lehaaro.blog.pravda.sk

–

V novodobé protispolečenské praxi stát motivuje matky, aby zneužívaly děti jako nástroj k vydírání/pomstu/příživnictví. V důsledku toho se rodičovství pro otce stalo riskantním podnikem a logická reakce je, že stále více mužů je skeptických vůči „partnerstvím“ se ženami a zakládání rodin. Takto se společnost rozvrací a rozeštvává i na genderové úrovni.

Uvědomění si systémové genderové diskriminace mužů a vyplývající skepse vyústily na západě do myšlenkového proudu MGTOW (Men Going Their Own Way), také označovaného jako Red Pill (odkaz na probuzení po užití červené pilulky ve filmu Matrix). Výstižné dokumenty na dané téma jsou například The Red Pill nebo Silenciados.

Zviditelňování těchto skutečností má zásadní význam, protože jsou programově zamlčovány a tzv. západní „civilizace“ je indoktrinována feminacistickými dogmaty o tom, že žena je a priori nejsvětější nevinná milující oběť a muž je tyran.

V duchu této zvrácené ideologie se žena nekritizuje, povinně se jí věří (když se stylizuje jako oběť) a nenese zodpovědnost ani za vlastní selhání (na vině je vždy zlý muž/patriarchát). A kdo to zpochybní, je misogyn.

Většina obětí násilí jsou muži, ale věřícím je soustavně podsouváno právě a jen násilí na ženách s cílem omlouvat absurdní výsady/nadpráva pro ženy a presumpci viny pro muže (včetně Istanbulského hororu).

Dá se předpokládat, že i v případě domácího/genderového násilí jsou oběti převážně muži, kteří jsou nuceni dlouhodobě trpět (zejména psychické) týrání od toxických partnerek, protože odchodem ze společné domácnosti by velmi pravděpodobně přišli i o děti, které státní poručenský aparát, obsazený téměř samými ženami a posedlý matriarchálními dogmaty, paušálně svěřuje do výlučné péče matkám (téměř 80 % rozsudků).

Děje se tak i proti vůli dětí a v případech, kdy matky vykazují příznaky duševních/osobnostních poruch, odmítají plnit rozhodnutí soudů a zcela zjevně zneužívají děti jako nástroj/zbraň/živý štít při vynucování své vůle.

Za tímto účelem se toxické matky nezdráhají ze života dětí vymazávat nepohodlné otce, či je dokonce neutralizovat pokusy o účelovou kriminalizaci na základě křivých obvinění, za které jejich autorkám stát zaručuje beztrestnost, když mají to chráněné pohlaví.

Soudkyně a úřednice sociálněprávní „ochrany“ dětí se přitom neunavují ani předstírat soudnost, objektivitu či zdravý rozum.

Stát takovou praxí toxické matky ke zločinnému jednání doslova motivuje. Zlo, které dokáží s přičiněním/ochranou státu beztrestně napáchat, je zřetelné i v těchto případech:

• Nevinného zavreli na 399 dní a beztrestne mu ukradli deti
• Obvinenie
• Bití pěstí, fackování, házení na zem… Matce vadil pláč, dcera oslepla a ochrnula
• Karolínka Polcarová – boj o život po útoku matky
• Čekání na spravedlnost
• Otec na útěku
• Až 28 % detí živia otcovia, ktorí sú podvedení
• Keď sa po 32 rokoch dozviete, že váš syn nie je váš syn
• Štátna rodová diskriminácia otcov

Za daných okolností musí více než třetina chlapců vyrůstat bez otců, kteří však musí matkám platit příživné, i když své děti nesmějí vychovávat.

V souvislosti s tím je příznačná i skutečnost, že ve více než 70 % případech podávají návrhy na rozvod ženy.

A nezřídka se matky prostřednictvím dětí přiživují i ​​na mužích, kteří nejsou jejich biologickými otci.

V kontrastu s tím, když se žena rozhodne, že dítě nechce, může ho dát utratit před porodem (nebo porodit utajeně) a otec nemá možnost ani právo ochránit život svého dítěte a postarat se o něj.

Ze žen se tak stávají nadlidé a stále omílaná „ženská práva“ jsou de facto nadřazena i základním lidským právům, jako je právo na život, právo na rovnost a zákaz diskriminace, právo na spravedlivý proces…

Poplatné masovomanipulační prostředky, nevládky a politici si se systémovým zlem nehodlají pálit prsty. Raději se na něm přiživují nebo plavou s proudem.

Náprava popsaných protispolečenských jevů musí být založena na zaručení bezpodmínečné rovnoprávnosti/reciprocity a musí odstranit možnost/motivaci zneužívat zvýhodnění žen a genderovou diskriminaci mužů.

Takto se předejde i účelovému vyvolávání rodičovských sporů, do kterých by stát ani neměl zasahovat, protože tím páchá obrovské škody na celé společnosti.

Řešení v předpisech a praxi by proto měla zahrnovat:

– automatické svěřování dětí do střídavé péče oběma rodičům přímo ze zákona, bez potřeby soudního rozhodnutí a bez ukládání povinnosti platit výživné,

– povinné určování otcovství DNA testy po porodu,

– zrušení automatického zakládání bezpodílového spoluvlastnictví manželů při sňatku.

Přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.