Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

–

V průběhu jara a na začátku léta 2025 proběhla série setkání 13 krajských platforem spolupráce v rámci projektu Střední článek podpory Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (SČP). Cílem těchto setkání bylo podpořit aktéry vzdělávání v regionech, sdílet zkušenosti, dobré praxe, vzájemně se koordinovat a formulovat konkrétní doporučení ke zlepšení školního prostředí i řízení škol. Každé setkání se věnovalo specifickým tématům podle aktuálních potřeb daného kraje – od školního stravování a podpory pohybu až po rizikové chování a právní ochranu pedagogů.

Klíčová témata napříč republikou

1. Duševní zdraví a bezpečnost ve školách

Napříč kraji – například v Moravskoslezském, Jihomoravském, Plzeňském kraji a v Praze – se diskutovalo o duševním zdraví žáků, nárůstu krizových situací a nedostatečné síti podpůrných služeb. Upozorněno bylo na zhoršující se zdravotní stav dětí, narůstající případy psychických poruch a onemocnění, chybějící odborníky a dlouhé čekací lhůty. Významnou výzvou je také právní nejistota pedagogů při řešení krizových situací, absence jasných metodických návodů a potřeba posílení školních poradenských týmů.

2. Školní stravování a udržitelnost

V Jihočeském, Královéhradeckém a Libereckém kraji zazněla témata modernizace školního stravování, plnění nových nutričních pravidel, udržitelnost a ekologická přívětivost jídelen a využívání regionálních potravin. Školy sdílely příklady úspěšné proměny kuchyní, propojení s výukou i zapojení dětí. Diskutovalo se také o překážkách, jako je nedostatek personálu či vysoká administrativa, a padly návrhy na zlepšení podpory ze strany zřizovatelů. Neméně aktuální byly diskuze s odborníky, kteří se podílejí na tvorbě novelizace vyhlášky o školním stravování.

3. Podpora fyzické aktivity dětí a wellbeing

Olomoucký kraj zdůraznil alarmující úbytek pohybové aktivity u dětí. Byl představen výzkum z Národní zprávy o pohybové aktivitě a příklady dobré praxe jako projekt „Svišti v pohybu“. Jako příklad dobré praxe byly uvedeny aktivity kraje, který se zaměřuje také na celkové zdraví a wellbeing ve školách, včetně zapojení místních komunit do podpory pohybu a zdravého životního stylu.

4. Práce s rizikovým chováním žáků a digitální bezpečnost

Ve Zlínském kraji se platforma věnovala rizikovému chování žáků v souvislosti s moderními technologiemi. Účastníci – včetně zástupců školních parlamentů – zdůraznili nutnost prevence, informačních kampaní, dnů bez obrazovek, podpory třídnických hodin a multidisciplinární spolupráce. Padly i návrhy na legislativní změny, například umožnit zavést ochranná opatření bez souhlasu rodičů nebo upravit odpovědnosti škol a zákonných zástupců.

5. Sociální znevýhodnění a vzdělávací neúspěch

V Karlovarském, Ústeckém a Plzeňském kraji se otevřela témata sociálního znevýhodnění, prevence školního neúspěchu a absence školní docházky. Ústecký kraj představil metodiku doc. Němce pro jednotnou identifikaci ohrožených žáků. V Litvínově funguje efektivní mezioborová spolupráce obce, škol, neziskových organizací a policie, která byla inspirací pro ostatní účastníky. V Plzeňském kraji proběhlo podrobné mapování předčasných odchodů ze vzdělávání a nedokončování povinné školní docházky, stejně jako mapování fungování školních poradenských pracovišť, které mají sloužit právě jako systémový nástroj podpory pro žáky, rodiče i pedagogy a další zaměstnance škol.

6. Problémové chování a právo ve školní praxi

Praha, Středočeský kraj i Plzeňský kraj otevřely důležitou diskuzi o právní ochraně škol. Upozorněno bylo na limity současné legislativy při řešení extrémního chování žáků, verbální agrese nebo neochoty rodičů spolupracovat. Doporučeno bylo vést důslednou dokumentaci jednání, posílit školní řády a školit pedagogy v právním rámci a schopnosti komunikace a řešení krizových a konfliktních situací. V Praze se diskutovala i nutnost řešit problematickou distribuci kapacit ve speciálních školách a systémově podpořit využívání těchto odborných kapacit např. zavedením krajové spádovosti.

7. Střídavá péče a školy

V Pardubickém kraji se aktéři věnovali do hloubky tématu střídavé péče a náročným situacím, do kterých se školy a pedagogové často dostávají, když vzdělávají děti ve střídavé péči. Téma, které se objevovalo často i v dalších krajích. Zdůrazněna byla neutrální role školy, která se nemá nechat vtáhnout do problému rodin, ale má se zaměřovat na podporu, vzdělávání a rozvoj dítěte v rámci svých kompetencí. Škola nemůže přebírat rodičovskou zodpovědnost a má aktivně spolupracovat s dalšími institucemi a orgány státu, pokud situace její kompetence přesahuje. Součinnost je však žádoucí skrze školní poradenské pracoviště a další možnosti podpory pedagogických i nepedagogických pracovníků, které škola má.

Převzato ze stránek Jednotného metodického portálu MŠMT