Mgr. Nina Nováková
Když jsem se před několika lety – nejen já – smála návrhu změnit v rodném listu dítěte rubriky otec a matka na kolonku rodič A a rodič B, netušila jsem, že se ocitnu v parlamentu právě v době, kdy bude nápad importován i k nám a jak se změní obsah slova pokrok.
Poslední bod letního jednání parlamentu. Navrhovatelé novely zákona o registrovaném partnerství chtějí následující. Když muž nebo žena žijí v registrovaném partnerství s člověkem stejného pohlaví a jeden z nich má vlastní dítě, druhý z tohoto páru může dítě adoptovat. Proč?
K odmítnutí návrhu vedou dva důvody. Není to potřeba a je to v rozporu se zdravým rozumem i s vědou. Chápeme, že člověk, který dítě spoluvychovává a má je rád (míněn druhý muž nebo druhá žena z páru), by měl mít šanci vystupovat v určitých případech jako jeho zákonný zástupce. V nemocnici, ve škole i jinde. Kvůli tomu však není potřeba adopce. Práva a povinnosti této osoby dítěti blízké řeší občanský zákoník.
Jsou absurdní situace, kdy Vás setrvávání na pozici zdravého rozumu v souladu s elementárními biologickými fakty postaví do role zpátečníka a ignoranta. Například vycházíte-li z předpokladu, že dítě má otce muže a matku ženu.
Případný úspěch navržené novely by fatálním způsobem obojí popřel. V kolonce otec a matka by mohl být muž a muž nebo žena a žena. Měli bychom změnit příslušnou školní kapitolu v biologii člověka? Těším se na příští debatu, v níž se pokusím vrátit do hry také druhého biologického rodiče.
Žije-li a je-li toho schopen (schopna), také on (ona) nese odpovědnost za své dítě, ani jemu (jí) se nesmí upřít podíl na výchově a péči.
Postřeh na závěr. Pozor na to, když – snad v dobré vůli a z přesvědčení – pácháme dobro tak, že druhého podezíráme a urážíme. Homosexuálně orientovaný člověk nemusí být ani promiskuitní, ani pedofilní. Homosexuál, jsem o tom přesvědčena, nemusí být dokonce ani fanouškem takzvané gender ideologie, která je skutečně nebezpečná. Jsem ráda, že u nás, v bývalých zemích koruny české, jsme stále dostatečně staromódní a politicky nekorektní. Zatím poznáme nesmysl, dokážeme se mu smát a snad ho v parlamentu dokážeme i ve vší slušnosti odmítnout.
Převzato z NINANOVAKOVA.BLOG.IDNES.CZ
18. 7. 2016 at 1:05
V primem prenosu se rozsiruje napadeni rodicovstvi od otcimu az po stejnopohlavni vzory chovani. To bude tak roztomile, az se ty pomery chovne dostanou do stretu s pomery vrstevnickymi.
18. 7. 2016 at 19:56
Rodiče jsou vždy dva – otec a matka, muž a žena Ten kdo označuje rodiče jako rodič A a rodič B je prostě jen debil, který by měl být internován na psychiatrii
19. 7. 2016 at 0:17
Tomáš Holek: Ano, z biologického hlediska můžou být rodiči pouze muž a žena. Tady jde ale o sociální rodičovství a o fakt, že na manželku/a matky/otce spoluvychovávající dítě zákon pohlíží jinak než na registrovanou partnerku/partnera matky/otce, což je jasná diskriminace. O tom, že s přisvojením musí dát souhlas druhý biologický rodič (je-li znám) a dítě starší 12 let se doufám nemusím rozepisovat. Já sám se bráním i francouzskému modelu Rodič A a Rodič B. Spíš bych pouze do kolonky o druhém rodiči napsal: „Z rozhodnutí opatrovnického soudu se rodičovská práva a povinnosti pana X přenáší na paní Y, registrovanou partnerku matky.
19. 7. 2016 at 0:19
Tomáš Holek: A jinak jeden vzkaz od paní poslankyně Nytrové: „Soudy rozhodují v zájmu dítěte.“ Ze slov paní poslankyně bylo asi správné, když frýdecko-místecký soud rozhodl o tom, že vaše dcery budou žít s matkou ve Švédsku. Já bych to třeba s takovou jistotou netvrdil, ale když to říká paní poslankyně.
19. 7. 2016 at 14:05
Pani poslankyne hlasa blbosti. Bud je to populistka, nebo ma radne zatemneny mozek, event. oboje.
19. 7. 2016 at 23:34
Fermin: Já jen tvrdím, že žádný rodič A a B neexistuje – rodiče jsou táta-otec a máma-žena. Pokud se o dítě starají dva homosexuálové, tak to jsou nějací opatrovníci, ale rozhodně to nejsou rodiče A a B. A já nevím co kdy řekla poslankyně Nytrová, ale pokud opravdu řekla: větu „Soudy rozhodují v zájmu dítěte.“ a myslela to vážně, tak je to odporná lhářka.
22. 7. 2016 at 10:39
Já do jisté míry souhlasím s možností, aby páry stejného pohlaví mohli vychovávat dítě. Ale měla by to být jedna z posledních možností před variantou dítě prodat do otroctví, nebo ho zabít. Navíc by tam měla být i podmínka biologické vazby na jednoho z partnerů, zkušební doba na splnění podmínek před rozhodnutím, i pro nabytí právní moci.A vše by měl rozhodnout soud. Ne nějaký úředník od stolu.