Česká sekce DCI – Spolek zastánců dětských práv

–

Seminář byl 10. 6. 2026 pořádaný poslankyněmi Helenou Válkovou a Taťánou Malou ve spolupráci s českou sekcí Defence for Children International

Na základě vystoupení řečníků avízovaných v programu a souvisící diskuse účastníci semináře identifikovali problematická místa v naplňování Úmluvy o právech dítěte a většinově se shodli na tom, že je třeba, aby příslušné orgány a instituce přijaly tato opatření pro systémové naplňování práv dětí v České republice:

1. Sjednotit systém péče o děti a mládež a jejich podpory např. zřízením ministerstva pro děti, mládež a rodinu a sjednocením služeb pro tyto věkové kategorie.

2. Zřídit pod Úřadem vlády orgán vybavený příslušnými pravomocemi (např. CRIA či právo zákonodárné iniciativy) pro koordinaci plnění Úmluvy o právech dítěte v České republice.

3. Legislativně zakotvit participační práva dětí a mládeže v působnosti samosprávných územních celků: podporu stálých volených participačních struktur dětí a mládeže a jejich možností vyjadřovat se ke všem otázkám, které se dětí a mládeže přímo či nepřímo týkají. Ve spolupráci s hejtmany krajů, primátory statutárních měst a starosty obcí propagovat větší podíl dětí a mládeže v praxi rozhodování samosprávných územních celků.

4. Metodicky a finančně podporovat participaci dětí a mládeže na rozhodování v organizacích provozujících volnočasové aktivity (spolky dětí a mládeže, dětské domovy, střediska volného času, domy dětí a mládeže), zejména uplatňováním tohoto kritéria v dotačních programech.

5. Podpořit návrh zákona o volebním právu dětí (občanů ČR, resp. EU) od 15 let v komunálních volbách, případně i ve volbách do EP.

6. Dodržovat povinnost orgánů veřejné správy brát při svém rozhodování nejlepší zájem dítěte jako prioritní hledisko; přesněji v legislativě vymezit jak pojem nejlepší zájem dítěte, tak i indikátory pro jeho vyhodnocování, například změnou ustanovení § 866 o. z. tak, aby komplexně vystihovalo zájem dítěte (1).

7. Poskytovat všem žákům a studentům nejméně jedno teplé jídlo denně (ve dnech vyučování) jako součást výchovného procesu.

8. Legislativně ošetřit společenskou odpovědnost rodičů včetně zavedení výchovy k rodičovství a mediální výchovy na základních školách.

9. Zahrnout práva dětí do všech studijních programů zaměřených na práci s dětmi a mládeží.

10. Upravit daňový a důchodový systém tak, aby zohledňoval postavení dítěte jako budoucího zdroje příjmů státního rozpočtu a důchodového systému.

11. Zajistit přezkoumatelnost pohovorů soudů a OSPOD s dětmi.

12. Zajistit v praxi respektování práva dítěte na znalost svých biologických rodičů.

13. Vytvořit podmínky pro psychosociální podporu dětí a prevenci psychických problémů v dětské populaci včetně ochrany před digitální závislostí.

14. Posunout diskusi o zrušení 9. třídy ZŠ a umožnit tak intenzifikaci základního vzdělávání.

Závěry sekce dětí a mládeže

1) Uzákonit žákovské/studentské parlamenty na všech základních a středních školách.

1b) Požadujeme, aby byli na ZŠ učitelé přítomni během jejich schůzí, na SŠ pouze na vyžádaní studentů.

2) Každý kraj bude mít ze zákona svůj krajský parlament jako poradní orgán vedeni kraje.

3) Požadavek na větší rozvoj kritického myšlení během výuky.

4) Více pracovních míst na praxe pro studenty SOŠ a jejich odpovídající finanční ohodnocení.

5) Podněty, stanoviska a návrhy participačních struktur děti a mládeže nesmí zůstat bez zpětné vazby.

Schváleno účastníky semináře v Praze dne 10. 6. 2026.

Za správnost: RNDr. Miroslav Prokeš

(1) Návrh možného znění:

1. Nejlepší zájem nezletilého dítěte je předním hlediskem při jakékoliv činností soudů, správních orgánů a dalších orgánů veřejné moci ve všech věcech, které se ho týkají. Při posuzování a ochraně nejlepšího zájmu dítěte soudy, správní orgány a ostatní orgány veřejné moci respektují odpovědnost, práva a povinnosti rodičů při péči o dítě a jeho výchově. Do výkonu rodičovské odpovědnosti mohou zasahovat pouze v rozsahu nezbytném pro ochranu nebo blaho dítěte.

2. Při posuzování nejlepšího zájmu dítěte se zohledňuje zejména:

a) bezpečnost dítěte a prostředí, ve kterém se dítě zdržuje, ochrana před domácím násilím a před ohrožením psychického vývoje dítěte násilím páchaným na osobě dítěti blízké,

b) ochrana před konfliktem loajality, manipulací a zatahování dítěte do sporů, před zneužíváním jeho osoby k ovlivňování rozhodování orgánů veřejné moci ve věcech, které se ho týkají, ve prospěch a v zájmu jiné osoby,

c) ochrana identity a soukromí dítěte, zachování a rozvíjení rodinných vazeb, zachování práva dítěte na péči obou rodičů v zásadně srovnatelném rozsahu, není-li nezbytné jiné uspořádání pro blaho dítěte,

d) podpora výchovného prostoru a působení každého z rodičů a respektování jeho rodičovské role, není-li jeho péče ze závažných důvodů omezena,

e) péče o dítě, o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, rozvíjení nadání a schopností, naplňování jeho individuálních potřeb včetně potřeb vyplývajících ze zdravotního postižení nebo jiného znevýhodnění,

f) výchova zaměřená na posilování úcty k lidským právům a základním svobodám, k právům rodičů, k právnímu řádu a rozhodnutím orgánů veřejné moci,

g) názor dítěte přiměřeně jeho věku a rozumové vyspělosti, autenticitě, odůvodněnosti, stálosti a souladu s ostatními hledisky zájmu dítěte,

h) dlouhodobá perspektiva naplnění nejlepšího zájmu dítěte.

Při jakémkoli rozhodování dotýkajícím se dítěte je nezbytné posuzovat a určit jeho nejlepší zájem a hodnotit možný dopad rozhodnutí na dané dítě. Tyto úvahy se musí promítnout i do odůvodnění rozhodnutí, musí v něm být vyloženo, co příslušný orgán považoval za nejlepší zájem dítěte, na základě jakých kritérií k tomuto závěru dospěl a případně jak byl nejlepší zájem dítěte poměřován s dalšími důležitými zájmy či právy.