JáRodič.cz

–

Má-li člověk dítě, najednou si uvědomí, kolik nebezpečí na „to maličké“ všude číhá. A protože každý rodič se snaží své dítě chránit ze všech sil, musí nebezpečné situace předvídat a být na ně připraven, stejně jako na ně musí do budoucna připravit svého potomka a naučit ho, jak se zachovat. V dnešním příspěvku se zaměříme na bezpečnost venku, konkrétně na chodníku a na silnici (tedy v dopravě). Byť většinu věcí určitě znáte, opakování je přeci jen matka moudrosti. A zamyšlení nad tím, jak se v dopravním provozu chováme určitě stojí čas od času za to. Příjemné čtení.

Přeprava v kočárku

Každý člověk se vlastně již od malička stává účastníkem dopravního provozu. Nejdříve ho rodiče vozí či nosí a později je z něj „ten pravý“ chodec.

Možná vám to připadá legrační, ale je třeba si uvědomit, že chůze s kočárkem je přeci jen poněkud jiná než bez něj. Plno rodičů si to neuvědomí například při přecházení – pokud stojí na nepřehledném místě, musí nejdříve zhodnotit situaci oni a teprve potom vystrčit kočárek před sebe (podívejte se kolem sebe a všimněte si kolik rodičů veze kočárek před sebou, vstoupí na přechod a začne se rozhlížet). Stejně tak je třeba vzít v úvahu i to, že člověk přechází pomaleji, zdrží se při sjíždění a najíždění na chodník atd.
V této souvislosti je ještě třeba připomenout, že i kočárek by měl být za šera a tmy vidět (doporučují se světlé a jasné barvy, reflexní prvky).

Dítě jako chodec – v doprovodu rodičů

Poté, co začne dítě chodit již samo, musí rodiče zvýšit svou pozornost a dítě neustále hlídat. Malé děti si totiž nebezpečí neuvědomují, respektive ho vlastně neznají (neví, co by se mohlo stát). Je tedy nezbytné s nimi na toto téma mluvit. Postupně je třeba zmínit, jak se musí člověk na chodnících a silnicích chovat, jak se přechází, co která značka znamená, kde si děti mohou hrát a kde nikoliv atd.

Tip: Dítě by vždy mělo jít po chodníku na vzdálenější straně od silnice

Dítě jako chodec – bez rodičů

Ještě předtím, než se začne dítě pohybovat bez doprovodu rodičů či jiné dospělé osoby, je třeba začít s přípravou. Rodiče musí svého potomka naučit, jak se na konkrétní místo (například do školy či na kroužek) dostane, která cesta je nejbezpečnější, kde má přecházet a samozřejmě hlavně jakým způsobem bezpečně přecházet. Fajn je celou trasu projít několikrát společně, natrénovat „problémová“ místa či situace atd. Musí-li někde jít samo přes silnici, pak by mělo vědět, že řidič musí chodce dopředu vidět, aby stihl včas zastavit (je-li dítě schované za auty, tak není vidět; běží-li bezhlavě za kamarády, nemusí stihnout bezpečně přejít); nejlepší je, pokud počká malý chodec s přecházením do chvíle, než auta před přechodem zastaví.

Dětem je třeba vysvětlit i to, že

• na chodníku se chodí po pravé straně
• obrubník není to správné místo pro chůzi
• zábradlí u chodníku není na prolézání či přelézání
• je třeba vnímat okolí
• hrát je možné si na hřišti, nikoliv na chodníku před školou či jinde

Tip: Asi není třeba zdůrazňovat, že rodiče jsou svým dětem příkladem. Možná máte pocit, že se na toto téma mluví zbytečně, ale vybavte si posledních pár dní či týdnů – nepřebíhali jste někde mimo vyznačený přechod? Nepřecházeli jste na červenou? Jistě, nic se nestalo a dopadlo to dobře, ale….Jdete-li s dětmi, musíte dbát na to, aby slova a činy byly v souladu. Pokud tvrdíte, že se nemá chodit mimo přechody a pak si s dítětem zkrátíte cestu mimo něj a podobně, pak to není dobrý příklad.

Závěr

Hovoříte s dětmi o tom, jak se mají chovat jako účastníci dopravního provozu? Pokud ano, jakým způsobem? Už se vaše dítě pohybuje venku samo? Jestliže ano, trénovali jste dopředu cestu do školy, přecházení atd.? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, tipy a rady.

Převzato z webu JáRodič.cz