Dětský ombudsman

–

Nepřišly k zápisu, nikdy neusedly do školní lavice. Dvě dětí žijící s matkou v nevyhovujících podmínkách, kde je před časem objevila policie, vyrůstaly nedotčené povinnou školní docházkou. A úřady to zcela přehlédly. Dětský ombudsman zjistil, že selhala kontrola na straně obce. Po jeho šetření obec chybu ve svých postupech napravila.

V pěti letech začíná povinné předškolní vzdělávání, v šesti letech povinná školní docházka. A na rodičích leží povinnost přivést své dítě včas k zápisu. Pokud to neudělají, měly by zafungovat kontrolní mechanismy státu. Roli pojistky plní především mateřské a základní školy společně s obcemi.

„Systém funguje tak, že obecní úřady předávají školám seznamy dětí, které k nim patří podle svého trvalého bydliště. Aby však fungovala kontrola, musí seznamy zachytit všechny děti. Tedy i ty, které ve skutečnosti na své trvalé adrese vůbec nežijí. V opačném případě školy nemají šanci zaznamenat, že nějaké dítě u zápisu chybělo,“ vysvětluje dětský ombudsman Martin Beneš. Ten zároveň poukazuje i na to, že se dítě v důsledku chybného postupu úřadů vytrácí také ze zorného pole orgánů sociálně právní ochrany, které mu nedokáží včas zajistit potřebnou podporu a pomoci.

Právě takový případ před časem dětský ombudsman řešil. Dvě sestry, které žily se svou matkou v provizorních podmínkách, měly trvalé bydliště vedené na obecním úřadě. Jejich adresa tak byla jen formální, nesloužila ke skutečnému bydlení. Podle zjištění dětského ombudsmana právě tohle vedlo obecní úřad k tom, že se o nich nezmínil spádové školce a škole. A protože rodiče dívky k zápisu nepřivedli, zůstaly obě stranou pozornosti škol i úřadů.

Na základě upozornění dětského ombudsmana obecní úřad proškolil své zaměstnance a změnil postupy tak, aby školy vždy dostávaly seznamy s úplnými informacemi.

„Obecní úřad měl postupem podle zákona zařídit, aby děti nevypadly ze vzdělávacího systému. I když se nejspíš jedná o ojedinělý případ, upozornil jsem na něj ministerstvo školství a představitele obecních a krajských úřadů. Je nutné zajistit, aby se nic podobného neopakovalo, protože na vzdělání má právo úplně každé dítě,“ uzavírá Martin Beneš.

Situace dětí, které propadly systémem, vyšla najevo až v souvislosti se zásahem policie a orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Matka si byla problému vědoma, obávala se však souvisejícího postihu. Ihned začala spolupracovat na nápravě.

Jak stát hlídá nástup dětí do školy

• Rodiče mají povinnost přihlásit dítě k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole a později k povinné školní docházce na základní škole.
• Školy musí od obcí dostat seznam dětí, které pod ně svým trvalým bydlištěm spadají.
• Pokud má škola podezření, že rodiče povinnost zápisu nesplnili, oznámí to obecnímu úřadu (s rozšířenou působností). Ten může věc řešit jako přestupek, za který rodičům hrozí pokuta.
• Pokud nepřihlášení dítěte nasvědčuje zanedbání péče, do řešení se může zapojit také OSPOD.

Co se stane, když bude dítě plnit školní docházku mimo spádovou školu?

• Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, tamní ředitel to oznámí řediteli spádové školy. Tak stát získá informace o tom, kdy a kam dítě nastupuje k povinné školní docházce.

Podmínky povinné školní docházky stanovuje školský zákon.

Poznámka Střídavky: Dívky žily s matkou a je otázkou, kde byl jejich otec. Podobným problémům totiž může zabránit i péče obou rodičů. Pokud jeden rodič neplní své povinnosti, druhý může zasáhnout a situaci řešit. Dva jsou víc než jeden.