Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
–
Před týdnem se na brněnské Právnické fakultě MU konala diskuse několika odborníků o novele rodinného práva účinné od 1. ledna 2026. Diskuse se zúčastnili:
- prof. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D., profesorka na Právnická fakultě MU, jedna z předních odbornic na rodinné právo,
- Mgr. Lucie Straka, Ph.D., advokátní koncipientka, členka Asociace manželských a rodinných poradců,
- JUDr. Iva Repa Kremplová, advokátka z advokátní kanceláře OYERS,
- JUDr. Kateřina Čuhelová, Ph.D., soudkyně Krajského soudu v Brně,
- JUDr. Bc. Stanislav Bruncko, Ph.D., advokát, člen prezidia Unie rodinných advokátů.
- Mgr. Martina Grochová, Ph.D., advokátka a odborná asistentka z PF UP, která zároveň diskusi moderovala.
Plusy a mínusy novely
Všichni zúčastnění úvodem novelu krátce zhodnotili. Profesorka Králíčková ji vnímá pozitivně, podle advokáta Bruncka jsou pozitiva naopak jen teoretická a neprojevují se, zatímco negativa ano.
Advokátní koncipientka Straka hodnotí kladně:
- zrušení typů péče
- právo na rovnocennou péči
- omezení vlivu státu
- možnost obou stran vyjádřit se před vydáním prozatímního rozhodnutí.
Záporně vidí naopak:
- nemožnost odvolat se proti prozatímním rozhodnutím
- omezení možnosti odročit jednání
- zavedení soudních poplatků za odvolání za každou věc (což je v praxi vykládáno tak, že se platí samostatný poplatek i za každé jednotlivé dítě).
Soudkyně Čuhelová je vděčná za prozatímní rozhodnutí, ke kterým se na rozdíl od dřívějších předběžných opatření může vyjádřit i druhá strana. Asi nepřekvapí, že z pozice soudkyně kladně hodnotí i nemožnost účastníků se proti prozatímnímu rozhodnutí odvolat. Podle ní také novela klade mnohem vyšší nároky na soudce, pro které jsou nyní jednání velmi psychicky náročná.
Prozatímní rozhodnutí
Přes některá uvedená pozitiva byla častým předmětem kritiky diskutujících prozatímní rozhodnutí – zejména dlouhá lhůta pro jejich vydání a nemožnost odvolání proti nim. Advokátka Kremplová upozornila, že se proto nyní nepodávají k soudu návrhy, ale podněty, aby soud vydal prozatímní rozhodnutí sám z úřední povinnosti. Proti těmto rozhodnutím soudu totiž odvolání možné je. Soudkyně Čuhelová ovšem situaci řeší tak, že žádá OSPOD o podání návrhu, aby následné rozhodnutí bylo neodvolatelné.
Advokát Bruncko, který už od začátku roku řešil mnoho desítek opatrovnických kauz, nyní raději prozatímní rozhodnutí moc u soudu nenavrhuje. Obává se velké nejistoty, jak rozhodnutí dopadnou, a velké rozkolísanosti ve výrocích soudů, když judikatura prozatímních rozhodnutí není sjednocována odvolacími soudy.
Advokátka Grochová upozornila, že na prozatímní rozhodnutí je už podána ústavní stížnost.
Rovnocenná péče
Z úst více účastníků diskuse zazněla oblíbená mantra, že rovnocenná péče neznamená rovnoměrnou péči a důležitá je především kvalita, nikoliv kvantita péče.
Bohužel zde nebyl prostor pro položení mého dotazu, jak tedy účastníci vnímají nález Ústavního soudu II.ÚS 2469/25, podle něhož „dítě má právo zásadně na rovnocennou (rovnoměrnou) péči obou rodičů…“ A pokud hovoříme o kvalitě péče, pak je kvalitativně zcela odlišná péče např. 6 dní v týdnu, kdy dítě s rodičem žije běžný život a rodič jej může vychovávat, a např. 1 den v týdnu, který je spíše jen o zábavě.
Tuto otázku jsem proto položil alespoň advokátu Brunckovi, který za mnou přišel po ukončení diskuse. Podle něj by všude, kde je to možné, měla být stanovována stejnoměrná péče, protože je to z mnoha ohledů nejjednodušší.
Domácí násilí
Soudkyně Čuhelová upozornila, že chce zasahovat i do rodičovské odpovědnosti v případě domácího násilí. I když násilí nebylo vedeno proti dětem, ty jsou podle ní sekundární obětí, protože o násilí vědí.
Advokát Bruncko tvrdil, že v jedné třetině případů, které řeší, mají domácí násilí. Váhají ale, zda s ním vyjít ven, protože riskují, že toto bude označeno za křivé obvinění. Prý není dostatečná vůle soudů se domácímu násilí věnovat, a kdyby byla, vnesli by jej do sporů více.
Podle advokátky Grochové soudy bagatelizují domácí násilí, které je „do nějaké míry prokázáno“. Nevědomky tím odhalila současný trend vnášet do sporů „domácí násilí“, které nebylo prokázané trestním soudem, ale pouze „do nějaké míry prokázano“ – obvykle účelovým tvrzením jedné strany.
Doufejme tedy, že soudy budou takové „do nějaké míry prokázané“ domácí násilí bagatelizovat i nadále. Jinak mohou způsobit nevratná poškození vztahů dětí s křivě obviněnými rodiči.
26. 3. 2026 at 7:19
Výborně. Přesné kritické shrnutí přednesených příspěvků.
27. 3. 2026 at 13:14
Také jsme dávali podnět a ne návrh na prozatímní rozhodnutí, byli jsme nařčeni z obcházení zákona. Pak jsme podali u jiného soudu návrh na prozatímní rozhodnutí, soud návrh zamítl a vydal shodné prozatímní rozhodnutí ex offo, aby bylo možné odvolání. Najednou to obcházení zákona nebylo. Doufám, že tato kravina bude zrušena dříve, než bude sjednocena, když tu ani není orgán, co by sjednocoval, a to ani na úrovni krajů.
27. 3. 2026 at 13:19
A až vám někdo bude tvrdit, že 3:11 je rovnocenná péče, tak navrhněte, zda by to nešlo 11:3, když je to rovnocenné. A když začnou mlít něco o kvalitě, pak se žádejte o zaprotokolování, že pro rovnocennou péči je dle soudu adekvátní kratší čas u upozaděného rodiče, protože právě kvalita jeho péče po kratší dobu musí být vyvažována delším časem nekvalitní péče preferovaného rodiče, a tím soud nastavuje tu rovnocennost. Prostě je třeba švejkovat a mlátit je těmi nesmysly o hlavu.
28. 3. 2026 at 6:49
Vůbec nejsem přesvědčen o přínosech této poslední změny pro děti a rodičovskou rovnost. Za řadu let, co se tématu věnuji, už jsem vypozoroval jistou tendenci – o opatrovnické justici setrvale řečnit a přicházet s různými slovními a formálními změnami, které ale nemění podstatu nerovnosti a nijak nezavazují soudce se řídit elementární morálkou. A dále roste role nejrůznějších placených služeb typu advokáti, znalci, mediátoři, protože jedině advokát se ve změti neustálých změn vyzná a ti další jsou šikovně napojeni na rozvodový průmysl svými žvanivými obory, kde se dá cokoliv jakkoliv obhájit a šarlatán si promítne svou vlastní představu do rodičovské dvojice, kterou zná hodinu. A to nejjednodušší, nejrychlejší a nejlevnější řešení – skandinávská praxe se střídavkou a bez zbytečných žvástů kolem se stále zamlčuje, samotný termín už ze zákona zmizel. A když pak nějaká soudkyně v ČT bez uzardění řekne, že rovnoprávná péče není rovnoprávně rozdělený čas s dítětem, tak už je to skoro cimrmanovské.
28. 3. 2026 at 8:14
Návrh je další degenerativní, genocidní a choromyselný návrh.
Pokud nebude v návrhu uzákoněna trestoprávní zodpovědnost lidí a organizací za degenerovaní a genocídu předchádzejícími návrhy a zákony, tak je to jen další bludní lež proti rodinné a genocídní Globální a domácí mafie.
Bavit se o této novele je ještě větší hloupost, jako kdyby jste se bavili o novelizaci hitlerovské, nebo sudetoněmecké politiky Západu.
Doufám, že alespoň moje Českoslovenština vám udělá dobrou náledu v Den mrzačení Komenského školství LGBTI.