Ministerstvo spravedlnosti
–
„Cílem návrhu je splnění závazku obsaženého v Programovém prohlášení, podle něhož vláda podpoří konsensuální řešení rodičovských konfliktů a děti nesmí být obětí sporů mezi rodiči. Navrhovaná opatření směřující především ke zjednodušení a zrychlení procesu rozvodu manželství a úpravy poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu.“
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Platné znění dotčených částí zákona o zvláštních řízeních soudních s vyznačením navrhovaných změn:
§ 9
Smírné řešení
Soud vede účastníky k nalezení smírného řešení. Za tím účelem je informuje o možnostech mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání mediace podle zákona o mediaci.
§ 273
Skupiny
(1) Na základě rozvrhového usnesení se uspokojují postupně pohledávky podle těchto skupin:
a) pohledávky ze smluv, které byly uzavřeny s likvidačním správcem nebo notářem,
b) pohledávky vzniklé státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetku patřícího do likvidační podstaty u vhodného schovatele,
c) pohledávka odměny a náhrady nákladů likvidačního správce a, byla-li likvidačnímu správci poskytnuta záloha, státu,
d) pohledávka odměny a náhrady nákladů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař,
e) pohledávka nákladů zůstavitelova pohřbu,
f) pohledávky odměny a náhrady nákladů těch, kdo vykonávali správu pozůstalosti za řízení v době do nařízení likvidace pozůstalosti,
g) pohledávky výživného,
h) pohledávky na úhradu úplaty za postoupené pohledávky výživného,
i) pohledávky výživného, které byly postoupeny,
h) j) pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona,
i) k) ostatní pohledávky.
(2) Od pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se odečtou náklady vynaložené na likvidačním správcem nebo notářem provedené zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění pohledávek, a poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, která byla započítána věřitelům zajištěných pohledávek (§ 270 odst. 1).
(3) O úhradě pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) soud rozhodne v rozvrhovém usnesení, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí, nebo v usnesení o vydání likvidačního přebytku.
(4) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně.
§ 378
Postup po vyslovení neexistence manželství
Neprodleně poté, co soud pravomocně vysloví, že manželství tu není, předá věc soudu příslušnému podle § 417, který rozhodne o otcovství ke společnému dítěti a o úpravě práv a povinností k tomuto společnému dítěti, které není plně svéprávné.
§ 383
Místní příslušnost
(1) Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
(2) Mají-li manželé společné nezletilé dítě, je pro řízení příslušný soud, který je příslušný podle § 467.
§ 384
Zahájení řízení
(1) Řízení je možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne.
(2) Podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. Připojení se k návrhu je možné odvolat do vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně.
§ 389
Průběh řízení
(1) K projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi nebo pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti.
(2) Při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.
(2) Je-li to s přihlédnutím k okolnostem případu účelné, soud usiluje o smíření manželů, kteří jsou při jednání přítomni.
§ 395
Odvolání
Bylo-li společnému návrhu na rozvod manželství vyhověno rozhodnuto o rozvodu manželství na základě souhlasu manželů, není odvolání přípustné.
§ 398a
Spojení řízení
(1) Mají-li manželé společné nezletilé dítě, je řízení o rozvod manželství spojeno s řízením o úpravě jeho poměrů pro dobu po rozvodu, ledaže o úpravě těchto poměrů již bylo soudem prvního stupně vyhlášeno rozhodnutí ve věci samé.
(2) Dosáhnou-li manželé o úpravě poměrů nezletilého dítěte dohody při jiném soudním roku podle § 468b, není třeba k rozhodnutí o rozvodu manželství nařizovat jednání. Soud manžele vyslechne na jiném soudním roku. Ustanovení § 389 odst. 1 věta druhá a § 389 odst. 2 platí obdobně.
(3) Právní moc rozsudku, jímž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, nastane nejdříve současně s právní mocí rozhodnutí o úpravě poměrů jejich nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu.
§ 422
Spojení řízení
S řízením o určení otcovství je spojeno řízení o péči o nezletilé dítě a o výživě nezletilého dítěte. To neplatí, jde-li o řízení podle § 415 a 416.
Oddíl 5
Péče soudu o nezletilé
Pododdíl 1
Zvláštní ustanovení o předběžné a prozatímní úpravě poměrů dítěte
§ 452
Předběžné opatření upravující poměry dítěte
(1) Ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o dítě pečovat, nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud předběžným opatřením upraví poměry dítěte tak, že nařídí, aby dítě bylo umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí.
(2) Vhodným prostředím se rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením. U dětí do dovršení 3 let je vhodným výchovným prostředím pouze péče fyzické osoby. Předběžným opatřením podle odstavce 1 lze svěřit dítě i do pěstounské péče na přechodnou dobu, po kterou rodič nemůže dítě ze závažných důvodů vychovávat, nebo po jejímž uplynutí lze dítě svěřit do péče před osvojením, dát souhlas rodiče s osvojením či rozhodnout o tom, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení.
(3) Ustanovení tohoto pododdílu o trvání a prodloužení doby trvání předběžného opatření se použijí i na předběžné opatření podle občanského soudního řádu, jímž má být účastníku uloženo, aby odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče osoby dítěti příbuzné nebo blízké.
§ 453
Místní příslušnost
(1) K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření je příslušný obecný soud navrhovatele. K rozhodnutí o předběžném opatření, které má být nařízeno bez návrhu, je příslušný obecný soud dítěte. Není-li příslušný soud znám nebo nemůže-li včas zakročit, zakročí soud, v jehož obvodu se nezletilý zdržuje.
(2) Je-li předběžné opatření nařízeno, soud předá po provedení jeho výkonu věc neprodleně soudu příslušnému podle § 467. Má-li soud, kterému byla věc předána, za to, že není soudem uvedeným podle § 467, předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti svému nadřízenému soudu; tímto rozhodnutím je soud, jehož příslušnost byla určena, vázán.
§ 454
Zahájení řízení
(1) Předběžné opatření, jímž má být nařízeno umístění dítěte mimo péči rodičů nebo péči osoby dítěti příbuzné nebo blízké, může soud nařídit jen na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. V ostatních případech může být předběžné opatření nařízeno jen na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo bez návrhu.
(2) Návrh na předběžné opatření musí obsahovat kromě obecných náležitostí návrhu na zahájení řízení jméno nezletilého, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče. Neobsahuje-li návrh všechny náležitosti, a pro tyto vady není možné o návrhu rozhodnout ve lhůtě k tomu stanovené, soud návrh odmítne. Ustanovení o opravení nebo doplnění podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se nepoužije.
§ 457
Vykonatelnost
Rozhodnutí, kterým bylo návrhu vyhověno předběžné opatření nařízeno, je vykonatelné vydáním, není-li určen pozdější okamžik. Jeho výrok je závazný pro každého.
§ 461
Mezinárodní prvek
Byl-li podán návrh na vydání předběžného Má-li být nařízeno předběžné opatření podle § 452 a ve věci samé není dána pravomoc českých soudů podle jiného právního předpisu, lhůta podle § 459 se nepoužije. Celková doba trvání předběžného opatření však v takovém případě nesmí překročit 6 měsíců.
§ 465
Lhůta pro rozhodnutí o odvolání
(1) Bylo-li rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření napadeno včasným odvoláním a nepostupoval-li soud prvního stupně podle § 464, předloží věc odvolacímu soudu do 15 dnů od podání odvolání.
(2) Odvolací soud rozhodne o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 452 do 7 dnů od předložení věci.
§ 465a
Prozatímní úprava poměrů dítěte
(1) Nevyžaduje-li situace nezletilého dítěte zásah do jeho poměrů postupem podle § 452, avšak je v zájmu dítěte, aby do jeho poměrů bylo zatímně zasaženo, vydá soud příslušný podle § 467 o poměrech dítěte prozatímní rozhodnutí. V prozatímním rozhodnutí soud zohlední dohodu rodičů.
(2) Předběžná a prozatímní úprava poměrů dítěte předběžným opatřením podle občanského soudního řádu je vyloučena. Na prozatímní úpravu poměrů dítěte se ustanovení občanského soudního řádu o předběžném opatření vedle ustanovení tohoto zákona nepoužijí.
(3) Pro zastoupení dítěte v řízení o vydání prozatímního rozhodnutí platí § 469 obdobně.
§ 465b
(1) Prozatímní rozhodnutí lze vydat na návrh nebo bez návrhu, a to v průběhu řízení ve věci samé nebo i před jeho zahájením. Je-li vydáno prozatímní rozhodnutí před zahájením řízení, stanoví soud navrhovateli lhůtu k podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé nebo toto zahájí i bez návrhu.
(2) Prozatímní rozhodnutí lze vydat, jen byla-li všem účastníkům, včetně nezletilého, je-li to s přihlédnutím k jeho rozumové a volní vyspělosti účelné, poskytnuta možnost se vyjádřit.
§ 465c
(1) Návrh na vydání prozatímního rozhodnutí musí kromě obecných náležitostí návrhu na zahájení řízení obsahovat též údaje podle § 468 odst. 3, vylíčení skutečností odůvodňujících prozatímní rozhodnutí a dále stručné informace o komunikaci mezi rodiči nebo jinými osobami, jež se toho, co má být předmětem úpravy poměrů dítěte, týkala, nebo důvody, pro které tato neproběhla. Návrh musí obsahovat i informaci o tom, zda byli ostatní účastníci řízení o vydání prozatímního rozhodnutí vyrozuměni o úmyslu podat tento návrh, případně uvedení důvodů, pro které toto vyrozumění nebylo učiněno.
(2) Navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.
(3) Neobsahuje-li návrh všechny stanovené náležitosti nebo je neurčitý nebo nesrozumitelný a pro tyto nedostatky není možné v řízení pokračovat, soud návrh odmítne. Ustanovení § 454 odst. 2 poslední věta platí obdobně.
§ 465d
(1) Je-li návrh na vydání prozatímního rozhodnutí zjevně bezdůvodný, zejména proto, že se jedná o návrh, který je zjevně svévolným nebo bezúspěšným uplatňováním práva, soud návrh bez jednání a jiného soudního roku odmítne.
(2) Byl-li návrh na vydání prozatímního rozhodnutí odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost nebo zamítnut, může jej navrhovatel, požaduje-li ve věci týchž účastníků z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou prozatímní úpravu poměrů, opakovat až po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci odmítavého nebo zamítavého rozhodnutí. K návrhu podanému před uplynutím této doby se nepřihlíží. O tom, že se k návrhu nepřihlíží, vyrozumí soud navrhovatele usnesením, proti němuž není opravný prostředek přípustný.
(3) Není-li návrh zjevně bezdůvodný nebo nejde-li o návrh, k němuž se nepřihlíží, posoudí soud podle povahy věci, zda je ve věci účelné o návrhu na prozatímní rozhodnutí rozhodnout po svolání jiného soudního roku postupem podle § 465e, po projednání věci na nadcházejícím jednání nebo na základě písemných vyjádření účastníků.
§ 465e
(1) Má-li být vydání prozatímního rozhodnutí projednáno na jiném soudním roku, nebo při jednání, při kterém má být projednána i věc sama podle § 466, soud při určení data jeho konání, nebylo-li jednání před zahájením řízení o vydání prozatímního rozhodnutí již nařízeno, vychází z údajů získaných od účastníků řízení.
(2) K jinému soudnímu roku nebo jednání musí být účastníci předvoláni nejméně 5 dnů předem. Předvolání k jinému soudnímu roku nebo předání informace, že předmětem jednání bude i projednání vydání prozatímního rozhodnutí, lze provést i telefonicky nebo elektronicky na e-mailovou adresu poskytnutou přímo osobou, která je předvolávána. Předvolání učiněné telefonicky potvrdí soud do spisu. Vyplývá-li ze spisu, že ostatní účastníci neměli možnost se doposud seznámit s návrhem na zahájení řízení o vydání prozatímního rozhodnutí, doručí jim soud i tento návrh. Návrh lze předat i na e-mailovou adresu, kterou účastník, jemuž má být návrh jinak doručen, výslovně soudu za tímto účelem sdělí.
(3) Odročit svolaný jiný soudní rok nebo jednání, při kterém má být projednáno i vydání prozatímního rozhodnutí, je možné zcela výjimečně pouze z důvodu na straně soudu nebo z důvodů na straně účastníka, jež mu prokazatelně s přihlédnutím ke všem okolnostem brání se nejen účastnit jiného soudního roku nebo jednání, ale též se k věci vyjádřit alespoň písemně.
(4) Neúčastní-li se jiného soudního roku některý z řádně předvolaných účastníků, jedná soud v jeho nepřítomnosti.
(5) I pokud soud svolal k projednání vydání prozatímního rozhodnutí jiný soudní rok, je možné od konání jiného soudního roku upustit, pokud jsou soudu stanoviska všech účastníků včetně případného názoru nezletilého k vydání prozatímního rozhodnutí již známa s přihlédnutím k jejich zaslanému písemnému vyjádření, proběhlým jednáním nebo jiným soudním rokům v probíhajícím řízení ve věci samé a dalšímu obsahu spisu.
(6) Při jiném soudním roku lze provést dokazování potřebné pro rozhodnutí.
§ 465f
Pro rozhodnutí je rozhodující stav v době vyhlášení nebo vydání prozatímního rozhodnutí. Je-li předmětem řízení o vydání prozatímního rozhodnutí úprava péče rodičů o nezletilé dítě nebo osobní styk s dítětem, rozhodne soud tak, aby byl s přihlédnutím k okolnostem případu zachován v nejvyšší možné míře kontakt nezletilého dítěte s oběma rodiči. Úprava poměrů prozatímním rozhodnutím může být, pokud to odpovídá okolnostem případu, shodná s úpravou poměrů ve výroku ve věci samé, její povaha je vždy jen zatímní na dobu trvání prozatímního rozhodnutí podle § 465g odst. 3.
§ 465g
(1) O prozatímní úpravě poměrů dítěte soud rozhodne bez zbytečného odkladu po zahájení řízení o vydání prozatímního rozhodnutí, nejpozději však do 3 měsíců od tohoto zahájení.
(2) Prozatímní rozhodnutí je vykonatelné vyhlášením a, nedošlo-li k vyhlášení, vydáním, není-li určen pozdější okamžik.
(3) V prozatímním rozhodnutí určí soud trvání prozatímního rozhodnutí na dobu nezbytně nutnou, která nesmí přesahovat 3 měsíce od jeho vykonatelnosti. Pro prodloužení doby trvání platí § 460 obdobně.
(4) Proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí, není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o prodloužení doby jeho trvání, je odvolání přípustné. Pro řízení před odvolacím soudem platí § 465f obdobně.
§ 465h
(1) Prozatímní rozhodnutí pozbývá účinků, pokud
a) navrhovateli byla uložena povinnost podat návrh na zahájení řízení a řízení ve lhůtě k tomu soudem určené nebylo zahájeno,
b) uplynula určená doba, po kterou mělo trvat, nebo
c) se rozhodnutí ve věci samé stalo vykonatelným.
§ 465i
(1) Prozatímní rozhodnutí je možné změnit nebo zrušit, změní-li se poměry.
(2) Návrh na změnu nebo zrušení prozatímního rozhodnutí soud odmítne pro zjevnou bezdůvodnost za podmínek podle § 465d odst. 1. Byl-li tento návrh odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost nebo zamítnut, nemůže jej navrhovatel, neuvede-li v něm jiné důvody, po dobu trvání prozatímního rozhodnutí opakovat. K návrhu podanému před uplynutím doby trvání prozatímního rozhodnutí se nepřihlíží. O tom, že se k návrhu nepřihlíží, vyrozumí soud navrhovatele usnesením, proti němuž není opravný prostředek přípustný.
§ 468
Zahájení řízení
(1) Řízení podle § 466 písm. j) a l) lze zahájit jen na návrh zákonného zástupce.
(2) Řízení podle § 466 písm. p) a q) lze zahájit jen na návrh nezletilého nebo jeho zákonného zástupce.
(3) Návrh na zahájení řízení musí obsahovat též kontaktní telefonní číslo nebo e-mailovou adresu rodičů nezletilého dítěte, jsou-li navrhovateli známy.
(3) (4) Bylo-li nařízeno předběžné opatření podle § 452, zahájí soud příslušný podle § 467 bezodkladně poté, co mu byla věc předána nebo co bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti, i bez návrhu řízení o péči o nezletilého. Osobě, které bylo nezletilé dítě na základě předběžného opatření podle § 452 předáno do péče, se doručuje usnesení o zahájení řízení ve věci samé a rozhodnutí ve věci samé.
§ 468a
Spojení řízení
(1) Nebylo-li zastaveno řízení o svéprávnosti rodiče nezletilého dítěte podle § 35 odst. 2, soud zahájí řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti a řízení spojí.
(2) Pro řízení je příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti.
(3) V rozsudku, jímž se omezuje svéprávnost v oblasti rodičovské odpovědnosti, vymezí soud rozsah, v jakém způsobilost posuzovaného omezil, nepostačují-li vzhledem k zájmu dítěte mírnější a méně omezující opatření.
(4) S řízením o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu je spojeno řízení o rozvod manželství jeho rodičů zahájené do vyhlášení rozhodnutí ve věci, jímž se řízení před soudem prvního stupně o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu končí.
§ 468b
(1) První jednání nebo jiný soudní rok ve věci nařídí soud zpravidla do tří měsíců od zahájení řízení. Při určení data konání jednání nebo jiného soudního roku vychází z údajů získaných od účastníků řízení.
(2) Je-li to účelné, může soud doporučit rodičům též využití odborného poradenství, účast na mediaci podle zákona o mediaci, rodinné terapii nebo setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie.
(3) Účastník může o odročení jednání nebo jiného soudního roku z vážných důvodů, které musí být soudu alespoň osvědčeny, žádat, nejsou-li zde okolnosti zvláštního zřetele hodné vycházející zejména ze závažného zdravotního stavu účastníka, pouze jednou. Odročené jednání nebo jiný soudní rok se musí zpravidla, nevylučují to závažné okolnosti, konat do jednoho měsíce od data původně nařízeného jednání nebo jiného soudního roku.
(4) Na jednání nebo jiném soudním roku vede soud účastníky řízení ke smírnému řešení věci. Za tímto účelem věc s účastníky probere, sdělí jim svůj předběžný názor na ni, upozorní je na právní úpravu a stanoviska Nejvyššího soudu, rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci, rozhodnutí Ústavního soudu.
(5) Není-li věc možné rozhodnout při prvním jednání nebo jiném soudním roku postupem podle § 471 odst. 3, zjistí soud při jednání, zda je třeba poměry nezletilého dítěte na dobu nezbytně nutnou, nejdéle do vykonatelnosti rozhodnutí ve věci samé upravit prozatímním rozhodnutím. Má se za to, že potřeba prozatímního rozhodnutí je dána, je-li zde o úpravě poměrů nezletilého dítěte do doby rozhodnutí ve věci samé výslovná neshoda jeho rodičů.
(6) Není-li věc možné rozhodnout při prvním jednání nebo jiném soudním roku postupem podle § 471 odst. 3, může soud účastníkům nařídit první setkání se zapsaným mediátorem.
§ 469
Zastoupení
(1) Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
(2) Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro řízení podle § 468 odst. 2. V těchto řízeních má nezletilý plnou procesní způsobilost.
(4) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro řízení, která byla rodiči zahájena podle obsahu návrhu a k němu přiloženého stanoviska druhého rodiče ve vzájemné shodě o obsahu dohody o úpravě poměrů nezletilého. V těchto řízeních je dítě zastoupeno zákonným zástupcem, jsou-li jimi rodiče, pak oběma rodiči nebo dle jejich volby jedním z nich. Soud však dítěti opatrovníka podle odstavce 1 jmenuje, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů, anebo pokud o to dítě požádá; o tomto právu musí být rodiči poučeno.
§ 471
Rozhodnutí
(1) Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem ve věcech podle § 466 písm. a) až f), g), jde-li o jmenování nebo zproštění funkce opatrovníka pro správu jmění dítěte, podle § 466 písm. i) až k), m), n), jde-li o svěření dítěte do pěstounské péče, o její zrušení, nebo o změnu práv a povinností pěstouna, a podle § 466 písm. p) a q).
(2) Ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením. Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet.
(3) Dosáhnou-li účastníci na jiném soudním roku podle § 468b dohody, nařídí soud jednání pouze za účelem vyhlášení rozsudku, kterým tuto dohodu schválí.
(4) Nebylo-li dítě v řízení zastoupeno opatrovníkem, může soud návrhu vyhovět, jen bylo-li mu osvědčeno, že rodiče splnili svou povinnost podle § 20 odst. 4 a § 469 odst. 4. Tím není dotčeno právo dítěte být v řízení slyšeno.
§ 473
Předběžná vykonatelnost
(1) Předběžně vykonatelné jsou rozsudky
a) odsuzující k plnění výživného,
b) jimiž se prodlužuje trvání výchovného opatření, kterým bylo dítě dočasně odňato z péče rodičů nebo jiné fyzické osoby1).
(2) Povinnost k plnění nedoplatků na výživném je třeba splnit do 15 dnů od doručení rozsudku podle odstavce 1 písm. a). Soud může určit delší lhůtu běžící od doručení rozsudku nebo stanovit, že může být plněno ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
§ 474
Úkoly soudu při péči o nezletilé
(1) Za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče k nalezení smírného řešení. Soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie.
(2) (1) Soud vede rodiče, popřípadě poručníky nezletilých k řádnému plnění povinností při péči o nezletilého a správě jeho majetkových záležitostí. Vyřizuje podněty a upozornění fyzických a právnických osob stran péče o nezletilého a činí vhodná opatření.
(3) (2) O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je obeznámen s poměry.
§ 475
Změna poměrů
(1) Změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí týkající se a nedohodnou-li se rodiče o výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, rozhodne o tom soud i bez návrhu.
(2) Dojde-li k podstatné změně poměrů nebo k neshodě mezi rodiči a pěstounem v podstatné záležitosti týkající se dítěte, může dítě, rodič nebo pěstoun navrhnout soudu změnu práv a povinností, zrušení pěstounské péče, nebo jiné rozhodnutí.
§ 476
Odvolání
Schválil-li soud ve věcech péče soudu o nezletilé rozsudkem dohodu rodičů, nejsou rodiče oprávněni podat odvolání do výroku, jímž byla dohoda schválena. Právo podat odvolání nemá v takovém případě ani dítě, nebylo-li v tomto řízení zastoupeno opatrovníkem.
§ 502
Nařízení výkonu
(1) Soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte.
(2) Pro rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí není třeba jednání nařizovat. Soud může jednání nařídit zejména, je-li třeba ve věci provádět dokazování k zjištění příčin, pro které není rozhodnutí plněno.
(2) (3) Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí být nižší než 5 000 Kč a nesmí přesahovat 50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut.
(4) O nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje soud bezodkladně, zpravidla nejpozději do 2 měsíců od zahájení řízení.
§ 503
Další opatření
(1) Je-li to účelné, může soud
a) tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin,
b) nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí, stanovit plán navykacího režimu (dále jen „plán“), je-li to v zájmu dítěte; plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním; soud zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání; výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo,
c) rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk vykonávat pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí,
d) nařídit povinnému setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie.,
e) tomu, kdo dobrovolně neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit, aby umožnil oprávněnému náhradní styk v rozsahu odpovídajícímu styku zmařenému v důsledku neplnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody nebo aby uhradil účelně vynaložené náklady spojené s takto zmařeným stykem.
(2) Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle § 504.
§ 507
Čerpání pokut k náhradě nákladů dítěte
(1) Na návrh zákonného zástupce nebo opatrovníka nezletilého dítěte lze na základě rozhodnutí soudu čerpat peněžní prostředky k náhradě vynaložených a prokázaných nákladů, slouží-li k uspokojení nezbytných potřeb dítěte, a to do výše částky vymožených pokut, které jsou evidovány podle § 502.
(2) Soud čerpání peněžních prostředků zástupci nezletilého dítěte nepřizná v případech, pokud žadatel, kterému bylo uloženo plnit soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, toto rozhodnutí nebo dohodu sám dobrovolně neplní.
S návrhem ministerstva se můžete podrobněji seznámit na portálu informačního systému ODok
27. 9. 2023 at 15:05
Postoupené pohledávky samozřejmě už žádným výživným nejsou, jde fakticky o běžný dluh. Přesto je v pořadí uspokojování hned za skutečným výživným. Zjevně je to celé napsáno na zakázku obchodníků s pohledávkami a vymahačů.
„Soud však dítěti opatrovníka podle odstavce 1 jmenuje, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů, anebo pokud o to dítě požádá; o tomto právu musí být rodiči poučeno.“
Dobře si pamatuji, jak jsem poučovat soudce okresního a krajského soudu o tom, co je to střed zájmů mezi rodiči a dětmi. Za pravdu mi dal až Nejvyšší soud. Už vidím ty zástupy dětí, žádající si samy o opatrovníka.
„Schválil-li soud ve věcech péče soudu o nezletilé rozsudkem dohodu rodičů, nejsou rodiče oprávněni podat odvolání do výroku, jímž byla dohoda schválena. Právo podat odvolání nemá v takovém případě ani dítě, nebylo-li v tomto řízení zastoupeno opatrovníkem.“ Aneb: Konec práv dětí v přímém přenosu.
27. 9. 2023 at 18:51
pozoruhodné je, že při vymáhání výživného najednou nikdo střet zájmů mezi matkou a dítětem nevidí, i když cílem matky může být ekonomická likvidace druhého rodiče dítěte s dopadem na možnost realizace styku a životní úroveň dítěte v době styku. O zájmu matky mít co nejvíce prachů i neúměrně aktuálním možnostem a schopnostem druhého rodiče dítěte ani nemluvě. V jednom případě dokonce dítě bylo předběžným opatřením v péči otce, přesto matka byla oprávněna podat za dítě exekuci na výživné za dobu, kdy dítě bylo již v péči otce, a exekutor obstavil otci účty, z nichž se hradily dětem obědy ve škole a další potřeby a obstavil byt, v němž děti bydlely. Opravdu žádný střet zájmu dětí a matky…. Je to státem organizované svinstvo a zlodějna.
Jakmile ale dítě bylo svěřeno do péče otci, protože matka chlastala první ligu, a jen jsme naznačili soudci, že by měl vyměřovat matce z potenciálu, okamžitě se na otce obrátil s tím, že přece mamince nechce přitěžovat, když nemá výdělek, protože je potřetí v léčebně, a že mu snad nejde o peníze…. Fakt strašný.
27. 9. 2023 at 18:57
ovšem prozatímní opatření do 3 měsíců bez možností odvolání a zrušení možnosti předběžných opatření je lumpárna jako hrom, obrovská moc do rukou okresních soudů, fakticky odepření rychlé a účinné ochrany práv. Tohle je na objednávku soudců, takhle kravina. Jestli tohle projde, tak je to cesta, jak vygumovat střídavou péči nastolením nových faktických poměrů a tím ovlivnění dítěte. Tohle je fakt na demonstraci před ministerstvem, na petice, blokádu Sněmovny apod.. Kdo to zorganizuje?
27. 9. 2023 at 19:42
Je to spíš na petici za odvolání těch úřednických šmejdů, co ty švindlanalýzy na Ministerstvu spravedlnosti dělají.
27. 9. 2023 at 20:02
Odpovědnost za tenhle návrh je na Blažkovi a Decroix, oba ODS.
27. 9. 2023 at 20:29
Žádný justicí terorizovaný otec a jeho rodina nejsou zbaveni volebního práva. Ani při věznění. Koho však volí? Opět ODS? ANO se zálohovanýn výživným a exekucí rybářských lístků? Řidičáků? Chodí vůbec volit? Nebo Tomia s jeho kolegou Fialou a pěknými náhubky? S kým dělat demonstrace? Dobrý nápad. Ale přijde kromě pár tradičních aktivistů ještě někdo? Je málo skutečně odhodlaných rodičů. I ty matky s justicí odebranými dětmi nikde neprotestují. Tiše pláčou doma a Kozelka má pouze srdceryvný článek.
27. 9. 2023 at 21:18
Bohužel tu není volitelná strana středo/pravicově konzervativního charakteru. Máme jen různé druhy levice, od progresivistické, oligarchické, populistické po extrémistickou. Drtivá většina volí dle toho, kdo nabízí nejlepší finanční situaci.
28. 9. 2023 at 15:14
Kdo mlčí, souhlasí. Střídavko, sepiš naše stanovisko a pošli ho oficiálně Ministerstvu spravedlnosti. Zveřejni ho zde a požádej o zveřejnění i spolupracující organizace, s výzvou, ať se k protestu proti takovým změnám připojí. Zkus zveřejnění nabídnout i velkým médiím.
28. 9. 2023 at 16:10
Sepsat stanovisko jsme se určitě chystali. Aby to mělo hlavu a patu, bylo by třeba napsat vše toto:
a) ustanovení, která jsou špatně, proč jsou špatně a jak by měla být lépe (návrh formulace)
b) ustanovení, která chybí, proč chybí a jak by měla vypadat (návrh formulace)
Připomínky tohoto charakteru uvítáme na našem e-mailu: info@stridavka.cz
28. 9. 2023 at 16:52
A demonstrace se záchodovým prkýnkem před Sněmovnou?
28. 9. 2023 at 17:00
To je snadné. Základem snížení počtu a intenzity sporů a konsensuálního řešení rodičovských konfliktů je střídavá péče, jako základní, pokud oba rodiče chtějí, můžou, a pokud soud neprokáže, že to v daném případě není vhodné řešení. Je nutné zabránit všem formám zneužívání institutu výživného a svěření dítěte do výlučné péče jednoho rodiče. Při tvorbě analýz a návrhů změn zákonů jsou úředníci MSp povinni komunikovat a zohlednit jejich stanoviska především se skutečnými občanskými iniciativami, zabývajícími se ochranou práv dětí, rodin a rodičů, což se v daném případě nestalo. To je hlavní myšlenka, kterou stačí aplikovat na každou jednotlivou navrhovanou změnu. Napište základ a pak si zde můžeme povídat o detailech.
28. 9. 2023 at 17:49
jenže oni komunikovali s prorodinnými organizacemi včetně otcovských. Problém je, že jim je úplně jedno, co říkaly. Jediné, co se chytlo, je možnost nařízení náhradního termínu styku či péče při výkonu rozhodnutí. To je úplně vše.
28. 9. 2023 at 18:43
Mezi připomínkovými místy žádná taková organizace není. Tak jim to tam pošleme a vytkneme.
https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCVFGH9CK/
28. 9. 2023 at 19:35
jenže to neposílali ani feministickým neziskovkám. Asi připravím nějaké připomínky a pošlu na všechna připomínková místa, ať se inspirují.
28. 9. 2023 at 19:46
Zásadní připomínky (hlavně k důvodové zprávě):
Spojení řízení o úpravě poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu a řízení o rozvod manželství.
NE – řízení o rozvod manželů se práv nezletilého dítěte netýká, proto dítě nemá být účastníkem. Např. 6tileté dítě není způsobilé udělat si vlastní názor na konflikt mezi dospělými. Zbytečné zatahování dítěte do dalšího sporu způsobující stres, rodiče se můžou prostřednictvím dítěte snažit rozhodnutí ovlivňovat.
Omezení požadavku na zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem.
NE – nezl. dítě musí být VŽDY zastoupeno NEZÁVISLÝM opatrovníkem (nikoli jen OSPOD).
Kolizní opatrovník by mu měl být jmenován i v případě, že o to samo požádá, o čemž by mělo být poučeno.
NE – Tříleté dítě nelze poučit, není způsobilé to pochopit, nemůže samo soud o nic požádat.
Podkladem pro vydání prozatímního rozhodnutí by mělo být vyjádření všech účastníků řízení.
NE – Jde o popření podstaty předběžného opatření. Po PO by měl povinně následovat jeho max. zrychlený přezkum (např. do 7 dnů).
Omezení možnosti odvolání proti prozatímnímu rozhodnutí ANO, ale nikoli proti přezkumu.
Aktivní legitimace k návrhu na svěření dítěte mimo péči rodičů nebo péči osoby dítěti příbuzné nebo blízké svěřena výhradně orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
NE – OSPOD je mnohdy pasivní, lépe okruh rozšířit.
Postoupení pohledávek na výživné.
NE – pohledávky nemajetných povinných nikdo chtít nebude. Advokáti a exekutoři se budou prát o majetné otce, které budou chtít rozvést, připravit o děti a pumpovat z nich výživné, což jde proti zájmu dětí a rodin. Prodaná pohledávka už není výživné, ale normální dluh. Uvedené „dostatečně solventní“ osoby lze exekuovat přímo. „Subjekt, který není bezprostředně zúčastněn na realizaci vyživovací povinnosti a který má lepší schopnosti pro dosažení vymožení pohledávky,“ je ve skutečnosti obvykle brutální vymahač nezákonnými způsoby, mezi něž patří oblíbená nezákonná „výroba nákladů“ v astronomické výši. Opatření směřuje k okradení rodiny a nezletilých dětí.
Zpoplatnění řízení o rozvod manželství.
NE – jen řízení o osvobození od soudního poplatku může trvat řadu měsíců a osvobození soudy přiznávají zcela výjimečně. Překážka rozvodu nemá žádné opodstatnění.
„Byl-li návrh na prozatímní rozhodnutí odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost nebo zamítnut, nemůže jej navrhovatel, neuvede-li v něm jiné důvody, po dobu trvání prozatímního rozhodnutí opakovat.“
Když byl odmítnut, tak je doba jeho trvání nula.
„Návrh na zahájení řízení musí obsahovat též kontaktní telefonní číslo nebo e-mailovou adresu rodičů nezletilého dítěte, jsou-li navrhovateli známy.“
Není v zájmu např. matky týrané a pronásledované otcem dítěte.
„Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí být nižší než 5 000 Kč …“
Nemá žádné opodstatnění. Záleží na majetku a příjmech osoby.
Chybí: Umožnit výslech OSPODu před soudem.
Povinné zastoupení dítěte aspoň OSPODem při výkonu rozhodnutí o výživném.
Časové omezení platnosti rozhodnutí o výživném, když soud např. do 3 měsíců nerozhodne o návrhu na snížení.
3. 10. 2023 at 12:45
Výslech OSPOD před soudem jako účastníka řízení je přece možný a plně v souladu s platným zákonem. To jste nevěděl, advokát zatajil, soudkyně neumožníla? U znalých rodičů jsem to viděl uplně běžně. Ano, Knoblochová v Pelhřimově tím byla tak překvapena, když jako ospodnice musí odpovídat na otázky, že otázka musela být několikrát opakována, aby ta paní na ni vůbec odpověděla a neplkala neustále o něčem jiném.
3. 10. 2023 at 14:47
Soudkyně to vícekrát neumožnily. Proč se divíte? Soudci neví, co je střet zájmů mezi rodiči a dětmi, že musí ustanovit dětem opatrovníka při výkonu rozhodnutí, že nesmí jednat s OSPODem bez přítomnosti ostatních účastníků, … Vím i o jednání před soudem bez všech účastníků, běžné je násilné vyvlečení účastníka justiční stráží a pokračování a rozhodnutí bez něho, atd.
3. 10. 2023 at 18:31
Ano, soud by neměl být v kontaktu s opatrovníkem mimo jednání, je to porušení rovnosti účastníků řízení. Jediná výjimka může být u pohovoru s dítětem, ale i to je prasárna, protože vyloučit ostatní účastníky z pohovoru může soud pouze po prokázání důvodu vyloučení. Což u rodičů je celkem možné, ale průšvih je, že vylučuje i zástupce rodičů, k čemuž už ale legitimní důvod není.
3. 10. 2023 at 18:28
Tak pozor. OSPOD má dvě role: opatrovníka, tedy jako zástupce účastníka. Nelze provádět účastnickou výpověď zástupce účastníka, opatrovníka či advokáta, což je role obdobná. Druhá role je sociálně právní ochrana, pokud je dítě zařazeno mezi ohrožené, ale zde vystupuje OSPOD jako svědek, tedy lze ho navrhnout k výslechu svědka.
OSPOD není v opatru nikdy účastníkem řízení, vyjma situace, kdy je navrhovatel (např. ústavní výchovy, odnětí z péče dle § 452 z.ř.s. apod.)
3. 10. 2023 at 19:15
Myslím, že OSPOD jako kolizní opatrovník vystupuje současně jako právní zástupce dítěte a současně jako orgán ochrany dětí. Způsobuje to značné procesní i jiné potíže.
4. 10. 2023 at 8:23
Právě proto je na zástupcích rodičů, aby tuto dvojkolejnost dokázali rozlišit a podle toho s OSPODem nakládat. Ona je to do značné míry otázka podjatosti, pokud tentýž OSPOD vystupuje současně jako zástupce jednoho účastníka a současně jako mocí nadaný orgán vůči rodičům. Jelikož zákonem je dána místní příslušnost pro výkon sociálně právní ochrany, zatímco o opatrovníkovi rozhoduje soud, pak by měl rodič navrhovat soudu opatrovníka odlišného od toho, který (pokud) vykonává sociálně právní ochranu dítěte.
5. 10. 2023 at 8:30
Pro Peter, vůbec nejsem překvapen hloupostí a neznalostí soudkyň. Vždy jsem však zklamán neschopností advokátů a naivní vírou rodičů v jejich správné konání a schopnosti. U jiných účastníků jsem poznal, že znalostí a argumenty přesvědčí i zaujaté soudkyně a paní z OSPOD je také přinucena odpovídat na položené otázky.
11. 10. 2023 at 15:33
Jediné připomínkové místo ze 40, a to MPSV, požaduje zpřísnění vymáhání výživného:
„Požadujeme návrh dopracovat o úpravy avizované Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem spravedlnosti v oblasti výživného. Jedná se o zavedení mechanismů minimálního výživného a valorizace výživného, zpřísnění institutů potenciality příjmů a domněnky o výši příjmů a posílení nástrojů pro vymáhání výživného. Konkrétně se jedná o zpřísnění sankcí, které lze uložit při vymáhání výživného (pozastavení kapitánského, pilotního, zbrojního, rybářského oprávnění, zákaz návštěv sportovních akcí), zavedení minimálních srážek ze mzdy a úpravu z úroku prodlení … Tato připomínka je zásadní.“
11. 10. 2023 at 15:50
odkud máte informace?
12. 10. 2023 at 16:06
https://odok.cz/portal/veklep/material/pripominky/ALBSCVFGH9CK/