LIBERI, odborová organizace

–

Nedávno předložený pozměňovací návrh k reformě důchodového systému (Sněmovní tisk 270/2) má rušit od 1. 1. 2027 přiznávání výchovného a nahradit ho plně tzv. „rodinným vyměřovacím základem“.

Naše analýza odhaluje, že plošné zrušení výchovného (500 Kč za každé vychované dítě pro převážně pečujícího rodiče) v kombinaci s nově pojímaným tzv. rodinným vyměřovacím základem poškodí drtivou většinu běžně pracujících matek.

K tomu uvádí předseda LIBERI RNDr. Pavel Rusý: „Navržená změna je dalším oslabením zásluhovosti, zneužitím výsledků mnohaleté odpovědné práce, které pracující rodiny s dětmi bez jakékoliv návratnosti vytvářejí. Zesilující ekonomický tlak na pracující rodiny s dětmi zásadně ovlivňuje životní styl populace i dostupnost bydlení pro mladé. Je přímou a silnou negativní stimulací z pohledu ochoty populace se reprodukovat. Z rozhodnutí nemít dítě činí ekonomicky logickou a správnou volbu mladé generace.“

Pro komparativní výpočty jsme vycházeli ze situace žen se dvěma dětmi, s nimiž matka byla na rodičovské dovolené celkem 8 let), se 45 lety pojištění včetně náhradních dob, s různými úrovněmi příjmů, a to po konci přechodného období (dorovnání průměrného příjmu na nominálních 65.000 Kč).

Nové opatření, prezentované ministerstvem jako „ocenění za péči“, ve skutečnosti funguje čistě jako úzce zaměřená sociální dávka. Uplatní se pozitivně výhradně u matek, jejichž celoživotní průměrný výdělek nedosahuje ani 44 % průměrné mzdy (odhadem méně než 10 % matek). Všechny ostatní matky na změnu doplatí. Těm s nižší než průměrnou mzdou zápočet za dobu péče nepokryje ztrátu výchovného, matkám s průměrnou a vyšší mzdou zápočet nekompenzuje ztrátu výchovného vůbec.

Největší relativní pokles důchodu z matek se dvěma dětmi postihne matky s průměrným platem, které přijdou o 4 % své penze ve srovnání s platnou úpravou. V dnešních cenách a při dnešních důchodech jde o 12.000 Kč ročně. Při více dětech je ztráta úměrně vyšší. Přitom již předchozí úprava spočívající ve snížení zápočtu příjmu do první redukční hranice i snížení zápočtu za rok pojištění znamenala po skončení přechodného období pokles nově vyměřovaných důchodů o cca 10 %. Miliardy korun ušetřené na pracovitých matkách přitom stát potřebuje a využije na důchody pro ty, kteří žádné děti nevychovali a nepodíleli se na vytvoření budoucích zdrojů, ze kterých budou jejich důchody hrazeny.

Pavel Rusý k tomu dodává: „Je hanbou současné vlády, že další zvyšování ekonomické diskriminace pracujících rodin s dětmi balí do líbivého marketingového hávu údajného ocenění výchovy dětí. Nic není vzdálenějšího realitě. Přitom řešení existují, kdy LIBERI navrhla Generačně ekonomickou transformaci, která podmínky pracujících rodin s dětmi alespoň narovnává.“

Generačně ekonomické transformace (GET) pojímá náklady na dítě z výdělku rodiče (superhrubá mzda) jako ekonomickou investici do budoucna, obsahuje uznání nákladů na péči o děti jako snížení základu pro výpočet daně a pojistného. Dále uznává náklady na děti jako plnohodnotnou investici do průběžného důchodového systému stejně jako platby předchozí generaci pojistným, tedy promítnutí nákladů na děti do vyměřovacího základu pro roky péče o děti. Současně zavádí vícepásmové progresivní zdanění příjmu na osobu v domácnosti s rozdělením příjmu na příjem pokrývající existenční, nezbytné, běžné, nadstandardní a luxusní potřeby. Se zachováním rozpočtové neutrality.

Hlavní principy GET – generačně ekonomická transformace:

• náklady na děti jako snížení základu pro daně a pojistné
• náklady na děti jako zvýšení základu pro výměru důchodu
• vícepásmové progresivní zdanění příjmu na osobu

LIBERI považuje za naprosto nezbytné, aby se politická reprezentace začala seriózně zabývat dlouhodobým nepřiměřeným ekonomickým tlakem na pracující rodiny s dětmi, které jsou páteří společnosti a zárukou kontinuity, místo planých marketingových prohlášení při současném zhoršování situace rodin s dětmi.