Gary Chapman
–
Viděl jsem manželství na pokraji rozvodu, která se podařilo zachránit, protože se partneři rozhodli pro lásku,“ píše Gary Chapman ve své knize o pěti jazycích lásky. Jak můžeme mluvit jazykem našeho partnera, když při pohledu do minulosti našeho vztahu cítíme jenom bolest, zlost a odpor?
Odpověď leží v podstatě naší lidské přirozenosti. Jsme svobodná stvoření, a to mimo jiné znamená, že máme svobodu špatně se rozhodovat. Všichni jsme už někdy volili špatně. Kritizovali a vůbec dělali věci, které ubližovaly. Chyby, kterých jsme se dopouštěli v minulosti, ale nemusíme dělat i nadále. Namísto toho můžeme říct: „Je mi to líto. Vím, že jsem tě zranil/a, ale chtěl/a bych to teď napravit. Rád/a bych tě miloval/a způsobem, kterému rozumíš.“
Láska nedokáže vymazat minulost, ale může proměnit budoucnost
Když se rozhodneme aktivně projevovat partnerovi lásku v jeho primárním jazyce, podílíme se na vytvoření pozitivní atmosféry nezbytné pro vyřešení konfliktů a zranění z minulosti. Uspokojit partnerovu potřebu lásky je rozhodně věcí volby. Když se naučím emocionálnímu jazyku své partnerky a budu jím často mluvit, neopustí ji pocit, že ji miluji.
Když přestane být „zamilovaná“, sotva si toho všimne, protože její citová nádrž lásky se bude průběžně doplňovat. Pokud jsem se jejímu primárnímu jazyku nenaučil, nebo jsem se rozhodl, že v něm nebudu komunikovat, partnerka přestane být zamilovaná, začne toužit po uspokojení svých emocí a po několika letech s prázdnou citovou nádrží se velice pravděpodobně zamiluje do někoho jiného a celý proces se začne opakovat.
Každý den se musíme stále znovu rozhodovat, zda vyjdeme vstříc manželčině touze po lásce. Jestliže znám její primární jazyk lásky a rozhodnu se jej používat, naplním její nejdůležitější vnitřní potřebu a ona o mé lásce nemusí pochybovat. Jestliže bude totéž dělat ona pro mě, moje emocionální touhy budou naplněny a citové nádrže nás obou budou plné. Při takové vnitřní vyrovnanosti se oba můžeme věnovat jiným prospěšným zájmům mimo oblast manželství, přičemž náš vztah bude moci dále růst a nebude o nic méně vzrušující.
Pokud děláte něco, co je vám nepříjemné, je to ještě větším důkazem vaší lásky
Jazykem mé ženy jsou skutky služby. Pravidelně pro ni například dělám to, že luxuji. Myslíte, že luxuji rád? Moje matka mě doma nutila luxovat. Ještě když jsem chodil na střední školu, musel jsem každou sobotu vyluxovat všechny pokoje, jinak jsem nemohl jít ven. Vždycky jsem si přitom říkal: „Jakmile se odsud odstěhuji, tohle bude první věc, kterou přestanu dělat. Luxovat bude moje žena.“
Luxuji ovšem stále já, a to pravidelně. Mám k tomu jenom jeden důvod a tím je láska. Neexistuje cena, kterou byste mi za to mohli zaplatit, ale dělám to z lásky. Když se rozhodnete dělat něco, co je vám nepříjemné, je to ještě větším důkazem vaší lásky. Má žena ví, že když beru do ruky vysavač, není to z mé strany nic jiného než vřelé vyznání lásky, za které jsem náležitě odměněn.
Láska je to, co děláme pro někoho jiného, nikoliv pro sebe. Proto se učíme primární jazyk našeho partnera a začneme jej používat bez ohledu na to, jak příjemné či nepříjemné nám to bude. Nebudeme si dělat nároky na vzrušující a hřejivé prožitky pro sebe. Rozhodli jsme se jednat takto pro jeho nebo její prospěch. Chceme uspokojit touhu našeho partnera, a proto se pokoušíme mluvit jeho jazykem lásky. Jeho citová nádrž se tím doplňuje a je taky pravděpodobnější, že vůči nám zaujme stejný postoj a začne mluvit naším jazykem. Pokud ano, začne se plnit i naše citová nádrž lásky.
Gary Chapman: Pět jazyků lásky. Návrat domů, 2021. Ukázka byla publikována na serveru Manzelstvi.cz
Okomentovat