Stridavka.cz

–

5 C 403/2023

Česká republika

ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Benešově se sídlem Masarykovo nám. 223, Benešov, rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci:

žalobce: MgA. M. Š., narozený X, bytem X, adresa pro doručování: X, zastoupeného advokátem Mgr. Tomášem Pertotem, sídlem Plzeňská 3350/18, 150 00 Praha 5 – Smíchov

proti žalované: MgA. B. Š. P., narozená X, bytem X, zastoupené advokátem Mgr. Bronislavem Šerákem, sídlem Na Bělidle 830/2, 150 00 Praha 5 – Smíchov

o ochranu osobnosti

takto:

I. Žalovaná je povinna zdržet se dalších zásahů do osobnosti žalobce šířením tvrzení o tom, že žalobce sexuálně zneužívá svého nezletilého syna X, nar. X, bytem X, a žáky X, a spočívající v tom, že žalobce označuje vulgarismy, dehonestuje jeho profesní i soukromý život a jeho schopnosti jako člověka a otce.

II. Žalovaná je povinna zveřejnit v rámci placené inzerce na webu www.novinky.cz, placené inzerce na webu www.extra.cz, placené inzerce na webu www.klasikaplus.cz, placené inzerce na webu www.operaplus.cz, placené inzerce na webu www.casopisharmonie.cz a placené inzerce na webu www.ucitelskenoviny.cz, omluvu ve znění a tuto zde publikovat nejméně po dobu 14 dní: „Já, B. Š. P., se tímto omlouvám M. Š. za šíření nepravdivých a ničím nepodložených informací o sexuálním zneužívání a týrání našeho společného syna X a o sexuálním zneužívání žáků X. Má veškerá tvrzení referující o sexuálním zneužívání prováděným M. Š. se nezakládala na pravdě. Omlouvám se, že jsem se dopustila neoprávněného zásahu do osobnosti M. Š., jelikož jsem neměla žádný legitimní důvod tvrdit, že se M. Š. dopouštěl jakéhokoliv sexuálního zneužívání“, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zveřejnit omluvu na profilech žalované na sociálních sítích, a to Facebook dostupný na adrese X, Instagram dostupný na adrese X a prostřednictvím příspěvku publikovaného na facebookové stránce s názvem „Pomozte malému X“ ve znění: „Já, B. Š. P., se tímto omlouvám M. Š. za šíření nepravdivých a ničím nepodložených informací o sexuálním zneužívání a týrání našeho společného syna X a o sexuálním zneužívání žáků X. Má veškerá tvrzení referujících o sexuálním zneužívání prováděným M. Š. se nezakládala na pravdě. Omlouvám se, že jsem se dopustila neoprávněného zásahu do osobnosti M. Š., jelikož jsem neměla žádný legitimní důvod tvrdit, že se M. Š. dopouštěl jakéhokoliv sexuálního zneužívání“, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části navrhované omluvy ve výroku II. a III.: „Tímto se omlouvám i mému synovi X a celé rodině M. Š. Dále se omlouvám panu řediteli X PhDr. P. H., Ph.D., paní zástupkyni ředitele Mgr. H. M., všem zaměstnancům, spolupracovníkům, rodičům žáků, a i samotným žákům X“.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 151 200 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. Tomáše Pertota, advokáta, se sídlem V Jámě 699/1, Praha 1, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Dne 18. 12. 2023 podal žalobce k Okresnímu soudu v Benešově žalobu proti žalované na ochranu osobnosti, kterou se po změně žaloby v podání ze dne 9. 9. 2024 domáhá, aby soud rozhodl, že je žalovaná povinna zdržet se zásahů do osobnosti žalobce šířením nepravdivých tvrzení o tom, že sexuálně zneužívá jejich společného nezletilého syna X, aby žalované uložil povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku zveřejnit v rámci placené inzerce na webech, které specifikoval, omluvu, a to po dobu nejméně 14 dní s textem, jehož obsahem je omluva za šíření nepravdivých a ničím nepodložených informací o sexuálním zneužívání a týrání společného nezletilého syna, o sexuálním zneužívání žáků Základní umělecké škody X, tedy za neoprávněný zásah do osobnosti žalobce, dále aby se omluvila i nezletilému X a celé rodině žalobce, řediteli Základní umělecké škody X a zástupkyni ředitele, všem zaměstnancům, spolupracovníkům, rodičům žáků a samotným žákům této základní umělecké školy. Současně se žalobce domáhal rozhodnutí, aby žalovaná stejnou omluvu zveřejnila i na svých profilech na sociální síti Facebook a Instagram a dále, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 1 000 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Při ústním jednání dne 13. 3. 2025 žalobní petit rozšířil o povinnost zveřejnit omluvu i na dalším dodatečně zřízeném Facebookovém profilu s názvem „Pomozte malému X“. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je zaměstnancem Základní umělecké školy X s názvem X, kde vede chlapecký pěvecký sbor a dále, že spolupracuje jako dirigent s různými hudebními tělesy, tedy je veřejně známou osobností. Žalovaná byla v době podání žaloby na ochranu osobnosti manželkou žalobce a účastníci jsou rodiče nezletilého syna X, narozeného X. Současně je žalovaná profesionální harfistkou a bývalou spoluúčinkující na koncertech X. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 7. 2023, č. j. 7 Nc 123/202-616, byl nezletilý X s předběžnou vykonatelností svěřen do výlučné péče žalobce, který žalovaná nerespektovala, a proto ji byl nezletilý syn exekučně dne 2. 11. 2023 odebrán a předán zpět žalobci. Následně žalovaná veřejně přístupným způsobem zveřejnila na svých profilech na sociální sítí Facebook a Instagram na dvou adresách nahrávku nadepsanou „Prosím vyslechněte to celé“, ve které uvedla dehonestující a difamující výroky a tvrzení na adresu žalobce, například, že je podezřelý ze sexuálního obtěžování nezletilého X, který je zneužívaným dítětem, že je na žalobce vedeno trestní řízení, že je psychopaticky chladný, hraje si na skvělého pedagoga dětského chlapeckého souboru. Výslovně uvedla „tohle to je X hadr, protože někdo, kdo tohle to všechno dokáže udělat, opravdu by s dětmi a mladistvými vůbec neměl pracovat“, uvedla bydliště žalobce i jeho rodičů a vyzvala veřejnost, aby se k ní připojila s protesty s tím, že „tahle rodina se potřebuje dostat pod co největší tlak, potřebujeme zmobilizovat co nejvíce lidí, protože tohle se u nás děje a my nejme ojedinělý případ“. Příspěvek žalovaná zveřejnila dne 2. 11. 2023, přičemž následně po tomto datu poskytla dne 7. 11. 2023 živě vysílaný rozhovor na profilu sociální sítě Facebook nesoucí název „Děti jsou taky lidi“, ve kterém výslovně uvedla, že se žalobce choval jako otec vůči synovi zvláštně, ten je rukojmí otce, který ho psychicky týrá přes dva roky, že je žalobce lidské dno, bezcitný a bezpáteřní člověk, hodně lidí se ho bojí, nechávají se zastrašit, což je styl rodiny žalobce, syn u něj nemá postýlku a spí s ním v posteli. Žalovaný pravdivost tvrzení žalované důrazně popírá a odkázal na zjištění učiněná v rámci opatrovnického řízení i závěry policie. V důsledku zveřejnění videa, rozhovoru na sociálních sítích a medializací případu se vůči žalobci objevilo velké množství silně negativních veřejných příspěvků a komentářů různých osob, kteří ho dál dehonestují. Některé komentáře byly silně nenávistného charakteru a některé měly antisemitský podtext. Žalobce se vážně obává o svoji bezpečnost a bezpečnost své rodiny, čelí množství nenávistných zpráv. Vyzval proto žalovanou ke zdržení se dalšího protiprávního jednání, ke zveřejnění omluvy a k zaplacení přiměřeného zadostiučinění předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2023, na kterou žalovaná nereagovala. Žalovaná dle žalobce nezákonně zasáhla ve veřejných projevech do jeho osobnosti, čímž byla zasažena zejména jeho čest, vážnost, důstojnost, dobrá pověst a soukromí, když ho zcela účelově a nepravdivě veřejně obvinila ze sexuálního zneužívání a psychického týrání nezletilého X, přestože v rozsudku Okresního soudu v Benešově, č. j. 7 Nc 123/2021-616 ze dne 17. 7. 2023, je uvedeno, že nezletilý měl zánět penisu a ani jeden z lékařů neshledal nevhodné chování žalobce vůči nezletilému, krev na plence v nepatrném množství v přední části naléhající na penis byla dle lékařů způsobena možným zánětem, přechodně se může objevit i u zdravého plenkovaného dítěte, aniž by se jednalo o patologii. Dle opatrovnického soudu nezletilý X nejevil známky sexuálního zneužívání. V době podání této žaloby byl žalobce prověřován na základě trestního oznámení podaného žalovanou a nebyly zjištěny žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by spáchal trestný čin. Dne 20. 2. 2023 policejní orgán věc po prověření odložil, tedy žalobce nebyl nikdy vyšetřován a obviněn. Dále uvedl, že se žalovaná svými výroky, a to například srovnáním žalobce s X, který jako sbormistr X zneužíval sboristky, za což byl odsouzen, snaží ve veřejnosti vyvolat dojem, že i žalobce sexuálně zneužívá nejen nezletilého syna, ale i své žáky v chlapeckém sboru X, ve kterém diriguje. Toto přímé přirovnání je nepřijatelné a nepravdivé, nese vážné následky pro osobní a profesionální život žalobce, vytváří ve veřejném prostoru neopodstatněné a škodlivé nahlížení na žalobce jako na člověka, který se dopouští zavrženíhodných praktik. Její výroky mají značný dopad na reputaci, profesní postavení a vztahy v komunitě žalobce. Výroky žalované tak zcela vybočují mimo rámec svobody slova a silně narušují osobnost žalobce. Dále žalobce konkrétně popsal, jak výroky žalované zasáhly jeho reputaci mezinárodně uznávaného dirigenta, který spolupracuje se světově významnými orchestry, jakým způsobem byla zasažena jeho důstojnost, čest, vážnost a dobrá pověst s tím, že výroky jsou skutkovými tvrzeními, jejichž pravdivost lze ověřit. Dále žalobce tvrdil zásah do svého soukromí, když žalovaná sdělila veřejně velkému množství lidí místo, kde se svojí rodinou pobývá a vyzvala je, aby žalobce obtěžovali. Žalobce má důvodnou obavu, že protiprávní jednání žalované bude i do budoucna pokračovat, proto je důvodný zdržovací nárok. Dále uvedl, že rozsah a forma omluvy, specifikované v žalobním návrhu, a to na profilech žalované na sociální síti Facebook a Instagram, v celostátním tisku a na uvedených webových portálech, je minimální satisfakcí a je rovněž důvodný. Pokud jde o nárok na přiměřené zadostiučinění, odkázal na vysokou intenzitu zásahu do osobnosti žalobce, uvedl, že dochází k značné dehonestaci i dalšími osobami. S ohledem na intenzitu, rozsah a dlouhodobost zásahu do osobnosti žalobce opakovanými výroky žalované je částka 1 000 000 Kč přiměřená. Současně je výše peněžitého zadostiučinění přiměřená vzhledem k subjektivním a objektivním okolnostem případu, když jeho dobrá pověst, vážnost, čest a důstojnost byla poškozena nenávratně, a to jak v osobním, tak v profesním životě. Žalovaná si je dle žalobce velice dobře vědoma těchto následků a její pohnutku označil jako za zcela zavrženíhodnou. Zadostiučinění v navrhované výši tak, dle žalobce, splní funkci satisfakční, sankční, preventivní i výchovnou, neboť žalovaná dosud neprojevuje žádnou míru sebereflexe.

2. Žalobce doplnil žalobní tvrzení v písemném podání ze dne 27. 8. 2024, ve kterém se ohradil proti tvrzení žalované v podání nazvaném „časová osa ohledně nestandardního chování otce X“, zejména proti nepravdivým tvrzením žalované, že syna zalehával, vášnivě ho líbal, že by nezletilý začal opět nosit pleny v důsledku špatné péče či stresem z odnětí dítěte, že by vyzýval nezletilého, aby mu sahal na přirození, že by se s ním koupal ve vaně, když jeho byt není vanou vybaven a podobně. Odkázal na průběh opatrovnického řízení včetně rozhodnutí Okresního soudu v Benešově, Krajského soudu v Praze, na šetření Odboru péče o děti Městského úřadu Benešov i policie, ve kterých nebyla žádná tvrzení žalované prokázána, přesto nevedla ani k základní sebereflexi a akceptaci skutečnosti, že dítě má právo na péči obou rodičů, že je nezletilý s žalobcem jako otcem šťastný a spokojený. Žalovaná se naopak soustřeďuje na další dehonestaci a kriminalizaci žalobce, nezletilého negativně manipuluje, navádí ho, co má proti žalobci říkat. Žalovaná se tedy snaží všemi dostupnými prostředky žalobci ublížit a znemožnit ho, byť byla rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 13. 5. 2024 odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s odkladem na 1 rok za trestný čin dle § 337 odst. 4 trestního zákoníku, který potvrdil Krajský soud v Praze.

3. Dále se žalobce vyjádřil v podání ze dne 9. 9. 2024 po poučení soudem dle § 118 a) o. s. ř. tak, že tvrzená jednání žalované jsou způsobilá ohrozit jeho čest, vážnost, důstojnost, pověst, soukromí a dobré jméno s konkrétními následky v jeho osobním a profesním životě, že intenzita a míra ohrožení osobnostních práv odpovídá zvolenému způsobu satisfakce, neboť mu vznikla škoda. Navíc neoprávněné jednání žalované, které ohrožuje osobnost žalobce, stále trvá a pokračuje. Uvedl, že žalovaná svým jednání soustavně, veřejně, cílevědomě, dlouhodobě a účelově a zcela nepravdivě označuje žalovaného vulgaritami jako „lidské dno, naprosto bezcitný a bezpáteřní člověk, tyran a sexuální deviant“, a že důstojnost žalobce je velmi výrazně zasažena, dokládají reakce dalších osob pod veřejnými příspěvky žalované, které jsou přímo či nepřímo adresovány žalobci, a ve kterých je označován za „lidský odpad, zrůdu, pedofila, žumpu, šílence, psychicky nemocného člověka“, případně dalšími vulgárními výrazy. V některých zprávách se objevují přání smrti žalobce. Osobnost žalobce je tak v důsledku výroků žalované vnímána a veřejně prezentována jako absolutně bezcenná. Zásahy do jeho důstojnosti nelze odůvodnit svobodou projevu. Důsledky projevu žalované jsou zřejmé, neboť je zhlédlo několik stovek tisíc osob a důstojnost žalobce byla poškozena jak v osobním, tak v profesním životě. Dále uvedl, že byla ohrožena také jeho čest, vážnost, pověst a dobré jméno spojené s veřejným a společenským životem. Výroky žalované vyvolaly veřejné a dehonestační účinky. Žalobce je světoznámým dirigentem spolupracujícím s několika světově významnými orchestry, je mediálně znám, když se v rámci hudební sborové sféry pohybuje v nejvyšších patrech a je mediálně sledován přinejmenším v oblasti hudby. S vážností a ctí je spojena i dobrá pověst, která byla jednáním žalované rovněž poškozena, a to významněji než u mediálně neznámých osob. Rozsah veřejného účinku závadného jednání hraje roli při posouzení míry, intenzity, ohrožení či porušení osobnosti z hlediska vzniku a výše odškodnitelné újmy. Skutečnost, že žalovaná žalobce výslovně přirovnala k X, který byl pravomocně uznán vinným, že jako sbormistr zneužíval sboristky, jsou sami způsobilé ohrozit jeho čest, vážnost, dobrou pověst a dobré jméno. Kauza X byla náležitě medializována, což zvyšuje zásah do osobnostních práv žalobce, navíc byl žalovanou nařknut, že se dopouští zavrženíhodných praktik – týrání a sexuálního zneužívání dítěte – dokonce vlastního syna, čímž může být žalobce významně reputačně poškozen až do konce svého života. Hrozí, že s ním ukončí vystupování spolupracující orchestry, že přijde o své živobytí, že dojde k zásadnímu narušení vztahu s rodinou a přáteli, budou ohroženy přátelské, či intimní vztahy z důvodu vyvolaných obav z nemravného jednání. Dále žalobce uvedl, že došlo k zásahu do soukromí jeho rodiny, k čemuž poskytl tabulku s počty sledujících profil žalované na sociálních sítí. Jeho soukromý život a rodinné vztahy byly veřejně diskutovány, žalobce se cítí být v nebezpečí, žije v permanentním stresu, bojí se napadení, a to verbálního i fyzického. Žalovaná zasáhla též do sféry práva na nezveřejňování osobních informací o žalobci, tj. práva na informační sebeurčení, práva na nezasahování do obydlí, či jiných soukromých prostor a práva na rodinný život. Dále se žalobce vyjádřil k intenzitě a míře zásahu do své osobnosti ve vztahu k požadované satisfakci, tedy zda zvolený způsob odškodnění odčiní tvrzenou újmu a uvedl, že jeho nárok je zcela legitimní, neboť stále hrozí zásahy do osobnosti žalobce. Současně setrval i na zdržovacím nároku proto, aby k zásahům do jeho osobnosti již nedocházelo i s ohledem na fakt, že stále probíhají, či v budoucnu mohou probíhat další opatrovnická řízení. Pokud jde o omluvu a finanční satisfakci, žalobce uvedl, že je světoznámý dirigent, jehož reputace je v hudebních kruzích klíčová pro jeho budoucí kariéru. Je nucen snášet pomluvy, nadávky i výhružky, nenávistné zprávy a rozsáhlou medializaci celé záležitosti, žalobce a jeho nejbližší rodina žije téměř rok v permanentním strachu, nikdy se nezbaví nálepky pedofila, tyrana, šílence a zrůdy. Mediální dosah celé kauzy dosahuje několika stovek tisíc osob. Žalovaná po celou dobu sporu neprojevila nejmenší míru sebereflexe, naopak se obohacovala z příspěvků veřejné sbírky. Doplnil, že dne 6. 2. 2024 objevil ve svém vozidle nahrávací zařízení, které dle jeho názoru do vozidla nastražila žalovaná. Rodina žalobce čelila nežádoucímu zásahu do soukromí sledováním jejich rodinného domu cizími osobami dne 12. 12. 2023 a 15. 12. 2023. Protiprávní chování žalované vykazuje znaky dlouhodobé a promyšlené kampaně, zaměřené na znevážení a dehonestaci žalobce s hrozbou pokračování a opakování, která je reálná. K prokázání svých tvrzení žalobce navrhl řadu důkazů, zejména videonahrávkami a svým účastnickým výslechem. V doplnění vyjádření specifikoval portály, na kterých požaduje omluvu.

4. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne 15. 2. 2024 tak, že nárok žalobce neuznává. považuje za nesporné, že v době podání žaloby byla manželkou žalobce a z jejich manželství se narodil nezletilý X, nar. X, a že rozsudkem Okresního soudu v Benešově, č. j. 7 Nc 123/2021-616, byl syn svěřen do péče žalobce se stanovením předběžné vykonatelnosti, a že byl následně dne 2. 11. 2023 na návrh žalobce žalobkyni exekučně odebrán. Uvedla, že šlo pro žalovanou o psychicky náročnou situaci, v důsledku, které zveřejnila na svých osobních profilech předmětné video, jehož pravost nezpochybnila, a které bylo ze všech profilů odstraněno dne 16. 11. 2023. Dále žalovaná nepopřela, že dne 7. 11. 2023 poskytla rozhovor, který žalobce rovněž uvedl v žalobě. Zbývající tvrzení žalobce jsou dle žalované zavádějící, nepravdivá a nesprávně vyhodnocená, protože ve videu vylíčila pouze své vlastní pocity a hodnotové soudy vztahující se k opatrovnickému řízení včetně exekuce a k probíhajícímu vyšetřování žalobce pro podezření ze spáchání sexuálně motivovaného trestního činu vůči jejich nezletilému synovi. Žalovaná uvedla, že toto video nemohlo zasáhnout osobnost žalobce, jak tvrdí, jde o kolizi práva na svobodu projevu s právem na ochranu osobnosti. Žalovaná neuváděla lživé, ani zavádějící a dehonestující informace, neboť žalobce je aktivně prověřován ze spáchání trestného činu. Nesouhlasí ani s tvrzeným mediálním dosahem a počtem shlédnutí, a pokud se na jiných internetových webech objevily hodnotové soudy, neměla na tyto žalovaná žádný vliv, neboť s autory nespolupracovala, neposkytovala jim informace a sdělení. Internetové články byly sepsány redaktory nikoliv žalovanou, která není zodpovědná za příspěvky třetích osob adresovaných žalobci, neboť je nezná a neovlivnila jejich jednání. Cílem žalované nebylo dehonestovat, očernit, či jinak poškodit žalobce, toliko vyjádřila svůj hodnotový soud nad nastalou situací. Odmítá, že by uveřejnila lživý příspěvek, který by byl v rozporu s jejím poznáním situace. Dále uvedla, že není pravda, že prověřování žalobce z trestné činnosti již bylo odloženo, je vedeno pod č. j. KRPS-261727/TČ-2022-010072. Navrhla, aby soud žalobu zamítl.

5. Po poučení soudem dle § 118a) o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že jednání žalobce, která uváděla na sociálních sítích, případně veřejně přístupných médiích, se skutečně stala a že výroky žalované jsou pravdivá, dne 13. 9. 2024 uvedla, že na sociálních sítí zveřejnila své vlastní pocity a vlastní hodnotové soudy, vztahující se k rozsudku a následné exekuci i k probíhajícímu vyšetřování žalobce pro podezření ze spáchání sexuálně motivovaného trestného činu vůči jejich nezletilému synovi. Setrvala na tvrzení, že při plném respektu zásady presumpce neviny žalobce, trvá podezření na závadného jednání žalobce ve vztahu k nezletilému X, čímž nečiní závěr o jeho vině, pouze konstatovala možné podezření. Skutečnost, že je žalobce podezřelý ze sexuálního obtěžování syna, je prokazatelně pravdivé a odkázala na vyjádření Krajského státního zastupitelství v Praze s tím, že žalobce je prověřován pro podezření ze spáchání trestného činu pohlavního zneužití, či znásilnění vůči svému nezletilému synovi. Nejde o uzavřenou záležitost a v době vyjádření se čekalo na znalecké posudky. Žalovaná proto namítla, že informace, které byly podkladem hodnotových soudů vyjádřených v citované nahrávce, jsou prokazatelně pravdivá, konkrétní a věcná a uvedla je při plném respektu zásady presumpce neviny žalobce.

6. Žalobce doplnil skutková tvrzení v podání ze dne 1. 10. 2024 jako reakci na vyjádření žalované, ve kterém uvedl, že žalovaná podala trestní oznámení a proti odložení prověřování žalobce podala stížnost. Ve vyjádření překrucuje význam svého projevu, již v době natočení a zveřejnění videa dne 2. 11. 2023 prokazatelně a přesvědčivě věděla, že k žádnému zneužívání dítěte nedochází. Měla k dispozici lékařskou zprávu ze dne 7. 10. 2022 od MUDr. P., lékařskou zprávu od MUDr. P. ze dne 8. 11. 2022, ze kterých vyplývá, že nezletilý syn nikdy nejevil známky sexuálního zneužívání. Okresní soud v Benešově vydal dne 7. 11. 2022 usnesení, kterým zamítl její návrh na vydání předběžného opatření s odůvodněním, že podezření žalované nekorespondují s důkazy typu lékařských zpráv. Dále bylo žalované známo, že Krajský soud v Praze dne 16. 1. 2023 vydal potvrzující usnesení, kterým byl návrh na předběžné opatření žalované jako matky opět zamítnut. Výslovně žalovanou upozornil na její účelové chování a odmítl jakékoliv nařčení ze sexuálního chování. Stejné argumenty soud zopakoval i v rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 7. 2023, č. j. 7 Nc 123/2021-616, tedy, že tvrzení žalované o sexuálním zneužívání žalobcem jsou účelová a lichá, byla vyvrácena lékařskými zprávami, a přesto žalovaná pokračuje ve svém závadovém chování se zlým úmyslem odstavit žalobce jako otce od dítěte. Její chování na sociálních sítí se stalo zdrojem obživy v řádech statisíců. Na podané žalobě setrval.

7. V podání ze dne 22. 1. 2025 žalobce doplnil skutková tvrzení týkající se požadované výše zadostiučinění s tím, že odkázal na skutkové okolnosti, které nemohly být použity v zákonné koncentrační lhůtě. Konkrétně jde o výši finančních prostředků získa ných na transparentní účet, kterým již byl proveden důkaz. Množství finančních prostředků je úměrné počtu publikovaných příspěvků. Žalobce tedy výši zadostiučinění odůvodňuje i výší vybraných finančních prostředků.

8. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: Z obsahu opatrovnického spisu, vedeného Okresním soudem v Benešovem pod sp. zn. 7 Nc 123/2021, vzal za prokázané, že je veden pro nezletilého X, narozeného dne X z matky MgA. B. Š. P. a otce MgA. M. Š. Ve věci byl vydán rozsudek prvostupňovým soudem dne 17. 7. 2023, č. j. 7 Nc 12/2021-616, kterým byly upraveny poměry nezletilého pro dobu před rozvodem i po rozvodu, byl upraven styk. Rozsudkem byl nezletilý svěřen do péče otce (žalobce), matce (žalované) bylo určeno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 8. 2023. Dále soud stanovil styk matky s nezletilým, a to vždy v lichém kalendářním týdnu od pondělí do středy a od pátku do pondělí v sudém kalendářním týdnu, řízení o návrhu matky na určení lékaře bylo zastaveno. Soud nařídil výkon rozhodnutí uložením pokuty matce ve výši 20 000 Kč, splatné na účet Okresního soudu v Benešově dle vykonatelných usnesení ze dne 17. 10. 2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 12. 1. 2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2023, usnesení ze dne 14. 4. 2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2023 a usnesení ze dne 14. 7. 2023. Konečně soud vyslovil předběžnou vykonatelnost výroku I. rozsudku tedy, že nezletilý byl svěřen do péče žalobce. Z odůvodnění rozsudku se podává, že návrh na úpravu poměrů nezletilého pro dobu do rozvodu a po rozvodu s návrhem na úpravu styku otce s nezletilým podala k Okresnímu soudu v Benešově dne 29. 12. 2021 matka, která navrhla, aby byl nezletilý svěřen do její péče a otci stanoveno výživné ve výši 8 000 Kč s tím, aby byl oprávněn stýkat se s nezletilým každou středu v týdnu za přítomnosti matky v jejím bydlišti, vždy od 10:00 do 12:00 hodin. Otec původně s návrhem matky souhlasil s výhradou asistovaného styku v rozsahu dvou hodin týdně v přítomnosti matky a navrhoval, aby byl oprávněn stýkat se s nezletilým několik dnů v týdnu s tím, že s přibývajícím věkem by byl nezletilý svěřen do střídavé péče. Ke konci řízení navrhl, aby byl nezletilý svěřen do jeho péče s poukazem na chování matky, která mu ve styku s nezletilým dlouhodobě bránila. Výši výživného a rozsah styku s matkou ponechal na úvaze soudu. Z provedeného dokazování opatrovnický soud zjistil narození nezletilého X z účastníků tohoto řízení dne 14. 4. 2021 s tím, že nevedli společnou domácnost od srpna 2021. Otec vykázal příjem ze zaměstnání ve výši 27 360 Kč čistého, dle daňového přiznání činily v roce 2022 jeho příjmy ve výši 474 700 Kč. Dále soud uzavřel, že matka dlouhodobě neumožňovala otci styk s nezletilým, a proto bylo opakovaně vyhověno návrhu otce na nařízení předběžného opatření, kterým byl styk předběžně upraven, a které bylo opakovaně prodlužováno, naposledy usnesením ze dne 14. 7. 2023. Soud v citovaných rozhodnutích uváděl, že není žádný důvod, pro který by byl žalobce jako otec vyloučen z péče a výchovy nezletilého. Vypořádal se s námitkami matky ohledně nepředatelnosti. Naopak zamítl usnesením návrh matky na vydání předběžného opatření o omezení styku otce s nezletilým každou středu a pátek od 10:00 do 12:00 hodin formou asistovaného kontaktu za přítomnosti třetí osoby. Soud naopak nařídil výkon rozhodnutí tak, aby styk otce s nezletilým X řádně probíhal a poučil žalovanou o možnosti uložení pokuty, případně o možnosti odnětí dítěte. Opatrovnický soud provedl řadu důkazů, a to mimo jiné zprávami lékařů a uzavřel, že nezjistil žádné nevhodné chování otce vůči nezletilému, který dle lékařů nikdy nejevil známky sexuálního zneužívání. Uzavřel, že žalobce má jako otec s nezletilým X běžný vztah a svěření do jeho péče je v zájmu nezletilého s ohledem na stabilní výchovné prostředí, a opačně otec bude matce umožňovat kontakt s nezletilým tak, aby se mohla na jeho výchově podílet stejně jako otec. Opatrovnický soud dále postupoval podle § 501 – 507 z. ř. s. a uložil žalované pokutu ve výši 20 000 Kč za to, že dlouhodobě neplnila rozhodnutí soudu, a to ani po poučení jak soudem tak OSPOD Městského úřadu Benešov, a to s odkazem na nařízené předběžné opatření, potvrzené Krajským soudem v Praze a opakovaně prodlužované. Dále soud v odůvodnění zkonstatoval, že žalovaná před soudem uvedla, že si je vědoma vykonatelného rozhodnutí, ale nezletilého žalobci nepředá. Poukazovala na skutečnost, že podala trestní oznámení a do doby prošetření syna nepředá. Trestní oznámení bylo podáno před nařízením předběžného opatření, bylo vyvráceno lékařskými zprávami dvou nezávislých lékařů, neboť u nezletilého byl diagnostikován zánět penisu jako běžné dětské onemocnění. Soud shrnul, že žalovaná nepředala žalobci nezletilého X vůbec 9 měsíců a před tím velmi nepravidelně, pro což uložil poměrně vysokou pokutu jako prevenci pro respektování uložených povinností. Z opatrovnického spisu dále soud po provedeném dokazování uzavřel, že se žalovaná jako matka od počátku domáhala velmi omezeného styku žalobce jako otce s nezletilým s odkazem na jeho nevhodné chování k nezletilému, které popisovala jako líbání, objímání, že otec měl od počátku zájem na pravidelném matkou nenarušovaném styku s nezletilým a s ohledem na jeho nízký věk ho nechtěl převzít do péče a jakkoliv oslabit její pozici. S ohledem na bránění matky ve styku a hledání nejrůznějších důvodů, proč nemůže být styk znovu a znovu realizován a styk byl upraven soudně formou předběžného opatření, byl otec nucen již dne 6. 6. 2022 podat návrh na výkon předběžného opatření, když matka dvacetkrát styk zmařila. Soud z opatrovnického spisu zjistil, že žalovaná předběžné opatření nadále nerespektovala a žalobce ve styku se synem významně omezovala, byť byla soudem opakovaně seznamována s tím, že brání žalobci ve styku bezdůvodně. Následně uzavřeli účastníci dohodu o úpravě styku do příštího jednání. Již dne 11. 10. 2022 byl soudu doručen návrh žalobce na nařízení nového předběžného opatření, neboť žalovaná dohodu o styku porušila. Návrhu žalobce bylo vyhověno usnesením ze dne 17. 10. 2022, potvrzeno usnesením Krajského soudu v Praze a to dne 20. 12. 2022. Tři dny po vydání předběžného opatření soudem prvního stupně dne 17. 10. 2022, tedy dne 21. 10. 2022 podala žalovaná trestní oznámení pro podezření ze spáchání pohlavního zneužívání nezletilého žalobcem. Odkázala na skutečnost, že se syn ze styku s otcem dne 5. 10. 2022 vrátil se zarudlým penisem. Dne 31. 10. 2022 byl žalobci doručen poprvé návrh na přiznání podílu na péči, nikoliv pouze styku s odůvodněním, že žalovaná nerespektuje jeho rodičovská práva a dlouhodobě mu ve styku s nezletilým brání. Stejný den byl doručen i návrh žalované na nařízení předběžného opatření, kterým navrhovala upravit styk s otcem jako asistovaný. Návrh žalované byl zamítnut, následovalo podání žalobce, který navrhl, aby byl nezletilý svěřen do jeho výlučné péče a návrh na nařízení výkonu rozhodnutí předběžného opatření o zatímní úpravě, když žalovaná mu od 26. 10. 2022 nezletilého nepředala ani v jediném případě. Žalovaná byla vyzvána k dobrovolnému plnění nařízeného předběžného opatření usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 3. 4. 2023, byla poučena, že soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty, případně odnětím dítěte, i tak styk žalobce s nezletilým neumožnila. Proto byl nezletilý rozsudkem ze dne 17. 7. 2023 svěřen do výlučné péče žalobce, a to pro nedůvodné bránění styku nezletilého s žalobcem ze strany žalované a pro absolutní nerespektování práv nezletilého a žalobce na vzájemný kontakt. Skutečnost, že žalovaná žalobci nezletilého nepředá do péče, mu bezprostředně po vyhlášení rozsudku oznámila. Následně se ukrývala se synem na neznámém místě, proto soud usnesením ze dne 26. 10. 2023 nařídil výkon předběžného opatření o předání nezletilého do péče žalobce, výkon byl realizován za součinnosti Policie ČR a nezletilý byl předán do péče žalobce dne 2. 11. 2023. Jednání žalované bylo vyhodnoceno jako vnitrostátní únos a jako zcela excesivní. Žalovaná byla poučena, že jde o dlouhodobé a neodůvodněné jednání, Krajský soud vydal dne 15. 1. 2024 předběžné opatření o úpravě jejího styku s nezletilým a byla vyzvána, aby respektovala žalobce jako nezávadného vychovatele, toto předběžné opatření žalovaná nerespektovala, nepředala nezletilého ve dnech 27. 3. 2024 a 1. 4. 2024 z důvodu údajné nemoci, dne 19. 4. 2024 a 13. 5. 2024. Po doplněném dokazování byl ve věci vydán Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, pod č. j. 100 Co 261/2023-1194, kterým byl rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 7. 2023 potvrzen v části o výživném a styku žalované s nezletilým byl mírně modifikován. Dne 11. 12. 2024 žalobce podal nový návrh na výkon rozhodnutí předmětného rozsudku z důvodu nepředání nezletilého do jeho péče dne 8. 12. 2024, které žalovaná odůvodnila pro podezření z pohlavního zneužívání nezletilého žalobcem, které se stalo předmětem dalšího šetření policie na základě nového trestního oznámení. Žalovaná podala nový návrh na předběžné opatření dne 12. 12. 2024, ve kterém navrhla, aby byl nezletilý svěřen do její výlučné péči, žalobce byl oprávněn stýkat se s nezletilým prostřednictvím asistovaných styků zajištěných organizací ProDialog, z.s. Návrh odůvodnila tím, že ji nezletilý výslovně řekl, že mu „táta kouše pindíka, strká do zadečku lízátko, vzájemně si olizují, či cucají pindíky“. Uvedla, že si pořizuje nahrávky a podala na žalobce dne 10. 12. 2024 nové trestní oznámení. Uvedla, že spolupracuje s psychology s tím, že mohlo dojít k ohrožení zdravého vývoje nezletilého po psychické i fyzické stránce. Dále uvedla, že se na doporučení policie a odborníků rozhodla do péče žalobce nepředat syna dne 8. 12. 2024 a podala návrh na předběžné opatření. Setrvala na stanovisku, aby byl žalobci umožněn pouze asistovaný styk s nezletilým. Uvedla, že v období října a listopadu 2024 začal syn více mluvit a sděloval věci, které byly znepokojující. Dne 19. 12. 2024 soudu sdělila, že zajistila pro nezletilého hospitalizaci v X nemocnici od 9. 1. 2025 do 23. 1. 2025, kde budou probíhat jeho vyšetření. Odvolací soud učinil závěr, že nebylo prokázáno ani osvědčeno, že by nezletilému hrozilo v péči žalobce reálné nebezpečí. Uzavřel, že zejména dne 8. 12. 2024 žalovaná žalobci nepředala nezletilého po realizovaném styku zpět do jeho péče, ač nebyl dán žádný objektivní důvod, proto vyhodnotil návrh žalobce na výkon rozhodnutí jako zcela po právu. Odvolací soud se shodl se soudem prvního stupně v tom smyslu, že s ohledem na dlouhodobé nepředání nezletilého žalobci ze strany žalované a mizivý dopad jakýchkoliv předchozích opatření soudu – výzvě k dobrovolnému plnění, uložení pokuty ve výši 20 000 Kč, výkon rozhodnutí odnětím dítěte, nebo v trestně právní rovině odsouzení pro maření výkonu úředního rozhodnutí, nelze předpokládat, že žalovaná změní svůj dlouhodobý přístup k plnění vykonatelného soudního rozhodnutí, byť rozsudek krajského soudu obsahoval poučení o následujících plnění rozhodnutí, a proto přistoupil k velmi citelné pokutě ve výši 25 000 Kč.

9. Dále soud zjistil, že žalovaná podala v opatrovnickém řízení návrh na výkon rozhodnutí ze dne 26. 2. 2025, ve kterém požádala, aby soud uložil žalobci pokutu za neuskutečněné osobní předání či převzetí nezletilého s odůvodněním, že porušuje rozsudek Okresního soudu tím, že nezletilého přebírá třetí osoba na základě plné moci. O tomto návrhu zatím nebylo rozhodnuto.

10. Soud vyžádal od Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje, Odboru obecné kriminality SKPV, trestní spis, vedený pod sp. zn. KRPS-261727/TČ-2022-010072, ze kterého vzal za prokázané, že obsahuje tři svazky, byl veden k prověření žalobce pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění ve smyslu ustanovení § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákona, a který byl ukončen pravomocně ke dni 1. 10. 2024 tak, že věc byla podle § 159 a) odst. 1 trestního řádu odložena. Policie zahájila prověřování dne 21. 10. 2022 na základě úředního záznamu o podání vysvětlení žalovanou ve věci možného pohlavního zneužívání nezletilého X, narozeného X, ze strany žalobce M.a Š., narozeného X. Žalovaná uvedla, že má podezření dlouhou dobu, své podezření oznámila na OSPOD Městského úřadu Benešov, zmínila jej přímo před soudem, sdělila své advokátce JUDr. Kláře Long Slámové, dále popsala průběh vztahu s žalobcem s tím, že na konci roku 2021 po uzavření manželství a narození nezletilého X požádala o rozvod, protože s nimi nechtěl žít a nechtěl se finančně podílet na potřebách syna. Dále uvedla, že ze vztahu žalobce k nezletilému X měla divný pocit, protože se k němu nechoval jako k dítěti ale jako k milenci. Bral malého do náruče, silně ho k sobě tisknul, stále ho pusinkoval, vzdychal u toho, položil ho na postel, jako by ho zalehl, nezletilý měl vždy podrážděnou pokožku okolo pusinky od jeho vousů. Bavila se o tom s pediatričkou MUDr. P. P. V únoru 2022 navštívila Sexuologický ústav X MUDr. J. Z. proto, že s ní žalobce sexuálně nežil, začal po žalované vyžadovat sadomasochistické praktiky, se kterými nesouhlasila i proto, že pracoval jako dirigent v chlapeckém sboru. MUDr. Z. doporučil psychologický a sexuologický posudek, který poté opakovaně požadovala od soudu, ale nebylo jí vyhověno. Dále navštívila prof. MUDr. P., psychiatra. V době podání vysvětlení měla nezletilého X v péči, žalobce se s ním stýkal vždy v pondělí a ve čtvrtek od 9:00 do 14:00 hodin, a každou druhou soboru od 9:00 do 15:00 hodin, syn při každém přebalování po 5. 10. 2022 si tahal za penis a opakoval „dělá táta“. Všimla si, že má zduřelý penis, na plence i v nočníku byly skvrny od krve, měl teplotu, proto dne 7. 10. 2022 navštívila MUDr. P., kde se dozvěděla, že měl silný zánět. Chování nezletilého si všimla i matka žalované PhDr. I. B. Věc řešila s JUDr. J. J., advokátkou, která doporučila, aby po uzdravení umožnila žalobci styk. V případě, že se bude chování nezletilého opakovat, bude řešeno, z důvodu nemoci nezletilého k žalobci nepouštěla. Dále ve vysvětlení uvedla, že dne 19. 10. 2022 obdržela usnesení Okresního soudu v Benešově o úpravě předběžné péče o dítě, dle kterého byl žalobce oprávněn stýkat se s nezletilým jednou za 14 dní od pátku 8:00 do soboty 14:00 hodin. Plnit usnesení žalovaná odmítla proto, že nezletilý byl nemocný a výslovně uvedla, že i kdyby byl zdravý, absolutně nesouhlasí s tím, aby byl u otce přes noc, protože ho stále kojí. Odkázala na lékařské zprávy a požádala o ustanovení znalce z oboru sexuologie, psychiatrie a psychologie za účelem zkoumání žalobce. Policie provedla důkladné a obsáhlé prověřování žalobce, měla k dispozici listinné důkazy, a to lékařské zprávy, rozhodnutí Okresního soudu v Benešově, zprávy z OSPOD Městského úřadu Benešov, vzájemnou komunikaci mezi účastníky (lékařská zpráva MUDr. P. ze dne 7. 10. 2022, lékařská zpráva z X ze dne 27. 10. 2022, lékařská zpráva MUDr. V. J. ze dne 13. 9. 2022, ambulantní nález ze dne 8. 9. 2023, lékařská zpráva MUDr. J. P., praktického lékaře pro děti a dorost ze dne 4. 1. 2024, vyjádření z pedagogické poradny X ze dne 27. 9. 2023, vyjádření psychologa PhDr. J. Š., lékařská zpráva z X, klinika pediatrie a dědičným poruch metabolismu od MUDr. J. ze dne 13. 9. 2022, lékařská zpráva – ambulantní nález ze dne 14. 9. 2023 z X sexuologického ústavu od MUDr. Z., zpráva od PhDr. J. Š. ze dne 12. 7. 2022, 22. 6. 2022, zprávy ze specializovaného pracoviště pro asistovaný styk rodičů s dětmi, poradenství a provázení v náročných rodinných situacích od X v období únor – duben 2022, zpráva ze sociálního šetření provedené Městským úřadem Černošice, odborem sociálních věcí, zdravotnictví a školství ze dne 15. 3. 2022, šetření v místě bydlišti žalované vedené OSPOD Městským úřadem Benešov ze dne 16. 2. 2022, čestná prohlášení M. Z. a PhDr. I. B. a znalecký posudek č. 61/2023 znalkyně Mgr. D. D. z oboru zdravotnictví, psychiatrie, klinická psychologie za účelem vyšetření duševního stavu žalované ze dne 22. 1. 2024). Znalkyně ve znaleckém posudku mimo jiné uzavřela, že žalovaná netrpí žádnou duševní chorobou ve smyslu afektivní poruchy, či onemocnění z okruhu schizofrenií, nebyla zjištěna zvýšená úzkostná symptomatika, psychický stav posuzované byl stabilní. Vztah k žalobci byl zatížen konfliktem ve věci svěření syna do péče. V době vypracování znaleckého posudku byl konflikt vyhrocen tak, že nebyli schopni racionálně komunikovat, domlouvat se na záležitostech ohledně péče a výchovy společného syna. Bylo zjištěno, že je schopna sytit potřeby nezletilého a zajistit jeho zdravý psychosociální vývoj, ale její výchovné kompetence jsou snižovány vztahem a postojem k žalobci jako otci dítěte. Měla tendenci snižovat jeho rodičovské schopnosti i jeho roli ve výchově syna, což může do budoucna způsobit negativní ovlivnění postoje nezletilého vůči žalobci, a tyto výhrady mohou hrát negativní roli v motivaci podat zkreslenou výpověď ve vyšetřované události a ovlivnit tak nastavení péče o syna. Dále byl proveden znalecký posudek od stejné znalkyně ze dne 22. 1. 2024 č. 62/2023 za účelem vyšetření duševního stavu žalobce, znalkyně uzavřela, že osobnost žalobce je z psychologického hlediska integrovaná, senzitivní, je nadměrně sebevědomý se sklony k perfekcionalismu. Posuzovaný popřel, že by se dopustil jednání, ze kterého je obviňován. V obecné rovině znalkyně posoudila psychický stav žalobce jako stabilní bez výskytu duševní choroby, rovněž vztah žalobce k žalované byl zatížen konfliktem ohledně svěření syna do péče. Potvrdil, že jako rodiče nejsou schopni racionálně komunikovat a domlouvat se na záležitostech týkajících se výchovy syna. Vztah k synovi znalkyně ohodnotila jako pozitivně emočně sycený a adekvátní. Jeho výchovné a rodičovské schopnosti byly posouzeny jako přiměřené sytit potřeby nezletilého a podílet se na jeho výchově a péči o něj. MUDr. J. P. vypracoval lékařskou zprávu pro účely policie ze dne 4. 1. 2024, ve které uvedl, že je ošetřujícím lékařem nezletilého od narození, od 8. měsíce věku začaly problémy v komunikaci s rodiči ze strany matky (žalované), byly pokusy o různou manipulaci dost naivní, používala proti otci (žalobci) jako zbraň důležitost kojení, v době vyšetření dítě nikdy nevykazovalo fyzické či psychické známky týrání či zneužívání a praktiky matky se na jeho psychomotorickém vývoji dosud nepodepsaly. Policie měla k dispozici také průběžné zprávy od OSPOD Městského úřadu Benešov a prošetřování bylo dozorováno Krajským státním zastupitelstvím Praha, a to na základě postoupení ze dne 29. 1. 2024. Dále na základě vyřízení podnětu k výkonu dohledu ze dne 5. 1. 2024 byla věc postoupena k dalšímu prověřování Policie ČR, Krajskému ředitelství Police Středočeského kraje SKPV, Odboru obecné kriminality Praha 5, pro podezření ze spáchání zločinu znásilnění, neboť posuzovaný skutek byl původně kvalifikován jako přečin pohlavního zneužití. Městský úřad v Benešově, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví poskytl dne 2. 1. 2024 policii závěry z průběhu výkonu rozhodnutí a provedení místního šetření v bydlišti otce. Nezletilý byl z důvodu existujícího rodičovského konfliktu vyhodnocen od 16. 11. 2023 jako ohrožené dítě, rodičům byla na základě individuálního plánu na ochranu dítěte doporučena návštěva mediátora Mgr. J. V. OSPOD dostal další lékařskou zprávu ze dne 20. 11. 2023 a jako opatrovník konstatoval, že od 3. 11. 2023 do 2. 1. 2024 proběhl styk matky s nezletilým dvanáctkrát. Místní šetření proběhlo rovněž v bydlišti prarodičů ze strany žalobce, ze zpráv nevyplývají žádné negativní skutečnosti. Ještě dne 8. 3. 2024 žalovaná kontaktovala policii a uvedla, že ji nezletilý měl říct „takhle lízám pindíka tátovi jako nanuk“. V průběhu šetření měla policie k dispozici odborné vyjádření, které zadala právní zástupkyně žalované JUDr. S., zpracovatelkou byla PhDr. Mgr. T. S. B., a která se dne 27. 5. 2024 vyjádřila a zhodnotila znalecký posudek vypracovaný Mgr. D. tak, že se závěry znaleckého posudku nesouhlasila. Z policejního spisu soud zjistil, že dne 20. 8. 2024 byl jako svědek vyslechnut poškozený nezl. X, narozený X, a to jako neodkladný a neopakovatelný úkon, policie uzavřela z provedeného výslechu, že nezletilý svědek není v aktuální době schopen reprodukovat své zážitky souvislým způsobem, natož hovořit o událostech, které se měly stát přibližně před rokem a půl. Je vyloučeno, aby používal terminologii ohledně chování otce tak, jak je sdělováno matkou. Výpověď nezletilého svědka nemohla být objektivním, spolehlivým zdrojem informací k objasnění prověřovaného jednání. Po provedeném dokazování policie uzavřela, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a je na místě věc odložit podle § 159 a) odst. 1 trestního řádu. Proto policejní orgán vydal usnesení o odložení věci ze dne 1. 10. 2024, pod č. j. KRPS-261727-222/TČ-2022-010072, které nabylo právní moci dne 5. 12. 2024. Proti usnesení Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje, služby Kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality ze dne 1. 10. 2024 podal zmocněnec nezletilého poškozeného Mgr. D. O., advokát, stížnost, ve které navrhl, aby byla věc vrácena zpět k prošetření a usnesení bylo zrušeno. Odkázal na tvrzení žalované B. Š. P. – matky poškozeného, která opakovaně uvádí, že se jí nezletilý neustále svěřuje s tím, že ho otec – žalobce sexuálně zneužívá a toto popisuje svými výrazy. Tvrzení žalované pak podpořila i matka žalované – babička nezletilého PhDr. I. B. Další stížnost na nedostatečnou a neúčinnou činnost Policie ČR při ochraně nezletilého podala JUDr. T. P., advokátka žalované. Krajské státní zastupitelství v Praze vydalo dne 18. 11. 2024, pod č. j. 1 KZN 439/2024-110, usnesení, kterým byla stížnost nezletilého poškozeného zamítnuta jako nedůvodná.

11. Dále soud provedl důkaz printscreenem videa, které bylo zveřejněno na profilu žalované na sociální síti Facebook a Instagram dne 2. 11. 2023, a to nahrávkou pořízenou žalovanou a nazvanou „Prosím vyslechněte to celé“, ve které žalovaná sedí v osobním autě, hovoří o předchozím exekučním odebrání syna a výslovně uvádí, že je žalobce psychopatický rodič, je vyšetřován pro podezření ze sexuálního obtěžování nezletilého X, že ho opakovaně v rozmezí 14 dnů vrátil se zánětem penisu s krvavou plenkou, že jde o malé zneužívané dítě a na žalobce je vedeno trestní řízení, je psychopaticky chladný, vystupuje s dětským chlapeckým sborem, hraje si na skvělého pedagoga, výslovně uvedla „tohle je X hadr, protože někdo, kdo tohle to všechno dokáže udělat, opravdu by s dětmi a mladistvými neměl vůbec pracovat“. Dále se vyjadřovala ironicky k žákům a rodičům sboru X, čímž zpochybnila morální kredit žalobce i zaměstnavatelky umělecké školy X přirovnáním ke kauze X, uvedla adresu, na které žalobce a jeho rodiče bydlí, že se rodina otce potřebuje dostat pod co největší tlak, že potřebuje zmobilizovat co nejvíce médií. Do smazání videa z profilu žalované na Facebooku nahrávku shlédlo minimálně 112 000 lidí, sdílelo jej 1 000 lidí, Instagram měl před smazáním 500 000 shlédnutí. Dokument byl vytvořen s vlastností pdf. dne 15. 11. 2023. Zveřejnění příspěvku žalovaná nepopřela.

12. Dále soud provedl důkaz printscreenem rozhovoru zveřejněným na profilu žalované „Děti jsou taky lidi“ na sociální síti Facebook ze dne 7. 11. 2023, ve kterém žalovaná výslovně uvedla, že už dřív sledovala náznaky zvláštního chování žalobce vůči nezletilému, konzultovala jeho chování s doc. Zvěřinou, zda by nebyl pro nezletilého nebezpečný, žádala proto o asistované styky. Uvedla, že nezletilý je rukojmí žalobce, který ho psychicky týrá přes dva roky, chová se bezcitně, chladnokrevně ho odnesl, je lidské dno, naprosto bezcitný a bezpáteřní člověk. Dále uvedla, že nezletilý nemá u žalobce postýlku a spí s ním v posteli. Rozhovor shlédlo na síti Facebook přes 250 000 lidí, sdílelo jej 2 800 lidí. Rovněž zveřejnění tohoto příspěvku žalovaná nepopřela.

13. Dále soud provedl důkaz článkem na webu extra.cz, stridavka.cz, hestories.com., článkem ze serveru Extra.cz ze dne 3. 11. 2023 nazvaného „Harfenistka B. P. si prochází peklem“, ve kterém jsou odkazy na videa a Instagramový profil žalované. Dále byl proveden důkaz článkem ze dne 6. 11. 2023 na serveru Stridavka.cz „M. Š. a B. P. bránění v kontaktu skončilo exekucí dítěte“, ve kterém žalovaná poskytla fotografie z videa, na kterém je zachyceno odebrání nezletilého a rovněž odkaz na Facebookový profil žalované. Další článek byl zveřejněn na serveru Thestoriest.com ze dne 3. 11. 2023 s názvem „Š. a B. P. bránění v kontaktu skončilo exekucí dítěte“.

14. Žalobce soudu předložil na DVD nosiči velké množství komentářů sledujících na Instagramu a Facebooku profil žalované, kteří reagují na shora uvedené příspěvky, Soud zjistil, že se jedná o osočující, nenávistné a antisemitské komentáře, umístěné pod příspěvky žalované na profilu sociální sítě Facebook a Instagram, ve kterých je žalobce nazýván jako „psychopat, pedofil, žumpa, zasranej, lidskej odpad, zrůda“. Sledující poslechli žalovanou a aktivizují, vyzývají další osoby, aby byly příspěvky sdíleny a šířeny, v některých případech žádají o fyzickou likvidaci žalobce.

15. Soud provedl důkaz SMS zprávou, a to ve formě fotografie mobilního telefonu žalobce, obsahující dehonestující sdělení.

16. Dále soud provedl důkaz webovými stránkami www.expres.cz a dalšími Printscreeny Facebooku a Instagramu profilu žalované X, které byly soudu zaslány dne 5. 2. 2025, tedy po uplynutí lhůty zákonné koncentrace, když uzavřel, že důkazy lze provést, neboť jde o nové skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve. Z těchto příspěvků vzal soud za prokázané, že v lednu 2025 žalovaná nebo s ní spolupracující a veřejně známé osoby – P. S., J. K. ml. a PhDr. I. B. na svém profilu opět veřejně medializovali záležitosti týkající se žalobce a nezletilého A. Š. Jedná se o příspěvky stejného obsahu, které před tím zveřejnila žalovaná a jí blízké osoby, a v důsledku kterých třetí osoby v komentářích zveřejňují nenávistná vyjádření. Z článku v Expres.cz ze dne 31. 12. 2024, Extra.cz ze dne 13. 1. 2025, Medium.cz, otevřeného dopisu z 8. 1. 2025, společné prezentace žalované a P. K. S. na Instagramu, příspěvků žalované na Facebooku ze dne 10. 1. a 17. 1. 2025, příspěvků matky žalované I. B. rovněž na Facebooku, soud zjistil, že výslovně uvádí, že dítě je i nadále sexuálně zneužíváno otcem (žalobcem). Dále byl proveden důkaz článkem ze dne 7. 1. 2025 na Zivotvcesku.cz. Soud provedl též důkaz příspěvky a komentáři Facebooku E. J.

17. Soud provedl důkaz Printscreenem transparentního účtu žalované, ze kterého zjistil velké množství přispěvovatelů, kteří průběžně na tento účet zaslali příspěvky, v lednu 2025 po zveřejnění příspěvku P. S. za 10 dnů částku 170 000 Kč. Soud provedl důkaz rozpisovou tabulkou výše finančních příspěvků, zjistil, že žalovaná měla nejprve zřízenu sbírku, později transparentní účet, na který vybrala více než 1 000 000 Kč. Z časové tabulky je zřejmé, že zvýšená medializace množí finanční příspěvky formou přímé úměry.

18. Dále soud zjistil ze záznamu videa zpravodajského pořadu televize Nova nazvaném Střepiny, že dne 12. 1. 2025 odvysílala reportáž, která sice nejmenuje výslovně účastníky sporu a jejich nezletilého syna, ale jednostranně popisuje události kolem opatrovnické kauzy nezletilého, rozhovor poskytla blízká osoba žalované a tuto, byť korektní reportáž, lze jednoduše propojit s informacemi o žalobci na sociální síti Facebook a Instagram. Důkaz byl proveden puštěním videa z notebooku v délce 1minuty. V reportáži hovoří J. K. mladší, který nejmenuje aktéry, uvádí, že se osobně zná s žalovanou jako matkou a zná nezletilého syna, v jehož duševním zdraví došlo před Vánoci (2024) k dramatickému zhoršení, a proto podal trestní oznámení. Dále v repertáři hovoří B. U. Osoba J. K. propojuje tuto reportáž s informacemi, které zveřejňuje na svém Instagramu na sociální síti buď on osobně nebo jeho manželka L. K. Skutečnost, že jde o relativně známé osobnosti, zvyšuje počet sledujících a negativních komentářů. Soud dále provedl důkaz Printscreeny profilu z Facebooku a Instagramu zřizovatele P. S., syna známého hudebního skladatele. Součástí příspěvků jsou i komentáře sledujících, které jsou negativní a nenávistné.

19. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 13. 5. 2024, č. j. 10 T 11/2024-222, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2024, č. j. 10 Po 174/2024-255, byla žalovaná odsouzena pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Konkrétně byla žalovaná uznána vinou, že ke dni 22. 9. 2023 nevydala nezletilého syna X žalobci, ačkoliv Okresní soud v Benešově rozsudkem rozhodl o předběžné vykonatelnosti o svěření nezletilého do péče žalobce, ačkoliv rozsudku předcházela výzva k plnění soudního rozhodnutí předběžnými opatřeními, byl nařízen výkon rozhodnutí odnětím dítěte, který byl realizován za asistence Policie ČR po překonání aktivního odporu žalované dne 2. 11. 2023. Současně soud zjistil, že styk nezletilého s žalovanou probíhal aktuálně na specializovaném pracovišti pro asistovaný styk rodičů s dětmi X, který o každém styku podával souhrnnou zprávu. Zjistil, že Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil, s tím, že ve věci bude opětovně rozhodováno.

20. Z rozsudku Krajského soudu v Praze, č. j. 76 Cm 145/2023-126, ze dne 14. 1. 2025, o ochraně dobré pověsti právnické osoby a náhradu nemajetkové újmy, vzal soud za prokázané, že ji podala Základní umělecká škola X, proti žalované B. Š. P., o které Krajský soud rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zdržet se dalších zásahů do dobré pověsti žalobkyně šířením tvrzení o tom, že zde dochází k sexuálnímu zneužívání žáků, a že u žalobkyně pracují osoby, které sexuálně zneužívají děti. Žaloba, aby soud rozhodl, že je žalovaná povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku zveřejnit v rámci placené inzerce na blíže uvedených webech a v tištěném deníku Mladá Fronta Dnes na viditelném místě omluvu v konkrétním znění a tuto publikovat 14 dní, byla zamítnuta. Dále byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud žalované uložil zaplatit žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve výši 1 000 000 Kč. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud vzal protiprávní jednání žalované za prokázané, neboť sama žalovaná natočila video ze dne 2. 11. 2023, které zveřejnila na svých osobních profilech a sociálních sítích, což učinila za nesporné. Dále vzal soud za prokázané, že výroky žalované nejsou pravdivé, čehož si musela být vědoma, a to i s ohledem na opatrovnický rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 7. 2023. Dále soud uzavřel, že výroky žalované, které učinila veřejně na sociálních sítích, vzbudily silnou vlnou emocí. Pravdivost výroků byla vyvrácena, soud uzavřel, že žalované není možné přiznat právní ochranu a nelze je tolerovat. Jednání žalované proto soud neposoudil jako pouhý hodnotový soud, který odráží její osobní názor, ale jako tvrzení skutečností. Dále uzavřel, že žalovaná přesáhla přípustnou intenzitu zásahu do dobré pověsti žalobkyně takovou měrou, kterou již v demokratické společnosti nelze tolerovat, byť byla v emočním vypětí, a je na místě ji takové jednání do budoucna zakázat. Uzavřel, že cílila nejen na hanobení zaměstnance žalobkyně M. Š., ale též na žalobkyni samotnou, a proto žalobě co do zdržovacího nároku vyhověl. Pokud jde o nároky žalobkyně na zadostiučinění ve formě omluvy a úhrady nemajetkové újmy, odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 327/2021, podle kterého právnické osobě právo na přiměřené zadostiučinění podle § 135 odst. 2 o. z. nelze přiznat.

21. Soud provedl důkaz výslechem žalobce, který jako účastník řízení uvedl, že pracuje jako pedagog Základní umělecké školy, kde vede chlapecký sbor X, dále pracuje jako dirigent – OSVČ, spolupracuje s různými orchestry jak v České republice, tak v zahraničí. Jednání žalované zasáhla jeho život ve všech sférách a dotkla se rovněž širší rodiny a všech spolupracovníků. Žalobce jako dirigenta oslovují jednotlivé orchestry a v jeho profesy je velká konkurence. Medializace kauzy způsobila pokles spolupráce s některými instituty. Žalobce je veřejně známá osobnost a medializace kauzy je předmětem dotazů různých kolegů. Spolupráci s ním ukončil například X, se kterým spolupracoval 12 let, obdržel email od J. S. s tím, že s ním nechce spolupracovat, byť předtím byli blízcí kolegové a s jeho orchestrem žalobce spolupracoval. Není zván do orchestrů, se kterými dřív pravidelně spolupracoval na konkrétních nahrávkách nebo koncertech 1 až 4 x měsíčně. Výslovně mu bylo řečeno, že důvodem je předmětná kauza. Jednání žalované proto pro žalobce mělo zásadní a trvalý negativní doklad. V republice je celkem 10 – 20 dirigentů a jeho kredit je do konce života nenávratně poškozen. Vyjádření žalované, že pohlavně zneužívá vlastního syna, ho diskvalifikuje, jeho jméno je poškozeno nejen v České republice, ale i v zahraničí, neboť kolegyně mu zaslala mail z X, kde místní orchestr obdržel z anonymní adresy zprávu o tom, že zneužívá vlastní dítě, včetně příloh. Tuto nepravdivou informaci se dozvědělo více osob z více orchestrů, mimo jiné X. Útlum v profesní činnosti vnímá o 40 % až 50 %. Důsledky však nastanou ještě během dvou až tří let. Spor žalobce poškozuje v očích žáků a rodičů Základní umělecké školy X a současně poškozuje i tuto instituci. Vnímání jeho osoby ze strany žáků, rodičů a dalších pedagogů je jiné. Kromě toho byli žáci umělecké školy napadáni svými spolužáky z důvodu členství v souboru. Jednomu chlapci byla zlomena ruka. Okolí se stále ptá, jak se kauza vyvíjí. Ze sboru, který měl 250 žáků, 35 žáků odešlo, k náboru nepřišel nikdo nový, a to v příčinné souvislosti s jednáním žalované. Zaměstnavatel čelil nenávistným projevům a komentářům, a to v období od listopadu 2023 do března 2024. I jejich pohled se v důsledku toho všeho k žalobci změnil. Žalobce byl nazýván zrůdou, pedofilem, zaměstnavatel byl vyzýván, aby s ním ukončil pracovní poměr. Telefony, SMS chodily i v noci rodině, zaměstnavateli i žalobci. Jednání žalované ho diskvalifikuje na trhu práce jako dirigenta a pedagoga. Žalovaná je profesionální harfistka – OSVČ a současně pedagožka na gymnáziu v zaměstnaneckém poměru, proto věděla, jaký dopad budou mít její vyjádření na profesní život žalobce. Oba pracují v oboru vážné hudby se stejnými uměleckými organizacemi. V České republice je asi 2 000 profesionálních hudebníků, kteří se znají a funguje řádově 10 symfonických orchestrů, přitom dirigenti jsou známější než hudebníci. Dobré jméno dirigenta je důležité obzvlášť v této profesi. V pedagogickém kruhu je žalobce znám nejen v X, ale v celé republice. Pokud by dal výpověď, hledat nové zaměstnání pedagoga by byl mimořádný problém. Průměrný občan nerozlišuje, kdy policie prověřuje a kdy někoho stíhá. Kromě profesního života byl narušen i osobní život žalobce v několika rovinách, měl strach o sebe, svoji rodinu, protože byli sledováni, bylo jim vyhrožováno, přišel tak o právo na soukromí. Žije v neustálém stresu, že ho bude někdo natáčet, ubližují mu negativní komentáře, bylo zasaženo do jeho právo na čest, pověst a dobré jméno. Obvinění, která žalovaná zveřejňuje, jsou ohavná. Sexuální násilí na dětech je nejhorší obvinění, kterého se mu mohlo dostat. 99 % komentujících lidí se s žalobcem nikdy osobně nesetkali, kromě toho žalobce tíží i činnost další přispěvovatelů, kteří dlouhodobě žalovanou podporují a pomáhají jí, například paní K., která byla pouze jednou u styku s nezletilým X, s dalšími přispěvovateli se osobně nezná, veškeré informace mají od žalované. Žalobce vnímá jednání žalované tíživě, v noci špatně spí, velký tlak jde ve vlnách od jara 2023 do současnosti a jedná se o setrvalý stav. Tvrzení žalované se zhoršují, zvyšuje se četnost a používaná rétorika. Nepravdivé informace jsou již zveřejňovány v celostátních médiích a tato situace trvá do současně doby. Třetí osoby přispívající negativně na sociální sítě mají informace od žalované, on sám žádné informace těmto osobám neposkytl. Žalovaná negativně ovlivňuje proti žalobci jejich společného syna, navádí ho, vše si nahrává. Žalobce má povědomost o tom, že si žalovaná zřídila nový profil na Facebooku s názvem „Pomozte malému X“, který provozuje anonymně. Skutečnost, že jde o žalovanou, dovozuje z toho, že informace, které zde zveřejňuje, ví pouze ona, například zveřejnila fakturu za služby asistovaného styku, nebo email od žalobce, který poslal pouze jí a X.

22. Soud provedl důkaz přehledem časové osy, pokud jde o jednotlivá jednání žalované v období od 19. 4. 2023, kdy vyšel článek na Novinky.cz s názvem „Dítě chtěl jen kvůli rodičům, nyní ho bezmocné matce unáší a soudy to neřeší“. Z příspěvků na profilu E. J. na sociální síti Facebook a Instagramu ze dne 9. 8. 2023 zjistil vyhlášení sbírky „z nesnáze“, která byla ukončena dne 9. 12. 2023 a žalovaná vybrala částku 714 102 Kč od 1 452 dárců, patronkou sbírky byla E. J.

23. Žalobce doložil fotografie, kterými prokazuje, že osoby z okruhu žalované sledovaly jeho dům ve večerních hodinách dne 2. 11. 2023. Provedl důkaz článkem na sociální síti Facebook „Rovný boj pro B. a jejího chlapečka“ s počtem shlédnutí více než 1 000 osob a článkem na portálu Extra.cz. a v anglickém jazyce, který byl převzat z Extra.cz, na portálu Thestoriest.com. Dne 12. 7. 2024 sdílela na sociální síti Facebook příspěvek matka žalované, kde opatrovnickou věc přirovnává k fungování nacistického Německa. Dále zjistil, že dne 12. 7. 2024 přispívá žalovaná na sociální síť Facebook příběh „Baťůžek 1“ a dne 21. 7. 2024 příspěvek „Baťůžek 2“. Po jejích příspěvcích se objevují dehonestující komentáře na žalobce.

24. Soud provedl důkaz listinami, které předložila žalovaná, a to vyjádřením psychologa PhDr. J. Š., lékařskou zprávou od MUDr. J. P. ze dne 7. 10. 2022, lékařskou zprávou Nemocnice X ze dne 27. 10. 2022, lékařskou zprávou od MUDr. V. J., Ph.D. ze dne 13. 9. 2022 a ambulantním nálezem ze Všeobecné fakultní nemocnice v X sexuologického ústavu ze dne 14. 9. 2023 mailem ze dne 18. 6. 2022, který žalovaná zaslala paní P. jako informaci o průběhu předání nezletilého otci. Popisovala předání tak, že syn plakal za účasti pracovnice z X v X paní V. Žalobce odmítl sezení u MUDr. Š. Ze zprávy pedagogické poradny soud zjistil, že nezletilý je v péči poradny od června 2023, kdy se na ně obrátila žalovaná s problémy souvisejícími se stykem otce s nezletilým, má k dispozici zprávy o psychologickém sledování nezletilého od X a PhDr. J. Š., doporučili zajistit nezletilému plnohodnotnou péči a lásku. Vzhledem k aktuálnímu emočnímu nastavení nezletilého, jeho momentálním potřebám a psychické zátěži doporučili přehodnocení závěru soudu. PhDr. Š. s X uvedl, že může dojít k vážné psychotraumatizaci dítěte, která ho může negativně poznamenat na celý život. Měl informace od matky, dle které nezletilý žalobce neviděl 9 měsíců, je dosud kojen a má mimořádně intenzivní vztah s matkou, odloučení od ní je spojeno s vážným rizikem poškození emočního prožívání dítěte a narušení vývoje dítěte a narušení vývoje jeho osobnosti a duševního zdraví. Navazování vztahu mezi žalobcem a synem z pohledu vývojové a klinické psychologie by mělo respektovat zásady postupného sbližování při asistovaném styku. Z lékařských zpráv pak soud konstatuje shodně jako opatrovnický soud, že žalobkyně navštívila postupně několik lékařů, neboť dne 7. 10. 2022 byla na pleně zjištěna lékařem malá stopa krve s primární fimózou, lékař zjistil penisu zarudlou špičku penisu, ostatní somatický nález v normě. Dne 27. 10. 2022 navštívila žalovaná nemocnici, kde lékaři zjistili počínající balanopostitis, shodně jako předchozí lékař naordinovali framykoin mast po konstatování, že penis je klidný, nebolestivý, předkožka lehce zarudlá, nekrvácí, klidná, bez ragády a známek sekrece. Všeobecná fakultní nemocnice klinika pediatrie v lékařské zprávě ze dne 13. 9. 2022 v zastoupení MUDr. J. uvedla, že nezletilého vyšetřili pro noční děsy a prodělané febrilní křeče. Nezletilého přivedla matka, uvedla, že se v noci opakovaně budí s pláčem, lze utěšit někdy kojením, rodiče jsou v rozvodovém řízení. Dle matky nezletilý špatně snáší odchod k otci, někdy se sebepoškozuje, proto je sledován psychologem. Při horečce sledovala třes a febrilní křeče. Neurolog doporučil kontrolní neurologické vyšetření při opakování křečí další psychologické sledování. V ambulantním nálezu sexuologického ústavu ze dne 14. 9. 2023 se uvádí, že se dostavila žalovaná se sdělením, že se žalobce malého syna podivně dotýká, proto má podezření na vztah k němu, pacient byl edukován o správném postupu terapie s možností provést test na erotické zájmy.

25. Dále soud provedl důkaz čestným prohlášením, které učinil M. Z. a PhDr. I. B. – matka žalované, kteří popisují chování žalobce shodně jako žalovaná.

26. Dále bylo zjištěno, že žalovaná podala prostřednictvím právní zástupkyně podnět k výkonu dohledu nad postupem Okresního státního zastupitelství Praha západ ve věci sp. zn. 3 Zn 726/2023. Krajská státní zástupkyně v Praze sděluje, že byl prostudován spisový materiál a v rámci výkonu dohledu přezkoumán dohledovou státní zástupkyní, podnět k výkonu dohledu byl shledán jako důvodný. Uvedla, že ve věci nebylo zahájeno trestní řízení, policie prováděla šetření za užití postupů dle zákona č. 273/2008 Sb., nad kterým státní zástupce nevykonává dozor, příslušní mu přezkoumávat pouze spisový materiál z hlediska, zda jsou dány důvody pro zahájení úkonu trestního řízení či nikoliv. Bylo zjištěno, že státní zástupkyně Státního okresního zastupitelství Praha západ po přezkoumání spisového materiálu policie dospěla k závěru, že ve věci není dáno podezření ze spáchání trestného činu a nejsou důvody pro zahájení úkonu trestního řízení a konání prověřování. Toto spatřuje krajská státní zástupkyně jako předčasné a nařídila další prověřování. Učinila příslušná opatření směřující k odstranění zjištěných závad a k dalšímu postupu a ke konání prověřování tak, aby byly provedeny další potřebné relevantní důkazy.

27. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce, článkem v Irozhlasu o odškodnění herci O. K. za tvrzení, že je příbuzný se Z., v částce 400 000 Kč od mediálního domu Czech News Center, důvodem byla mylná informace deníku Blesk.

28. Dále soud provedl důkaz sdělením policie k návrhu na výslech osob a odbornému vyjádření ke znaleckému posudku policie ve věci č. j. KRPS-261727-214/TČ-2022-0100172 ze dne 1. 8. 2024, ve kterém policie sděluje právní zástupkyni žalované, že přípravné trestní řízení vedené proti žalobci je ve fázi prověřování, nelze určit jakým způsobem a kdy bude ukončeno, je naplánováno provedení výslechu svědka, a to nezletilého poškozeného X na den 20. 8. 2024. Po provedeném výslechu bude stanoven další postup, připadá v úvahu přibrání soudního znalce z oboru psychologie dětské klinické psychologie k vypracování znaleckého posudku k osobě nezletilého. Dále vzal soud za prokázané, že žalovaná prostřednictvím právní zástupkyně podala stížnost na postup policejního orgánu a podnět k prováděnému dozoru státní zástupkyní ze dne 9. 8. 2024, ze sdělení Policie ČR ze dne 15. 8. 2024 sp. zn. 1 KZN 439/2024-44 soud zjistil, že krajská státní zástupkyně v Praze po podnětu k uplatnění dozoru státního zástupce vůči úkonům policejního orgánu sděluje, že žalované není přiznáno právo poškozené dle trestního řádu. Nedisponuje právem vznášet námitky k průběhu řízení, vyjma námitek týkajících se procesního úkonu ve vztahu k její osobě.

29. Žalobce soudu předložil lékařskou zprávu od MUDr. J. P. ze dne 8. 11. 2022, ze které soud zjistil, že MUDr. P. P. potvrdila, že nezletilý zde byl vyšetřen dne 7. 10. 2022 z důvodu zarudlé špičky penisu a stopy krve na plence, krev na plence byla v nepatrném množství patrná na přední části plenky, kde naléhá na penis, zarudlá špička penisu může přechodně být i u zdraveného plenkovaného dítěte, aniž by se jednalo o patologii, chlapec nikdy nejevil známky sexuálního zneužívání, alespoň ne v situaci, kdy ho klinicky vyšetřovala. Ve sdělení ze dne 11. 10. 2024 Policie ČR pod KRPS-261727-228/TČ-2022-010072 sdělila Městskému úřadu Benešov, že věc prověřování žalobce bylo podle § 159a) odst. 1 trestního řádu věc odložena. Nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Soud provedl důkaz chronologií sbírky a transparentního účtu vedeného pro žalovanou s tím, že z této listiny zjistil, že je veden na Facebooku „Rovný boj pro B. a jejího chlapečka“ sbírka ukončena 9. 12. 2023 s výsledkem 714 102 Kč a transparentní účet na profilu Facebooku žalované se shora uvedeným názvem byl založen 13. 4. 2024.

30. Soud neprovedl navržené důkazy, a to výslech žalované, výslech svědků M. Z. a PhDr. I. B., M. V., částí videonahrávek týkajících se audionahrávky z nahrávacího zařízení, fotografiemi nalezeného nahrávacího zařízení ve vozidle žalobce, potvrzením o vydání věci, neboť tyto důkazy považuje s ohledem na již zjištěný skutkový stav za nadbytečné.

31. Po provedeném dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Žalobce a žalovaná jsou bývalí partneři, kteří mají společného nezletilého syna X, narozeného X. Společné soužití ukončili v srpnu 2021 a od počátku opatrovnického řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově nebyli schopni se dohodnout se na formě péče a rozsahu styku žalobce s nezletilým synem. Ten byl nejprve svěřen do péče žalované, žalobce měl stanoveno výživné a právo se s nezletilým stýkat. V průběhu doby však mezi účastníky docházelo k zásadním rozporům v názoru na rozsah styku žalobce s nezletilým, opatrovnický soud musel v průběhu řízení opakovaně vydávat předběžná opatření a tím řešit intenzivní bránění žalované ve styku žalobce se synem. Soud také opakovaně vyslovil, že se žalovaná pokusila žalobce jako otce ve styku s nezletilým omezovat, až ho z jeho života vyloučit. Od počátku navrhovala krátký asistovaný styk a situace vygradovala tím, když podala proti žalobci trestní oznámení pro pohlavní zneužívání nezletilého, nepředávala ho ke styku s odůvodněním, že čeká na vyřešení trestního oznámení, dokonce se s ním skrývala a dopustila se trestného činu – maření výkonu nařízeného soudního rozhodnutí. Soudy první i druhé instance po provedeném rozsáhlém dokazování, které v rámci opatrovnického řízení vedly, dlouhodobě uzavírají, že se žalobce ve vztahu k nezletilému synovi nedopustil a nedopouští žádného protiprávního jednání a věc skončila rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024 tak, že byl nezletilý svěřen do péče žalobce, žalované stanoveno výživné a upraven styk. Rodičům byla nařízena rodinná terapie v Centru psychologicko sociálního poradenství. Dále soud považuje jednoznačně za prokázané, že se žalovaná od počátku rozhodla nerespektovat rozhodnutí soudu a začala zveřejňovat shora citovaná vyjádření. Po provedeném dokazování je zřejmé, že se žalovaná protiprávního jednání dopouští dlouhodobě, opakovaně, trvale, a též navádí třetí osoby, to vše ve snaze žalobce zdiskreditovat. Ten nakonec podal dne 18. 12. 2023 předmětnou žalobu. Jak bylo dále prokázáno, jednání žalované pokračovalo i v průběhu řízení o ochraně osobnosti, a to i za situace, kdy policie po provedeném důkladném dokazování věc pro podezření ze zvlášť závažného zločinu překvalifikovaného na znásilnění dne 1. 10. 2024, pod č. j. KRPS-261727/TČ-2022-010072, pravomocně odložila ve fázi prověřování. Soudem bylo zjištěno, že rozsudek pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí je pravomocný, a že po odložení trestní věci podala žalovaná na žalobce nové trestní oznámení stejného obsahu.

32. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 81 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle kterého je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka, žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

33. Podle § 82 odst. 1 o.z., člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo, aby byl odstraněn jeho následek.

34. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

35. Podle § 2911 o.z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 odst. 2 o.z se nemajetková újmy odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečné účinné odčinění způsobené újmy.

36. V právní teorii i praxi je standardně dovozováno, že pro vznik deliktních nároků z ochrany osobnosti musejí být kumulativně dány obecné hmotně právní předpoklady, a to existence neoprávněného, resp. protiprávního zásahu do absolutního práva, existence účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka, tj. osobnost člověka ohrozit, či ji porušit, a existence příčinné souvislosti mezi uvedeným zásahem a vznikem účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka. Zatímco pro vznik osobnostně právních nároků, a to zdržovacího či odstraňovacího, není zavinění rušitele či ohrozitele vyžadováno, ani se nepředpokládá (nepresumuje), u nároku na náhradu (odčinění) majetkové či nemajetkové újmy v důsledku zásahu do absolutního osobnostního práva, a to zadostiučiněním – omluvou, případně v penězích, je vyžadována ještě existence zavinění na straně původce závadného jednání, které se v nedbalostní formě presumuje. Rozhodnutí soudu, kterým se za účelem dosažení ochrany osobnosti jednoho ukládá druhému povinnost své výroky, či jejich vybrané části odstranit, nebo se jich do budoucna zdržet, popřípadě se vhodnou formou omluvit za určitý projev dotýkající se osobnostních práv, nebo dokonce nahradit škodu či nemateriální újmu, která v důsledku tohoto projevu vznikla, představuje zásah do svobody projevu a vyvstává proto otázka, kterému z těchto dvou ústavně zaručených práv je třeba dát přednost. V tomto konkrétním případě přistupuje ještě další ústavní zásada, a to presumpce neviny žalobce, neboť každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem jeho vina vyslovena. To platí obzvláště pro toho, proti kterému nebylo trestní řízení vedeno, což je případ žalobce, neboť trestní věc byla odložena již ve fázi prověřování, a to pravomocně. Tato skutečnost je po celou dobu žalované velice dobře známa, neboť trestní řízení je vedeno na základě jí podaným trestním oznámením, a proti rozhodnutí složek policie podávala stížnost. Je pravda, že společnost má respektovat svobodu projevu, která vytváří prostor, aby některé otázky byly předmětem veřejné debaty, v rámci, které mohou být vzájemně konfrontována tvrzení a nároky prezentované jejími účastníky, přičemž základním východiskem je vnímání člověka jako společenského tvora, který je při uvedené konfrontaci ve společnosti, tedy na veřejnosti povinen ledacos nepříjemného snášet a strpět, včetně běžných projevů neúcty, pochybností a podobně. Takové projevy však nemohou být bezbřehé a bez určitých morálních hranic. Ústavní soud opakovaně judikoval, že nelze jednotlivcům znemožňovat určité projevy vůči veřejnosti, nebo je za ně dodatečně sankcionovat, ale na druhou stranu se povinnost státu umožnit tyto projevy neuplatní absolutně, protože svoboda projevu není neomezená, podléhá omezením nezbytným k ochraně určitého veřejného zájmu práv a svobod konkrétních osob. Jakýkoliv zásah do svobody projevu musí být posuzován z hlediska jeho proporcionality, pokud jde o dosažení jím sledovaného cíle. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti opakovaně vymezil obecná východiska pro řešení uvedené kolize (např. nález sp. zn. II. ÚS 2051/14, I. ÚS 4022/17), podle kterého musí být zohledněny zejména: povaha výroku (zda jde o skutková tvrzení nebo hodnotící soud), obsah výroku, zda jde o projev komerční, politický, forma výroku (na kolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), postavení kritizované osoby (zda jde o osobu veřejně činnou, či veřejně známou, atd.), zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry kritizované osoby, chování kritizované osoby (zda tato osoba kritiku sama vyprovokovala, či jak se ke kritice postavila), kdo výrok pronáší (zda běžný občan, politik nebo novinář), kdy tak činí (zda měl autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, ze kterých vycházel a v jaké situaci tak činil). Každý z těchto faktorů hraje roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi. Jejich relativní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Tento výčet není navíc taxativní. V úvahu musí být vzat celkový kontext věci a významné jsou i okolnosti, jež nelze do žádné z uvedených kategoriích zařadit. Soudní praxe je jednotná v tom, že je to rušitelka (žalovaná), která je povinna tvrdit a prokazovat pravdivost svého skutkového tvrzení, resp. pravdivostní základ případného svého hodnotícího úsudku (kritiky). Uvádění nepravdivých skutečností obecně nepožívá právní ochrany ani u skutkových tvrzení ani u hodnotících úsudků, které jsou na těchto skutečnostech založeny. Soud se proto neztotožnil s obranou žalované, že uváděla pouze hodnotící úsudky, že se pouze vyjadřovala o probíhajícím trestním řízení, neboť dle názoru soudu jde v tomto případě jednoznačně ze strany žalované o zjevná skutková tvrzení. V dalším odkazuje na obsah výroků žalované, a to zejména v nahrávce „Prosím vyslechněte to celé“ a v poskytnutém rozhovoru „Děti jsou taky lidi“, ve kterých výslovně uvedla tvrzení: „Otec si ho naprosto chladnokrevně odnášel, X u toho křičel máma, dal ho do sedačky, ani ho nepřipoutal a nedovolil mi mu dát ani pusu. Pro něj je to naprosto chladnokrevná akce, jak konečně dostal dítě pro své psychopatické rodiče…. historie se opakuje, udělám všechno proto, aby M. Š. byl řádně vyšetřovanej, protože je podezřelej ze sexuálního obtěžování X, X se od něj dvakrát, a to opakované v rozmezí 14 dnů vrátit se zánětem penisu s krvavou plenkou…..je zajímavý, že rok nikoho nezajímalo, že je tady malé dítě zneužívaný… X nezařadili taky do § 6 ohrožené dítě, což jim zákon ukládá, protože je teda vedený trestní řízení na otce….. někdo takhle psychopaticky chladnej jako je X otec si ho takhle vezme a vezme ho milující mámě, je prostě neskutečný a tenhle člověk se pak naparuje dva dny předtím s dětským sborem, chlapeckým dětským sborem a hraje si na to, jakej je skvělej pan pedagog, takže to určitě předává jako opravdu dobrý morální hodnoty těm žákům sboru X, kteří jsou z X, takže určitě maminky a tatínkové žáků, kteří tam zpívají, tak myslím si, že to opravdu vaše děti navštěvují tedy soubor s vysoce jako morálním, s velkým morálním kreditem, já bych se propadla, kdyby mě takovejhle člověk měl dirigovat moje dítě…. Tohle to je X hadr, protože někdo, kdo tohle to všechno dokáže dělat, opravdu by s dětmi a mladistvými vůbec neměl pracovat…. M. Š. bydlí v X v ulici X, pan Š. s paní B. bydlí v X asi 3 minuty od M. Š. v ulici X…. Tahle rodina se potřebuje dostat pod co největší tlak, potřebujeme zmobilizovat co nejvíc médií, protože tohle se u nás děje a my nejme ojedinělý případ… Byly už tam takový náznaky, takového zvláštního jednání už vlastně dříve…. Hodně zvláštní chování otce vůči X…. X k tomu samozřejmě měl nějaké poznámky a něco říkal…. Malej je rukojmí otce, kterej nás vlastně jako psychicky týrá přes dva roky….“ Tato část sdělení žalované obsahuje jednoznačně skutková tvrzení, neboť si žalovaná v předmětných příspěvcích reálně stěžuje, že žalobce jako otec jejich společného syna X pohlavně zneužívá, že se dopustil trestného činu, pro který je vedeno trestní řízení. Kromě toho jde o hodnotící soudy v části, kde žalovaná žalobce srovnává se sbormistrem X, který byl pravomocně odsouzen pro obdobný trestný čin, jde o mediální kauzu známou široké veřejnosti. Tvrzení, že je žalovaný chladnokrevný, bezpáteřní člověk, lidské dno, bezcitný, jsou potom také hodnotící úsudky založené na nepravdivých tvrzených skutečnostech.

37. Po provedeném dokazování soud zjištěný skutkový stav a podřadil shora uvedeným zákonným ustanovením a uzavřel, že žalovaná o žalobci zveřejnila nepravdivé skutečnosti a hodnotící úsudky založené na nepravdivých skutkových tvrzení. Soud odkazuje na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (například sp. zn. 30 Cdo 1413/2012, 25 Cdo 1304/2019, 25 Cdo 1637/2022, 25 Cdo 3328/2022), podle které je nepřípustné označovat určitou fyzickou osobu, že je vinna, označovat ji za násilníka dříve, než bude o této osobě pravomocně rozhodnuto v trestním řízení a předjímat tak rozhodnutí soudu. Tyto závěry platí zejména za situace, kdy proti konkrétní osobě nebylo ani žádné trestní řízení vedeno, jako je tomu v tomto případě, neboť přípravné trestní řízení bylo policií po provedeném dokazování pravomocně odloženo ve fázi prověřování. Žalobci tak nebylo sděleno obvinění a už vůbec nebyl souzen. I kdyby žalovaná pouze uvedla, že je podezřelý ze spáchání z trestného činu, jednalo se o nepravdivé tvrzení. Navíc se vyjadřovala tak, že se žalobce trestného činu dopustil, tedy jako jeho bývalá manželka a matka společného syna obvinila žalobce, že ho pohlavně zneužívá, později bylo jednání překvalifikováno na znásilnění, kterého se měl žalobce dopouštět proti nezletilému synovi, byť tato skutková tvrzení nebyla prokázána. Skutkový stav byl prokázán zejména obsahem policejního a opatrovnického spisu. Ústavní právo žalované na svobodu projevu tak nemůže být chráněno. Současně se soud, s ohledem na závažnost nařčení, neshoduje s názorem žalované, že žalobce, který je veřejně známou osobou, je povinen snášet více než veřejně neznámé osoby. To platí tím spíše, že žalovaná jako jeho bývalá manželka a matka společného syna zneužívá veřejný prostor a řeší nezákonným způsobem své osobní vztahy. Protiprávním jednáním žalované je autorství zveřejněných příspěvků na jejích profilech, poskytnuté rozhovory a články na webových stránkách, případně poskytování informací včetně fotografií a dalších listin ze soukromí žalobce spřízněným a veřejně známým osobám za účelem šíření difamujících tvrzení o žalobci tak, jak je uvedeno shora.

38. Soud uzavřel, že se žalovaná ve vztahu k žalobci dopustila protiprávního jednání, které zjevně a zásadně překročilo právo na svobodu projevu. Výroky, které na sociálních sítích zveřejnila, jsou způsobilé velmi citelně zasáhnout do osobnosti žalobce, a také již do jeho osobnosti zasáhly, a to jak do jeho profesního života pedagoga a dirigenta, tak zejména do jeho osobního života otce a partnera. O příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalované a způsobenou újmou žalobce nemá soud ani nejmenší pochybnost, když současně dospěl k závěru, že žalovaná žalobce poškodila v přímém úmyslu ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky – vyřadit ho z role vychovatele a upřít mu právo na výchovu syna. Bohužel si neuvědomuje, že se současně pokusila upřít právo nezletilého mít oba rodiče a syna svými postoji a chováním nenávratně poškozuje. Soud se jednoznačně neztotožnil s vyjádřením žalované, ve kterém zlehčovala dopad příspěvků na sociálních sítích Facebook a Instagram, ale naopak je toho názoru, že zveřejnění informací na známých sociálních sítích a webových stránkách má zásadnější a širší dopad než sdělení například v místních novinách nebo na veřejnosti. Rozsah a závažnost žalobce prokázal zobrazeným počtem sledujících a hlavně nenávistnými, nebezpečnými i antisemitskými komentáři, které byly pod příspěvky žalované a spřízněných přispěvovatelů zveřejněny. O skutečném počtu shlédnutí, které půjde jistě do statisíců, může soud jen spekulovat. Žalobce ve svých žalobních tvrzeních konkrétně uvedl a také prokázal (účastnickou výpovědí, záznamy z internetu), že ho protiprávní jednání žalované zasáhlo zásadně a nenávratně ve všech oblastech jeho života, došlo k poškození jeho cti, byla ohrožena a narušena jeho vážnost a dobrá pověst ve společnosti, bylo porušeno jeho právo na soukromí a vedení rodinného života. Navíc je žalobce vystaven negativním projevům soustavně a opakovaně již dlouhou dobu – od počátku sporů o syna, přičemž má soud za to, že i se zvyšující se závažností.

39. Dále soud po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav řešil, zda je žaloba důvodná co do požadovaných nároků. Žalobce se primárně domáhá zdržovacího výroku, přičemž účelem zápůrčího nároku (zdržovacího či negatorního) je domoci se zákazu jednání, které v dané době ohrožuje osobnost žalobce, nebo do ní zasahuje, tj. domoci se nečinnosti neoprávněně jednajícího rušitele práva (žalované). Obecně se dotčená osoba může negatorního nároku – zákazu zveřejňování dalších difamujících informací domáhat i v případě pouhého ohrožení dalšího zveřejňování. Podmínkou je, že zásah je trvalého charakteru, nebo hrozí opakování takového zásahu, přičemž je důležité prokázat časovou souvislost. Dále soud zjišťoval, zda je žaloba důvodná v části požadovaného nároku na satisfakci formou písemné omluvy a finanční náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 milionu Kč.

40. V tomto případě dospěl k závěru, že je zdržovací nárok důvodný, neboť ze strany žalované přetrvává hrozba opakování zásahu, a proto nároku vyhověl s tím, že má preventivní povahu, směřuje jak proti závadnému jednání, které již bylo započato, a dosud v něm žalovaná pokračuje, tak proti jednání, u něhož, vzhledem k soustavnosti, hrozí, že v něm bude ze strany žalované pokračováno. Dle ustálené judikatury soud při rozhodování o zdržovacím nároku nemusí vycházet z prokázaného plánování nebo konkrétního připravování pokračování v závadném jednání, postačí jeho pouhá hrozba. Soud zhodnotil pravděpodobnost opakování závadného jednání a přihlédl k tomu, že žalovaná již v minulosti do osobnosti žalobce velmi hrubě a významně zasáhla. Navíc bylo prokázáno, že i v průběhu soudního řízení žalovaná i přes poučení soudem podávala na sociální sítě jednostranné informace. Naopak protiprávní stav eskaloval a jednostranně podané informace se objevily i v dalších médiích (TV Nova).

41. Dalším nárokem, kterého se žalobce domáhá, je omluva řádně specifikovaná v žalobním návrhu s označením médií, ve kterých má být zveřejněna – jde o sociální sítě Facebook a Instagram na konkrétních IP adresách žalované a na webových portálech, kde byly zveřejněny difamující vyjádření na adresu žalobce. Požadovaný nárok na odčinění nemajetkové újmy žalobce formou omluvy soud ve vztahu k ochraně osobnosti posuzoval z pohledu preventivně sankční funkce a při rozhodování o uložení povinnosti zveřejnit omluvu vycházel zejména z postoje žalované, zohlednil skutečnost, že jednala úmyslně a její pohnutkou bylo žalobci co nejvíce ublížit a společensky ho znemožnit u co nejširšího okruhu osob, což se jí podařilo díky tomu, že zmobilizovala veliké množství lidí i mimo republiku, využila veřejně známé osobnosti, které v kampani proti žalobci ve svých platformách vystupovali bez ověření nestranných okolností případu. Lavina negativních komentářů, která se strhla, žalobci podstatným způsobem ublížila a zasáhla do jeho duševní sféry. Soud tedy vyhověl i nároku na omluvu, jejíž rozsah a forma je uvedená ve výroku rozsudku, a to s jedinou výjimkou, zamítl tu část omluvy, ve které by se měla žalovaná omlouvat třetím osobám a nikoliv žalobci, tito nejsou účastníky sporu a nemají aktivní věcnou legitimaci.

42. Pokud jde o uplatněný nárok žalobce na finanční satisfakci, vycházel soud ze zásady, že výše náhrady za nemajetkovou újmu musí odrážet míru zavinění i úmysl žalované, ale zároveň nesmí představovat bezdůvodné obohacení žalobce a nesmí být pro žalovanou v zásadě likvidační. Soud proto hodnotil konkrétní okolnosti případu a poté stanovil přiměřenou nemajetkovou újmu v penězích, odpovídající neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce. Jde o nástroj sloužící k ochraně důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména podle článku 10 odst. 1 a práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života podle článku 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a dále článku 8 Úmluvy. Ústavní soud v nálezu I. 428/2023 upravil preventivně sankční pojetí náhrady nemajetkové újmy v penězích za neoprávněný zásah do osobnostních práv s tím, že poskytnutí finanční náhrady plní nejen funkci satisfakční (kompenzační a reparační), ale též preventivně sankční. Stanovená výše nemajetkové újmy musí odpovídat mimořádným okolnostem a musí vyhovovat požadavku přiměřenosti. Peněžité zadostiučinění může dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu nastoupit v případě, že jiné mírnější prostředky ochrany osobnosti nejsou z hlediska nápravy újmy dostatečné. Podmínkou je, aby došlo ke snížení lidské důstojnosti fyzické osoby ve značné míře, což znamená, že nastalou nemajetkovou újmu by pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba, nacházející se v obdobné situaci a postavení. Zákon tedy nevymezuje hranici peněžitého zadostiučinění ani v minimální ani v maximální míře, pouze stanovuje, že musí být přiměřená. Při určení konkrétní výše se uplatní zásada upravená v § 136 občanského soudního řádu (určí ji soud podle vlastní úvahy), přičemž základem je úplně zjištěný skutkový stav s objektivně přezkoumatelnými kritérii, která soudu umožní kvantitativní posouzení neomezeného okruhu souvislostí posuzovaného případu a jejich promítnutí do rozhodnutí.

43. V daném případě soud přihlédl k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu žalované do osobnostních práv žalobce. Přihlédl k tomu, že žalovaná opakovaně a dlouhodobě zveřejňovala o žalobci informace, že se měl dopouštět zavrženíhodného, násilného jednání, spočívajícího v sexuálním zneužívání vlastního dítěte, které musely zasáhnout žalobce podstatným způsobem, a to jak v jeho profesním, tak i v soukromém životě. Zásadním způsobem a nenávratně tak došlo k zásahu do jeho cti a dobré pověsti, navíc za situace, kdy měla objektivní informace o tom, že věc podezření ze spáchání trestního činu byla pravomocně odložena. Podle judikátů Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 30 Cdo 2625/2007, sp. zn. 30 Cdo 36/2015) má soud zohledňovat okolnosti na straně poškozeného i samotného původce a má zjišťovat, zda dojde k přiměřenému zmírnění nastalé závažné nemajetkové újmy. Na straně žalované tedy soud zohlednil její postoj ke škodní události, pohnutky, vědomí o významu narušeného statku pro žalobce jako poškozeného, její neochotu odčinit následky, hospodářský prospěch a majetkové poměry. Na straně žalobce jako poškozeného pak soud přihlížel k míře snížení jeho důstojnosti či vážnosti ve společnosti, subjektivnímu významu postiženého statku, vlivu zásahu na jeho profesní, společenské a rodinné postavení (např. 25 Cdo 167/2019). Klíčovým hlediskem pro soud byl subjektivní prvek, a to zavinění žalované, které jednoznačně ohodnotil jako přímý úmysl ve snaze poškodit žalobce a snížit jeho důstojnost a vážnost ve společnosti co nejvíce a zasáhnout tak maximálně do jeho profesního, společenského i rodinného postavení. Nařčení ze znásilňování vlastního nezletilého biologického syna je extrémně závažné a má zásadně negativní dopad v očích veřejnosti. Navíc soud zohlednil, že žalovaná ve zveřejňování dehonestujících a difamujících informací o žalobci pokračovala i v průběhu soudního řízení jak opatrovnického, tak řízení o ochranu osobnosti, zveřejňováním dalších vyjádření stále získává příspěvky na svůj transparentní účet. Okresní soud v Benešově respektuje nález Ústavního soudu I. ÚS 1586/09, podle kterého je účelem peněžitého zadostiučinění odrazovat rušitele chráněných osobnostních statků a jeho možné následovníky od protiprávního jednání. Soud uznal, že jde o nástroj speciální prevence a dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro preventivně sankční funkci přiznání peněžitého zadostiučinění stanovená Ústavním soudem i Nejvyšším soudem jsou v této věci splněny. Současně upozorňuje, že nejde o exemplární potrestání žalované jako původkyně neoprávněného zásahu, ale má ji vést k sebereflexi, odradit jí od dalšího protiprávního jednání a současně má žalobci poskytnout satisfakci za svízelnou životní situaci, kterou mu žalovaná opakovaně a dlouhodobě způsobovala. Výše přiznané finanční satisfakce v částce 1 milion Kč je výjimečná, avšak v tomto případě přiměřená, a to i za použití srovnávací metody, kdy soudy přiznaly jiným veřejně známým osobám podobně vysoké, případně i vyšší zadostiučinění. Zásahy do práva žalobce na respektování rodinného a soukromého života jsou v tomto konkrétním případě maximální a výše přiznané finanční náhrady je dle názoru tohoto soudu legitimní a přiměřená, má formu preventivního opatření proti pomlouvačným nařčením, kterých se žalovaná ve vztahu k žalobci opakovaně dopouštěla a dopouští, naváděla proti žalobci jak syna, tak další osoby, které ho vůbec neznají a objektivně neví, co je předmětem sporu mezi účastníky. Výpovědí žalobce bylo prokázáno, že dojde k radikálnímu snížení příjmů, když s ním nebudou spolupracovat jednotlivé orchestry, snížil se počet žáků. Proto soud uzavřel, že morální zadostiučinění ve formě pouhé omluvy nepostačuje pro odškodnění žalobce, jehož důstojnost a vážnost byla snížena ve společnosti zásadním způsobem a je na místě přiznat finanční satisfakci, jejíž výši stanovil podle § 136 o. s. ř. volnou úvahou poté, kdy úplně zjistil skutkový stav a podřadil jej shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku a poté, kdy zhodnotil jednotlivá objektivní kritéria i subjektivně konkrétní okolnosti tohoto případu. Soud je přesvědčen, že pouze vyhověním všech nárokům žalobce na zdržení se dalších zásahů do jeho osobnosti, na omluvu a stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci poměrně vysoké zadostiučinění, povede k tomu, že žalovaná přestane o žalobci zveřejňovat difamující tvrzení. Jinými slovy, že rozsudek splní svůj účel a funkci. Je třeba si uvědomit, jakých emocionálních útrap žalovaný ve společnosti i v rodině a v okruhu svých známých utrpěl, když ho nepravdivá nařčení zasáhly ve všech sférách jeho života. Rozsudek, kterým soud žalobě zcela vyhověl, splní funkci preventivně sankční, kompenzační, satisfakční i reparační. Peněžní zadostiučinění ve výši 1 milion Kč je zcela přiměřené tomuto případu a je obvyklé i v podobných případech nepovede k bezdůvodnému obohacení žalobce, ani k finanční likvidaci žalované a v dalším odkazuje na judikát Ústavního soudu I. ÚS 428/2023.

44. Na základě shora uvedeného soud žalobě ve vztahu ke všem nárokům zcela vyhověl kromě drobné korekce textu omluvy.

45. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobci, který byl ve věci plně úspěšný proti neúspěšné žalované. Náklady řízení sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 10 400 Kč, odměny právního zástupce žalobce podle vyhlášky 177/1996 Sb., která je u úkonů do 31. 12. 2024 počítána z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, ve znění účinném do 31. 12. 2024, u úkonů od 1. 1. 2025 je počítána z tarifní hodnoty ve výši 500 000 Kč, podle § 9 a) odst.1 písm. a) vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2025, jde o částku 3 100 Kč za 1 úkon do 31. 12. 2024 a částku 10 300 Kč za 1 úkon od 1. 1. 2025. Celkem právní zástupce vykonal 14 úkonů právní pomoci po 3 100 Kč (příprava a převzetí věci, výzva k plnění a písemná podání ze dne 27. 11. 2023, 18. 12. 2023, 27. 8. 2024, 9. 9. 2024, 1. 10. 2024, porady s klientem, které byly doloženy, ze dne 29. 4. 2024, 22. 8. 2024 – přesahující 1 hodinu a účast při ústním jednání u OS v Benešově dne 30. 4. 2024 a dne 1. 8. 2024 přesahující 2 hodiny – 2 úkony, dne 3. 10. 2024 přesahující 2 hodiny – 2 úkony) a dále 6 úkonů v roce 2025 po 10 300 Kč (písemné podání ze dne 5. 2. 2025, dne 21. 2. 2025, další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 3. 2. 2025 a účast při ústním jednání u OS v Benešově dne 13. 3. 2025 přesahující 3 hodiny – 3 úkony), celkem činí odměna částku 105 200 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na náhradu hotových výdajů, a to režijních paušálů ve výši 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a ve výši 450 Kč za úkony učiněné od 1. 1. 2025 (14 x 300 Kč = 4 200 Kč a 6 x 450 Kč = 2 700 Kč), celkem 6 900 Kč (§13 vyhl.) Žalobci náleží náhrada cestovních výdajů, a to za cesty ze sídla AK právního zástupce do Benešova a zpět k ústnímu jednání dne 30. 4. 2024, 1. 8. 2024 a 30. 10. 2024, každá cesta 76 km, vykonaná osobním vozidlem tovární značky X RZ X, při průměrné spotřebě 6,53 l MN/100 km, a to podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při základní náhradě 5,60 Kč za 1 km, ceně motorové nafty 38,70 Kč za 1 litr, celkem za 228 km při částce 8,12 Kč za 1 km ve výši 1 851 Kč a za cestu k ústnímu jednání dne 13. 3. 2025 celkem 76 km, vykonanou stejným vozidlem, podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při základní sazbě 5,80 Kč na 1 km, ceně motorové nafty 34,70 Kč za 1 l, při průměrné spotřebě 6,53 l na 100 km, v částce 8,06 Kč za 1 km, ve výši 613 Kč. Celkem činí náhrada cestovních výdajů částku 2 464 Kč. Žalobce má dále nárok na náhradu za promeškaný čas, a to za 4 půl hodiny po 100 Kč, vždy za každou cestu z Prahy do Benešova a zpět v roce 2024, tj. 3 x 400 Kč, tj. 1 200 Kč, a za cestu v roce 2025 z Prahy do Benešova a zpět 4 půl hodiny po 150 Kč ve výši 600 Kč, celkem 1 800 Kč, podle § 14 vyhl. ve znění do 31. 12. 2024 a § 14 a) ve znění od 1. 1. 2025.Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšená o 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalobce plátcem, tj. 24 436 Kč. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 151 200 Kč, a to lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právního zástupce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze nám. Kinských 5, Praha 5, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).

V Benešově dne 20. 3. 2025

Mgr. Petra Šturcová, v. r.
samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Angelika Tináková