Štěpánka Tupá
–
Sokolovsko, Praha – Podnikatel už šestým rokem bojuje za právo na kontakt se svým synem
Jsem člověk, který nechce být lhostejný k tomu, co se děje kolem něj. To o sobě tvrdí Aleš Hodina, muž, který už šestým rokem bojuje za možnost kontaktu se svým synem Karlem. Ten se mu podle jeho slov jeho manželka snaží znemožnit. Hodina je přitom úspěšný podnikatel a o problematiku péče o dítě po rozchodu se dlouhodobě zajímá.
„Je to dlouhý příběh,” začíná Aleš Hodina vyprávění. „Už před šesti lety manželka po neshodách syna unesla. Bez mého vědomí, o souhlasu nemluvě, s ním odjela k matce sto šedesát kilometrů daleko,” říká Hodina. „Následně jsme se na péči o syna dohodli, ale za mými zády manželka požádala soud, aby svěřil syna do péče jí. Ten jí vyhověl. A od té doby soudní tahanice stále pokračují,” vysvětluje podnikatel.
Podle svých slov se Hodina s manželkou mimosoudně domluvit nedokáže. „Po letech, co se náš případ vleče, už jakoukoliv dohodu mezi námi nevidím jako reálnou. Naopak, v minulosti mezi mnou a ženou ohledně syna proběhly i některé drsnější momenty,” tvrdí Hodina. „Například jsme byli domluvení, že strávíme společně Vánoce. Žena ale syna tajně odvezla k matce,” popisuje podnikatel. Podle něj z matčiny strany docházelo i k manipulaci malého Káji proti otci nebo se také snažila bránit i jejich telefonickému kontaktu. „Teď už je syn větší, tak si na věci může dělat vlastní názor. Máme spolu docela dobrý vztah, i když se momentálně vídáme jen tři dny ze čtrnácti,” říká Hodina. Připadá mu to ale málo a snaží se syna vídat častěji. „Mohl bych pro něj například zajistit kvalitnější vzdělání, u mě by mohl chodit do výběrové školy. Primárně bych ale chtěl dokázat zvrátit situaci, kdy mám zájem syna vídat, a není mi to umožněno,” vysvětluje.
Aleš Hodina si uvědomuje, že v takové situaci není jediný. Proto založil i internetový portál věnovaný péči o děti po rozchodu partnerů a na toto téma publikoval množství článků. „Chtěl bych, aby se situace pohnula a aby se časem celý systém postupně stal vstřícnějším k otcům, kteří mají o své děti zájem,” uzavřel Hodina.
Převzato ze Sokolovského deníku
2. 12. 2013 at 1:52
Ano jde o klasický případ. Já například si dokáži dohodu ohledně naší dcery reálně představit. Ostatně bydlíme dvě ulice od sebe, dítě není malé. Narážím ovšem na šílenou nenávist manželky podporovanou a živenou femonacistickými názory rozvodového průmyslu, který nepřipouští žádné dohody, dokonce ani kontak mezi manželi a rodiči. Nenašel jsem v sytému organizaci pro snahu obrousit hrany, chovat se jako rozumní a zodpovědné rodiče. A protože vím, že bych se s manželkou dokázat dohodnout, její právník Šalomoun by tím přišel o práci. Proto neustále vyvlává nesmyslné spory, více a více otevírá staré rány a nevraživost. Stači jen jednoduchá věc. Zastavit všechny soudy, to jednoduše lze přerušením řízení, sednout si ke kávě a rozumně si promluvit o tom co to do dneška přineslo, dříve standrdně situované rodině, která mohla dát dětem také dobré vzdělání a zázemí.
2. 12. 2013 at 21:05
Opatrovnická justice se pohnula od roku 1989 jen na úrovni perestrojky,jsou tam pořád sovětské povahy.
Představuji si,že se situace pohne třeba tak,že budeme právní zemí,že třeba dnes aktuální Ukraina bude ve smyslu postupném padání sovětských satelitních vlád novým Polskem,Slovensko novou NDR a Češi už konečně pošlou do Moskvy zpět ten jejich justiční produkt KGB.
Snad to nebude muset dojít tak daleko,až stejnou metodiku používanou na selektování otců,použijí plošně na selektování rovněž matek v zájmu státně organizovaných ideologicky naprogramovaných pěstounů,aby programovali naše děti,protože rodiče, kteří ctí právo dítěte jim překážejí.