Eva Decroix
–
3.2 Soudní rozvod po vzájemné dohodě
Soudní rozvod po vzájemné dohodě se marginalizuje. (196) Jeho rozsah působnosti se nyní omezuje na případy, kdy rozvádějící se manželé mají nezletilé dítě a toto požádalo o výslech soudem. (197) V případě bezdětných rozvádějících se manželů se řízení neuplatní vůbec. Nutno připomenout, že ani tento rozvod po vzájemné dohodě není možný, je-li jeden z manželů v ochranném režimu, tedy není schopen svobodné vůle a souhlasu.
Zahájení tohoto řízení bude nejčastěji předcházet dohoda manželů o principu rozvodu a zřejmě také příprava mimosoudního rozvodu dohodou rodičů, během níž, poté co bylo dítě rodiči poučeno, vznese svůj požadavek na soudní výslech. I v případě, že následně nezletilé dítě svůj názor změní, soudní povaha řízení již zůstává zachována. (198)
3.2.1 Požadavek nezletilého dítěte být slyšeno soudem
Požadavek nezletilého na to, být vyslechnut soudu v rámci soudního řízení o rozvodu svých rodičů, může být soudu předložen formou vyplněného a dítětem podepsaného formuláře, který byl nezletilému předložen rodiči v rámci mimosoudního rozvodu dohodou, nezletilý ale může svou žádost vznést jakoukoli formou. Prostá žádost opatřená podpisem, údaji o nezletilém a rozvádějících se manželech doručená soudu je dostatečná.
Soud je nicméně oprávněn vyslechnout jen dítě, které je dostatečně rozumově vyspělé, tedy „schopné rozlišovat“. Splnění této předběžné podmínky může být pro soud obtížné, pokud nemá o dítěti žádné jiné informace než jeho věk. Vzhledem k tomu, že dle ust. 388-1 CC „výslech je právem nezletilého, pokud o něj nezletilý požádá“, soud musí rozhodnutí, kterým rozhodne, že výslech dítěte neprovede, řádně odůvodnit. (199) V případě, že o něj dítě požádalo, může být zamítnutí výslechu odůvodněno výhradně nedostatečnou rozumovou vyspělostí a rozlišovací schopností nebo skutečností, že řízení se nedotýká zájmů dítěte. Samotný odkaz na věk je ovšem nedostatečný a soudu nenáleží soudit, zda je výslech v zájmu dítěte, pokud o něj dítě požádalo. (200)
Situace je jiná, pokud o výslech dítěte požádají účastníci řízení, nebo některý z nich, tedy ne dítě samo. V takovém případě není výslech právem dítěte a soud může suverénně posoudit, zda je výslech v zájmu dítěte. Stejně tak může soud postupovat, pokud mu třetí osoba předloží sdělení, že dle jejího názoru by dítě mělo zájem být vyslechnuto. (201)
3.2.2 Dohoda manželů o principu rozvodu a porozvodovém uspořádání
Dohoda manželů o principu rozvodu a porozvodovém uspořádání (označovaná v této práci také jako rozvodová dohoda) představuje nejdůležitější dokument soudního rozvodového řízení dohodou, neboť představuje základ soudního rozhodnutí. Soudu v daném případě nenáleží rozhodovat o jednotlivých aspektech a následcích rozvodu, ale omezuje se na ověření věcné a formální správnosti a důvodnosti dohody předložené manžely. Soud především zkoumá, zda dohoda odpovídá zájmům obou manželů a jejich nezletilých dětí. I v tomto ohledu zákonodárce definuje velmi konkrétně a až katalogově náležitosti dohody. Rozvodová dohoda rodičů musí být detailní a obsahovat především následující ujednání:
e) Úpravu jména rozvedené ženy – zda si ponechá po rozvodu jméno manžela, případně na jak dlouho, nebo se vrátí ke svému jménu svobodné ženy.
f) Úpravu bydlení manželů po rozvodu a rozhodnutí o dalším užívání společného bydliště.
g) Úpravu poměrů nezletilých dětí – úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti, místo běžného bydliště dětí a výši a způsob úhrady výživného na děti.
h) Úpravu kompenzační pohledávky (pension compensatoire) v případě, že rozvodem vznikne nerovnováha mezi životní úrovní rozvedených manželů, včetně případných záruk na její úhradu. (202)
i) Úpravu darů a manželských ujednání – pokud se manželé nedohodnou jinak, darování realizované mezi manžely během manželství zůstává platné, ale jsou automaticky zrušena právní ujednání s účinností po smrti jednoho z manželů nebo po rozvodu.
j) Úpravu vypořádání společného jmění manželů.
k) Rozdělení nákladů rozvodového řízení.
Co se obsahu dohody týče, manželé požívají smluvní volnosti upravit následky rozvodu dle jejich potřeb a vůle, přičemž jediným limitem je veřejný pořádek a respekt zájmů obou manželů a nezletilých dětí. Omezující je v tomto ohledu především zákonná úprava kompenzační pohledávky, jejíž stanovení podléhá kogentní právní úpravě. (203)
Dohoda musí být soudu předložena podepsaná manžely, včetně povinných příloh, mezi které bude patřit především notářský zápis o vypořádání nemovitého majetku, je-li takový ve vlastnictví manželů, a žádost nezletilého o výslech.
3.2.3 Zahájení řízení
Řízení je zahájeno společným návrhem manželů. (204) Návrh na rozvod nemusí obsahovat typ rozvodu, o který manželé žádají, ani skutkové okolnosti, které k podání návrhu vedly. Návrh ale musí obsahovat povinné náležitosti vlastní soudnímu podání, tedy identifikaci rozvádějících se manželů, jejich dětí, datum a místo sňatku, informaci o zdravotní pojišťovně, ke které je každý z manželů přihlášen, a informaci o orgánu, který manželům vyplácí rodinné nebo sociální dávky nebo důchodové pojištění. (205)
V návrhu musí být dále jednoznačně určen soud, ke kterému je návrh podán, a uvedeni advokáti, kteří manžele zastupují, nebo advokát, pokud manželé zvolili pro tyto účely společného advokáta. Oproti mimosoudnímu rozvodu dohodou je možné v soudním řízení o rozvodu dohodou, aby byli oba manželé zastoupeni stejným advokátem. (206)
K návrhu musí být formou příloh přiložena rozvodová dohoda manželů, datována a podepsána každým z manželů a jejich advokátem. Návrh musí být datován a podepsán každým z manželů a jejich advokáty nebo advokátem. Nesplnění těchto formálních náležitostí vede k nepřijetí návrhu na rozvod soudem. Skutečnost, že přílohou soudního návrhu musí být podepsaná rozvodová dohoda, znamená, že tato musí být uzavřena před datem zahájení řízení.
Soud po ověření splnění formálních náležitostí návrhu předvolá manžele a prozkoumá návrh s každým z nich samostatně a následně s oběma společně, případně za přítomnosti advokátů. Účelem tohoto jednání je ověřit, že souhlas každého z manželů s uzavřením dohody byl dán svobodně a po uvážení, a upozornit manžele na důležitost závazků převzatých především ve vztahu k výkonu rodičovské autority. (207) Soudce je oprávněn se souhlasem stran a za přítomnosti advokáta nebo advokátů zrušit některá ustanovení nebo upravit podmínky rozvodové dohody předložené manžely, pokud se soudu zdají být v rozporu se zájmy dětí nebo některého z manželů. (208)
Pokud jsou nedostatky rozvodové dohody manželů závažné, soud ji odmítne schválit a manželství rozvést a jednání usnesením odročí za účelem předložení upravené dohody. Lhůta k předložení upravené dohody je stanovena zákonem na šest měsíců a soud musí v usnesení manžele poučit o délce této lhůty. Lhůta neběží během odvolacího řízení proti usnesení. Pokud manželé upravenou dohodu ve lhůtě šesti měsíců nepředloží nebo tato ani v upravené verzi nebude soudem na dalším jednání schválena, návrh na rozvod se stává neúčinným (ust. 1101 CPC).
V usnesení o odročení jednání může soud vydat také usnesení o dočasných opatřeních. (209) Tato dočasná opatření jsou běžnou součástí řízení o ostatních typech rozvodu a jsou zákonodárcem také začleněna do kapitoly týkající se těchto ostatních typů rozvodu. V řízení o soudním rozvodu po vzájemné dohodě se aplikují pouze v případě, kdy soud odmítne schválit rozvodovou dohodu a vyslovit rozvod na prvním jednání. V případě, kdy soud rozvod vysloví a dohodu schválí na prvním jednání v řízení, jsou dočasná opatření nadbytečná, neboť otázky jsou upraveny rozvodovou dohodou manželů schválenou soudem. (210)
3.2.4 Výslech nezletilého
Nezletilý může být při výslechu doprovázen svým advokátem. Za účelem úhrady nákladů advokáta má nezletilý právo žádat soudní pomoc, tedy náhradu nákladů státem. Advokát může být soudu před provedením výslechu nápomocný, neboť v rámci osobní schůzky předcházející soudnímu výslechu může ověřit rozlišovací schopnost dítěte i jeho skutečný zájem být vyslechnut a o eventuálních nedostatcích informovat soud. Při výslechu může být přítomna také další osoba, buď dle volby nezletilého, nebo určená soudcem. Může se jednat o výchovného poradce nebo sociálního pracovníka.
O výslechu nezletilého je pořízen protokol, který je nezletilému přečten a založen do spisu. Na žádost nezletilého nebo v jeho zájmu z iniciativy soudu může být část protokolu smazána. K výslechu dítěte dochází většinou před jednáním, na které jsou předvoláni rodiče. Ti jsou následně s obsahem výpovědi nezletilého seznámeni. Soud je však povinen rodiče nezletilého i jejich advokáty informovat o záměru dítě vyslechnout již v okamžiku, kdy je dítěti zasláno předvolání k výslechu.
Soud je povinen ve svém rozhodnutí zohlednit pocity vyjádřené nezletilým, avšak není jimi vázán. Předním hlediskem rozhodnutí soudu musí být nejlepší zájem nezletilého.
3.2.5 Schválení rozvodové dohody manželů soudem
Dojde-li soud po výslechu nezletilého, byl-li proveden, a osobním pohovoru s oběma manžely a jejich advokáty k závěru, že dohoda představuje svobodnou vůli manželů, je vyrovnaná a v souladu se zájmy obou manželů i společných nezletilých dětí, vydá v závěru soudního jednání rozhodnutí o schválení dohody a rozhodne o rozvodu. Přitom je nutné podotknout, že soud neověřuje pouze pravdivost dohodnutých ustanovení předložené rozvodové dohody, ale také jejich legitimitu a vhodnost v daném rodinném kontextu, tedy alespoň co se týče ujednání o majetkovém vypořádání. (211) Schválení dohody přitom představuje výkon tzv. nesporných, nebo dokonce v případě doslovného překladu „milostivých“ (gracieux) pravomocí soudu upravených v ust. 25 CPC. Dle tohoto ustanovení je nesporná pravomoc soudu založena v případě, kdy neexistuje spor, ale z důvodu povahy případu nebo žadatele je vyžadován soudní přezkum. Soudní rozhodnutí o schválení dohody manželů má navíc specifickou povahu v tom smyslu, že jeho obsah určili manželé a soud pouze tento obsah svým schválením posvětil a dodal mu povahu věci rozsouzené.
Dle Egéa je soudní přezkum rozvodové dohody vhodný a příhodný hned ze tří hledisek. (212) Z hlediska právního představuje garanci vyrovnané dohody a ochranu zájmů všech členů rodiny. Z hlediska symbolického připomíná, že dohoda se týká zájmu výsostného pro celou společnost, a tím je osobní stav manželů. Z hlediska psychologického umožňuje soudní přezkum určité smíření a uklidnění, když manžel, který nebyl iniciátorem rozvodu, často pociťuje i přes vyjádřený souhlas s dohodou určitý pocit ublížení.
(194) Ustanovení čl. 388-1 CC: V každém řízení, které se ho dotýká, může nezletilý, „schopný rozlišovat“ být vyslechnut soudcem, nebo-li to v jeho zájmu osobou určenou soudcem za tímto účelem, a to bez toho aniž by byly dotčena ustanovení upravující účast nebo souhlas. Výslech je právem nezletilého, pokud o něj nezletilý požádá. Pokud nezletilý svůj výslech odmítne, soudce posoudí oprávněnost tohoto odmítnutí. Nezletilý může být vyslechnut o samotě, neboťs advokátem nebo za přítomnosti osoby svého výběru. Pokud se výběr osoby nezdá být v souladu se zájmy nezletilého, soud může přistoupit ke jmenování jiné osoby.
(195) Ústavní soud č. 2016-739 DC ze dne 17 listopadu 2016. [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné z: http://www.conseil-constitutionnel.fr/conseil-constitutionnel/francais/les-decisions/acces-par-date/decisions-depuis-1959/2016/2016-739-dc/decision-n-2016-739-dc-du-17-novembre-2016.148209.html
(196) EGEA Vincent, idem, bod 236.
(197) Podmínky soudního rozvodu dohodou jsou upraveny v ustanovení čl. 250 až 250-3 Code Civil.
(198) Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 1638274C ze dne 26. ledna 2017.
(199) Civ 1re, 18. května 2005.
(200) Civ 1re, 18. březen 2015, kasace rozhodnutí, kterým soud odmítl výslech dítěte, které o něj požádalo, s odůvodněním, že dítěti je pouze devět let a nemůže tak být dostatečně rozumově vyspělé a výslech není v jeho zájmu, když posouzení, zda je výslech v zájmu dítěte není oprávněným důvodem k zamítnutí výslechu.
(201) Civ 1re, 19. září 2007.
(202) Překlad přejat od Mrázka, viz výše. Lze přeložit také jako vypořádací podíl, ale povaha kompenzační pohledávky je odlišná.
(203) Ustanovení čl. 270 a 271 Code Civil.
(204) Ustanovení čl. 1090 a 1089 CPC.
(205) Ustanovení čl. 1075 CPC.
(206) Civ 1re 20. ledna 1993, č. 91-15.548: V případě, že řízení o rozvodu bude v jeho průběhu transformováno v řízení o jiném typu rozvodu (např. pro zavinění jednoho z manžel), advokát, který v řízení o rozvodu dohodou zastupoval oba manžele, není oprávněn v dalším řízení zastupovat žádného, a to ani s výslovným souhlasem druhého z manželů.
(207) Francouzská terminologie používá termín „consentement libre et éclairé“- souhlas svobodný a osvícený. Souhlas je osvícený, je-li založen na odpovídající znalosti věci, ke které se vztahuje, ke kterému se vztahuje. Jedná se o poměrně zažitý právní výraz. Pravdou je, že jsme jeho definici v občanském zákoníku nenašli. Nově byl tento termín definován legislativou o právech pacientů ve zdravotnických zařízeních (Loi Kouchner ze dne 4. 3. 2002) jako souhlas pacienta s léčkou nebo zákrokem.
(208) Ustanovení čl. 1099 CPC.
(209) Ustanovení čl. 250-2, 254 a 255 CC.
(210) Dočasná opatření, která může soud vydat na žádost jednoho z manželů nebo také z moci úřední, jsou v rámci neuzavřeného výčtu vyjmenována v ustanovení 255 CC.
„Soudce může především:
1° Navrhnout manželům mediační opatření a pokud manželé souhlasí, jmenovat rodinného mediátora za tímto účelem.
2° Uložit manželům povinnost účastnit se úvodního setkání s mediátorem, který je bude informovat o předmětu a průběhu mediace
3° Rozhodnout o podmínkách odděleného bydlení manželů
4° Přiznat jednomu z manželů užívání dosud společného bydlení a vybavení domácnosti nebo rozdělit mezi manžele toto užívání a určit, zda se bude jednat o užívání bezplatné nebo ne, případně může soud vzít na vědomí dohodu manželů ohledně výše odškodnění za bydlení.
5° Uložit předání oblečení a dalších osobních věcí
6° Určit výživné a případně zálohu na náklady soudního řízení, kterou jeden z manželů je povinen uhradit druhému manželovi nebo určit manžela nebo manžele, který nebo jak se budou podílet na dočasné úhradě některých nebo všech dluhů,
7° Přiznat jednomu z manželů nárok k uplatnění v rámci vypořádání společného jmění, pokud je to nezbytné vzhledem k situaci;
8° Rozhodnout o umožnění užívání nebo správě společných věcí jiných, než určených v 4°, bez toho aniž by byly dotčena práva každého za manželů v rámci vypořádání společného jmění;
9° Jmenovat kvalifikovaného odborníka za účelem přípravy odhadného soupisu nebo učinit návrhy, co se týče narovnání peněžitých zájmů manželů;
10° Jmenovat notáře za účelem přípravy návrhu vypořádání společného jmění manželů a určení podílu k rozdělení.“
(211) GARRIGUE, Jean. Droit de la famille. Dalloz, 1re edition, ISBN 978-2-247-12431-2, bod 477.
(212) EGEA, Vincent. Idem., bod 242. Vincent Egea je profesorem občanského práva na Univerzitě Aix-Marseille a autorem mnoha publikací z oblasti rodinného práva
Okomentovat