Veřejný ochránce práv

–

Otec se obrátil na okresní soud, aby mu předběžným opatřením svěřil do péče nezletilého syna. V takovém případě má soud rozhodnout bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů. Otec však na vydání rozhodnutí čekal půl roku. Místo aby soud rozhodl, začaly si dva okresní soudy případ navzájem předávat, protože se nemohly shodnout na místní příslušnosti. Takový postup je v případě, kdy se rozhoduje o životě dítěte, nepřípustný. Okresní soud výhrady ombudsmana akceptoval a přijal opatření, aby se takový postup již neopakoval.

Stěžovatel se na ombudsmana obrátil poté, co již půl roku čekal na rozhodnutí soudu. Z šetření vyplynulo, že v prosinci 2017 se stěžovatel obrátil na okresní soud v Olomouckém kraji. Ten případ pro místní nepříslušnost předal okresnímu soudu v Moravskoslezském kraji, který mu případ vrátil zpátky. Odtud případ putoval ke krajskému soudu k rozhodnutí, který z okresních soudů je příslušný rozhodnout. Krajský soud případ vrátil k okresnímu soudu v Moravskoslezském kraji, který tak o návrhu stěžovatele rozhodl až v květnu 2018. Místo zákonných sedmi dnů uběhlo půl roku.

Ombudsman v šetření konstatoval, že okresní soud v Moravskoslezském kraji nepostupoval dostatečně uvážlivě a s důkladnou znalostí obsahu spisu, když přenesl místní příslušnost na okresní soud v Olomouckém kraji. Z hlediska plynulosti řízení způsobil, že se k věcnému posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření znovu dostal po několika měsících. Ombudsman tento postup vytkl předsedkyni soudu, neboť jejím úkolem je zabezpečit plynulost soudních řízení tak, aby k obdobným situacím nedocházelo.

O předběžném opatření upravujícím poměry nezletilého dítěte je třeba rozhodovat co možná nejrychleji. Aby mohl být požadavek rychlosti v praxi smysluplně naplněn, je nezbytné, aby podobně rychle postupoval soud při vyjasnění otázky místní příslušnosti. Při posuzování místní příslušnosti je přitom velmi důležité, aby soud rozhodoval uvážlivě. Není-li totiž místní příslušnost určena správně, zpravidla vždy způsobí zbytečné několikaměsíční oddálení věcného posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření a rozhodnutí o něm.

V tomto případě okresní soud v Moravskoslezském kraji neměl rozhodnout o přenesení místní příslušnosti, neboť pro takový postup nebyly splněny podmínky. Navíc mohl o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodnout současně s přenesením místní příslušnosti a zrychlit tak celý proces, což neučinil.

Na základě naší zprávy o šetření přijala předsedkyně daného soudu několik opatření, které by podobným případům měly do budoucna zabránit. Informovala soudce o nutnosti postupovat ve věcech péče o nezletilé s největším urychlením a současně o nutnosti důsledného postupu v případech, kdy příslušný soud není znám nebo nemůže včas zakročit.

Iniciovala také osobní rozhovor s rozhodující soudkyní o prioritě rozhodování o předběžných opatřeních bezodkladně a to i v případech, kdy je třeba rozhodnout o místní příslušnosti. Rovněž učinila pokyn vedoucím kanceláří opatrovnického oddělení, které budou do budoucna předsedkyni soudu informovat o případech, kdy je třeba souběžně řešit místní příslušnost a návrh na vydání předběžného opatření.

Převzato ze stránek Veřejného ochránce práv