické predispozice, neurogenních faktorů, temperamentu a osobnostní charakteristiky dítěte. Na následný rozvoj koktavosti má vliv i to, jak na neplynulost řeči dítěte zareaguje jeho okolí.

Onemocnění koktavostí – odborně nazývané balbuties – je závažným problémem, který významně poznamenává duševní vývoj jedince i jeho možnosti uplatnění v budoucím životě. Obvykle začíná kolem třetího roku života, případně v předškolním období. Jen málo dětí začne koktat později. V dětství je výskyt koktavosti stejný u chlapců i u dívek, ale v průběhu dospívání a dospělosti je častější neplynulá řeč u mužů v poměru cca 5:1. Záleží ale rovněž na osobnosti dítěte – citlivější, vnímavější, opatrnější děti, nebo ty, které se hůře adaptují na změny, mají větší pravděpodobnost koktání.

První projevy koktavosti

Pokud rodiče zaznamenají, že se dítě při hovoru několikrát opakuje – ať už ve slabikách, slovech či krátkých větách, může jít pouze o přechodný stav. „Jestliže se stav řeči nezlepšuje, naopak jsou neplynulosti častější, mění se jejich intenzita, délka a typ, dítě na neplynulosti reaguje a mají-li rodiče strach o vývoj řeči dítěte, je potřeba situaci ihned řešit,“ upozorňuje Dezort.

Koktavost někdy bývá doprovázena zvýšeným svalovým napětím, mohou se přidat tiky, červenání či uhýbání pohledem, ale též stud nebo dokonce strach z mluvené řeči. Zajímavé je, že koktavost se nemusí vůbec projevit při šeptání, zpěvu nebo při povídání pro sebe o samotě.2 V takovém případě může včasná a kvalifikovaná intervence pomoci se zvládnutím potíží a není dobré návštěvu klinického logopeda odkládat.

„Terapie může pomoci jak se změnou celkového způsobu řeči, nácvikem zvládání stresových situací, tak například i s psychosociální podporou. Klinický logoped může též doporučit další nezbytná vyšetření,“ dodává PhDr. Jan Dezort, Ph.D. V rámci terapie je důležitá také úzká spolupráce s rodinou a nejbližším okolím dítěte, případně i se školou, kterou dítě navštěvuje. Komplexní diagnostika a včasná péče pak pomohou s nápravou této těžké poruchy v poměrně krátké době.

Převzato z webu JáRodič.cz