Mgr. Jana Jochová

–

Minulý týden si v médiích a ani přímo v Praze nešlo nevšimnout, že probíhal LGBTIQ+ festival Prague pride. V minulém e-mailu jsem Vás informovala, že ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) společně s aktivisty ze spolku Queer Geography a Národního ústavu duševního zdraví a trans lobbisty z organizace Transparent připravuje metodickou příručku pro ZŠ, jak zacházet s trans a gender nonkonformními dětmi. A přestože nám MŠMT nechtělo na naše otázky, zaslané podle zákona o přístupu k veřejným informacím, 4 měsíce odpovědět, zjistili jsme, že tuto metodiku budou představovat zrovna zde. Tak jsme se na Prague pride s kolegou advokátem, Janem Gregorem, vypravili osobně. Pokusím se Vám to vše shrnout a prosím o Vaši pozornost, protože je to důležité.

Když jsem začínala s veřejným působením, zvedali jsme téma práv rodičů na výchovu svých dětí, které u nás zaručuje Ústava. Poté jsme začali řešit širší rodinnou politiku. V souvislosti s vlnou transgenderu u dětí a mládeže teď vnímám, že je na práva rodičů na výchovu svých dětí nutno (mimo dalších věcí, které zůstávají) znova upřít pozornost.

V rámci debaty, kterou na akci moderovala Johana Nejedlová z organizace Konsent (který v materiálech spolku cituje i pedofilního podprovatele Kinseyho), totiž všichni přítomní souhlasili s tím, že rodiče jsou spíše ti, kdo jsou málo vzdělaní v problematice a často jako součást problému, neakceptující sebeidentifikaci svých dětí. Škola však ještě stále nesmí akceptovat proces takzvané sociální tranzice dítěte (oslovování jménem a zájmeny opačného pohlaví či „jiných pohlaví“, které si dítě vybere), pokud to rodiče vysloveně neschválí. Všichni panelisté (včetně zástupce MŠMT) ale souhlasili s tím, že mají být pocity trans žáka v rámci wellbeingu plně potvrzovány, a že správný přístup je přispívat k afirmaci, tedy stvrzování a akceptaci všeho, co dítě pociťuje (a může vést k nezvratnému poškození zdraví).

Celou přednášku, v jejímž panelu zasedli Michal Pitoňák z Národního ústavu pro duševní zdraví (a zároveň zakladatel aktivistické neziskovky Queer Geography), transmuž a lobbista Viktor Heumann z organizace Transparent, Václav Prais za panel mládeže, což je nový poradní orgán MŠMT složený z lidí ve věku 15–26 let a Vítězslav Slíva z oddělení strategií MŠMT (a spoluzakladatel LGBTIQ+ spolku Charlie), provázel zvláštní fenomén. Úplná absence kritického (nebo alespoň opatrného) přístupu k tématu. Úplná absence faktu, že o afirmativní přístup k této problematice se ve světě vedou vážné spory a některé státy ho již opouštějí.

Doporučení, která zazněla směrem ke školnímu personálu, nás až pobavila. Na dveřích školního psychologa mají být vyvěšené trans a duhové vlaječky, aby se děti cítily komfortně a ideálně, aby školní psycholog nosil i LGBTIQ+ odznáček. Ano, to vše na včerejší přednášce od zástupců pracovní skupiny z MŠMT zaznělo. Zároveň jsme zaznamenali určité zklamání z publika. Metodika totiž není hotová a zdálo se nám, že i díky naší přítomnosti panelisté nemluvili příliš konkrétně, ani v případě dotazů posluchačů. Dokonce nás na místě dehonestovali jako dezinformátory a stěžovali si na to, že na MŠMT píšete, ptáte se a nechcete bezvýhradně přijímat transgenderovou ideologii. Prý to mají na tiskovém oddělení těžké. Jenže pokud neuslyší, že toto rodiče, prarodiče, běžní občané naší země pro svoje děti nechtějí, projde to jako po másle. Takže jim klidně napište znova. Opakování je matka moudrosti. To by na MŠMT měli vědět.

V tuto chvíli se prý čeká na právní část metodiky, kterou v mezičase ještě dopisují právníci z Kanceláře veřejného ochránce práv. To nás ale bohužel neuklidňuje, jelikož tato instituce místo svého skutečného obsahu, ochrany obyčejných lidí před zvůlí veřejné správy, mnohem častěji pomáhá progresivistickým snahám měnit společnost a tím znevažuje svou prestiž.

Byl to totiž právě tento úřad, který se podílel na umožnění čerpání více než 4 milionů Kč z EU (projekt We are fair n.777228) ve prospěch kampaně za stejnopohlavní manželství a na neseriózní výzkumy o LGBTIQ+ v ČR, prováděné ve spolupráci se spolkem Queer Geography, výše zmíněného Michala Pitoňáka. Kolega Jan Gregor to popsal ve svém článku zde. Jak je vidět, příběh „dotace-progresivní neziskovka-státní instituce a znova“ pokračuje.

Po tom všem, co jsme slyšeli, nás vůbec neudivuje to, co jsme si přečetli v reportáži z jiné debaty na Prague pride. Prosím nezapomeňte, že na začátku školního roku nemusíte podepsat všechny informované souhlasy, které Vám děti přinesou ze školy domů. Chtějte vědět, co budou cizí lidé Vaše děti učit. A zajímejte se také o to, kdo je jejich školní psycholog. K tomu se ještě na začátku školního roku vrátíme.

Program na podzim máme jasný. Sledovat zaprvé revizi Rámcových vzdělávacích programů, která má být hotová a obsahuje hojně wellbeing (odrazový můstek pro transgender aktivisty), a zadruhé bedlivě sledovat, co MŠMT chystá na učitele a rodiče dětí, které necítí soulad se svým pohlavím.

Pokud patříte k učitelům SŠ, ZŠ i MŠ, kteří odmítají akceptovat tento trend, neváhejte se na nás obrátit, nejste totiž sami. Nenecháme Vás v tom ani po právní stránce, protože na svobodě slova a svědomí pedagogů záleží! Budeme samozřejmě zcela diskrétní.

P.S.: Buďte si jistí, že uděláme své maximum pro to, aby česká veřejnost věděla, kdo a jaké zájmy na MŠMT tlačí, a také aby se zvrátil trend tohoto bezbřehého přístupu k dětem, které se dnes často složitě hledají a prožívají v tomto ohledu nejrůznější těžkosti.