LIBERI, odborová organizace

–

LIBERI představila na Fóru rodinné politiky, kde se účastnil premiér Andrej Babiš a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, základní principy reformy GET – Generačně ekonomická transformace.

11. září 2026 se v Ústí nad Labem uskutečnilo Fórum rodinné politiky pořádané MPSV. Předseda LIBERI Pavel Rusý byl přizván jako účastník diskusního panelu na téma Ekonomika rodiny: Nejlepší investice společnosti? Zde předseda LIBERI seznámil přítomné se zásadním návrhem Generačně ekonomické transformace, zahrnující strukturální vnitřně provázanou změnu konstrukce daně z příjmu fyzických osob a průběžného důchodového systému.

Současný daňový a důchodový systém v Česku znevýhodňuje rodiče za to, že mají děti. Zatímco firmy si mohou své investice odečíst z daní, rodiče platí obrovské náklady na výchovu nové generace z čistého zisku a stát si pak budoucí odvody těchto dětí kompletně přisvojí. Odborová organizace LIBERI proto na Fóru rodinné politiky představila radikální systémovou změnu: Generačně ekonomickou transformaci (GET). Ta přichází s konkrétním plánem, jak narovnat podmínky pro pracující rodiny, aniž by se zatížil státní rozpočet.

Česko čelí dramatickému demografickému propadu – úhrnná plodnost se snížila z 1,83 v roce 2021 na loňských pouhých 1,28 dítěte na ženu.

„Politici a odborníci neustále diskutují, proč se rodí málo dětí. Ta otázka je ale zavádějící. Správná otázka zní: Jak je vůbec možné, že se v takto ekonomicky nepřátelském prostředí ještě nějaké děti rodí?“ upozorňuje Pavel Rusý, předseda organizace LIBERI. „Rozhodnutí mít dítě dnes pro rodinu znamená dobrovolný pád životní úrovně pro dobu péče o děti i v důchodu, protože rodiče kvůli nákladům na děti nemají šanci si dostatečně naspořit nebo pořídit vlastní bydlení. Daňový a důchodový systém se dostal za hranici rozumnosti a má na rodiny doslova rdousící efekt, navíc zesilovaný nešťastnými pokusy řešit negativní následky vady.“

Tři hlavní pilíře návrhu Generačně ekonomické transformace (GET):

1. Snížení znevýhodnění rodin s dětmi: Dítě jako daňově uznatelná investice (Snížení základu pro stanovení daně a sociálního pojištění o 12 % ze superhrubé mzdy (mzdových nákladů) za každé dítě u obou rodičů, tedy z celého příjmu rodiny) Náklady na výchovu dítěte už nebudou brány jako soukromé „hobby“ rodičů. Nově budou náklady na každé vyživované dítě daňově uznatelným nákladem. O tuto částku se oběma pracujícím rodičům sníží základ pro výpočet daní a sociálního pojištění. Princip se férově dotkne i nebiologických rodičů (pěstouni, noví partneři, registrovaní partneři vyživující dítě) a nově uzná i investice rodin do IVF (umělého oplodnění) jako náklad na dítě i v případě neúspěchu.

2. Konec sociální nespravedlnosti: Vícepásmová progresivní daň podle reálné síly domácnosti. Daně se již nebudou počítat z příjmu jednotlivce, ale ze superhrubého příjmu připadajícího na člena domácnosti (zohlednění schopnost platit – ability to pay). Zavede se progresivní zdanění od 0 % (část příjmu na existenční potřeby) přes 5 % na nezbytné, 10 % na běžné, 15 % na nadstandardní až po 20 % u příjmů na luxusní spotřebu. To zabrání „rozevírání nůžek“ mezi bohatými a chudými.

3. Spravedlivé důchody: Zvýšení vyměřovacího základu o 80 % za náklady na dítě. Průběžný důchodový systém dnes stojí na dvou pilířích: na penězích, které do něj lidé odvádějí pro předchozí generaci formou pojistného, a na nákladech na děti, které ho budou financovat v budoucnu, tedy na budoucí zdroje. Stát však dnes promítá do výše důchodu jen finanční odvody pojistného. LIBERI navrhuje, aby se v každém roce vyživování dítěte oběma rodičům či vyživujícím osobám připočetlo 80 % jejich ročního vyměřovacího základu za každé dítě vyživované v daném roce. Kdo investuje do budoucnosti státu skrze děti, musí mít z této investice vyšší podíl, tedy bude mít adekvátně vyšší důchod se zachováním solidarity s ostatními, zcela stejně jako je nastavena solidarita příjmová.

Generačně ekonomická transformace reaguje na trendy poškozující soudržnost a kontinuitu české populace:

1) Odstranění znevýhodnění rodičovské investice do budoucích zdrojů tím, že se s touto investicí bude nakládat obdobně jako s investicí podnikatelskou či firemní.

2) Odstranění úpravy popírající princip ekonomické reality poplatníků (ability to pay), kdy v současném systému dochází ke stejné daňové a odvodové zátěži osob s diametrálně odlišnou ekonomickou realitou, tedy schopností daně platit. Tato vada vede k popření tzv. distributivní spravedlnosti s dopadem na „chudnutí chudých a bohatnutí bohatých“.

3) Odstranění nerovného zohlednění investice do nové generace v průběžném důchodovém systému Zohlednění obou zdrojů, tedy jak pojistného jako nákladů na výživu poproduktivní generace, tak nákladů na výživu budoucí generace, tedy nákladů na vytvoření nových zdrojů. Současný systém zohledňuje pouze jeden typ vkladu, což vede k jeho deformaci.

4) Transformace řeší i znevýhodnění příjmově slabšího manžela, náročné profese i III. pilíř, má dopad i na snížení nákladů sociálního systému.

Rozpočtová neutralita a stabilita

Celý koncept transformace je navržen jako rozpočtově neutrální. Nejde o zvyšování deficitu ani o nespravedlivé sociální dávky, které rodiny stigmatizují. Jde o strukturální přenastavení daňových sazeb a parametrů tak, aby systém přestal rodiny znevýhodňovat a ekonomicky přetěžovat. Výsledkem bude navíc vyšší odolnost průběžného důchodového systému vůči budoucím demografickým výkyvům.