JáRodič.cz
–
Zná to mnoho rodičů. Dítě si vybere kroužek, těší se na něj a zpočátku je i nadšené. Jeho zájem ale postupně opadá a najednou přijde chvíle, kdy do kroužku už chodit nechce. Co teď? Nutit dítě, aby kroužek dále navštěvovalo, anebo mu dovolit, aby přestalo? Tak nejen na tyto otázky budeme společně hledat odpovědi v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
Základ úspěchu aneb Výběr kroužku
Základem úspěchu je výběr toho správného kroužku. Ale podle čeho takový kroužek vlastně vybírat? Zde je několik tipů:
- Zájmy dítěte – na kroužek bude chodit dítě, nikoliv rodič. Rodiče by tedy měli popřemýšlet o tom, co jejich dítě skutečně baví, čemu by se ve svém volném čase chtělo věnovat. Proč nutit dítě hrát na hudební nástroj, když ho to nebaví a třeba ani nemá hudební sluch, holčičku dělat gymnastiku, když by ji mnohem více bavil basketbal, chlapečka hrát fotbal, byť mnohem raději plave?
- Časová náročnost kroužku – pozor na to, aby mělo dítě čas i na hraní a na „nicnedělání“
- Vzdálenost kroužku od školy či bydliště dítěte
- Organizátor – zkuste si zjistit co nejvíce informací o tom, jak kroužky probíhají, zda jsou rodiče/děti spokojeni a podobně
- Cena
Poznámka: I přesto, že jste kroužek pečlivě vybírali, se může stát, že dítě najednou do kroužku chodit už nechce.
Když dítě nechce chodit na kroužek
Někdy se stane, že dítě najednou přestane chtít do kroužku chodit. Důvodů může být mnoho, a proto určitě stojí za to si s dítětem promluvit a zjistit příčinu jeho nechuti. Na základě toho, co rodič zjistí, je třeba se rozhodnout, zda dítě do další návštěvy nutit či nikoliv. Někdy se může jednat o „drobnost,“ která se poměrně snadno vyřeší, jindy jde o zásadnější problém. Je jasné, že každé začátky jsou těžké, navíc postupem doby se mohou nároky na dítě zvyšovat; příklad: hra na hudební nástroj, sporty atd.
Pokud nejsou příčiny závažné, pak platí:
- Dítě by mělo dochodit zaplacený kroužek, v dalším pololetí či školním roce se vyplatí najít jiný
Jak může rodič pomoci
- Dítě motivovat – ale neuplácet
- Poslouchat dítě, věnovat mu čas
- „Trénovat“ s dítětem doma – týká se zejména případů, kdy se dítěti na kroužku nedaří tak, jak by si přálo
- Podporovat dítěte, ale stát si za svým rozhodnutím
- Nepřetěžovat dítě – má-li dítě velké množství kroužků, pak vlastně nemá žádný volný čas. A z toho může pramenit i jeho nechuť kroužek/ky navštěvovat
- Nekritizovat dítě, nesrovnávat ho s ostatními
Závěr
Navštěvovali jste v dětství nějaké kroužky? Pokud ano, kdo je vybíral? Bavily vás? Přestali jste do nějakého kroužku chodit proto, že vás nebavil? Co na to vaši rodiče? Kolik kroužků navštěvuje vaše dítě? Vybíralo si je samo? Chodí na ně rádo? Řešili jste někdy problém, že na kroužek chodit nechtělo? Jak jste vše vyřešili? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Převzato z webu JáRodič.cz
21. 8. 2020 at 10:40
“Dítě by mělo dochodit zaplacený kroužek, v dalším pololetí či školním roce se vyplatí najít jiný” – tyhle univerzální rady miluju. Někdy bych rád pochopil, co znamená “dítě by mělo”. Více upřímnosti nacházím v tom, když autor napíše co v tom má sám. Třeba “Štve mě představa, že ten kroužek nedochodí, protože je mi líto těch peněz”. Dokážu si představit, jakou nechuť může vyvolat jakýkoliv tlak na dochození kroužku, pokud tam dítěti není z nějakého důvodu příjemně a jaké to může zanechat stopy ať už na vztahu s rodičem nebo chuti někam dál chodit. Asi jakoby vás někdo nutil dokončit zkušební dobu v zaměstnání, kde už se nechcete znovu objevit.
21. 8. 2020 at 10:45
“Zažil jsem to na vlastní kůži před více než pětačtyřiceti lety. Zapsal jsem se do dálkového kursu reklamy. Udělal jsem asi deset lekcí a přestal jsem studovat. Škola mi však nepřestala posílat účty. A co víc, trvala na zaplacení těchto účtů, ať už jsem studoval nebo ne. Rozhodl jsem se, že když už musím za kurs platit (k čemuž jsem se právně zavázal), dokončím jej, aby se mi to vyplatilo. Měl jsem tehdy pocit, že systém poplatků dotyčné školy je až příliš dobře propracován, ale později jsem pochopil, že to byla cenná součást mého vzdělání, za kterou se žádné poplatky nevybíraly. Když mě tedy donutili platit, tak jsem studoval. Absolvoval jsem všechny lekce a v pozdějším životě jsem nelitoval – díky účinnému systému vymáhání poplatků a onomu neochotně dostudovanému kursu reklamy jsem vydělal spoustu peněz.” (Napoleon Hill: Myšlením k bohatství)