HLAVNÍ STRANA
Akcie.net - akcie na internetu
INFORMACE
ČLÁNKY
DISKUSE
ODKAZY
rodič.eu

Pokuta za nepředání dětí

Stridavka.cz


35Co 60/2013

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Hany Ptáčkové a Mgr. Ladislavy Hrušové ve věci péče o nezletilou ... a nezletilou ..., zastoupené kolizním opatrovníkem Městským úřadem v Tanvaldě, děti ... bytem ..., zastoupené advokátkou JUDr. Janou Švestkovou, sídlem Praha 5, Nad Zlíchovem 9, a ..., občana Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, bytem Velká Británie, Orchard House, ..., zastoupeného advokátkou JUDr. Veronikou Ordnungovou, sídlem Praha 6, U Ladronky 1145/42, o nařízení výkonu rozhodnutí o styku otce s nezletilými, o odvolání rodičů nezletilých proti usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. 30 P 95/2009-1449 ze dne 6.12.2012,

takto:

I. Usnesení okresního soudu se ve výroku I. mění tak, že se matce ... ukládá pokuta ve výši 10 000 Kč, kterou je povinna zaplatit na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou do 15 dnů od doručení tohoto usnesení.

II. Ve výroku II. se usnesení okresního soudu potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením okresní soud uložil matce pokutu ve výši 5 000 Kč a nařídil tak výkon rozhodnutí k vymožení povinnosti matky podrobit se rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilými obsaženému v rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. 30 P 95/2009-1208 ze dne 5.4.2011 a v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č.j. 73 Co 272/2011-1386 ze dne 20.1.2012 (dále též exekuční titul). V odůvodnění se podává, že matka přes předchozí výzvy k dobrovolnému plnění povinnosti vyplývající pro ni z rozhodnutí o úpravě styku, jakož i přes poučení o možných následcích nesplnění povinnosti ve smyslu § 272 odst. 2 o.s.ř., odmítla v rozporu s exekučním titulem umožnit otci styk s nezletilými v době od 4.8.2012 do 18.8.2012. Nejsou podle okresního soudu relevantním důvodem odmítnutí styku zprávy psychiatra MUDr. Ivo Paclta ze dne 31.5.2012 a 12.7.2012, v nichž byly popisovány konflikty mezi otcem a nezletilými, ke kterým mělo dojít během styku, jakož i následné psychické obtíže nezletilých. Nejde totiž v daném případě o odborné stanovisko lékaře ke zdravotnímu stavu dětí, nýbrž o přepis konstatování matky. Okresní soud proto vyhověl návrhu otce a matce s odkazem na § 273 odst. 1 o.s.ř. uložil pokutu ve výši 5 000 Kč, kterou považuje za přiměřenou. Zároveň bylo matce uloženo, aby otci zaplatila náhradu nákladů řízení o výkon rozhodnutí ve výši 6 720 Kč.

Proti usnesení se včas odvolali oba rodiče. Matka v odvolání především namítá, že rozhodnutí okresní soudu je nepřezkoumatelné, neboť není náležitě odůvodněno, proč nebylo přihlédnuto k lékařským zprávám MUDr. Ivo Paclta, ačkoli tyto odborně popisují psychický stav obou nezletilých dětí navozený jednáním otce v průběhu styku s nezletilými. Nebylo podle matky ničím prokázáno, že by tyto zprávy obsahovaly pouze přepis jejích tvrzení, jak uzavírá okresní soud. Odvolatelka se dále ohrazuje proti té části odůvodnění usnesení, v němž okresní soud uvádí, že se matka „vrací ke vzorci chování, kterým v minulosti opakovaně styk otce s dětmi neumožňovala“. Matka tvrdí, že se vždy řídila doporučeními ošetřujícího lékaře a děti na styk s otcem připravovala. To, jak děti otce vnímají, je dáno pouze jeho „agresivním a arogantním chováním“ vůči dětem. Za nesprávné považuje matka, že se okresní soud tímto chováním otce nezabýval, ačkoli jde o podstatnou skutečnost opakovaně popisovanou i dětmi (např. v dopise nezletilé ... adresovaném paní ...). Matka dále poukazuje na to, že otec v několika případech nerealizoval ani pravidelný víkendový styk s dětmi a svým chováním maří i snahu matky děti na styk připravit. Matka popisuje konflikt otce s dětmi během pobytu dětí u otce ve dnech 15. a 16.12.2012. Otec měl tehdy na matku nadávat, na děti být nepříjemný, celý víkend strávit u televize, přičemž neměl pro děti připraven žádný program. Podle matky je povinností „nalézacího soudu“ zabývat se těmito skutečnostmi a zejména ve smyslu § 100 odst. 4 o.s.ř. přihlédnout ke stanovisku dětí. Matka také brojí proti nákladovému výroku, když poukazuje na to, že otec navrhoval uložení pokuty „při horní hranici zákonem dovolené sazby“. Jestliže tedy byla soudem uložena pokuta ve výši 5 000 Kč, byl otec s návrhem převážně neúspěšný. Matka navrhuje, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí bude zamítnut a jí bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Otec v odvolání vznáší námitky proti výši uložené pokuty. Podle otce nebylo dostatečně zohledněno, že matka porušuje soudní rozhodnutí opakovaně, ačkoli je na následky neplnění soudních rozhodnutí upozorňována i ze strany orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Šlo přitom v daném případě o závažné porušení povinnosti, neboť otci byl znemožněn souvislý čtrnáctidenní kontakt s dětmi v rámci, kterého mohl být prohlouben a upevněn vztah otce k dětem. Podle otce neodpovídá výše pokuty ani majetkovým poměrům matky a proto není naplněna její výchovná a motivující role. Navrhuje proto, aby usnesení okresního soudu bylo změněno tak, že matce bude uložena pokuta ve výši 30 000 Kč.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i postup okresního soudu v předchozím řízení a dospěl k závěru, že je namístě usnesení změnit.

Podle § 272 odst. 2 o.s.ř. shledá-li soud zvláštní důvody, nebo nebyl-li ten, kdo neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, v rozhodnutí nebo dohodě poučen o následcích neplnění stanovených povinností, vyzve jej, aby soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu plnil, a poučí jej o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte. Podle § 272 odst. 3 o.s.ř. soud může požádat též příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebosoudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, aniž by bylo třeba nařizovat výkon rozhodnutí.

Podle § 273 odst. 1 o.s.ř. soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte. Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut.

V daném případě je exekučním titulem rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č.j. 73 Co 272/2011-1386 ze dne 20.1.2012, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. 30 P 95/2009-1208 ze dne 5.4.2011. Označeným rozsudkem krajského soudu bylo mimo jiné rozhodnuto, že „v době letních prázdnin je oprávněn otec s nezletilými dětmi strávit dva týdny, jejichž termín je povinen matce sdělit vždy nejpozději do 30.4. každého roku“ a tím, že „oba rodiče jsou povinni v případě, že styk ze zvláštních příčin nebudou moci realizovat, sdělit tuto skutečnost druhému rodiči nejpozději do lhůty 48 hodin před započetím styku“.

Vyplývá ze shodných tvrzení účastníků, že matka v rozporu s exekučním titulem odmítla otci umožnit styk s nezletilými v délce dvou týdnů během letních prázdnin roku 2012, přičemž otec doložil, že termín styku od 4.8.2012 do 18.8.2012 oznámil matce e-mailem dne 18.3.2012. Vyplývá také z obsahu spisu, že matka byla poučena o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte, a to v písemném vyhotovení rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. 30 P 95/2009-1208 ze dne 5.4.2011, v části označené jako poučení.

V zásadě platí, že k umožnění styku povinný rodič se musí podrobit pravomocnému rozhodnutí o styku bez ohledu na změnu těch poměrů, ze kterých soud vycházel při rozhodování o styku. Odmítnutí styku, aniž by šlo o porušení uložené povinnosti, lze připustit zcela výjimečně v případě, že by realizací styku hrozila dítěti vážná (zejména zdravotní) újma a zároveň by již, pro časovou tíseň, nebylo možné sjednat nápravu jiným způsobem (změnou předchozího rozhodnutí o úpravě styku nebo vydáním předběžného opatřením, kterým by byl styk dočasně omezen či zakázán).

V posuzovaném případě však z údajů, které jsou obsaženy v soudním spisu, ani z tvrzení matky, jež jsou podložena zprávami psychiatra MUDr. Ivo Paclta či dopisem nezletilé ..., neplyne, že by nezletilým hrozila realizací styku újma takového charakteru, která by s ohledem na zájem nezletilých vylučovala jejich kontakt s otcem po dobu dvou týdnů během prázdnin. Nevyplývá ze zjištěných skutečností ani to, že by hrozba takové újmy, kterou označuje matka, vyvstala teprve bezprostředně před realizací styku v době, kdy již nebylo možné sjednat nápravu např. naznačenou cestou předběžného opatření.

Obě zprávy psychiatra MUDr. Ivo Paclta z 31.5.2012 a z 12.7.2012 shodně popisují průběh návštěvy matky a nezletilých dětí v ambulanci lékaře dne 16.4.2012. Ve zprávách je zaznamenáno sdělení matky a dětí o chování otce („v poslední době se vystupňovaly konflikty s otcem“, „významně se tyto konflikty projevily při rozhovorech otce se straší dcerou, které se často vystupňovaly v hádky“, „dle údajů matky a dcery hodnotí chování otce jako ponižující a zesměšňujíc zejména starší dceru“, „otec si na návštěvách dle obou dcer všímá hlavně jiných věcí, jako je televize a počítač“, „výrazné konflikty se projevují také při cestě z Prahy do bydliště dcer, otec jezdí rychle a nedbá na prosby dcer“) jakož i o tom, že „starší z dcer reaguje na křik otce, nadávání na matu a dle dcery další otcovy projevy bolestmi hlavy, břicha a výraznými potížemi s usínáním“. V závěru zpráv se uvádí, že „je pravděpodobné, že by se uvedené potíže při delším pobytu u otce výrazně vystupňovaly“. V dopise adresovaném pracovnici orgánu sociálně právní ochrany dítěte pak nezletilá ... popisuje svou nechuť trávit s otcem dovolenou a poukazuje na to, že otec je „nevyzpytatelný“, „křičí“, „ponižuje“ ji „nadává na mámu“, z otce jí je „špatně“, mívá „hrozné sny“.

Z takto zaznamenaných údajů však bez dalšího nevyplývá, že jde o konflikty natolik intenzivní a vyvolané výlučně jednáním otce, že by přesahovaly rámec běžných střetů a znamenaly pro děti ohrožení takového charakteru, které by vyžadovalo např. zákaz styku. Důvodem zákazu či omezení styku nemohou být sami o osobě subjektivní pocity nevole k realizaci styku u dítěte, které nejsou vyvolány právně relevantními objektivními příčinami. Takovou objektivní příčinou může být i psychická porucha u dítěte, která znemožňuje, aby styk byl bez vážných dopadů na zdraví dítěte realizován v neomezeném rozsahu (např. tzv. syndrom zavrženého rodiče). Existence takové poruchy však u nezletilých nebyla doložena a nevyplývá ani ze zpráv MUDr. Ivo Paclta, byť tyto zprávy existenci poruchy nevylučují. Navíc dokládané obtíže nezletilé ... zjevně nevyvstaly bezprostředně před termínem „prázdninového styku“, nýbrž byly zaznamenány minimálně již dne 16.4.2012, a také proto na ně nelze při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nahlížet jako na relevantní důvod pro odmítnutí realizace styku ze strany povinné matky.

Z uvedeného vyplývá, že byly naplněny předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí o úpravě styku uložením pokuty a okresní soud rozhodl správně, když v souladu s § 273 odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí uložení pokuty nařídil. Rozhodnutí okresního soudu je v tomto směru i dostatečně (dle zásad § 157 odst. 2 o.s.ř.) odůvodněné. Nepůsobí nepřezkoumatelnost to, když okresní soud po skutkové stránce uzavírá, že ze zpráv MUDr. Ivo Paclta nezjistil „žádný lékařský závěr“. Okresní soud totiž vysvětluje, proč takto předložené důkazy hodnotil. Je-li pak toto jeho hodnocení, jak matka namítá, nesprávné, nezpůsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí ve smyslu § 219 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Může to být toliko příčinou nesprávného skutkového a právního závěru a ve výsledku nesprávného rozhodnutí. Bylo však vysvětleno, že i v případě, že předložené zprávy obsahují lékařský závěr („je pravděpodobné, že by se uvedené potíže při delším pobytu u otce výrazně vystupňovaly“), nemění to nic na tom, že bylo povinností matky umožnit ve dnech od 4.8.2012 do 18.8.2012 styk otce s nezletilými.

Výše pokuty nemá pouze relaci k závažnosti porušení povinnosti, neboť není jen prostou sankcí za porušení povinnosti. Jde především o donucující prostředek, který má být dostatečně motivují pro to, aby v budoucnu byla porušená povinnost plněna. Pokuta musí být v relaci k majetkovým poměrům povinného tak, aby jej její výše odradila od podobného porušení povinnosti v budoucnu. V tomto smyslu je majetkovým poměrům povinné matky tak, jak byly tyto objasněny v nalézacím řízení o výživě nezletilých, a zároveň míře významu vymáhané povinnosti pro otce i nezletilé přiměřená pokuta ve výši 10 000 Kč. Proto odvolací soud usnesení okresního soudu dle § 220 o.s.ř. změnil, tak že v rámci nařízeného výkonu rozhodnutí matce uložil právě takovou pokutu.

Jako věcně správný byl dle § 219 o.s.ř. potvrzen nákladový výrok (výrok II. napadeného usnesení). Platí při nařízení výkonu rozhodnutí o úpravě styku s nezletilými dětmi, že navrhovatel a osoba, v jejíž prospěch je výkon rozhodnutí nařizován a prováděn, mají právo na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí, které jim v souvislosti s nařízením a provedením výkonu rozhodnutí vzniknou. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud uloží povinné osobě, aby nahradila navrhovateli, popřípadě osobě, v jejíž prospěch je výkon rozhodnutí nařizován, všechny náklady, které vynaložili v této fázi řízení (srovnej komentář k § 273 o.s.ř. v publikaci nakladatelství C.H. Beck: Občanský soudní řád – Komentář, edice Velké komentáře, 1. vydání 2009). Soud není při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o úpravě styku s nezletilými vázán návrhem co do způsobu provedení výkonu rozhodnutí. Je-li výkon rozhodnutí nařízen, je třeba dle § 270 odst. 2 o.s.ř. přiznat právo na náhradu nákladů navrhovateli jako oprávněnému. Správně tedy okresní soud rozhodl, že otec jako navrhovatel má právo na náhradu všech nákladů v řízení vynaložených. Pokud jde výši těchto nákladů, odkazuje odvolací soud na odůvodnění nákladového výroku tak, jak je podal v napadeném rozhodnutí okresní soud.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 o.s.ř. dle pravidla § 142 odst. 2 o.s.ř. Žádný z účastníků neměl v odvolacím řízení převažující úspěch (matka byla neúspěšná a otec měl úspěch zcela nepatrný), a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.

V Liberci 27. února 2013

Mgr. Michal Marek v.r.
předseda senátu

Za správnost vyhotovení:
Olga Plíhalová


14.07.2014
SDÍLET

Diskuse k článku (max. 650 znaků):


Navštivte také naši hlavní DISKUSI.


soudci.info - info o opatrovnickém soudnictví


PŘIDAT DO OBLÍBENÝCH
INFO@STRIDAVKA.CZ