Nikoleta Brátová

–

Pilotního šetření se zúčastnilo 87 respondentů, kterými byli pouze muži ve věku 17 až 74 let. Zkoumání probíhalo ve dnech od 8. 2. 2018 do 12. 2. 2018.

Cílem zkoumání bylo zmapovat počty mužů, kteří se někdy ve svém životě setkali s násilím ze strany partnerky, o jaký druh násilí se jednalo a dále zmapovat názory těchto mužů na problematiku domácího násilí páchaného na mužích.

Z výsledků vyplynulo následující:

• 61,8 % mužů se nesetkalo s násilím ze strany ženy,
• 75,9 % mužů se setkalo s psychickým, 37,9 % s fyzickým, 24,1 % se sexuálním a 6,9 % s ekonomickým násilím,
• 51,4 % mužů by se nesvěřilo, kdyby se stali obětí násilí ze strany partnerky,
• 74,7 % mužů nezná muže, který by se setkal s násilím ze strany partnerky,
• 97,4 % mužů si myslí, že se muž může stát obětí,
• 59 % mužů si myslí, že se muži bojí mluvit o násilí ze strany partnerky, 3,8 % si myslí, že ne a 32,7 % si myslí, že možná,
• 59% mužů si myslí, že muž jako oběť násilí není slaboch, 15,4 % uvádí, že slaboch je a 25,6 % uvádí odpověď možná,
• 62,8 % mužů si myslí, že muž jako oběť nevyhledá pomoc, 1,3 % si myslí, že pomoc vyhledá a zbytek 35,9 % uvádí, že možná, pomoc vyhledá,
• 29,5 % mužů uvedlo, že by se svěřili kamarádovi, 26,9 % si myslí, že by se nesvěřili a zbytek mužů, což je 43,6 %, uvedlo odpověď možná,
• 73,1 % respondentů si myslí, že se muži jako oběti stydí,
• 68,4 % mužů si myslí, že stát se obětí násilí ze strany partnerky není ostuda, pro 15,8 % to ostuda je a zbytek odpovídá možná.
• Nejvíce mužů se setkalo s fackou (28), se strkáním (16), s kousáním (11), se škrábáním (10), s taháním za vlasy (10), s bitím nějakým předmětem (10), s kopáním (9), s vytrháváním vlasů nebo chlupů (8), s tlučením hlavou o zeď (6), s pálením části těla (5), se škrcením (5).
• V oblasti psychického násilí se nejvíce mužů setkalo s vyvoláváním pocitu viny (30), kritizováním (27), zvýšená kontrola (21), omezování rozhodování (20), nadávky (17), ponižování (16), zesměšňování (16), přehlížení přání a potřeb (15), zastrašování (15), snižování schopností (13), vydírání přes děti (8), nucení k poslušnosti (5), vyhrožování bitím (5).
• V sociálním násilí zvolilo nejvíce mužů možnost izolace od kamarádů (19), izolace od příbuzných (8), zákaz telefonování (7) a zákaz přijímání návštěv (7), zákaz používání mobilního telefonu (5), zákaz chození na počítač (4), zákaz dívání na televizi (3) a zákaz chození do práce (2).
• Na otázky týkající se sexuálního násilí neodpovídalo tolik mužů, nejspíše se s ním nesetkali, ale nejvíce mužů uvedlo, že se s nimi jedná jako se sexuálním objektem (6), znásilnění (5), nucení k sexu (5), nechtěné sexuální praktiky, nechtěný násilný sex, nechtěné utrpení při sexu a ohrožování genitálií (4), napadání částí těla (2).
• S emocionálním násilím se také nesetkalo mnoho mužů, ale i tak jich pár odpovědělo. U nucení k žádosti o peníze (6), zákaz přístupu k financím (5), nucení k přepsání nemovitosti (5), partnerka si na něho vzala úvěr (4), dostávání kapesného (3), braní celé výplaty (3), partnerka si na muže vzala půjčku (2), krádež peněz partnerkou (2), zákaz chození do práce (1).
• Nejvíce mužů na otázku komu by se svěřili, odpovídalo kamarádovi (40), rodině (20), ostatní uváděli různé odpovědi jako např. Bohu, nemám tušení nebo psychiatrovi.

Pilotní šetření ukázalo, že se většina mužů s násilím ze strany partnerky nesetkala. Potvrdilo se, že se muži bojí o násilí mluvit, ale myslí si, že muž jako oběť není slaboch. Avšak nejčastějším druhem násilí páchané na mužích je psychické, které potvrdilo více než 70 % mužů. Co se týká postojů mužů k dané problematice, je zřejmé, že se bojí mluvit o svém problému, ale zároveň si nemyslí, že muž jako oběť je slaboch. Velká část respondentů nepovažuje situaci domácího násilí na mužích za ostudu.

Ukázka z bakalářské práce (BRÁTOVÁ, Nikoleta. Domácí násilí páchané na mužích. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2019. 52 s.)